Cestování

Mirabelková zavařenina

Posted by on 8:09 AM in Dezerty a moučníky, Francie - Provence, Zavařuji, nakládám, vyrábím | 0 komentářů

Mirabelková zavařenina

Ovoce, které se dá nasbírat třeba na kraji pole nebo lesa. Nepatrně se liší velikostí, chutí a barvou. Tohle malinké ovoce známe nejspíš pod názvem mirabelky nebo špendlíky. Třeba nám k přesnému určení může pomoci TENTO ČLÁNEK. Já jsem mirabelky koupila od babičky na trhu v Berouně. Mirabelkovou zavařeninu si dobře pamatuji z Francie, kde ji potkáte téměř na každém kroku. Plody měly vzhledem ke své velikosti dost velkou a pevnou pecku, takže odpeckováním před tepelnou úpravou bychom se připravili o většinu šťávy, kterou ovoce obsahuje. Rozhodla jsem se tedy rozvařit ovoce nevypeckované a dále propasírovat. Suroviny na zavařeninu: • 3 kg mirabelek • želírovací cukr (množství dle hmotnosti ovocného pyré) • pár kousků celé skořice • několik celých hřebíčků Z tohoto množství jsem vyrobila šest skleniček o obsahu 350 ml Omyté ovoce podlijeme asi 2dcl vody a přivedeme k varu. Vaříme přibližně 25 minut do doby, než se dužina od pecek oddělí. Rozvařené ovoce pasírujeme přes cedník s většími oky. Mně dobře posloužil cedník na slévání těstovin. Po částech přidáváme rozvařené ovoce a krouživými pohyby vařečkou v sítu pasírujeme. Výsledkem bude husté pyré bez pecek a slupek. Podle hmotnosti pyré přidáme cukr a koření. Dobře promícháme a přivedeme k varu. Vaříme 5 minut, dle návodu na sáčku. Ještě horkou zavařeninu plníme do vroucí vodou vymytých a vysušených sklenic. Koření můžeme v pyré ponechat, alespoň bude mít každá sklenička svou unikátní příchuť. Sklenice uzavřeme a postavíme dnem vzhůru asi na 30 minut. Mirabelková zavařenina je příjemně nakyslá, podobně jako rybízová. Bude se skvěle hodit na slepování vánočního cukroví. Dobrou chuť!...

Číst dál

Chřestový špaldový koláč

Posted by on 8:22 PM in Francie - Provence, Předkrmy a chuťovky, Slané, Zelenina | 0 komentářů

Chřestový špaldový koláč

O letošní chřestové sezóně jsem se poprvé vypravila do Hostína u Vojkovic, kde sídlí společnost Český chřest. Cesta směrem tam by mohla být lépe označená a celý areál by potřeboval vcelku značnou údržbu a úklid. Je pravda, že bylo zrovna po dešti, ale nedělám si iluze, že jindy je to o mnoho lepší pohled. Nicméně chřest přímo z Hostína je ten nejčerstvější, jaký můžete koupit. Voní tak, jak to v supermarketu nikdy neucítíte. Když máte štěstí, tak si můžete vybrat z několika druhů: zelený, bílý, fialový. Jsou k mání také chřestové hlavičky, úzké stonky, prostě cokoliv. A ceny jsou oproti běžným obchodům také příznivější. Rozhodně se vyplatí koupit větší množství, protože takhle čerstvý chřest si budete skutečně užívat. Ze silných chřestových hlaviček jsem připravila koláč. Špaldová mouka dodá koláči oříškový nádech a do náplně jsem tentokrát použila sýr cheddar. Byla to dobrá volba, vyzkoušejte sami. Suroviny na těsto: • 200 g hladké mouky • 100 g hladké špaldové mouky • 120 g studeného másla • 2 celá vejce • špetka soli Suroviny na náplň: • 500 g čerstvého bílého chřestu • 400 ml créme fraiche • 2 celá vejce • několik snítek čerstvého tymiánu • muškátový oříšek • 150 g nahrubo stouhaného cheddaru Koláč jsem připravovala ve formě na quiche o průměru 29 cm, hloubka 5 cm. Suroviny na těsto dobře propracujeme a necháme asi půl hodiny odpočinout. Chřest oloupeme po celé délce, spodní pevnou část odkrojíme a vložíme asi na 3 minuty (podle síly stonků) do vroucí osolené vody. Čas, po který bychom vařili chřest k přímému podávání, by byl asi dvojnásobný. Necháme odkapat. Smícháme smetanu s vejci a sýrem, můžeme lehce opepřit. Solit není třeba, sýr je slaný. Strouhneme muškátový oříšek. Přidáme otrhané lístky tymiánu. Těsto rozválíme na plát silný asi 5 mm a vyplníme jím koláčovou formu. Zarovnáme okraje a propícháme vidličkou. Předpečeme v troubě vyhřáté na 180 asi 10 minut, než se těsto začne oddělovat od boků formy a trochu se ztenčí. Poté vyjmeme formu z trouby, vyskládáme povařený a odkapaný chřest a zalijeme ochucenou smetanou s cheddarem. Pokud nám zbylo těsto, můžeme z něho vykrojit ozdobné tvary a ty položit na povrch smetany. Pečeme na 170 stupňů do doby, než povrch začne zlátnout. To bude trvat asi 25 minut. Dobrou chuť!...

