Brixen je krásné město (2.)

Bře 23

Brixen je krásné město (2.)

Hlavní ozdobou náměstí v Brixenu je Dóm… Další zajímavostí je moderní kašna, která se nachází téměř vedle Dómu… … radnice… … a kostel. Pak jsme prošli kolem sochy Svatého Jiří bojujícího s drakem a už jsme byli skoro u mého nejoblíbenějšího obchůdku. Takových obchůdků se specialitami je v Brixenu více, ale tenhle navštívím každý rok, protože mám pro něj slabost. Takže přidávám do kroku… Je plný místních specialit a delikates, ale vše je tam tak nějak hezčí, voňavější a majitel je PAN prodavač. Je prostě radost u něj nakupovat… Všechny delikatesy uvnitř ani není možné vyjmenovat: Různé druhy těch nejlepších olivových olejů, balzamikový ocet různého stáří, rajčatové omáčky, sušená rajčata, nakládanou zeleninu, čokolády, koření. Samozřejmě nechybí Schinkenspeck a různé druhy sýrů. Jakékoliv zboží vám pan majitel na přání opatří vakuovým obalem. Na jedné z ulic jsme viděli zvláštní stánek ozdobený příbory, kde jsme si také mohli vzít pozvánku na Eisacktaler Kost – tedy jakýsi místní festival jídla. To mně připomnělo, že bychom si mohli zajít na oběd. Sluneční hodiny nám ukazovaly, že je nejvyšší čas a tak jsme využili pohostinnosti hospůdky přímo pod nimi… A co si dáme? Jednou špagety s masovým ragú a jednou špagety Carbonara. K tomu parmazán, kolik je vám libo a vynikající červené víno… V italských restauracích (i v těch na svahu) je naprosto běžné, že pokud máte chuť pouze na jednu sklenku (což nebyl náš případ), rozlévají do sklenic kvalitní vína přímo z lahví. Samozřejmost, kterou bych ráda viděla i v našich restauracích. Nejednou by například k předkrmu stačila sklenka dobrého bílého a člověk by si nemusel objednávat rovnou celou láhev… Po skvělém obědě jsme se vydali opět na prohlídku města. Procházeli jsme malebnými uličkami… … obdivovali staré domy a také stánek s ovocem a zeleninou. Artyčoky, jižní ovoce, fazole Fava a také ořechy – brixenské ořechy. My jsme procházku po městě absolvovali pěšky, ale jinak je naprosto běžné, že vidíte dámu v dlouhém kožichu, která projíždí po ulici na kole a její luxusní kabelka je v úložném košíku kola. Vlastně jsme za celou dobu ve starém centru města nepotkali ani jeden automobil. Také velmi příjemný zvyk. Procházeli jsme místy, kde se stará zástavba potkává s tou současnou. I takové kontrasty tady objevíte… U...

Read More

Ze svahu rovnou do Brixenu (1.)

Bře 19

Ze svahu rovnou do Brixenu (1.)

Téměř týden zimní dovolené je za mnou. Už řadu let si, většinou během měsíce března, dopřáváme lyžování v Dolomitech. Letos bylo o mnoho chladněji, než bývá obvykle, ale díky velmi nízkým teplotám jsme byli naopak nadšeni kvalitou sněhu. Ta zůstávala po celý den stejná, protože odpolední slunce ještě nemělo tu správnou sílu. Pro lyžování si vybíráme každý den jiné horské středisko. Letos bylo jedním z nich Alta Badia. Tento název je znám především z proto, že se tady koná Světový pohár v alpském lyžování. Středisko se nachází přímo pod nejvyšším vrcholem Dolomit. Jeho název je Marmolada. Vysoký je 3342 metry. Na protějších svazích byly na několika místech vidět zábrany proti lavinám… Plnými doušky jsme si užívali pověstného „italského manšestru“… Ve výšce přibližně 2100 metrů nad mořem jsme měli krásný výhled… Když zrovna není bezvětří a krásně azurová obloha, můžeme se posadit do jedné z místních hospůdek, kterých bývá v každém středisku plno. A někdy je kolem hospůdky i opevnění jaké má pravý hrad. Asi nejznámější specialitou je zde již mnoho let Bombardino. Silný, horký a lahodný nápoj zahřeje téměř okamžitě… A k zakousnutí je možné si dát třeba místní specialitu: Tyrolskou sušenou šunku a k ní místní červené víno, plátek úzkého fenyklového chleba a máte vynikající oběd… A na závěr odpoledne si vyberte: Hruškovou pálenku s kouskem macerované hrušky nebo švestkovou, ve které byla naložena sušená švestka? Milovníkům takových nápojů padnou zcela jistě do oka oba dva… Přestože v Itálii býváme jen pár dnů, někdy lyžování prostě vypustíme a uděláme si výlet do nejbližšího městečka. Buď si odpustíme půl dne lyžování a jedeme ze sjezdovky přímo skibusem nebo vyrazíme ráno rovnou z penzionu, kde při pobytu v Itálii bydlíme. Vyrazili jsme tedy ráno, za zády nám zůstala vesnice… … a před námi byla všude spousta jabloní, které na první pohled vypadaly stejně jako vinice… Toto období mám ráda také proto, že v nížinách a zdejších městečkách je velikonoční výzdoba již v plné parádě. Ve městě vítr tolik nefouká a slunce vás krásně opálí… Na přímém slunci bylo velké teplo a tak jsme viděli ještěrku, která se vyhřívala a kupodivu si nás skoro nevšimla… … prošli jsme kolem velmi staré, již nefunkční vinárny… … a pohladili pár koček… … a...

Read More