Velikonoce, Tábor, restaurace La Cave – 2.

Dub 19

Velikonoce, Tábor, restaurace La Cave – 2.

Druhý den jsme vyrazili do města hned po snídani. Snídaně v hotelu Dvořák vůbec stála za zmínku. Není tak úplně obvyklé, aby součástí hotelového snídaňového bufetu byl lososový quiche, caprese (samozřejmě s čerstvou bazalkou), teplá zelenina ratatouille s čerstvým tymiánem nebo zapečené palačinky. A v čase velikonočním nechyběl samozřejmě mazanec ani beránek.

Pohled z okna...

I odtud mám jeden zážitek, který potěší. Doba snídaní byla od časného rána do 10 hodin. V době asi dvacet minut před koncem podávání snídaně se nás v restauraci nacházelo jen několik. Procházela jsem kolem bufetového stolu a vybírala si svou porci ranní energie. Ve stejné chvíli obhlížel snídaňovou nabídku šéf ranní kuchyňské směny. Při pohledu na prázdnou nádobu s míchanými vajíčky se zeptal, zda si ještě přejeme usmažit nějaká vajíčka. S díky jsem odmítla, protože na stole bylo ještě dost dalších dobrot, ale tento postřeh mi připadá velmi ohleduplný a milý.

Naše procházka začala opět na náměstí, jehož dominantou je krásný kostel.

Kostel na náměstí a kocour v protější cukrárně...Líbil se mi dům vedle kostela a zašli jsme také k radnici. V galerii U Radnice byla v době Velikonoc malá výstava s ukázkou velikonočních zvyků a technik barvení vajec.

Dům na náměstí a radnice...

Na náměstí také najdeme restauraci U zlatého lva…

Restaurace U Zlatého lva...

Ve městě je spousta zajímavých uliček a podniků. Na kraji náměstí jsme narazili na RECYKLE BAR…

Úzká ulička a nekuřácký bar...

Při lehkém občerstvení jsme objevili interiér ve stylu retro a také to, že bar je nekuřácký. Ani tento pro nás příjemný fakt nebrání pořádání různých párty…

Velmi útulné prostředí...

Pohyb na čerstvém vzduchu nám mohl jen prospět a tak jsme se vydali na delší procházku kolem rybníku Jordán…

Rybník Jordán...

… při zpáteční cestě jsme opět minuli pár krásných domů…

Krásný dům...

… některé z nich byly pečlivě střežené…Hlídači v okně...… a byl zde dům s cukrárnou, která v minulosti bývala zřejmě pekařstvím.

Cukrárna...

Den procházkou příjemně uplynul a nadešel čas večeře. Už jsem se moc těšila na degustační menu. Objednali jsme si jej, číšník odešel, ale za chvilku se vrátil. Jako první chod uvedeného menu mělo přijít uzené kachní prsíčko. Číšník si však pamatoval, že předešlý večer jeden z nás toto jídlo ochutnal a tak nám nabídl jinou alternativu. A nám nezbývalo, než opět žasnout nad takovou profesionalitou, zájmem a vstřícností. Velmi rádi jsme nabídku přijali.

Studeným předkrmem tedy bylo:

Uzené filátko z duhového pstruha s hrubozrnnou horčicí, listový salátek s kerblíkovým olejem a okurkový sorbet…

Uzený pstruh...

Pak přišla na řadu:

Houbová polévka z lišek a žampiónů se smetanovou pěnou a rukolovým olejem…

Houbová polévka...

A je tady teplý předkrm:

Konfit z hovězí oháňky se smaženou bramborovou kroketkou s lesními houbami… Musím dodat, že na skvělou omáčku demi-glace jsem spotřebovala půl bagetky :-)

Telecí nožička...

První hlavní chod:

Marinovaný candát pečený na česneku a šalotce, gratinované bramborové plátky se smetanou a omáčkou ze sušených rajčat s bylinkami…

Marinovaný candát...

Další hlavní chod:

Vepřová panenka pečená v sušené kýtě, fenyklový koláček na konfitu z telecí nožičky, restovaná zelenina a bramborové pureé s hráškem…

Vepřová panenka...

A konečně dezert:

Pečený sýrový dort z lučiny na karamelizovaných meruňkách se zmrzlinou a ovocným střepem…

Pečený sýrový dort...

Nutno dodat, že po takovém množství jídla už nám na jakoukoliv další ochutnávku nebo jen nevinou variaci sýrů nezbyla ani jedna myšlenka. Byl to koncert báječně sladěných chutí. Velmi mne zaujala silná polévka, vynikající byly moje oblíbené gratinované brambory, skutečně zajímavý byl fenyklový koláček. V restované zelenině se objevila dýně, žlutá mrkev, cuketa a mangold – krásná kombinace barev a jemných chutí. Maso i rybka byly přesně podle mých chuťových představ.

Interiér...

Při shlédnutí nejen tohoto menu je jasné, že vše vychází z českých tradičních surovin. Originální styling s pomocí různých bylinek a klíčků je velmi efektní, ale přitom praktický ke konzumaci.

Není co dodat. I druhý večer jsme odcházeli plni dojmů. Duše gastronomická i duše hosta se chvěly radostí. Takový zážitek nelze jinak, než doporučit.

Tip na závěr:

Při procházkách po městě jsem zahlédla i tento billboard:

Muzeum...

Samozřejmě jsem se tam okamžitě chtěla vypravit. Později jsem však zjistila, že Muzeum čokolády a marcipánu bude v Táboře otevřeno pravděpodobně až v listopadu roku 2011.

Share

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Current ye@r *