Všichni už asi máte dávno napečeno. Mám ale pro vás malou „rychlovku“. Tento starý recept letos objevila moje máma a řekla si, že ho vyzkouší. Cukroví chutná báječně a hlavní surovinou hned po mouce je MRKEV. Takže to cukroví je vlastně i zdravé 🙂 Na přípravu mrkvového cukroví budeme potřebovat: 150 g polohrubé mouky 100 g mrkve 120 g másla 30 g vlašských ořechů špetku prášku do pečiva kůru z jednoho citrónu meruňkový džem na slepování moučkový cukr ochucený vanilkou na obalování Těsto z uvedeného množství surovin by mělo vystačit přibližně na 100 menších kousků vánočního pečiva, po slepení tedy asi 50 kusů. Oříšky nadrobno umeleme, mrkev a citrónovou kůru nastrouháme na jemném struhadle. Ze všech surovin pak vypracujeme těsto, které necháme v chladu odpočinout. Vychladlé těsto rozválíme na plát silný asi 3 mm a vykrájíme našimi oblíbenými vykrajovátky tak, abychom měli vždy dva stejné tvary do páru. Cukroví klademe na plech pokrytý pečícím papírem a pečeme zvolna na 160 – 170 stupňů v předehřáté troubě do doby, až začnou kraje pečiva lehce zlátnout. Když je pečivo v troubě, máme chvíli si připravit meruňkový džem a také cukr na obalování slepeného pečiva. Moučkový cukr na obalování je nejvhodnější ten, který voní vanilkou. Toho dosáhneme tím, že v dóze společně s cukrem uchováváme vanilkový lusk. K ruce si teď vezměte pomocníka, protože bude třeba malinko spěchat. Cukroví je nejlépe obalovat horké. Slepujeme tedy jednotlivé páry džemem a slepené kousky obalujeme v cukru. Dva dny v chladnu budou na odležení hotového pečiva stačit. Uvidíte, jak mrkev a meruňková zavařenina vytvořily bezvadné chuťové duo. A díky absenci cukru v těstě není toto cukroví ani moc sladké. A uvnitř je krásně žluté a voňavé. Přeji Vám dobrou chuť a krásné a pohodové Vánoce!...

O prospěšnosti luštěnin i zelí je známo mnoho informací. Co si tedy vyzkoušet kombinaci obojího v husté a zdravé polévce? Já osobně se ráda vracím ke svému oblíbenému receptu a tato polévka je pro mne doslova pohlazením. A navíc – pro mlhavý listopadový večer je jako stvořená. Na přípravu polévky budeme potřebovat: 1 balení čočky 1 sáček kysaného zelí (budeme potřebovat asi 30 dkg) 4 cibule 2 mrkve 2 petržele nové koření, celý pepř, bobkový list čerstvě mletý pepř sůl sušený tymián vinný ocet podle chuti Čočku předem namočíme. Nemusí to být přes noc, postačí asi tři čtyři hodiny před vařením. Na oleji zpěníme jednu nadrobno pokrájenou cibuli, K ní přidáme překrojené zelí (kvůli snadnější konzumaci) i s nálevem. Okořeníme několika kuličkami černého pepře, nového koření, dvěma bobkovými listy a vše společně dusíme na mírném plameni cca 15 až 20 minut. Pokud by se mezi tím nálev vyvařil, podlijeme zelí trochou horké vody. Další dvě cibule pokrájíme a nasypeme do hrnce s horkým olivovým olejem. K ní přidáme na drobné kostičky nakrájenou mrkev a petržel. Na silnějším plameni zeleninu rychle osmahneme a přidáme slitou čočku. Vše zalijeme horkou vodou. Kvůli silnější chuti a barvě přidáme ještě jednu cibuli ve slupce, rozkrojenou napůl. Ochutíme solí, celým pepřem, novým kořením a bobkovým listem. Nezapomeneme také na špetku tymiánu, který se k čočce výborně hodí. Vše pak uvaříme do měkka. Místo zahušťování jíškou část (asi 1/3) čočky se zeleninou i s trochou vývaru odebereme do jiné nádoby a pečlivě odstraníme celé koření. Vše rozmixujeme ponorným mixérem a vrátíme zpět do polévky. Z polévky vyjmeme obě poloviny cibule ve slupce, přidáme k ní podušené zelí, prohřejeme a v případě potřeby dochutíme. Kdo má raději kyselejší chuť polévky, může přidat pár kapek vinného octa. Ale opatrně, polévka se uleží. Polévku můžeme podávat ozdobenou slaninovým chipsem. Plátek slaniny opečeme na nepřilnavé pánvi z obou stran a plátek pokaždé na pár vteřin na pánev přitiskneme plochou obracečkou. Stačí už jen kousek dobrého pečiva a můžeme si pochutnávat… Dobrou chuť!...

