Večeře a rybí trh v Palavas – díl pátý
Bře 14
Z Aigues Mortes jsme zamířili rovnou do Palavas les Flots, kde jsme se ubytovali a vyrazili do města. Od vilky paní Michelle vedla úzká cesta kolem kanálu, kde byla ukotvena spousta lodí. Nemůžete zabloudit, protože ty lodě vás dovedou až do centra tohoto malebného městečka přímo na břehu moře.
Ve městě jsme okamžitě zaregistrovali jednu zvláštnost: lanovku. Při příchodu do centra minete totiž pouze jeden most. A pokud si vzpomenete přejít ulici později, až téměř u přístavu, máte jedinou možnost, jak se dostat na druhý břeh, aniž byste se museli k mostu vracet – lanovku. Lanovka vede z jednoho břehu kanálu na druhý. Ani ve snu mne nenapadlo, že se u moře svezu lanovkou jako na horách nebo v pražské ZOO.
Všechny restaurace v Palavas mají velmi podobnou nabídku: mořské plody, cokoliv v ulitě (velmi často užívané slovo „coquillage“), maso z býků chovaných v této oblasti a také ty nejznámější klasické dezerty…
Stačilo si tedy jen vybrat, kde zasedneme.
Majitel hospůdky byl veselá kopa. Poté, co zjistil, že jsme z Prahy, svěřil se nám, že na Čechy si vzpomene vždy, když si nalévá whisky do broušené sklenice, kterou si z Prahy přivezl. Společně se svou dcerou se o hosty vzorně starali a všichni byli spokojeni. Navečer už byl lokál plný.
Vybrali jsme si taková jídla, u nichž vynikne, že jsou připravena z naprosto čerstvých ryb. A to je nejlépe možné přímo u moře. Jako předkrm nás po aperitivu v podobě pastisu zlákal „Panach de coquilages“ – talířek se všemi možnými lasturami bez tepelné úpravy (samozřejmě s citrónem a majonézou) a cassolette z gratinovaných mušlí. Hlavním chodem byl grilovaný špíz s několika druhy rybího masa, k tomu grilovaná zelenina a rýže z Camarque, ale nějak se mi poztrácely jeho fotky. Jako dezert jsme si vybrali créme brulée s malinami a talíř se třemi druhy sýrů. K tomu skvělé bílé víno a na závěr stopečka Poire Williams. Opravdu bohatě a skvěle jsme se najedli. Jen v tak malé hospůdce prostě nebylo dost příležitosti na lepší focení…
Po večeři jsme se ještě prošli krásně osvětleným přístavním městem a těšili se na ráno. Blízko přístavu je prý každý den rybí trh.
Ráno jsme se tedy vydali znovu do města. A podél kanálu se bylo opravdu na co dívat. Zakotvené lodě začínaly ožívat…
Na tržišti už začínal prodej ryb. Upřímně: pod pojmem rybí trh si asi představíme něco jiného a většího, ale tady to prostě funguje jinak. Trh je každý den, takže stačí pár kousků, však budou zítra další rybky. A čerstvější už být nemohou…
V nabídce byl mořský vlk, ropušnice, chobotničky i mořský ježek…
Městem projdete a jste v přístavu. Ten vás brzo ráno prostě nadchne…
Stovky zakotvených lodí…
Maják, dvě kočky s obojky, pán, který zrovna sprchoval svou loď. A navíc každou chvilku kolem vás projede loďka s kapitánem, který na vás mává…
Pak už jsme si prohlédli nejdůležitější a nejkrásnější místa v Palavas…
A vrátili jsme se zpět, po druhém břehu kanálu…
Po krátké snídani z místní pekárny jsme se vydali na další cestu.
Těsně na hranici města jsme si v dálce na mořském jezeře všimli velkého hejna plameňáků, kteří jsou jednou z krásných zajímavostí tohoto kraje.
Plameňáci byli pozvánkou do Camarque a přesně tam jsme měli toho dne namířeno.
Tak zase příště…
