Kančí na česneku s cibulí a lepenicí
Úno 26
Možná jsem se ještě nezmínila o jedné příhodě. Asi před dvěma lety jsme v létě vyrazili na vandr. Přes den jsme se toulali a navečer se šli uložit do našeho „pokojíčku“. Místo jsem popsala už kdysi. Možná jsem se nezmínila, že je tam starý pařez, který občas slouží jako stoleček. Byl to jeden z těch horkých dnů a večerů – několikátý v pořadí. Proto by nás ani ve snu nenapadlo rozdělávat oheň a už vůbec ne v lese! Nosíme však s sebou malou svíčku na podpálení ohně. Takže zbytky pařezu nám posloužily jako svícen a na ně jsme svíčku postavili. Položili jsme se na karimatku, na které byl volně rozprostřený spacák. Každý měl před sebou kousek chleba, sýra, nůž a plecháček s trochou červeného vína. Ležíme, povídáme a najednou slyšíme divné zvuky. Že by se zase na nás přišel podívat zvědavý zajíc? Ti se sem dívat chodí, ale většinou k ránu a šustící listí na zemi je prozradí. Co to tedy je? Úplně jsme ztichli, zvuk se přibližoval a zesiloval… To „naše“ místo je blízko cesty, která odděluje dvě části lesa. A právě z té jedné vedla kančí máma svoje již ne zcela malá divoká prasátka přes cestu do druhé části lesa. To celé se odehrávalo asi 15 metrů za mými zády. Už delší dobu byla úplná tma, takže jsme i přes světlo svíčky byli slušně rozkoukaní. Když zvuk nepřestával, popadla jsem nůž, který ležel přede mnou a jedním skokem (ani nevím, jak jsem se tak bleskově a tiše zvedla) se schovala za záda silnějšího, který ležel naproti. Z toho místa jsme celou rodinku krásně viděli, selat bylo asi deset. Za chvíli přešla a už nebylo slyšet a vidět nic…
Byl to pro mne silný zážitek do té míry, že mi ke spánku musel pomoci notný lok slivovice. Jinak bych snad byla ochotna držet hlídku až do rána. Neodpustila jsem si také otázku: „A co když půjdou zpátky?“ Žádné „zpátky“ není a nebylo. Prasátka prostě putovala…
Nelekejte se, toho kance jsme nezařízli a nerozčtvrtili, ale tahle příhoda mi prostě posloužila jako malý oslí můstek k následujícímu receptu.
Kančí maso bylo koupeno a je na něm cedulka….
Bylo hodně libové a bylo jasné, že se po jakékoliv úpravě množství ještě o něco zmenší. Dobré a chuťově nezvyklé maso je nejlépe upravit zcela jednoduše. Vybrala jsem proto pečení pouze na česneku a s cibulí. Doma byly šalotky, žlutá a červená cibule a jeden výstavní česnek.
Ingredience byly:
- 1 kg kančí plece
- 3 cibule (třeba různobarevné)
- polovina palice česneku
- olivový olej
- sádlo
- sůl
- pepř
- několik snítek tymiánu (nebo sušený)
Nejprve si utřeme česnek. Měla jsem štěstí, že po ruce byl v zimě naprosto nezvykle voňavý česnek z Provence (díky Bali!).
Je ohromný a silně voní.
Maso nakrájíme na vetší kostky. Do pečící nádoby kápneme slušně olivového oleje, strouhneme sůl, strouhneme pepř a přidáme utřený česnek…
… maso ve směsi oleje a česneku důkladně obalíme.
Navrch položíme malou sádlovou čepici – lze použít zbylé kachní sádlo nebo směs kachního s vepřovým sádlem, třeba z kachního confitu.
Kančí maso pečeme asi 45 minut téměř do poloměkka. Jakmile se trochu zatáhne, podlijeme ho trochou horké vody.
Poté zasypeme hnědé kostičky masa proužky různobarevné cibule.
Přidáme pár snítek tymiánu nebo lehce zasypeme sušeným tymiánem…
Pečeme, dokud maso není měkké a cibule se skoro nevypeče. Cibuli a tymián s masem v průběhu pečení promícháváme a dle potřeby podléváme.
A co příloha? Nějak se mi letošní zimu líbí jídla našich babiček a mezi ně patří lepenice, která se k trochu neobvyklému kančímu prostě hodí. Lepenice mi (na rozdíl od nastavované kaše) chutnala odjakživa. Asi to bude tím, že je v ní zase zelí. Jsem člověk, který by dával zelí i do buchet.
Na lepenici potřebujeme:
- 1 kg brambor
- 500 g kysaného zelí
- 4 cibule (1 do zelí, 3 na osmažení do lepenice)
- sůl (do vody na vaření brambor)
- celý pepř
- nové koření
- bobkový list
- olej nebo sádlo na smažení cibule
Oškrábané a nakrájené brambory uvaříme v osolené vodě. Vodu slijeme. Nakrájíme si cibulku…
… a polovinu nasekaného zelí na tuku na cibulce podusíme. Přihodíme bobkový list, nové koření, celý pepř a také slitou vodu ze zelí.
Duhou polovinu zelí ponecháme syrovou. Můžeme ji kvůli snadnější konzumaci lepenice také trochu pokrájet.
Další asi tři cibule nadrobno nakrájíme a osmažíme možná více, než dozlatova.
Brambory rozšťoucháme a přidáme podušené zelí s cibulí i zelí syrové. Dobře promícháme…
Zbývá už jen přidat a promíchat zlatavou cibulku a můžeme podávat.
Na talíři se budou tmavé kostky masa vedle lepenice krásně vyjímat. Přidáme trochu cibule společně se šťávou z pečení a dáme se do jídla…
Dobrou chuť!