Dezert z pečené dýně

Říj 18

Dezert z pečené dýně

Je tady podzim, který hraje všemi barvami, také díky nádherným dýním. Zkuste si připravit jednoduchou sladkou tečku v podobě lehkého poháru z dýně Hokaido, který bude třeba právě po zvěřinové pečínce to pravé. Suroviny: 1 menší dýně Hokaido 250 g ricotty 3 – 4 lžíce medu 1 lžička skořice 220 ml smetany ke šlehání kvalitní čokoládové sušenky (mohou být třeba s oříšky) oříšky na posypání Dýni po povrchu důkladně omyjeme, nakrájíme na osminky a zbavíme semínek. Lehce zakápneme olivovým olejem a pečeme asi 45 minut – dokud slupka není naprosto měkká. Zchladlou dýni důkladně rozmačkáme vidličkou. Přidáme dvě lžíce ricotty, osladíme podle své chuti medem nebo javorovým sirupem. Dochutíme skořicí. Do zbytku ricotty opatrně přimícháme ušlehanou smetanu. Poté dýňovou směs naplníme do zdobícího sáčku, bílou směs do druhého sáčku. Do sklenic na dno rozdrobíme čokoládové sušenky a pak už tvoříme střídavě jednotlivé vrstvy dezertu – podle výšky nádob. Povrch zdobíme posekanými ořechy. Dobrou chuť!...

Read More

Dýňová polévka

Lis 01

Dýňová polévka

Krásně oranžová, hustá a vynikající. Vždy zahřeje nejen naše tělo. Její nádherná barva a vůně je příjemná i pro naše smysly. Právě taková je dýňová polévka, která nám už připadá jako nejběžnější způsob zpracování dýní. O dýňové polévce jsem se sice na svém blogu zmínila už kdysi, avšak jen tak mimochodem, v článku, který se kromě dýní věnoval především našim kocourům. Tehdy jsem ještě netušila, že jeden z kocourků je vlastně kočička. A tak receptu na dýňovou polévku letos hodlám věnovat více prostoru. Způsobů přípravy dýňové polévky existuje mnoho a tak nabízím ten svůj: Budeme potřebovat: 1 středně velkou dýni Hokaido 3 lžíce olivového oleje plátek másla pár stroužků česneku 1 cibuli asi 1l zeleninového vývaru zakysanou smetanu sůl dle chuti muškátový oříšek dýňový olej na ozdobu a dochucení Česnek oloupeme a nakrájíme. Můžeme klidně nahrubo – směs se bude mixovat. Na olivovém oleji a másle česnek osmahneme, přidáme nakrájenou cibuli. Poté přidáme kusy dobře omyté dýně, zbavené semínek uvnitř. Dýni Hokaido není třeba při jakékoliv tepelné úpravě zbavovat slupky. Vše zalijeme zeleninovým vývarem tak, aby byly kusy dýně ponořené. Vaříme asi 25 minut, do změknutí dýňové slupky. Vše poté rozmixujeme ponorným mixérem. Můžeme dle chuti lehce přisolit. Teď už jen přidáme smetanu. Čím tučnější, tím lépe bude chutnat a také z toho důvodu, že ta nejtučnější se zcela jistě nesrazí. Podle chuti nastrouháme do polévky muškátový oříšek. Polévku podáváme v nahřátém talíři. Povrch lehce zakápneme olejem z dýňových semínek. Má báječnou ořechovou chuť a vůni a k polévce se výborně hodí. Můžeme znovu lehce nastrouhat muškátový oříšek. Jeho vůně je pro mne u této polévky neodmyslitelná. S oblibou do hustých zeleninových polévek přidávám šalvějové chipsy. Je to jediná bylinka, která je v zimě na záhoně a je vhodná pro tento způsob zpracování. Jak známo, dýně a šalvěj jsou velké kamarádky, a proto se v tomto případě šalvějové chipsy hodí dvojnásob. Stačí pár lístečků krátce opéci do křupava na olivovém oleji. Já dostala nedávno jako dárek super mini pánev, která je pro tento účel jako stvořená. Na práci s lístky šalvěje bude nejvhodnější kuchařská pinzeta. A můžeme podávat… Dobrou chuť!...