Číst dál

Konfitovaná kachní stehna

Posted by on 9:35 AM in Francie - Provence, Maso, Opeřenci, Zavařuji, nakládám, vyrábím | 0 komentářů

Konfitovaná kachní stehna

Poprvé jsem se s nimi setkala ve Francii, kde je možné takto upravené kachní maso koupit jako polotovar. Mít v zásobě konfitovaná stehna je velká výhoda. Před podáváním necháme povolit tuk, kterým jsou stehýnka zalita. Pak už jen na pánvi opečeme kůží dolů, aby měla tu správnou barvu. A máme aromatické a křehké kachní stehýnko, které skvěle doplní hebká bramborová kaše, šťouchané nebo opečené brambory. Ale všechno pěkně od začátku. V českých obchodech bohužel nejsou k dostání samotná kachní stehýnka – paličky. Lze tedy koupit kachní čtvrtky a paličky si z nich vyrobit. Zbylé maso upečeme, obereme z kostí a uchováme v přiměřeném množství kachního sádla v mrazáku (podobně jako rillettes v hliníkových krabičkách). Budeme potřebovat: • 12 kachních stehen • 12 bobkových listů • 1 lžíci sušeného tymiánu • 12 kuliček černého pepře • 100 g soli Na konfitování: • 1 kg kachního sádla Stehýnka omyjeme pod tekoucí vodou a dobře je osušíme. Poté je důkladně potřeme směsí soli, tymiánu (ten mám sušený z naší zahrady) a rozdrceného bobkového listu. Paličky naskládáme do nádoby, přidáme kuličky černého pepře a nádobu zakryjeme potravinovou fólií. Necháme odležet alespoň přes noc, lépe 24 hodin. Po uplynutí této doby stehna opláchneme, osušíme a odsekneme krajní kloub, pokud už jsme to neudělali před nasolením. Na konfitování bude nejvhodnější litinový hrnec. Stehna vložíme do kachního tuku tak, aby byla zcela ponořená. V případě potřeby přidáme tuk. Hrnec zakryjeme a vložíme do předehřáté trouby. Zahříváme na 120 stupňů po dobu asi 4 hodin. Poté hrnec přemístíme na prkénko a necháme ještě další hodinu „dojít“. Stehna by měla být měkká na stisk, neměla by se „rozebírat“. Tuk z konfitování slijeme přes plátno. Připravíme si hliníkové nádobky, které vypláchneme vroucí vodou a necháme vyschnout. Do každé nádoby pak vyskládáme stehna a zalijeme je scezeným tukem. Necháme zchladnout v lednici, poté nádobky přemístíme do mrazáku. Na jaký další pokrm ještě můžeme využít konfitovaná kachní stehýnka? O tom více v receptu, který bude následovat po ukončení předvelikonočního půstu. Dobrou chuť!...