Podzim už je v plném proudu. Když se podaří slunečný den, je to nádhera. Barevné listí, azurová obloha a slunce, které však už tolik nehřeje. Na zahradách a v obchodech se povalují dýně různých barev a tvarů. Ty k podzimu neodmyslitelně patří a dá se z nich vykouzlit mnoho dobrot. Krásně oranžová barva na talíři pak člověka nabije energií podobně jako slunce. Já osobně nedám dopustit na polévku z dýně Hokaido. Dýně, která se jako jediná nemusí před vařením zbavit slupky, je úžasná. V čase dýní je právě tato polévka tím, co připravuji nečastěji. Receptů existuje mnoho, takže pouze v rychlosti nabízím ten svůj: Posekanou cibuli a asi čtyři stroužky česneku rychle osmahnu na směsi másla a olivového oleje. Přidám na kusy pokrájenou dýni Hokaido, zaliji vývarem tak, aby dýně byla ponořená a vařím asi 30 minut (do změknutí dýňové slupky). Směs pak rozmixuji ponorným mixérem, dochutím muškátovým oříškem a přidám smetanu, nejlépe s obsahem 30% tuku. Nesrazí se a má naprosto bezvadnou chuť. Polévku podáváme na nahřátém talíři. Povrch polévky lehce zakápneme olejem z dýňových semínek. Má báječnou ořechovou chuť a vůni a k polévce se výborně hodí. Nic dalšího nepřidávám, protože bych nerada narušila to sametové pohlazení v ústech. Další na řadu přišel slaný dýňový koláč. Dýni jsem připravila podobným způsobem, na cibulce s česnekem a povařila ve vývaru. Do zchladlého rozmixovaného pyré jsem přidala 1 balení ricotty, 2 vejce, 15 dkg tvrdého strouhaného sýra typu Ementál a pár lístečků čerstvé majoránky, která stále ještě byla na záhonu. Těsto jsem připravila ze směsi hladké a celozrnné mouky – dohromady 380g. Dále jsem přidala 150 g nastrouhaného másla, 2 vejce a špetku soli. Vypracované a slabou hodinku v chladničce odpočinuté těsto jsem namačkala (díky tmavé mouce není tolik vláčné) do formy a v předehřáté troubě pekla asi 10 minut. Poté jsem do těsta vlila ochucené dýňové pyré a povrch jsem pokladla tenkými plátky rajčete. Koláč je lépe před krájením nechat úplně zchladnout. Já osobně však slané koláče konzumuji „vlažné“. Podzim mi kromě dýní udělal i další velkou radost. Zřejmě jsem se pouze v komentářích někdy na jaře zmínila, že naše kočičí mužstvo už má bohužel jen dva členy. V březnu jsme během jednoho dne řízením osudu přišli o...

