Blanquette de veau – telecí v bílé omáčce

Zář 29

Blanquette de veau – telecí v bílé omáčce

Vyhlášený pokrm, který je možná stejně populární jako známější Boeuf Bourguignon. Jedná se o měkké kousky předního telecího masa, které dusíme v aromatické omáčce. Typicky se na konci vaření přidává do hrnce rozšlehaný žloutek. Bylo by tedy s podivem, kdyby žádná restaurace, zejména ve větším městě, neměla tento pokrm zařazen do svého poledního menu. V loňském roce jsem náhodou v hlavním městě Burgundska – Dijonu tedy tohle jídlo ochutnala. Jako první byl předkrm: „Skandinávský talíř“… Poté hlavní chod: Blanquette de veau, s rýží. V omáčce sice nebyly kousky hub a zeleniny, ale chuť byla velmi intenzivní a výborná… Po návratu domů jsem se rozhodla telecí připravit. Po prostudování několika receptů jsem došla k této verzi. Na 10 – 12 porcí budeme potřebovat: • 1,2 kg telecí kližky, plece nebo krku • 3 střední cibule • 50 g másla • 2 lžíce hladké mouky • 2 dcl suchého bílého vína • 1 litr zeleninového nebo drůbežího vývaru • svazek bouquet garni (bobkový list, plocholistá petržel, citrónový tymián, rozmarýn) • 5 hřebíčků • špetku muškátového květu • 5 mladých karotek • 200 g krémových (tmavých) žampionů • 1 pórek (pouze bílou část) • 200 g créme fraiche • 1 žloutek • 2 lžičky citrónové šťávy Maso nakrájíme na nudličky, cibuli na půlkolečka. Na másle necháme cibuli zesklovatět a ihned přidáváme maso. Mícháme, dokud není všechno maso bělavé. Poté vše zaprášíme moukou a zalijeme bílým vínem. Dobře promícháme a přidáme bouquet garni. Nejlépe ho vytvoříme pomocí kusu listu zelené části pórku. Do ní zabalíme ostatní bylinky a převážeme potravinářským provázkem. Přidáme ostatní koření. Vše zalijeme vývarem těsně nad úroveň vrstvy masa a dusíme, dokud maso není měkké. To bude trvat asi 40 minut. Mrkev očistíme, nakrájíme na kolečka a přidáme ji k masu. Žampiony je fajn mít co nejmenší. Překrojíme je napůl, ty nejmenší ponecháme v celku. Buď je můžeme přidat k masu s mrkví už takto, nebo je nejprve zprudka osmahneme na plátku másla. Stejně jsem postupovala i já. Máslové žampióny přidáme k telecímu společně s bílou částí pórku nakrájenou na kolečka. Jakmile je maso dokonale měkké, přidáme smetanu s co nejvyšším procentem tuku, zvolila jsem tedy créme fraiche. Smetanu dobře promícháme. Nakonec si do mističky oddělíme žloutek od bílku. Šleháme...

Read More

Mladé telecí maso špikované mrkví a česnekem

Bře 25

Mladé telecí maso špikované mrkví a česnekem

Doufejme, že snad už zanedlouho přijde jaro. Díky prvním hřejivým paprskům slunce, radostnějšímu zpěvu ptáků a kvetoucí přírodě nám přinese potěchu pro naše oči a zimou unavenou duši. K jaru také neodmyslitelně patří pečínka z mladého masa – jehněčího, telecího nebo třeba kůzlečího, doplněná jen rychle podušeným špenátem. Jednu takovou jsem tedy připravila. Potřebujeme: 1 kg telecí kýty 2 jarní mrkvičky 3 stroužky česneku 50 g másla 10 malých, nejlépe raných brambor 3 lžíce olivového oleje 400 g listového špenátu 5 stroužků česneku sůl Maso odblaníme a pomocí dlouhého tenkého nože našpikujeme úzkými hranolky dobře očištěné mrkve. Poté maso protkneme malými klínky česneku. Povrch masa dobře osolíme. Telecí maso, protože obsahuje poměrně hodně vody, můžeme osolit poněkud více, než solíme obvykle. Maso poklademe plátky másla a vložíme do předehřáté trouby. Pečeme asi jednu hodinu na 180 stupňů. Přibližně 15 minut před koncem pečení přidáme k masu brambory rozkrojené na čtvrtky, které jsme před tím uvařili v osolené vodě. Špenátové listy dobře propereme ve studené vodě. Zcezené je spaříme vroucí vodou a trochu je pokrájíme. Na pánvi s rozehřátým olivovým olejem zprudka opečeme na tenké plátky nakrájený česnek. Jakmile začne růžovět, přidáme nahrubo posekané špenátové listy a krátce orestujeme. Vše zlehka osolíme a za dvě minuty je špenát hotov. Maso krájené na silnější plátky, podáváme společně s opečenými bramborami a špenátem přelité šťávou na nahřátých talířích. Dobrou chuť! Dekorace na fotografiích byly zapůjčeny z obchodu Flowers & Living....

