Snad každý tuto lahůdku ochutnal. Nové brambory, které si můžeme užívat právě v tomto období, jsou totiž opravdová lahůdka. Pro tento případ je nejvhodnější spojení s tvarohem a nasekanou pažitkou. Nebo vzpomínáte na „brambory na loupačku“? Mísa horkých vařených brambor uprostřed stolu, každý si vezme tu svou. Na ukrojený kousek brambory se přidá kousek másla a několik zrnek soli. Pohádka. Na místním sobotním farmářském trhu jsem koupila nové brambory a pažitku od farmáře. A nápad na skvělou večeři byl tu. Jen s nákupem tvarohu jsem musela počkat na ten správný den a hodinu. Proč? Protože každý týden ve stejnou dobu se už z dálky hlásí auto. Kravičky bučí, zvonce na krku zvoní…“Vezeme vám mléko: Mléko z farmy.cz“. Takové zvuky se linou z reproduktoru onoho barevného auta, které pravidelně staví u našeho domu. Posádka vám pak ochotně prodá mléko, čerstvé sýry (třeba s meduňkou), skvělý tvaroh a také báječné jogurty. Já osobně jsem velkým fanouškem tohoto způsobu přímého prodeje a podle zájmu o tyto výrobky si dovoluji tvrdit, že nejen já. Mléko z farmy je společným projektem farmářů Ing. Jana Millera a Ing. Stanislava Němce. Zatímco na Millerově farmě ve Svrkyni se mléko nadojí, v Němcově selské mlékárně v Radonicích je za přísných hygienických parametrů zpracováno na konečné výrobky a pomocí vlastních aut distribuováno ke spotřebitelům. Večeře, jejíž příprava trvá právě tak dlouho, jak dlouho se vaří brambory… K bramborám s tvarohem pijeme to, co se k nim nejvíce hodí, tedy mléko nebo jeho zakysané varianty (kefír, podmáslí, acidofilní mléko a podobně). A nezapomeneme na pažitku. Její jemná cibulová chuť je právě v této chvíli dokonalá. Navíc rozkvetlá pažitka dovede být také krásná… Je zřejmé, že i z těch nejzákladnějších kvalitních potravin může být luxusní večeře. Dobrou chuť!...

Venku je krásně a některé z nás nutí slunce trochu upravit jídelníček. Je čím dál více lidí, kteří si čím dál častěji odpustí k jídlu maso. Buď jim v horkých dnech ani nechutná nebo se mu prostě vyhýbají z přesvědčení. Nespočet nápaditých zeleninových pokrmů najdeme v indické, mexické, thajské a jakékoliv další kuchyni zemí, kde jsou vysoké teploty na denním pořádku. Nejen takové pokrmy jsou pak také náležitě okořeněny. Když prý máme ostré jídlo, vzniká více tepla a tělo potřebuje více vody. Je tak dobře dodržován pitný režim, tělo se ochlazuje a lépe snáší horko. V této souvislosti jsem se pokusila něco podobného připravit z naší jarní zeleniny, která je právě na trhu. Zcela jsem si vystačila: se svazkem karotky dvěma jarními cibulkami dvěma mladými cuketkami Přidala jsem už jen: 3 celá vejce 200g hladké pohankové mouky trochu čerstvě mletého pepře sůl 2 lžičky ostré Arabské směsi 1 lžíci olivového oleje Pracovní postup je rychlý a velmi jednoduchý. Mrkev, cukety a cibulky včetně jejich zelené natě jsem nakrájela na způsob „julienne“ – tedy na velmi tenké proužky. Přidala jsem tři celá vejce a pak také mouku, ve které jsem rozmíchala čerstvě mletý pepř i přiměřené množství soli. Stačilo vše dobře – nejlépe rukama promíchat. Poté jsem rukama tvarovala placičky a kladla je na plech potřený olivovým olejem. Do zeleninové směsi jsem přidala Arabskou směs, která dodala celému pokrmu velmi pikatní a lehce orientální šmrnc. (Pokud Arabskou směs nemáte, lze použít třeba karí. Silnější nátury mohou namísto toho přidat najemno nakrájenou chilli papričku.) A bez olivového oleje se prostě neobejdu… Placičky jsem pekla v předehřáté troubě na 200 stupňů asi 5-6 minut. Když se jejich povrch zpevnil, obrátila jsem je a pekla dalších 5-6 minut až byly zlatavé z obou stran. Při podávání můžeme placičky pokapat citrónovou šťávou… A aby byl orientální dojem z tohoto velmi jednoduchého jídla dokonalý – podáváme placičky se zakysanou smetanou créme fraiche, do které jsme přidali velkou hrst nadrobno nasekaných mátových lístků. Chladivá a osvěžující chuť smetany je v kombinaci s mátou překvapivá a k pikantním zeleninovým soustům v ústech se báječně hodí. K pití můžeme zcela stylově podávat třeba mátový čaj… A zavzpomínat si nebo se třeba už zase těšit na dovolenou… Dobrou chuť!...

