Když se vám podaří sklidit levanduli v tom největším květu, je ten správný čas na výrobu domácího sirupu. View this post on Instagram Letošní sklizeň #levandule #lavande #harvest #garden #organic #love A post shared by Pavlína ♥ "Blog mlsné kočky" ♥ (@mlsnakocka) on Jun 30, 2019 at 6:23am PDT Levandule z vlastní zahrádky je stejně tak vhodná na sušení a další použití levandulových květů. Třeba na výrobu domácího levandulového cukru.. Nebo můžete květy prostě jen tak skladovat ve skleničce a použít je třeba na levandulové sušenky. Levandulovým sirupem můžeme ochutit jak domácí limonády, tak různé krémy při přípravě dezertů. Nebo přidat pár kapek do koktejlu. Při výrobě jsem postupovala stejně jako u všech mých bylinkových sirupů, které vyrábím už léta. Budeme potřebovat: • větší svazek levandule • 1,8 l převařené vody • 1 kg sirupového cukru • 20 g kyseliny citrónové Převařenou vodu necháme zchladnout a svazek ponoříme květy dolů. Jednodušší bude, když si květy svážeme. Vše můžeme zatížit prkénkem a uložíme na dva dny do lednice. Po dvou dnech vyjmeme svazek levandule a přes gázu, která zachytí případné nečistoty a hmyz, slijeme tekutinu do hrnce. Vsypeme cukr. Používám sirupový, je o dost jemnější, než běžný krystalový cukr. Na silnějším plamenu mícháme, až se cukr rozpustí. Necháme přejít varem. Nakonec přidáme kyselinu citrónovou a stane se kouzlo: Tekutina se zabarví do růžova 🙂 Sirup plníme do vroucí vodou vylitých a vysušených lahví. Lahve uzavřeme a na půl hodiny položíme do vodorovné polohy, nejlépe na utěrku. Takto připravený sirup skladujeme klidně i rok. Nebude mít už tak výraznou barvu, ale na chuti se nic nezmění. Na zdraví!...

Na sběr mladých smrkových výhonků je čas do konce května. Záleží ale na tom, jaký přístup má právě na dané lesní místo slunce. Letos nastoupilo již během dubna letní počasí, ale možná někde na horách bude ještě možnost. Mně se taková naskytla právě před rokem, v nádherné přírodě kolem rakouského jezera Achensee. Když mladý, světle zelený výhonek držíte v prstech, máte pocit, že se jedná o silikonový štěteček. Prsty vždy uštípneme tu nejsvětlejší část větvičky a během sběru tak budeme mít trochu lepkavé ruce. Dobré znamení pro to, aby se sirup vydařil, protože výhonky mají v sobě dost šťávy. Sirup ze smrkových výhonků je perfektní na zimní nachlazení. A stačí ho skutečně málo, jen tak na lžičku. Použijeme: • smrkové výhonky • krystalový cukr • pevně uzavíratelnou sklenici Výhonky propláchneme v sítu a necháme na kuchyňské utěrce okapat. Poté je ve vrstvách vkládáme do horkou vodou vylité a poté vysušené sklenice. Každou vrstvu bohatě zasypeme cukrem. Lépe je, když bude cukr jemnější. Můžeme si pomoci tak, že krystalový cukr rozmixujeme nebo použijeme, jako v mém případě, cukr určený na výrobu sirupů, který je o dost jemnější než běžný krystalový cukr. Takto spotřebujeme všechny výhonky, poslední vrstva je tvořena z cukru. Sklenici uzavřeme a ponecháme třeba na kuchyňské lince. Již během pár dní se začnou v cukru tvořit místa, kde šťáva z výhonků cukr rozpouští. Proces bude nejspíše úspěšný. Nasbírat smrkové výhonky mne vlastně napadlo až na místě, v krásné horské přírodě. Tehdy bylo v rakouských horách jaro o pár kroků pozadu za jarem tady v Čechách. Použila jsem tedy sklenici, která byla zrovna po ruce – od nakládaných cibulek. V té sirup uchovávám dodnes. Ale pokud chcete, rozpuštěnou část můžete slít do nové, čisté sklenice. Pokud patříte mezi ty, kteří mají rádi hory pouze na lyžování, tak tady změníte názor. Návštěva hor na jaře, když se příroda probouzí, rozhodně stojí za to. Krásná městečka jako Pertisau nebo Kufstein. A nebo pár kilometrů v SRN známě lázeňské město Bad Töltz. Mějte krásné jarní dny!...