Číst dál

Quiche s mangoldem a pecorinem

Posted by on 9:16 AM in Francie - Provence, Předkrmy a chuťovky, Slané, Zelenina | 3 komentáře

Quiche s mangoldem a pecorinem

Mangold je považován za jednu z nejzdravějších zelenin. Je podobný spíše špenátu a také se podobně zpracovává, ale příbuzný je s červenou řepou. U mangoldu však využíváme listy i s jejich řapíky. Mladé listy se používají do salátu, větší pro tepelnou úpravu. Jednu slunnou srpnovou sobotu jsem se vydala na výlet a také malý, ale nádherný trh v německém městečku Weiden. Tenhle trh mám moc ráda, na podzim zde zcela běžně koupíte třeba chlazenou zvěřinu. Od místních pěstitelů jsem na trhu kromě dalších dobrot koupila krásně barevný mangold. Ten jsem pak využila na přípravu slaného koláče, který ve Francii dostal název quiche. Suroviny: Těsto: • 170 g hladké mouky • 1 vejce • 75 g másla • špetka soli Náplň: • 350 g čerstvého mangoldu • 1 žlutá cibule • 3 stroužky česneku • 2 lžíce olivového oleje • 200 g zakysané smetany créme fraiche (30%) • 1 vejce • 50 g vyzrálého sýra Pecorino • čerstvě mletý barevný pepř • muškátový oříšek Forma, kterou jsem použila, má rozměr 9 x 33,5 cm. Na koláčovou formu běžné velikosti použijeme dvojnásobné množství surovin. Do prosáté mouky přidáme sůl a do dolíku uprostřed přidáme máslo pokojové teploty. Prsty prohněteme, přidáme celé vejce a vypracujeme tuhé, hladké těsto, které zabalíme do potravinové fólie a dáme odpočinout na půl hodiny do lednice. Poté těsto rozválíme na plát vysoký asi 0,5 cm a vyložíme jím formu. Okraje zarovnáme a zbytky těsta odřízneme tak, že jednoduše přejedeme válečkem po hraně formy a těsto se tak krásně „ukrojí“ a zarovná. Zbytky těsta můžeme použít na případné záplaty uvnitř formy nebo z nich později vykrojit ozdobné tvary na povrch koláče. Mně z tohoto množství vystačilo přesně na jednu tartaletku. Těsto ve formě propícháme vidličkou a v troubě předehřáté na 200 stupňů asi 10 minut předpečeme. Listy spaříme vroucí vodou. Spodní část řapíku odkrojíme, ale část uprostřed listu můžeme pro tepelnou úpravu ponechat. Sousta koláče tak budou křupavější. Listy překrojíme po délce na polovinu a poté je nakrájíme na asi 1 cm široké proužky. Na pánvi rozehřejeme olivový olej a na něm osmahneme na kostičky nakrájenou cibuli. Jakmile začne zlátnout, přidáme najemno nasekaný česnek a vzápětí za ním i pokrájený mangold. Pokud máte k dispozici stonky s červeným řapíkem, tak se za pár okamžiků potvrdí příbuznost mangoldu s řepou. Cibulka se zbarví do růžova. Dusíme pár minut a pánev odstavíme. Zakysanou smetanu dobře promícháme s vejcem a najemno nastrouhaným pecorinem. Sýr je dostatečně slaný, takže už stačí jen několikrát otočit mlýnkem s barevným pepřem a strouhnout trochu muškátového oříšku. Bez něj si chuť quiche nedokážu přestavit. Formu s předpečeným těstem naplníme podušeným mangoldem a zalijeme smetanovou směsí. Povrch uhladíme a vložíme do trouby. Pečeme shora na 170 stupňů, dokud náplň nezačne zlátnout. To bude trvat asi 35 minut. Koláč podáváme vlažný (tedy alespoň já mám slané koláče takto nejraději) se sklenkou vína. Dobrou chuť!...