Je fajn, když jsou na stole čerstvě natrhané květiny. Ale ne vždy musí být pouze ve váze. Můžeme také okusit jejich rozmanité chutě. Naše stravování je už od pradávna ovlivněno instinktem. V zimě se konzumují převážně nejvýživnější části rostlin, ale když přijde jaro a léto, jsou na řadě různé druhy listů a také květů. Vcelku často můžete na nějakém tom talíři najít květy sedmikrásky – plané i šlechtěné s bohatšími okvětními lístky, brutnáku, fialek, yzopu nebo medvědího česneku. Celé květy nebo někdy pouze okvětní lístky slouží jako ozdoba dezertů a salátů. Mohou být využity pro kandování nebo pro výrobu sirupů a likérů. Samozřejmostí je, že takové květy nebyly během růstu chemicky ošetřovány. Jedlé květy  Asi nejčastěji využíváme květy bylinek: bazalky, tymiánu, šalvěje, oregána, majoránky, saturejky, rozmarýnu, máty nebo pažitky. Dále můžeme použít květy levandule – čaj z ní působí jako mírné sedativum. Okvětní plátky měsíčku lékařského ulehčují trávení a mají vysoký obsah betakarotenu. Květy macešky jsou vynikající právě pro saláty díky své kořenité chuti. Využít pro ozdobu pokrmu lze také květy hlíznatých begonií. Navíc jejich dužnaté stonky mohou při výrobě koláče nahradit řapíky rebarbory. Velmi efektní pokrm vyrobíme z květů cuket, tykve nebo patizonu. Výborně chutnají plněné pečené nebo smažené na způsob tempury. Zde je v případě samčích květů třeba vždy odstranit hořký zelený kalich a s křehkým květem zacházet velmi opatrně. Pak je tady klasika, která ozdobí nejen svátečně prostřený stůl – plátky růží. Pro ranné křesťany byly růže symbolem Panny Marie, první korálky na růžence byly vyráběny z pasty z růžových lístků. Květy růží slouží pro zpracování olejů, sirupů a zejména v orientální kuchyni hojně využívané růžové vody. Z pomerančových květů pak vzniká taktéž aromatická tekutina – pomerančová voda. Pro svou hřebíčkovou chuť a vůni lze využít květy karafiátů a hvozdíků, kde je před užitím nutno oddělit trpký kalich. Dále můžeme využít květy lichořeřišnice, která není ani trochu náročná na pěstování a květy mají ostrou ředkvičkovou chuť. Její poupata lze naložit do octa jako kapary. Tinktura z poupat a semen je považována za přírodní antibiotikum. Na salátu se bude krásně vyjímat květ chryzantémy, která je příbuzná naší kopretiny. Má jemnou celerovou příchuť a pro konzumaci používáme pouze okvětní lístky, střed je velmi hořký. Nakonec nesmím zapomenout na osmažené květy...

