Švestková omáčka… k jogurtu i masu

Čvc 30

Švestková omáčka… k jogurtu i masu

Od té doby, co mne naprosto nadchlo zavařování, se každý rok objeví surovina, se kterou se při mém domácím zpracování setkávám poprvé. Letos mne pozvala sousedka, abych si u ní na zahradě sesbírala opadané blumy. Když jsem na trávníku viděla množství včel, pro které jsou takové sladké blumy učiněná hostina, byla jsem poněkud skeptická. Ale měkoučké a ohromně sladké blumy byly pro přípravu čehokoliv do sklenice naprosto perfektní. Jsem si jista, že stejně dobře by omáčka chutnala i z dobře vyzrálých švestek. Připravila jsem cosi s tekutější strukturou, než je čatní. Proto používám slovo „omáčka“. Suroviny: • 3 kg blum (nebo švestek) • 750 g krystalového cukru • 150 ml třtinového rumu • 1 lžička vanilkového extraktu • 1 lžička mleté skořice • 3 lžíce holandského kakaa Omyté a vypeckované blumy vložíme do kovové nebo skleněné nádoby, kterou lze později zakrytou uložit do lednice. Přidáme všechny ostatní suroviny a dobře promícháme. V lednici necháme odležet 24 hodin. Poté vše rozmixujeme tyčovým mixérem. Omáčkou plníme vroucí vodou vylité a vysušené sklenice. Pevně je uzavřeme, vložíme do hrnce s vodou tak, aby voda sahala nad úroveň víček. Zahřejeme na 80 stupňů a takto udržujeme asi 30 minut. Sklenice vyjmeme z vody a necháme zchladnout. Omáčku skladujeme na tmavém a chladnějším místě. Každou načatou skleničku pak v lednici. A v zimě, až nebude čerstvé ovoce ze zahrady na každém kroku, bude omáčka ideální jako přísada do hustého bílého jogurtu. Hodí se také na přelití vanilkové zmrzliny nebo, teď v létě, i ke grilovanému masu. Dobrou chuť!...

Read More

Sušení a skladování bylinek

Čvc 06

Sušení a skladování bylinek

Až slunce osuší ranní rosu, je čas nasbírat bylinky, které si pak budeme užívat po zbytek roku. Nejlépe je bylinky sbírat před květem a právě v tomto období. Bylinky očistíme od pavučin, hmyzu, otrháme spodní nebo poškozené listy. Neoplachujeme. Poté bylinky zavěsíme na suché (tedy ne do kuchyně ani koupelny, i když bylinky tam krásně voní) a dobře větrané tmavší místo. Měly by uschnout co nejrychleji. Nepoužívám sušičku ani troubu. Jakmile se listy dobře lámou, je hotovo. Několik takto zavěšených bylinkových svazků je příjemná a voňavá dekorace. Tyto však také odpuzují některé druhy hmyzu, který by si jinak našel cestu do bytu. Nejčastěji sbírám meduňku a mátu – na čaj. Pak ještě majoránku a samozřejmě také levanduli. Sušené levandulové květy pak využívám při pečení moučníků nebo na výrobu levandulového cukru. Sušené bylinky skladuji v pevně uzavřené sklenici, ve spíži, kam nemá přístup světlo. Jaké bylinky a jak sušíte nejraději vy?...

Read More

Pampeliškový med

Kvě 02

Pampeliškový med

Když jsem byla malá, náš trávník byl pampeliškami vždy posetý a máma z nich vařila pampeliškový med. Pak se během let stal trávník úhlednější a zelenější a i ty nejmenší lístečky pampelišek záhy odstranila sekačka na trávu. Už loni a letos se ale pampelišky znovu objevily jak na trávníku tak i na mnoha dalších místech zahrady. Oku lahodí jejich krásně žlutá barva, zejména v kombinaci s modřenci a červenými tulipány. Znovu jsme se tedy po letech s mámou pustily do výroby domácího pampeliškového medu. Na naplnění tří skleniček o obsahu 300 ml bude třeba 200 pampeliškových květů. Ty nasbíráte ve dvou za pár minut. Dále si připravíme: • 1 pomeranč • 1 kg krystalového cukru • 1 sáček kyseliny citrónové Květy propereme ve studené vodě. Poté je zalijeme litrem studené vody. Pomeranč velmi důkladně omyjeme, protože ho využijeme i s kůrou. Nakrájíme ho na kolečka a ta pak přidáme do hrnce k pampeliškám. V této fázi můžeme přidat třeba pár kousků hřebíčku nebo i skořice. Ale dle mého názoru je med ovoněný pomerančem skvělý i tak. Vše přivedeme k varu a s mírnými bublinkami na povrchu necháme na sporáku asi 10 minut. Poté necháme na chladném místě louhovat do druhého dne. Další den obsah hrnce slijeme, částečně propasírujeme přes jemné síto. Poté můžeme vše ještě znovu přefiltrovat přes plátno. To zachytí případné nečistoty a zbývající broučky, které se nám nepodařilo odstranit v prvním opláchnutí před vařením. Dále už postupujeme jako při výrobě domácího sirupu. Přisypeme cukr a tekutinu přivedeme k varu. Vaříme pozvolna asi 1 a 1/2 hodiny. Mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Nakonec přisypeme kyselinu citrónovou. Pokud bychom si chtěli ověřit, jaká bude výsledná hustota medu, je dobré použít můj oblíbený trik. Do mrazáku vložíme na 10 – 15 minut porcelánový talířek. Po uplynutí této doby na talířek nalijeme lžičku medu. V ten okamžik se projeví hustota, jakou bude mít med po úplném zchladnutí. Stejnou kontrolu používám i při přípravě zavařenin a sirupů. Jakmile se kyselina citrónová rozpustí, vypneme plamen. Po chvíli plníme medem vroucí vodou vylité a vysušené sklenice, které ihned uzavřeme. Med vydrží rozhodně do příštího roku. Dobrou chuť!...

