Thajská kuchyně bývá ostrá, barevná a velmi chutná. Pokrmy  zpravidla nevyžadují mnoho času na přípravu a výsledek je vždy vynikající. Také nám však může pomoci odlehčit jídelníček, což zejména na počátku roku přijde vhod téměř každému. Suroviny: 400g kuřecích prsou šťáva ze tří limetek 2 lžíce třtinového cukru 3 lžíce sójové omáčky 4 stroužky česneku 3 lžíce slunečnicového oleje 2 chilli papričky svazek čerstvého koriandru čerstvé sójové výhonky burské oříšky V nádobě rozmícháme cukr se šťávou z limetek a přidáme na tenké plátky nakrájený česnek. V této směsi marinujeme kuřecí prsa nakrájená na menší kousky zakrytá a v chladu alespoň hodinu. Poté maso z marinády vyjmeme a na pánvi s rozpáleným olejem zprudka osmahneme. Přidáme na proužky nakrájené chilli papričky zbavené semínek a dále zprudka restujeme. Po chvilce vložíme nakrájený koriandr, přilijeme marinádu, sójovou omáčku a zahříváme ještě asi 3 minuty, dokud se tekutina trochu nezredukuje. Vzhledem k použití sójové omáčky není třeba přidávat sůl. Podáváme nejlépe s jasmínovou rýží. Já použila rýži basmati, kterou jsem si uvařila s kouskem cibule a několika hřebíčky. Povrch každé porce poklademe sójovými výhonky a posypeme drcenými burskými oříšky. Dobrou chuť!...

K Vánocům patří nejen pečení cukroví, ale také příprava dalších voňavých rodinných receptů pro radost. Třeba vaječný likér. Postupovala jsem podle starého babiččina receptu a s výsledkem jsem velmi spokojena. Je báječný. Suroviny: 6 žloutků 230 g moučkového cukru 500 ml smetany 12% 1 vanilkový lusk 3 dcl třtinového rumu Do menšího kastrolku vlijeme smetanu, přidáme vyškrábnutý obsah vanilkového lusku a na plotně zahřejeme. Do smetany přidáme i prázdný vanilkový lusk pro intenzivnější chuť a vůni. Do větší mísy oddělíme vaječné žloutky. Ty za postupného přisypávání moučkového cukru pomocí šlehače utřeme do světlé pěny. Poté přidáme zchladlou smetanu bez škraloupu, který se na smetaně během chladnutí vytvořil. Smetanu lehce zašleháme a nakonec přidáme rum. Vše přelijeme do horkou vodou vymyté a vysušené lahve. Z uvedeného množství surovin budeme mít téměř jeden litr domácího vaječného likéru. Likér necháme alespoň čtyři nebo lépe pět týdnů v chladu odležet. Dobrou chuť!...

K podzimu společně s jeho krásnými barvami patří kaštany. Jedny jsou krásné a většinou z nich vyrábíme různé dekorace nebo zvířátka. Druhé kaštany – s více bodlinkami, jsou jedlé. U nás nejsou ještě úplně obvyklé, ale v obchodech už se dají v tomto čase koupit. Takové kaštany můžeme nožem naříznout a upéci. Poté je oloupeme a pak jsou připraveny k použití. Já měla k dispozici kaštany vařené a již vyloupané. Jejich příjemnou oříškovou chuť mám moc ráda. Do moučníku jsem rovněž použila kaštanovou mouku, ale pokud ji nemáte, nahraďte ji moukou hladkou nebo třeba směsí hladké a špaldové mouky v poměru jedna ku jedné. Suroviny: •300 g kaštanové mouky •150 g moučkového cukru •150 ml oleje •250 ml podmáslí (nebo kefíru) •100 g vařených kaštanů •3 lžíce rozinek naložených v rumu •2 vejce •½ sáčku prášku do pečiva Vyloupané a tepelně upravené kaštany nakrájíme na menší kousky a v pánvi je nasucho opražíme. V míse smícháme mouku a cukr. Dále přidáme olej podle vlastní chuti. Já použila méně výrazný druh olivového oleje, ten však můžeme nahradit olejem slunečnicovým. Poté přidáme podmáslí, celá vejce, rozinky pokud možno bez tekutiny a pak i opražené kaštany. Vše dobře promícháme. Pokud jsme použili mouku kaštanovou, směs krémové konzistence má zlatavě karamelovou barvu. Kulatou formu o průměru 27 cm vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou. Směs nalijeme do formy, nejlépe se nám bude pracovat se stěrkou. Vkládáme do trouby předehřáté na 180 stupňů a pečeme asi 30 minut.   Podáváme zasypané moučkovým cukrem. Dobrou chuť!...