Kontrabáš – typický valašský pokrm, jehož základní surovinou je pohanka. V oblasti Beskyd se však pohanka dodnes objevuje na jídelním lístku některých restaurací i v jiných úpravách. Měla jsem možnost se o tom přesvědčit na vlastní jazyk 🙂 Například ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm si klidně můžete dát pohanku sypanou strouhaným sýrem, pohanku se slaninou a třeba také pohanku s cukrem. A v nejedné z místních hospůdek vám ji dokonce přinesou ve dřevěné misce s dřevěnou lžící. Pohanka Byla dlouho považována za potravinu pro chudé, ale neprávem. Dokáže léčit a ochraňovat náš cévní systém a krevní oběh a léčit řadu potíží. Vzhledem ke způsobům jejího použití a zpracování bychom si mohli myslet, že pohanka je obilovinou. To však není pravda. Patří do stejné rodiny jako např. rebarbora nebo šťovík – do čeledi rdesnovitých, což také vypovídá o jejích obsahovaných látkách a účincích na náš organismus. Jedna z léčivých sil pohanky je látka zvaná rutin nebo také vitamin P, která je v této rostlině v bezkonkurenčním množství. Tato látka pozitivně působí na krevní oběh a cévy a nejlépe plní svoji funkci v kombinaci s vitamínem C. Do stravy bychom tedy měli zařadit zároveň ovoce a zeleninu s vysokým obsahem tohoto vitamínu. Pohanka posiluje a zpevňuje stěny žil a cév, pomáhá zastavovat krvácení, je prevencí modřin, snižuje krvácivost z nosu a dásní a pomáhá léčit hemoroidy. Lidé trpící křečovými žilami a praskáním drobných cévek pod kůží by se s ní měli obzvlášť skamarádit. Pohanka je asi z 12% tvořena vlákninou, která má pozitivní vliv na trávení, čistí a detoxikuje střeva. Je také zdrojem cenných bílkovin pro vegetariány a tedy důležitou složkou jejich stravování. zdroj internet Dojdeme si tedy do spíže… … pro následující suroviny: 750 g loupané pohanky (krupka nebo lámanka – já upřednostňuji krupku) cca 1/2 kg brambor 3 hrsti sušených hub svazek mrkve 1 palici česneku 3 větší cibule 1 plechovku sterilovaného hrášku 3 lžíce sádla (já měla zrovna po ruce kachní sádlo) sušenou majoránku pepř sůl Existuje mnoho variant této speciality, většinou s použitím na kostičky nakrájeného uzeného masa smíchaného a zapečeného přímo s pohankou. Já jsem si však připravila bezmasou verzi, a když už někdo na nějaké té uzenině na talíři trvá, může si jako přílohu...

Fenykl se stává mou velmi oblíbenou zeleninou. Mám moc ráda fenyklový salát s mandarinkami a fenyklová semínka s úspěchem používám při pečení vepřové panenky. V následujícím receptu jsem tedy spojila obojí: čerstvý fenykl i fenyklová semínka. Jednoduché jídlo, které se obešlo bez masa a vůbec mu to nevadí. Fenykl je úžasná zimní zelenina a k němu jsem použila loupaná rajčata v plechovce. V zimním období jsou pro mne plechovková rajčata lepší volbou, než rajčata čerstvá, která jsou v té době bez vůně, chuti a barvy. Vařila jsem v kokotkách a množství surovin vydalo na 4 porce. Po ruce jsem měla následujících pár ingrediencí: 1 větší fenykl 3 šalotky 2 lžíce olivového oleje 1 dcl bílého vína 1 plechovku loupaných rajčat v celku 1 balení zakysané smetany sýr typu Camembert mořskou sůl čerstvě mletý pepř fenyklová semínka Fenykl je třeba před zapečením v kokotkách trochu podusit, protože při celkem krátkém čase zapékání by byla vzhledem k rajčatům jeho tepelná úprava nedostatečná. Šalotky nakrájíme na kolečka a orestujeme na pánvi s rozpáleným olivovým olejem. Po chvilce přidáme na proužky nakrájený fenykl. Směs osolíme, opepříme, přidáme fenyklová semínka, vše v pánvi lehce zastříkneme bílým vínem a přibližně 5 minut dále restujeme. Podušenou směsí začneme plnit kokotky. Jako první bude vrstva fenyklu, pak několik plátků loupaných rajčat. Pak znovu fenykl a další vrstva rajčat. S rajčaty je v plechovce také trocha rajčatového protlaku. Ten smícháme se zakysanou smetanou, zlehka ji osolíme, opepříme a růžovou smetanou zalijeme zeleninu v kokotkách. Pečeme nejlépe v přiklopených nádobkách v předehřáté troubě asi 20 minut. Poté nádobky odklopíme, povrch zakryjeme sýrem a ještě zapečeme do doby, než se sýr začne rozpouštět a barvit dozlatova. Okamžitě podáváme. Povrch můžeme ozdobit zelenou snítkou fenyklu… K jídlu můžeme přikusovat chléb nebo bílou bagetu. Pečivo nám pomůže dostat z misek všechnu báječnou omáčku… Dobrou chuť!...