Read More

Dýňové macarons

Říj 21

Dýňové macarons

Dýně je v kuchyni doslova poklad, znovu se mi to potvrdilo. Už dávno jsem chtěla vyzkoušet výrobu macarons, třeba jen proto, že jsem je už několikrát ochutnala. Vždy byly naplněny sladkým krémem nebo třeba zavařeninou. Ale jak jsem zjistila ve Francii, macarons nemusí být připravovány pouze se sladkou náplní. I když: dýně tak, jak jsem ji připravila já, je nakonec sama o sobě sladká dost. Ostatně recept, poučení i další inspiraci o výrobě této speciality jsem čerpala především z publikace „Macarons“, kterou jsem si pořídila. Věděla jsem, že se k prvnímu pečení asi dostanu až na podzim a proto v mé první internetové objednávce potravinářských barev nechyběla oranžová. Výroba macarons je tak trochu alchymie a tak jsem se držela tohoto receptu: 200 g cukru moučka 110 g mandlové mouky 90 g bílků (já potřebovala ze 4 vajec) asi 3 dny uleželé v lednici 50 g cukru krupice potravinářské barvivo Moučkový cukr a mandlovou mouku jsem lehce rozmixovala a přes síto nasypala do mísy. Ve druhé větší míse jsem našlehala bílky, které jsem včas vyndala z lednice, takže měly pokojovou teplotu. K nim jsem postupně přisypávala krupicový cukr. Do ušlehaného sněhu jsem přidala barvivo – stačila trocha na špičku lžičky. Poté jsem postupně přidávala prosátou směs cukru s mandlovou moukou. Touto oranžovou hmotou jsem naplnila zdobící sáček s hladkou špičkou o průměru asi 8 mm a nanesla ji na plech. Ten jsem si před tím vyložila silikonovou podložkou, speciálně určenou pro výrobu macarons, kterou jsem si pořídila při návštěvě Francie. Jinak lze použít pečící papír, ale vězte, že se silikonovou podložkou jde výroba macarons mnohem snáz, a to i tehdy, když není k jejich výrobě přímo určená. Pokud se tedy pro jejich výrobu rozhodnete, určitě doporučuji použít alespoň hladkou silikonovou podložku. Plechem jsem pak několikrát silně udeřila o stůl. Účelem tohoto počínání je docílit, aby se nejen z povrchu sněhové hmoty odstranily vzduchové bublinky, které by jinak při pečení způsobily popraskání. Takto připravená kolečka jsem nechala na plechu odpočívat – zaschnout téměř hodinu. Poté jsem je pekla v troubě předehřáté na 155 stupňů 15 minut. Upečená kolečka – skořápky jsem nechala zcela zchladnout a poté je dva dny uchovávala v lednici v uzavřené nádobě. Náplň jsem připravila z dýně Hokaido....