Číst dál

Křehký koláč s borůvkami a malinami

Posted by on 9:00 AM in Dezerty a moučníky, Francie - Provence | 0 komentářů

Křehký koláč s borůvkami a malinami

Barevný letní koláč, který můžete naplnit tím nejoblíbenějším ovocem. Borůvky jsou úlovek z lesa, maliny ze zahrádky. Ovoce pak pohodlně usadíme do peřinky z hladkého krému a necháme vychladit. Těsto: • 170 g polohrubé mouky • 40 g moučkového cukru • 1 vejce • 60 g másla • špetka soli • kůra z jednoho citrónu Náplň: • 250 g mascarpone • 200 g smetany ke šlehání • 2 lžičky agávového sirupu • 1 lžička vanilkového extraktu Zdobení: • borůvky • maliny • několik mátových lístků • moučkový cukr Forma, kterou jsem použila, má rozměr 9 x 33,5 cm. Na koláčovou formu běžné velikosti použijeme dvojnásobné množství surovin. Do prosáté mouky přidáme sůl, cukr a do dolíku uprostřed přidáme máslo pokojové teploty. Prsty prohněteme, přidáme celé vejce a vypracujeme tuhé, hladké těsto, které zabalíme do potravinové fólie a dáme odpočinout na půl hodiny do lednice. Poté těsto rozválíme na plát vysoký asi 0,5 cm a vyložíme jím formu. Okraje zarovnáme a zbytky těsta odřízneme tak, že jednoduše přejedeme válečkem po hraně formy a těsto se tak krásně „ukrojí“ a zarovná. Zbytky těsta můžeme použít na případné záplaty uvnitř formy nebo z nich později vykrojit ozdobné tvary na povrch koláče. Mně z tohoto množství vystačilo přesně na jednu tartaletku. Těsto ve formě propícháme vidličkou a v troubě předehřáté na 180 stupňů pečeme asi 25 minut, až začnou okraje zlátnout. Do mísy vyklopíme mascarpone, přidáme vanilkový extrakt, agávový sirup a důkladně promícháme. Poté postupně přidáváme dobře vyšlehanou smetanu. Krémem naplníme zcela zchladlý upečený korpus, ozdobíme ovocem, mátovými lístky. Podáváme příjemně vychlazené. Dobrou chuť!...

Číst dál

Salade Niçoise

Posted by on 8:56 AM in Brambory, Francie - Provence, Ryby a mořské plody, Saláty, Zelenina | 2 komentáře