Většina tradičních bramborových příloh už tady byla a tedy dalším z důvěrně známých bramborových jídel jsou škubánky. Jeden má rád škubánky jako přílohu k masu, jiný s mákem nebo tvarohem. Já patřím do té první skupiny. Pro dnešek jsem připravila škubánky s masem, kterému dodá velmi zásadní chuť a vůni fenykl. Dnes opomíjené, ale pro naše babičky velmi často užívané koření. V obchodě můžeme zcela běžně koupit fenykl čerstvý, ale co semínka? Použijte je, tak jako já, na maso. Zcela závratně zvýrazní jeho chuť a voňavá šťáva nebude mít konkurenci. Fenykl Léčivé účinky fenyklu znali už staří Řekové a Římané, kteří jeho semínka jedli jako zaručený prostředek proti nadváze. Je to nejenom chutná přísada do salátů, ale i jedno z nejstarších přírodních léčiv. Původ fenyklu sahá do Středomoří, k nám se dostal díky Benediktinům, kteří jej používali při nachlazení a zažívacích potížích. Je to opravdu ideální zelenina pro všechny ty, kteří trpí na nadýmání, plnost žaludku a střev, zácpu – váže totiž jedovaté a tukové látky ve střevech. Fenyklový olej je osvědčeným prostředkem při kašli, rýmě a zahlenění nosohltanu. Obsahuje ve velké míře draslík, který je důležitý pro správnou funkci buněk, vitamin C pro imunitu a dále 12 důležitých stopových prvků a 14 aminokyselin v ideálním složení. Nezanedbatelná je i míra beta karotenu jako součást protirakovinné prevence. Čaj z plodů má uklidňující účinky. Fenykl snižuje cholesterol a posiluje imunitu i nervovou soustavu. Je to rovněž ideální prostředek při hubnutí. Váže tuky ve střevech, takže se nemohou usadit v tukových polštářcích na břichu, stehnech a hýždích. A co víc: 100 g obsahuje pouze 12 kcal. Fenyklová semínka patří k nejstarším druhům koření, používají se i k přípravě čaje při škytavce. Mohou se žvýkat po jídle k odstranění zápachu z úst. zdroj: Internet Na škubánky jsem si připravila: 1,5 kg oloupaných brambor (odrůda vhodná pro pyré) 150 g hrubé mouky sůl (na vaření brambor) Na přípravu masa budeme potřebovat: 2 vepřové panenky 300 g plátků anglické slaniny několik větviček čerstvého tymiánu dvě lžičky fenyklových semínek sůl, pepř 0,5 dcl Armagnacu (nemusí být) Škubánky s masem jsem podávala společně s ragú z lišek, na které jsem použila: 200 g lišek 100 anglické slaniny 1 kapii 1 červenou cibuli plátek másla Do středu dvojité vrstvy...

Konečně jsem mohla vyrazit do lesa s košíkem! Na tu chvilku se vždy moc těším. V listnatém lese houby silně voněly a tak jsem se s chutí ponořila mezi ostré větve ostružiní, kde jich bylo nejvíce. Přibližně za hodinku jsme hned po nedělní snídani nasbírali košík, který bude s přehledem stačit jak na dobrou bramboračku, tak na další houbové speciality. V období, kdy jsou lesy plné hub a na záhonech spousta zeleniny a bylinek, je fajn uvařit si dobrou polévku. Příležitost pro letní bramboračku z těch nejčerstvějších surovin. Jak už samotný název napovídá, základem bramboračky jsou brambory. Společně s brokolicí, květákem, vodnicí, jarními cibulkami, řapíkatým celerem bývají v tomto období také součástí bedýnky, kterou pravidelně odebírám. Kromě brambor jsem použila zeleninu, která je aktuální právě v tomto období: kapustu kedlubnu cibuli mrkev petržel (kořen i nať) celer brokolici hrášek paličku česneku a dále pepř sůl A další ingredience, bez kterých si bramboračku nedovedu představit: Především to jsou čerstvé lesní houby. Já měla po ruce pestrobarevnou směs: masáky (těm je třeba před vařením oloupat klobouček), babky, hříbky, lišky a olivy – houbičky fialové barvy. Olivy není třeba před vařením krájet, mají skvělou chuť a navíc na talíři mohou posloužit jako dekorace. Druhou důležitou ingrediencí pro bramborovou polévku je také majoránka. V zimě nejčastěji sušená, ale v létě je třeba bohatě využít zelených stonků na bylinkové zahrádce. Lístečky v ruce jemně potrháme a zatočí se nám hlava z té silné a omamné vůně. Budeme také počítat s malou snítkou na ozdobení každé porce. Zeleninu očištěnou a nakrájenou na přibližně stejně velké kousky vložíme do hrnce s vodou. Pro léto volím tuto lehkou variantu, v chladnějším období bych zeleninu osmahla na troše sádla. Jako první přijdou na řadu tvrdší druhy zeleniny (mrkev, petržel, celer, kapusta, kedlubna), po chvilce varu přidáme nakrájené brambory. Když je zelenina skoro měkká, přihodíme nakrájené houby, hrášek, několik prolisovaných stroužků česneku a povaříme ještě asi 10 minut. Polévku dochutíme solí, pepřem, posekanou petrželovou natí a lístečky čerstvé majoránky. Abychom našemu tělu ulehčili práci s trávením, nezahušťujeme jíškou. Část polévky odebereme, rozmixujeme a vrátíme zpět do hrnce. Polévka tak bude krásně hustá a bez mouky a tuku velmi zdravá a lehká. A nezapomeňte na tu nejdůležitější přísadu. Vařit se...