Read More

Bizon v kotlíku podle rad jednoho indiána

Srp 24

Bizon v kotlíku podle rad jednoho indiána

Na setkáních pod stany bývá ta pravá chvíle si uvařit nějakou kotlíkovou specialitu. Stačí jen dostatek dřeva a také dostatek času. Vaření v kotlíku rozhodně není příprava minutkového jídla, dlouhé dušení má na maso blahodárný vliv a vždy máte dost porcí pro přátele… Bizoní maso jsem koupila naprostou náhodou a přemýšlela o jeho nejvhodnější úpravě. Myšlenku uvařit z něj guláš jsem okamžitě zavrhla jako svého druhu gastronomické zvěrstvo a snažila se dopátrat informací, jak by asi postupovala při jeho úpravě kuchařka z původního etnika obývajícího lesy na východě severoamerického kontinentu. Tedy žádná mletá paprika, žádný pepř a jiné netypické pochutiny nepřipadaly v úvahu. Kromě plodin, které lesní indiáni sami pěstovali, používali též volně rostoucí lesní plody, které do zásoby sušili a také byliny. Naštěstí nám mezi lidmi, kteří se o život původních obyvatel Ameriky zajímají, pár přátel a ti mně poskytli cenné rady. Na přípravu dušeného bizoního masa jsem nakonec použila: 1700 g bizonního masa 2 cibule jednu dýni 200g sušených brusinek 1 cuketu 2 kukuřičné klasy svazek bylinek (rozmarýn, šalvěj, tymián, oregano) olej ze slunečnicových semínek sůl Podobná letní kuchyně bývá vybavena nejen nádobím… Nezbytné jsou také pomůcky pro rozdělání ohně. Mezi ty patří např. březová kůra, kterou nejlépe uchráníme od vlhkosti ve váčku vyrobeném z vysušeného zvířecího močového měchýře. Dále je samozřejmě třeba voda, která bývala uchovávána ve vysušených a vydlabaných tykvích. Jako zátka pak posloužil třeba kus vyschlého kukuřičného klasu… Základem jídelníčku severoamerických lesních indiánů byly tři posvátné plodiny označované v mytologii Čerokýzů jako „Tři sestry“: kukuřice, fazole a tykve (dýně). Kombinací těchto plodin si indiáni zajistili základní zdroj kalorií včetně nezbytných minerálů a vitamínů prakticky na celý rok. Kukuřice je ideálním základem lidské stravy. Chybí jí ovšem dvě nezbytné aminokyseliny – lysin a tryptofan, a dále vitamin B2 a niacin. Tyto látky se nacházejí ve fazolích. Tykve jsou zase výtečným zdrojem vitaminu A a z jejich semen lze získat kvalitní rostlinný tuk, který kukuřice ani fazole nemají. Tři sestry doslova vybízejí ke společnému pěstování na jednom poli. Fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že...

Read More

O dýních a kocourech

Říj 26

O dýních a kocourech

Podzim už je v plném proudu. Když se podaří slunečný den, je to nádhera. Barevné listí, azurová obloha a slunce, které však už tolik nehřeje. Na zahradách a v obchodech se povalují dýně různých barev a tvarů. Ty k podzimu neodmyslitelně patří a dá se z nich vykouzlit mnoho dobrot. Krásně oranžová barva na talíři pak člověka nabije energií podobně jako slunce. Já osobně nedám dopustit na polévku z dýně Hokaido. Dýně, která se jako jediná nemusí před vařením zbavit slupky, je úžasná. V čase dýní je právě tato polévka tím, co připravuji nečastěji. Receptů existuje mnoho, takže pouze v rychlosti nabízím ten svůj: Posekanou cibuli a asi čtyři stroužky česneku rychle osmahnu na směsi másla a olivového oleje. Přidám na kusy pokrájenou dýni Hokaido, zaliji vývarem tak, aby dýně byla ponořená a vařím asi 30 minut (do změknutí dýňové slupky). Směs pak rozmixuji ponorným mixérem, dochutím muškátovým oříškem a přidám smetanu, nejlépe s obsahem 30% tuku. Nesrazí se a má naprosto bezvadnou chuť. Polévku podáváme na nahřátém talíři. Povrch polévky lehce zakápneme olejem z dýňových semínek. Má báječnou ořechovou chuť a vůni a k polévce se výborně hodí. Nic dalšího nepřidávám, protože bych nerada narušila to sametové pohlazení v ústech. Další na řadu přišel slaný dýňový koláč. Dýni jsem připravila podobným způsobem, na cibulce s česnekem a povařila ve vývaru. Do zchladlého rozmixovaného pyré jsem přidala 1 balení ricotty, 2 vejce, 15 dkg tvrdého strouhaného sýra typu Ementál a pár lístečků čerstvé majoránky, která stále ještě byla na záhonu. Těsto jsem připravila ze směsi hladké a celozrnné mouky – dohromady 380g. Dále jsem přidala 150 g nastrouhaného másla, 2 vejce a špetku soli. Vypracované a slabou hodinku v chladničce odpočinuté těsto jsem namačkala (díky tmavé mouce není tolik vláčné) do formy a v předehřáté troubě pekla asi 10 minut. Poté jsem do těsta vlila ochucené dýňové pyré a povrch jsem pokladla tenkými plátky rajčete. Koláč je lépe před krájením nechat úplně zchladnout. Já osobně však slané koláče konzumuji „vlažné“. Podzim mi kromě dýní udělal i další velkou radost. Zřejmě jsem se pouze v komentářích někdy na jaře zmínila, že naše kočičí mužstvo už má bohužel jen dva členy. V březnu jsme během jednoho dne řízením osudu přišli o...

Read More