Kolem svátku svatého Jana (24. června) je ten správný čas na sběr mladých plodů ořešáku. Právě proto tento likér bývá také nazýván „Svatojánský“. Mně se podařilo to správné období vystihnout teprve loňský rok a tak si teď pochutnávám na domácím ořechovém likéru. Je sladký a silný a skvěle se hodí k podávání jako digestif. Celé zelené ořechy necháme do druhého dne namočené v nádobě s vodou. Zbaví se tak všech nečistot. Poté ořechy nakrájíme – každý na tři až čtyři části. Je třeba počítat s tím, že při krájení i takto mladých ořechů dojde k zabarvení prkénka i rukou. Můžeme tedy pracovat v rukavicích. Nakrájené ořechy vložíme do skleněné, vroucí vodou vylité a vysušené nádoby, kterou budeme později moci pevně uzavřít. K rozkrájeným plodům ořechů přidáme koření. Vše pak přelijeme kvalitní vodkou, sklenici uzavřeme. Já vše nechala po dobu osmi týdnů na okně v kuchyni. „Sem tam se moje kuchyň promění na laboratoř. Na okně se suší meduňka, odpočívají ořechy v lihu, v procesu je také malinový ocet a sirup ze smrkových výhonků…“ Suroviny na macerát: • asi 20 ks zelených ořechů • 1 kus (asi 10 cm) skořice • 4 kuličky jalovce • 8 semínek fenyklu • 5 hřebíčků • 1,5 litru vodky Za dva dny se tekutina zabarvila do tmavě hněda a tak už zůstala po celou dobu. Po osmi týdnech jsem vše slila přes plátno. Před tím jsem svařila a nechala zchladnout: • 400 ml vody • 400g cukru krystal Zchladlý sirup jsem smíchala se scezeným macerátem z ořechů. Naplnila jsem čisté, vroucí vodou vymyté a vysušené lahve. O Vánocích jsem se pokusila ochutnat, ale chutí připomínal likér spíše kapky proti nachlazení. Takže likér chce prostě svůj čas – jeden rok. Prostě do příští ořechové sezóny 🙂 Na zdraví!...

V zimním období si čas od času pomocí odšťavňovače připravím čerstvou šťávu ze všelijaké zeleniny. Nejraději mám šťávu z řepy, celeru a mrkve a pak také jen samotnou mrkvovou. O zavařenině z mrkve jsem nikdy neslyšela. Jednou už jsem však z jablečné šťávy vyrobila jablečné želé, jednou z červené řepy, tak proč nezkusit třeba želé mrkvové? Budeme potřebovat: • 0,8 l mrkvové šťávy (vznikla ze 2 kg mrkve) • šťávu z jednoho pomeranče • šťávu z jednoho citrónu • 500 g želírovacího cukru 3 : 1 Z tohoto množství surovin budeme mít tři skleničky o obsahu cca 300 ml. Mrkev odšťavníme a přefiltrujeme přes sítko vyložené gázou. Takto odfiltrovanou šťávu přelijeme do hrnce. Do mrkvové šťávy přidáme také pomerančovou a citrónovou šťávu. Obě vůně budou pro chuť želé velmi prospěšné a navíc přidají svou trochu pektinu. Poté do hrnce se šťávou vsypeme želírovací cukr, přivedeme k varu a za stálého míchání necháme asi 4 minuty probublat. Přelijeme do horkou vodou vymytých a vysušených sklenic. Sklenice pevně uzavřeme, není třeba je obracet dnem vzůhu. Necháme zchladnout. Mrkvové želé můžeme použít jako každou jinou zavařeninu, na chleba s máslem, do jogurtu nebo třeba k sýrům. Naprosto vynikající bude jako náplň mrkvového dortu. Dobrou chuť!...

Už v polovině března to vypadalo, že je tady skutečné jaro, tak jsem se na zahradě pustila do renovace židlí po babičce. A kočka se všemi třemi kocoury mi samozřejmě museli pomáhat… Na zahradě jsem také zjistila, že na spoustě malých místeček rostou fialky. S mým nejmilejším Borisem jsme je natrhali a pak jsem je použila na výrobu fialkového sirupu. Sirup má nenapodobitelnou vůni a v koktejlech pak zvláštní, záhadnou chuť. Je také velmi prospěšný, zejména pro horní cesty dýchací. Budeme potřebovat: • asi 3 hrsti fialkových květů • 1,2 litru převařené vody • 1 kg krystalového cukru • šťávu z poloviny citrónu Fialkové květy zalijeme převařenou, klidně ještě horkou vodou. Tekutina se zabarví modře. Necháme louhovat 24 hodin. Poté tekutinu přecedíme do hrnce, postupně přidáváme citrón. Tekutina se zabarví do zelena. Pokud přidáme citrónu moc, sirup bude mít červenou barvu. Pak přisypeme cukr a na mírném plameni zahříváme a mícháme. Jakmile se cukr rozpustí, sirup slijeme přes plátno do vroucí vodou vylitých, vysušených lahví. Na zdraví!...