Salade Niçoise

Dub 23

Salade Niçoise

Salát, který pochází z Nice v jižní Francii. Ale přece jen u nás možná najdete restauraci, která na svém jídelním lístku bude mít název „Nicosie“ (podle hlavního města Kypru). A když už jsme u toho názvosloví, je to asi tak stejný problém jako s Cordon Bleu 🙁

Stejně jako u ostatních klasických receptů, ani v tomto případě vlastně neexistuje ta jediná správná varianta. Salát, který lze kombinovat s ryze jarními českými ingrediencemi, jako jsou třeba ředkvičky nebo chřest. A nebo si barvami tohoto salátu můžeme rozjasnit třeba chladný zimní večer.

Salát Niçoise by měl obsahovat černé olivy. V originálním podání by to měly být fialové, provensálské. Ale rozhodně bych se vyhnula olivám plněným, jakkoliv ochuceným a zeleným. Já preferuji olivy upravené „na řecký způsob“, tedy bez nálevu a s peckou. Jsou velmi aromatické.

Pak také vařené vejce. Stačí jedno na porci.

nic2

Pak je tu listový salát. Velmi často je použit Little Gem, který mám moc ráda. Někdy jsou listy lehounce natrhané po celé ploše talíře pod ostatní zeleninou, někdy jsou použita pouze srdíčka. Jen tak samotná, zalitá zálivkou, jsou báječnou křupavou pochoutkou.

Potom rajčata. Pokud bych vycházela z toho, že musí být co nejlepší, měla bych na přípravu salátu asi dva týdny během léta a to ještě jen v případě, že bych měla rajčátka ze své zahrádky. To, co se poslední dobou objevuje v českých obchodech, a to bohužel bez ohledu na roční období, jsou rajčata žalostné kvality. Pro jarní čas jsem tedy rajčata nahradila ředkvičkami. Ostatně ty se někdy v salátu objevují i tak, ve společnosti rajčat.

Zelené fazolky jsou další ingrediencí, která většinou nechybí. Čerstvé jsou u nás k mání spíše k podzimu (takže se nesejdou třeba právě s rajčátky). Použila jsem tedy fazolky nakládané a myslím, že i tak dobře splnily svůj účel. Viděla jsem salát také s fazolemi fava, ale dlouhé zelené fazolky jsou pro mne Francie.

Přichází na řadu ryba. Někdo může tvrdit, že jedině ančovičky jsou ty správné do salátu Niçoise. Proč ne, pokud je máte rádi. Ale pokud vezmu v úvahu, že právě ančovičky jsou zásadní ingrediencí v dressingu na salát Caesar, pak tady máme dvě téměř stejné chuti dvou různých salátů. A to je škoda. Takže jsem spíše pro tuňáka. A přiznám se, že kvalitní konzervovaný tuňák mi udělá větší radost, než plátky zprudka opečeného čerstvého steaku z tuňáka. Pokud bych už použila čerstvou rybu, volila bych jinou. Hlavně nám musí chutnat.

Mezi další volitelné ingredience patří: Pár kousků vařených brambor, nakládaná artyčoková srdíčka, červená cibule, salátová okurka, červená paprika nebo třeba i chřest.

A nakonec dressing. Skládat by se měl z prolisovaného česneku (1 stroužek), červeného vinného octa (2 lžíce), dijonské hořčice (2 lžičky) a olivového oleje (1,5 dcl). Přesný poměr ingrediencí si stanovte tak, jak jste zvyklí. Všechny složky šleháme metličkou, dokud se dokonale nespojí. Dressing podáváme zvlášť. Posekanou petrželku (někdy i bazalku, pažitku, vyberte jednu bylinku nebo i všechny) podáváme také samostatně.
nic1
Dobrou chuť!

Share

2 komentáře

  1. Přímo reklamní fotografie, kochám se. Samé dobré věci, nevím, proč jsme si už tento salát doma neudělali. Tak začneme, co nejdřív :-)!

    • Pavlína
      Pavlína /

      Díky, Maruško 🙂 Tenhle salát je možný si připravit v jakémkoliv ročním období a pokaždé bude úžasný. Minimálně polovinu surovin mívá člověk stejně stále v lednici 😛

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *