Poprvé jsem se s nimi setkala ve Francii, kde je možné takto upravené kachní maso koupit jako polotovar. Mít v zásobě konfitovaná stehna je velká výhoda. Před podáváním necháme povolit tuk, kterým jsou stehýnka zalita. Pak už jen na pánvi opečeme kůží dolů, aby měla tu správnou barvu. A máme aromatické a křehké kachní stehýnko, které skvěle doplní hebká bramborová kaše, šťouchané nebo opečené brambory. Ale všechno pěkně od začátku. V českých obchodech bohužel nejsou k dostání samotná kachní stehýnka – paličky. Lze tedy koupit kachní čtvrtky a paličky si z nich vyrobit. Zbylé maso upečeme, obereme z kostí a uchováme v přiměřeném množství kachního sádla v mrazáku (podobně jako rillettes v hliníkových krabičkách). Budeme potřebovat: • 12 kachních stehen • 12 bobkových listů • 1 lžíci sušeného tymiánu • 12 kuliček černého pepře • 100 g soli Na konfitování: • 1 kg kachního sádla Stehýnka omyjeme pod tekoucí vodou a dobře je osušíme. Poté je důkladně potřeme směsí soli, tymiánu (ten mám sušený z naší zahrady) a rozdrceného bobkového listu. Paličky naskládáme do nádoby, přidáme kuličky černého pepře a nádobu zakryjeme potravinovou fólií. Necháme odležet alespoň přes noc, lépe 24 hodin. Po uplynutí této doby stehna opláchneme, osušíme a odsekneme krajní kloub, pokud už jsme to neudělali před nasolením. Na konfitování bude nejvhodnější litinový hrnec. Stehna vložíme do kachního tuku tak, aby byla zcela ponořená. V případě potřeby přidáme tuk. Hrnec zakryjeme a vložíme do předehřáté trouby. Zahříváme na 120 stupňů po dobu asi 4 hodin. Poté hrnec přemístíme na prkénko a necháme ještě další hodinu „dojít“. Stehna by měla být měkká na stisk, neměla by se „rozebírat“. Tuk z konfitování slijeme přes plátno. Připravíme si hliníkové nádobky, které vypláchneme vroucí vodou a necháme vyschnout. Do každé nádoby pak vyskládáme stehna a zalijeme je scezeným tukem. Necháme zchladnout v lednici, poté nádobky přemístíme do mrazáku. Na jaký další pokrm ještě můžeme využít konfitovaná kachní stehýnka? O tom více v receptu, který bude následovat po ukončení předvelikonočního půstu. Dobrou chuť!...

Bílá čekanka už se v našich obchodech sem tam objevuje, ale stále ještě bohužel nepatří mezi běžný sortiment zeleniny. Bohužel, protože je velmi chutná a také prospěšná našemu zdraví. Mám ve velké oblibě také čekanku červenou – radicchio. V salátu je neodolatelná, ale ani na tu nemám v obchodech štěstí. Čekanka bílá je velmi lehce avšak příjemně nahořklá a často se používá za syrova, hodně v kombinaci s citrusy. Právě tento fakt mne přivedl k vytvoření tohoto receptu. Na dvě porce budeme potřebovat: • 3 kusy čekanky • 1 pomeranč (využijeme kůru i šťávu) • 6 plátků kvalitní šunky • 150 ml zakysané smetany • tučnější sýr na strouhání (Gouda, Ementál, Čedar) Troubu rozehřejeme na 160 stupňů. Čekankové puky podélně rozpůlíme, kořen zatím neodkrajujeme, aby listy držely pohromadě. Každou polovinu položíme řezem dolů na rozpálenou nepřilnavou pánev. Vše zalijeme pomerančovou šťávou. Ta při vysoké teplotě zkaramelizuje na okrajích čekankových listů. Jakmile se tak stane, poloviny čekankových puků přemístíme do zapékací mísy, kde každou zabalíme do plátku šunky. Teď teprve odkrojíme kořen, který držel listy pohromadě. Není příliš chutný. Zakysanou smetanu smícháme s pomerančovou kůrou a strouhaným sýrem. Touto směsí zakryjeme čekankové puky obalené v šunce. Pečeme na 160 stupňů asi 40 minut. Jakmile se povrch začne zbarvovat do zlatova, máme hotovo. Podáváme na nahřátém talíři společně s bílým pečivem. Dobrou chuť!...