Salade Niçoise

Salát, který pochází z Nice v jižní Francii. Ale přece jen u nás možná najdete restauraci, která na svém jídelním lístku bude mít název „Nicosie“ (podle hlavního města Kypru). A když už jsme u toho názvosloví, je to asi tak stejný problém jako s Cordon Bleu 🙁 Stejně jako u ostatních klasických receptů, ani v tomto případě vlastně neexistuje ta jediná správná varianta. Salát, který lze kombinovat s ryze jarními českými ingrediencemi, jako jsou třeba ředkvičky nebo chřest. A nebo si barvami tohoto salátu můžeme rozjasnit třeba chladný zimní večer. Salát Niçoise by měl obsahovat černé olivy. V originálním podání by to měly být fialové, provensálské. Ale rozhodně bych se vyhnula olivám plněným, jakkoliv ochuceným a zeleným. Já preferuji olivy upravené „na řecký způsob“, tedy bez nálevu a s peckou. Jsou velmi aromatické. Pak také vařené vejce. Stačí jedno na porci. Pak je tu listový salát. Velmi často je použit Little Gem, který mám moc ráda. Někdy jsou listy lehounce natrhané po celé ploše talíře pod ostatní zeleninou, někdy jsou použita pouze srdíčka. Jen tak samotná, zalitá zálivkou, jsou báječnou křupavou pochoutkou. Potom rajčata. Pokud bych vycházela z toho, že musí být co nejlepší, měla bych na přípravu salátu asi dva týdny během léta a to ještě jen v případě, že bych měla rajčátka ze své zahrádky. To, co se poslední dobou objevuje v českých obchodech, a to bohužel bez ohledu na roční období, jsou rajčata žalostné kvality. Pro jarní čas jsem tedy rajčata nahradila ředkvičkami. Ostatně ty se někdy v salátu objevují i tak, ve společnosti rajčat. Zelené fazolky jsou další ingrediencí, která většinou nechybí. Čerstvé jsou u nás k mání spíše k podzimu (takže se nesejdou třeba právě s rajčátky). Použila jsem tedy fazolky nakládané a myslím, že i tak dobře splnily svůj účel. Viděla jsem salát také s fazolemi fava, ale dlouhé zelené fazolky jsou pro mne Francie. Přichází na řadu ryba. Někdo může tvrdit, že jedině ančovičky jsou ty správné do salátu Niçoise. Proč ne, pokud je máte rádi. Ale pokud vezmu v úvahu, že právě ančovičky jsou zásadní ingrediencí v dressingu na salát Caesar, pak tady máme dvě téměř stejné chuti dvou různých salátů. A to je škoda. Takže jsem spíše pro tuňáka. A přiznám se, že kvalitní konzervovaný tuňák mi udělá větší radost, než plátky zprudka opečeného čerstvého steaku z tuňáka. Pokud bych už použila čerstvou rybu, volila bych jinou. Hlavně nám musí chutnat. Mezi další volitelné ingredience patří: Pár kousků vařených brambor, nakládaná artyčoková srdíčka, červená cibule, salátová okurka, červená paprika nebo třeba i chřest. A nakonec dressing. Skládat by se měl z prolisovaného česneku (1 stroužek), červeného vinného octa (2 lžíce), dijonské hořčice (2 lžičky) a olivového oleje (1,5 dcl). Přesný poměr ingrediencí si stanovte tak, jak jste zvyklí. Všechny složky šleháme metličkou, dokud se dokonale nespojí. Dressing podáváme zvlášť. Posekanou petrželku (někdy i bazalku, pažitku, vyberte jednu bylinku nebo i všechny) podáváme také samostatně. Dobrou chuť!...

Číst dál

Orange – první zastávka cestou na jih

Posted by on 1:49 PM in Francie - Provence | 4 komentáře

Orange – první zastávka cestou na jih

Po dvou letech jsem se loni na podzim opět vydala do Provence. Prostě mi to nedalo. Znovu jsem se ještě chtěla podívat na jih – do přírodní rezervace Camarque a mít na ni více času, než tehdy poprvé. Z „našeho“ Saillans, kde o dovolené přebýváme, jsme se tedy vydali směrem k jihu. Po přibližně 80 kilometrech je tu první větší město – Orange. Pokud jím budete pouze projíždět, bude to pravděpodobně okrajovými částmi města a rovnou říkám, že těmi vás Orange rozhodně neupoutá. My se ale tentokrát rozhodli prohlédnout si víc. Orange leží ve známé vinařské oblasti Côtes du Rhône, Châteauneuf du Pape a Gigondas. Snad nejen milovníci vína ví, o čem je řeč. Město leží na bývalé římské cestě Via Agrippa a doposud se o něm říká, že je branou mezi severem a jihem. Pokud přijedete do města ze severu, nemůžete minout asi nejznámější zdejší pamětihodnost. L´Arc de Triomphe – Vítězný oblouk. Je věnován slávě veteránů z druhé galského legie, zakladatele římské kolonie města Orange. Svými reliéfy představujícími zbraně, námořní trofeje a kořist připomínají tehdejší nadvládu Říma na souši i na moři. Římané ho postavili už 20 let před Kristem. Je vysoký 19 metrů a je dále vyzdoben výjevy z bitev, květinami a ovocem. Takhle vypadá pohled na strop uvnitř oblouku… V těsné blízkosti oblouku je možnost na malém parkovišti odstavit auto a pak se vydat do centra města pěšky. Byli jsme ve městě celkem časně dopoledne a všude byl velký klid. Náměstí se zrovna chystalo na jakousi slavnost, stoly kavárny vedle radnice zdobily velké žluté slunečnice… Jak se zprvu zdálo Orange šedivé a nezajímavé, po procházce městem s kavárnami a domy v pastelových barvách jsem změnila názor… Poté jsme došli k římskému amfiteátru, do něhož se původně vešlo asi osm tisíc diváků a dodnes slouží jako jedinečné místo pro konání spousty kulturních akcí, protože má kromě jiného vynikající akustiku… Kousek za amfiteátrem se nachází katedrála Panny Marie Nazaretské… My jsme ale měli před sebou dlouhou cestu a tak jsme se vrátili k autu a pokračovali dál, směrem do vesničky Châteauneuf du Pape…...