Read More

Velikonoční nádivka

Bře 30

Velikonoční nádivka

Za chvíli jsou tu Velikonoce – svátky, které symbolizují jaro. Jídlo na stole hýří barvami a venku se začínají zelenat lístečky na stromech a také bylinky. Jedním z typicky velikonočních pokrmů je také nádivka. Většina z nás sáhne po osvědčeném rodinném receptu. Ale pokud váháte, vyzkoušejte třeba ten můj. O velikonoční nádivce Dnes jsou nádivky v kuchyni samozřejmostí. Nejslavnější je ta velikonoční, která se stala nedílnou součástí těchto svátků. Těsto vytvořené z vajec, krájených housek, spousty jarních zelených bylinek, muškátového květu i oříšku a různých druhů masa. Bylinkám vévodí jarní kopřiva, ale i kontryhel, popenec, petrželka, pažitka či špenát. Z mas, kterých má být několik, se používá vepřové, skopové, králičí, jehněčí, kozlečí, uzené či telecí. A právě od používání masa z telecí hlavy se kdysi ustálilo používání názvu hlavička. V Pošumaví a na Chebsku se ale velikonoční nádivce říkalo jeřábek. Proč? Již v 16. století jsou zapsány zprávy, že typickým velikonočním pokrmem panstva byl jeřábek – „řežábek“. Tedy vzácný pták, dávaný jako čestný dárek právě k Velikonocům. Pečený jeřábek se ale v podzámčí časem změnil v dostupnější nádivku. zdroj: V. Malovický Suroviny: 6 housek 250 g vařeného uzeného masa 250 g telecí plece 6 vajec (vejce : housky platí 1 : 1) 250 ml plnotučného mléka 70 g másla svazek plocholisté petrželky svazek čerstvých kopřiv (nebo meduňky) velký svazek pažitky muškátový oříšek špetka mletého zázvoru mletý černý pepř sůl podle chuti strouhanka máslo na vymazání formy Kousky telecího masa povaříme ve vodě s jednou mrkví, petrželí, kouskem celeru, napůl rozkrojenou cibulí a stroužkem česneku. Přidáme několik kuliček černého pepře, nového koření a sůl. Maso vkládáme do vroucí vody, protože chceme, aby zůstalo chutné a šťavnaté. Pokud bychom chtěli chutný vývar, vložili bychom maso do studené vody. Housky nakrájíme na pravidelné kostičky a vsypeme do větší nádoby. Přidáme na malé kousky pokrájené vařené uzené maso. Po vychladnutí přisypeme i pokrájené vařené telecí maso. Přidáme najemno nasekané bylinky – petržel i pažitku. Místo mladých kopřiv můžeme použít svazek meduňky. Vše dobře promícháme. Z vajec, která jsme před použitím nejméně na hodinu vyndali z chladu, aby měla pokojovou teplotu, což je důležité pro úspěšné našlehání sněhu z bílků, oddělíme žloutky a rozkvedláme je ve vlažném mléce, do něhož jsme před tím přidali...

Read More

Zapečený celer s masem a citrónovou kaší

Úno 01

Zapečený celer s masem a citrónovou kaší

Blíží se 14. únor, svátek svatého Valentýna, čas romantické večeře pro dva. Pro tuto příležitost je vhodné podávat jídla lehká, která příliš nezasytí a naopak zbystří smysly, třeba i s malým množstvím přírodních afrodisiak. Mezi ta určitě patří (alespoň se to říká) celer. Celer je zcela obyčejná, levná a téměř stále dostupná kořenová zelenina, kterou asi nejčastěji používáme při výrobě masového nebo zeleninového vývaru. Pro naše tělo je to ale učiněný poklad a při správné přípravě budou nadšené i naše chuťové buňky. Celer je velmi opomíjená zelenina, ze které lze však vykouzlit vynikající salát nebo třeba pyré jako přílohu k masu nebo rybě. Celer bulvový (Apium graveolens) Už ve starém Egyptě byl celer používán jako koření, ale především jako přírodní afrodiziakum. V lidovém léčitelství je celer známý pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci. Jeho léčebné účinky ale výrazně přesahují tuto běžnou pověst. Existují různé druhy celeru. Celer řapíkatý – z něho se používá nadzemní část. A celer listový a hlíznatý, ze kterých můžeme zpracovat listy i podzemní část – bulvu. Typické aroma celeru pochází z velkého množství éterických olejů. Ty mají smysl pro rostlinu samotnou – působí jako ochrana před jejími škůdci. Stejným způsobem pak chrání i naše tělo, pro které jsou velmi účinnou obranou i dezinfekcí. Při konzumaci celeru se tyto látky uvolňují při cestě trávicím traktem na všechny jeho sliznice, v ústech, v žaludku, ve střevech. Éterické látky také likvidují infekce v ledvinách a močových cestách. V mnohém se účinky celeru podobají účinkům fenyklu. Při nachlazení pomáhají celerové silice našim dýchacím cestám a při léčbě kašle a rýmy je vhodné stravu celerem doplnit, nejlépe ve formě celerové šťávy nebo s syrovém stavu. Celer je významný zdroj vitamínu B, jeho listy obsahují více vitamínu C než citrón. Minerály jako železo, draslík, vápník jsou zde zastoupeny ve vysokých dávkách. Celer dále pomáhá při léčbě revmatismu a dny. Snižuje hladinu krevního cukru a krevní tlak. Žaludek chrání před žaludečními vředy a dokonce urychluje jejich léčení. Zdroj: Bylinky v akci Malinko jsem si upravila recept, který se už léta připravuje u mých rodičů: Kotlety zapečené s celerem. Kotlety jsem z původního receptu nahradila masem nakrájeným na drobné kousky, a to kvůli konzumaci ze zapékacích misek. Kombinace masa a celeru se zapečeným...

Read More