Dovolená už je nějaký čas za námi, ale až teď se dostávám k fotkám, abych z nich připravila alespoň krátké shrnutí dojmů, chutí a vůní. Už dlouho jsem se chystala vypravit do Toskánska a stalo se tak až letos. Měsíc září mi připadal ideální, co se týká počasí. A bylo to skutečně tak. Navíc je na co se dívat i cestou. Jízda po dálnici mezi horami, nedaleko Garmisch-Partenkirchen stála za to. Počasí v Toskánsku bylo po celou dobu nádherné, stále kolem 25 stupňů, sem tam mráček, spíše z rána. Počasí v těchto místech totiž příznivě ovlivňuje asi 100 km vzdálené Apeninské pohoří, k jehož reliéfu celé Toskánsko od mořského pobřeží postupně stoupá. Téměř pokaždé, když jsme se po snídani chystali na výlet, vypadal výhled do údolí pod městem asi takto… Kouzelné, kamenné město Montalcino, kde jsme byli po celou dobu ubytovaní, leží na kopci asi 40 km jižně od města Siena. Tato oblast má velmi hlubokou historii a je plná vzácných přírodních krás. Především však v okolí tohoto městečka vznikají jedna z nejslavnějších a nejlepších vín Itálie a zcela určitě ta nejlepší vína Toskánska. Název Brunello di Montalcino tady zmíním ještě asi mnohokrát, protože mne prostě okouzlil… a nejen jako název vína. Naše ubytování typu „Bed & Breakfast“ bylo přímo v centru tohoto malebného městečka. Ve starých, kamenných domech vypadá každá místnost jako z historického romantického filmu. Dřevěné trámy u stropu, těžké a silné dveře, malá okna, prostě učiněná romantika… Všechny domy mají v zadním traktu svůj malý dvorek (vpravo na fotografii). Přímo na něj jsme měli výhled z pokoje… Snídani jsme si tedy mohli dát venku, nebo v místnosti pod naším pokojem… Když jsme vyšli přes mini-recepci ven, přímo proti nám se tyčila pevnost, která je dominantou městečka a ve středověku tvořila vnitřní opevnění. Uvnitř hradeb se pak skrývá jedna z nejznámějších vinoték města… …a z pevnosti je také krásný výhled na okolní krajinu. Denně, i po návratu z celodenního výletu, jsme se toulali malebnými uličkami. Náměstí bylo vzdáleno asi tři minuty pomalé chůze od našeho hotelu. Jako skoro v každém městě Toskánska je zde sloup a na něm vlčice, která kojí bratry Romula a Rema, podle pověsti zakladatelů Říma. Na náměstí se nachází také jedna z nejstarších...

Nemáte zrovna po ruce žádnou čerstvou zeleninu? Nevadí, v lednici se určitě najde několik citrónů do čaje nebo domácí limonády. Citrón je hlavní ingredience, a pokud jste ještě takto připravené těstoviny neochutnali, rozhodně vás překvapí. Jednoduché, rychlé a vynikající jídlo. Ingredience na špagety pro dva: 3 bio citróny 250 g špaget 5 lžic olivového oleje 3 lžíce créme fraiche 200 g parmazánu V dostatečně osolené vodě dáme vařit těstoviny. Současně s tím si na pánvi rozehřejeme olej společně se šťávou ze tří citrónů a kůrou z jednoho citrónu. Z tohoto důvodu je lépe použít bio citróny. Za stálého míchání čekáme, až se směs prohřeje a obě tekutiny se spojí. Poté přidáme 100 gramů najemno nastrouhaného parmazánu, smetanu créme fraiche. Můžeme přilít asi tři naběračky vody z uvařených těstovin. Těstoviny (samozřejmě uvařené al dente) slijeme, vsypeme do pánve s omáčkou a dobře promícháme. Rozdělíme do talířů, nejlépe se mi v tomto případě pracuje s kuchařskou pinzetou. Podle vlastní chuti můžeme přidat trochu čerstvého pepře z mlýnku, ale není to nutné. O slanou chuť se postaral parmazán a voda z těstovin. Na jednotlivé porce jen tak pro oko nastrouháme ještě trochu citrónové kůry a ihned podáváme. Další parmazán na posypání podáváme zvlášť. Dobrou chuť!...