Číst dál

Kuře se sherry omáčkou a rýží z Camarque

Posted by on 1:32 PM in Francie - Provence, Omáčky, Opeřenci, Rýže, luštěniny, obilniny | 0 komentářů

Kuře se sherry omáčkou a rýží z Camarque

Další způsob, jak si vychutnat obyčejné pečené kuře. Pomůže nám k tomu pouze sherry a vůně čerstvých bylinek. Použila jsem rýži i sůl z oblasti Camargue. O tom všem jsem již dříve napsala ZDE. Pokud jsme si vaření naplánovali včas, můžeme na několik hodin předem kuře naložit do bylinek a sherry: Budeme potřebovat: • 1 farmářské kuře (nejlépe s droby) • svazek čerstvého rozmarýnu • svazek čerstvého tymiánu • 2,5 cl sherry Kuře očistíme a podélně rozpůlíme. Později, při pečení, to bude velká výhoda. Poloviny kuřete poklademe ze všech stran asi polovinou množství čerstvých bylinek (druhou si schováme na pečení) a bohatě zastříkneme sherry. Na pečení a omáčku budeme kromě marinovaného kuřete potřebovat: • zbytek čerstvých bylinek • sůl (já použila Fler de sel z Camarque) • 150 g másla • 4 větší šalotky • 180 g créme fraiche (1 menší kelímek) • 5 cl sherry Kuře, pokud jsme zvládli marinování předem, osušíme a odstraníme z jeho povrchu větvičky bylinek. Obě poloviny kuřete ze všech stran dostatečně osolíme. Pod každou z nich vložíme několik snítek (z části, kterou jsme si uchovali) bylinek, navrch položíme silnější plátek másla a zakryté pečeme v předehřáté troubě na 160 stupňů. Rozpůlené kuře se propéká rovnoměrněji a kratší dobu. Jakmile začne kuře zlátnout, přidáme do výpeku najemno nakrájenou šalotku a dále pečeme již nezakryté. Po dobu pečení kuře podle potřeby podléváme vývarem a dbáme, aby se šalotka nepřichytila. Vývar si v rychlosti připravíme z drůbků, které v malém množství vody povaříme s několika kuličkami nového koření a celého černého pepře. Během pečení si připravíme rýži. Jedinečná rýže z Camarque je tak trochu speciální. Já měla po ruce dlouhozrnnou, tříbarevnou (bílou, červenou, černou). Tahle směs v ústech neskutečně voněla po ovoci. Stejně tak ale můžete použít rýži indiánskou nebo natural. Rýži důkladně propláchneme studenou vodou a na dvou lžících rozpáleného olivového oleje zprudka krátce osmahneme. Pak rýži zalijeme vroucí vodou těsně nad povrch rýže, osolíme a dál dusíme pod pokličkou na mírném plameni. Na sáčku s rýží byla doporučená doba 28 minut, ale vařila jsem o trochu déle, asi 40 minut. Dle potřeby doléváme vodu. Když je rýže takřka měkká a téměř vsákla všechnu tekutinu, zabalíme kastrol do utěrky a dáme odpočinout pod peřinu, kde dojde a uchová se horká. Kuře se upeklo, maso uchováme v teple a připravíme omáčku. Všechen výpek se šalotkami a stonky bylinek přes jemné síto propasírujeme do nepřilnavé pánve. Omáčku zahřejeme, malinko zredukujeme (na pánvi – větší ploše, půjde tento proces o trochu rychleji). Přidáme créme fraiche a dobře promícháme. Pak už zbývá jen dávka sherry, necháme dobře prohřát a můžeme podávat. Na každý talíř jsem přidala ještě trochu podušených zelených fazolek. Ty si budou s omáčkou také velmi dobře rozumět. Dobrou chuť!...