Read More

Burger s kachním masem, nakládanou cibulí a uzenou majonézou

Dub 24

Burger s kachním masem, nakládanou cibulí a uzenou majonézou

Zbytky kachního masa mi připomněly, jak jsem kdysi s tímto masem ochutnala skvělý burger. Rozhodla jsem se tedy připravit podobný burgr doma. Nezdá se to, ale příprava všech jeho součástí zabere docela dost času. To je však věc, která nám právě v karanténě nechybí. Pár dní předem si připravíme nakládanou cibuli. Do té jsem se kdysi na první ochutnání zamilovala. Z následujících surovin naplníme jednu sklenici o obsahu 330 ml. • 2 červené cibule • 100 ml jablečného octa • 160 ml vody • 2 lžíce třtinového cukru • 2 bobkové listy • 2 hřebíčky • špetka mleté skořice • 1/2 lžičky soli Cibuli oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka. Ostatní suroviny svaříme. Sklenici napěchujeme cibulovými kolečky a vše zalijeme ještě horkým nálevem včetně kousků koření. Pevně uzavřeme a po zchladnutí sklenici uložíme asi na tři dny do lednice. Pak bude mít cibule tu správnou chuť. Načatá sklenice vydrží v lednici tři týdny. Cibulová kolečka ze sklenice odebíráme kuchařskou pinzetou nebo vidličkou, ne rukou. Základem dobrého burgru je hlavně bulka. Tu jsem připravila dle receptu z blogu Coolinári. Jejich pivní žemle jsou vynikající a pro tento účel zcela perfektní. Jen jsem je pekla z čerstvého droždí – použila jsem na uvedené množství mouky 10 gramů droždí. Bulky můžeme připravit den předem. Další chuťová složka je uzená majonéza. Pro dva burgry jsem ji připravila z tohoto množství: • 3 lžíce dobré majonézy • 1/2 lžičky uzené papriky (používám od Antonína) Majonézu důkladně promícháme s mletou uzenou paprikou. Pro intenzivnější chuť necháme hodinku proležet. Teď už zbývá jen rozpůlit žemli a každou polovinu opéci řezem dolů na steakové pánvi potřené olejem. Poté spodní část potřeme uzenou majonézou, vložíme několik listů čerstvého špenátu. Ten můžeme klidně zaměnit i za peprné lístky rukoly. Na zelené listky naklademe horké kachní maso. Pokud využijeme zbytky kachního masa, je v podobě „trhaného“. Speciálně pro tento účel se připravuje také „pulled pork“, tedy trhané vepřové maso. Na maso pak dostatek nakládané cibule. Navrch pak může přijít ještě trocha majonézy a burgr zakryjeme vrchní částí bulky. Podáváme ihned. Dobrou chuť!...

Read More

Cassoulet

Úno 20

Cassoulet

Cassoulet je pokrm typický pro jihozápad Francie. Jedná se v podstatě o maso a klobásy pečené ve vrstvách fazolí, ochucené bylinkami a zeleninou. Přípravě takového jídla to chce věnovat vlastně jeden celý den a shromáždit všechny ingredience. Jídlo se zapéká v nádobě zvané „cassole“. Při mém pobytu v Nové Akvitánii, tedy v místě pro cassoulet blízkém, jsem se snažila tuto nádobu sehnat, ale neměla jsem štěstí. Pro přípravu jsem proto využila litinový hrnec. Pokrm se skládá z vepřového masa (bůček + plec), lépe s kůží, kterou také využijeme. Pokud bude i vepřová nožička, tím lépe. Dále do cassouletu patří konfitovaná kachní stehna. Přiznám se, že tuto ve francouzském supermarketu běžnou věc jsem viděla v ČR pouze jednou a cena byla dost neuvěřitelná. Není však problém si vyrobit kachní konfit doma. Lze ho dobře pak uchovat třeba v mrazáku. Kachní konfit můžete připravit podle tohoto mého receptu. Budeme potřebovat také syrové klobásky. V originálním pokrmu by měly být klobásy z Toulouse. Velmi podobné si vyrábím sama, recept zde. Ale vcelku běžně se dají koupit třeba v Lahůdkářství Sváček. Použít se dá také italská salsiccia. Z uvedeného množství surovin jsem připravila asi 12 porcí. • 1 kg fazolí • 750 g vepřového bůčku s kůží • 500 g vepřové plece s kůží • 1 vepřová nožička • 8 klobásek (každá cca 100 g) • 4 konfitovaná kachní stehna • 100 g pancetty vcelku • 200 g rajčatového protlaku • 2 mrkve • 1 žlutá cibule • 1 palice česneku • 8 hřebíčků • 10 kuliček celého pepře • svazek plocholisté petrželky • 1 lžíci soli Bouquet garni: • střední část z pórku • několik bobkových listů • několik snítek tymiánu • kus starší bílé bagety • olej z vlašských ořechů k podávání Den před vařením namočíme fazole. Vodu během namáčení jednou vyměníme. Pokud máme v mrazáku některé z ingrediencí, přemístíme je rozmrznout do lednice. Z vepřového masa odřízneme kůži a svážeme ji provázkem. Pokud bychom měli originální nádobu, lze kůžemi vyložit její dno. V litinovém hrnci jsem (i kvůli občasnému promíchání) kůže nepoužila. Vepřové maso nakrájíme na větší kostky. Očištěnou mrkev nakrájíme na několik kusů, česnek podélně rozpůlíme. Do oloupané cibule napícháme několik hřebíčků. Bílou část pórku rozkrojíme a za pomoci...

Read More