Číst dál

Quiche s rajčaty, sýrem a bylinkami

Posted by on 12:34 PM in Francie - Provence, Předkrmy a chuťovky, Slané, Zelenina | 4 komentáře

Quiche s rajčaty, sýrem a bylinkami

První, co mne napadne při vyslovení slova quiche, je Francie. Se slanými koláči se tam setkáte v každém bistru a bývají nedílnou součástí domácích posezení s přáteli. Slaný koláč může obsahovat oblíbenou zeleninu – fazolky, lilek, papriky, kousky pečeného nebo uzeného lososa, vejce, bylinky, oblíbený sýr. V pečící formě pak bude vždy vypadat nádherně a podávaný s malou porcí ochuceného listového salátu je třeba vynikající lehkou večeří. Suroviny: Těsto: • 170 g hladké mouky • 1 vejce • 75 g másla • špetka soli Náplň: • 200 g ricotty • 1 vejce • 1 lžíce provensálské bylinkové směsi • 100 g strouhaného sýra výrazné chuti (Gruyére apod.) • třešňová rajčátka Forma, kterou jsem použila, má rozměr 9 x 33,5 cm. Na koláčovou formu běžné velikosti použijeme dvojnásobné množství surovin. Do prosáté mouky přidáme sůl a do dolíku uprostřed přidáme máslo pokojové teploty. Prsty prohněteme, přidáme celé vejce a vypracujeme tuhé, hladké těsto, které zabalíme do potravinové fólie a dáme odpočinout na půl hodiny do lednice. Poté těsto rozválíme na plát vysoký asi 0,5 cm a vyložíme jím formu. Okraje zarovnáme a zbytky těsta odřízneme tak, že jednoduše přejedeme válečkem po hraně formy a těsto se tak krásně „ukrojí“ a zarovná. Zbytky těsta můžeme použít na případné záplaty uvnitř formy nebo z nich později vykrojit ozdobné tvary na povrch koláče. Mně z tohoto množství vystačilo přesně na jednu tartaletku. Můžeme je použít na případné záplaty uvnitř formy nebo z nich později vykrojit ozdobné tvary na povrch koláče. Těsto ve formě propícháme vidličkou a v troubě předehřáté na 200 stupňů asi 10 – 15 minut předpečeme. Ricottu dobře promícháme s vejcem, strouhaným sýrem a provensálským kořením. Směsí naplníme formu s předpečeným těstem. Na povrch zlehka vtiskneme rajčátka, která třeba pro efekt můžeme ponechat na větvičce. Ta pak půjde před konzumací hravě odstranit. Pečeme shora na 170 stupňů dokud náplň nezačne zlátnout. To bude trvat asi 35 minut. Dobrou chuť!...

Číst dál

Boeuf Bourguignon – hovězí po burgundsku

Posted by on 6:58 AM in Francie - Provence, Maso | 4 komentáře

Boeuf Bourguignon – hovězí po burgundsku

Francouzská klasika, recept, který byste měli vyzkoušet. Pomalu dušená jídla jsou to pravé pro podzimní čas. Všechnu práci vykonáte na začátku vy a poté za vás bude pracovat tři a půl hodiny litinový hrnec. Právě v něm je příprava těchto pokrmů nejjednodušší. A pokud nebudete nedočkaví a necháte jídlo odležet do druhého dne, výsledné chuti tak můžete pouze prospět. V tomto případě nejsem schopna určit přesný počet porcí, protože záleží na chuti jedlíků, ale zcela jistě to bude 10 porcí. Suroviny: 1,5 kg hovězí kýty 150 g uzeného špeku 150 g mrkve 10 šalotek 0,7 dcl suchého červeného vína hovězí vývar na dolití 1 malý rajský protlak 100 g menších žampiónů 100 g perlových cibulek máslo olivový olej bylinky pro bouquet garni: pár snítek tymiánu, snítka rozmarýnu, snítka petrželky 2 bobkové listy sůl čerstvě mletý pepř kousek světlé bagety na případné zahuštění 0,5 cl Armagnacu Špek nakrájíme na drobné kostičky a v rozpáleném litinovém hrnci ho zvolna vyškvaříme. Když jsou kostičky zlatavé, děrovanou lžící je vyjmeme a na vypečeném tuku budeme postupně opékat maso. Pokud je tuku méně, můžeme přidat trochu olivového oleje. Maso nakrájíme na větší kostky o hraně asi 4cm. Malé kousky by se po tak dlouhé době dušení téměř rozpustily. V hrnci rozpálíme asi 0,5 cm vrstvu vypečeného tuku s olivovým olejem a vkládáme maso pouze v jedné vrstvě. Nejlépe se nám bude pracovat s kuchařskou pinzetou, do masa nepícháme. Kousky masa necháme zatáhnout ze všech stran a vyjmeme z hrnce do jiné nádoby. Takto postupujeme až do opečení všech kousků masa. Když jsme vyndali poslední dávku masa, vsypeme na tuk nadrobno nakrájenou šalotku. Ta se krásně obalí připečenými kousky z opékání masa. Když začne šalotka zlátnout, přidáme na kolečka nakrájenou mrkev. Chvilku restujeme, poté přidáme k šalotkám a mrkvi opečené kostičky špeku a nakonec maso i se šťávou, která se z něj doposud uvolnila. Do hrnce vložíme balíček bylinek bouquet garni, bobkové listy osolíme, opepříme a zalijeme červeným vínem tak, aby bylo maso zakryté. Pokud uvedené množství vína maso zcela nezakrylo, dolijeme hovězím vývarem. Počkáme, až začne obsah hrnce probublávat a poté stáhneme plamen na minimum. Takto dusíme zakryté pokličkou do změknutí masa, ale hlavně kvůli propojení všech chutí asi 3 hodiny. Po uplynutí této doby můžeme odklopit, aby se tekutina malinko zredukovala. Na vedlejší nepřilnavé pánvi si na směsi olivového oleje a másla zprudka orestujeme dobře očištěné žampióny. Pokud byste měli k dispozici žampióny krémové (nazývané také pařížské), jejich chuť bude výraznější. Větší houby rozkrojte na poloviny, malé nechte vcelku. Opékáme dozlatova. Do hrnce také patří opečené perlové cibulky. V ČR je to velmi nedostatkové zboží. Perlové cibulky se dají nahradit velmi malými šalotkami, ale nevýhoda je v tom, že hlíza šalotky bývá pod slupkou rozpůlená a rozdělila by se. Použila jsem tedy nakládané perlové cibulky. Ty jsem nechala v sítku důkladně odkapat a malinko zaschnout. Pak nebyl problém je opéci zcela stejně, na směsi olivového oleje a másla, jako žampióny. Maso je měkké a pokud je šťávy dost, můžeme bourguignon zahustit tak, že rozdrobíme střídku bílé bagety do sítka, které ponoříme do omáčky a vařečkou střídku propasírujeme. Přidáme rajský protlak, ten dodá jídlu konečnou barvu a pokrm nepatrně zahustí. Poté vsypeme do hrnce opečené žampiony a perlové cibulky a necháme vše ještě malou chvilku probublat. Nakonec pokrm zjemníme plátkem másla a nezapomeneme přidat...

Číst dál