Po vánočních svátcích, na Tři krále začíná Masopust. Je to období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhají taneční zábavy, zabijačky, karnevaly. Vrcholí takzvaným Tučným čtvrtkem, spojeným se zabijačkou a hostinou. Masopustní období končí šest týdnů před Velikonocemi. Pak začíná půst. A právě koblihy jsou pro maspoustní čas typické. Na 20 – 24 koblížků (průměr vykrajovátka 7,5 cm) si připravíme: • 500 g polohrubé mouky • 80 g moučkového cukru • 40 g čerstvého droždí • 5 žloutků • 60 g másla • 200 ml mléka • 50 ml vaječného likéru nebo rumu • zavařeninu, nejlépe tužší konzistence • rostlinný olej nebo vepřové sádlo na smažení • vanilkový cukr na posypání • 1 díl vanilkového cukru • 2 díly moučkového cukru Vanilkový cukr jsem si připravila vlastní tak, že jsem 150 g třtinového cukru rozmixovala s nakrájeným vanilkovým luskem. Vůně takto vyrobeného cukru je velmi intenzivní a neodolatelná. Nejprve si připravíme kvásek. Droždí rozdrobíme do mísy a společně s trochou cukru utřeme do pěny. Přidáme menší část vlažného mléka, asi lžíci hladké mouky a vše promícháme. Povrch kvásku lehce zaprášíme moukou a zakrytý necháme vzejít na teplém místě. Asi za 20 minut kvásek vzejde. V míse utřeme máslo se zbylým cukrem, přidáme žloutky. Postupně po částech zapracujeme mouku a vlažné mléko společně s vaječným likérem. Vzniklou hmotu přidáme do větší mísy ke kvásku. Těsto dokonale propracujeme. Mísu znovu zakryjeme utěrkou a necháme těsto vykynout na teplém místě (přibližně 3/4 hodiny). Vykynuté těsto z mísy vyklopíme na moukou poprášenou pracovní plochu a velmi zlehka rozválíme na výšku asi jednoho centimetru. Skleničkou vykrajujeme kolečka, do jejichž středu položíme vrchovatou lžičku zavařeniny. Vždy každé kolečko zakryjeme dalším kolečkem stejné velikosti. Okraje můžeme přitisknout prsty. Takto připravené koblížky necháme na pracovní ploše asi 15 minut odpočinout – nakynout. Pokud máte v kuchyni chladněji, zakryjte je utěrkou. V kastrolu rozpálíme olej a plamen stáhneme z nejsilnějšího výkonu. Děrovanou naběračkou vkládáme nakynuté koblížky do oleje. Strana, která kynula směrem vzůru, půjde do horkého oleje dospod. Koblížky smažíme z každé strany asi minutu. Smažení jde velmi rychle a tak pozor, ať se koblížky nepřipálí. Horké koblížky z oleje dáme na talíř vyložený vrstvou papírových utěrek. Křehké a voňavé koblížky sypeme vanilkovým cukrem. Na...

Boršč existuje v mnoha variantách stejně tak, jako česká bramboračka. Dva druhy masa bývají doplněny masem jehněčím nebo skopovým, někdo zeleninu strouhá, někdo přidává česnek. Prostě možností je mnoho. Na tomto receptu oceňuji především přidání pečené řepy, která, jak bychom si mysleli, není pouze trendem současné doby, ale pečenou řepu do boršče radí přidat třeba i Marie Úlehlová-Tilschová ve své kuchařské knize z roku 1957. Moje babička čas od času podle této knihy také vařila. Obsah hrnce na vývar je 6l. Suroviny na vývar: • 1 cibule • 1 mrkev • 1 petržel • 1/4 celeru • 1 rajče • 3/4 kg hovězí kližky • 3/4 kg vepřové plece • morková kost • 3 bobkové listy • 8 kuliček nového koření • 12 kuliček černého pepře • 1/2 polévkové lžíce soli • 2 lžíce másla Suroviny na boršč: • 3 lžíce másla • 4 cibule • 1 velká mrkev • 1 petržel • 1/4 celeru • 1/2 malé hlávky bílého zelí • 2 syrové červené řepy • 2 velké brambory • 4 pečené červené řepy • 50 g rajčatového protlaku • 400 g (1 plechovka) loupaných rajčat • 4 bobkové listy • 6 kuliček nového koření • 10 kuliček černého pepře • sůl dle chuti • 3 lžíce octa • svazek čerstvého kopru K podávání: • zakysaná smetana créme fraiche (nad 30% tuku) • snítka kopru • bílé pečivo • citrón Do boršče jsem použila řepu jak syrovou, tak pečenou. Pečená řepa, kterou přidáme až při závěrečném vaření, si zachová více vitamínů, chuti a barvy. Když už dávám nádobu s řepou do trouby, většinou peču více kusů. Pečená řepa se pak hodí do spousty dalších pokrmů nebo si ji dám jen tak s kozím sýrem a rukolou. Můžeme ji také nakrájet na tenké plátky a marinovat společně s trochou medu a balzamikovou redukcí. V uzavřené sklenici pak vydrží určitě týden. Přípravu tedy začneme den předem. Řepné bulvy omyjeme, zabalíme do alobalu a pečeme v troubě asi na 120 stupňů 2 a 1/2 hodiny. Pak troubu vypneme a řepy necháme dojít a vychladnout. V hrnci, ve kterém budeme připravovat vývar, rozpustíme máslo a na něm osmahneme na polovinu rozkrojenou cibuli řezem dolů. Cibuli ponecháme ve slupce. Můžeme přidat očištěnou mrkev...

Čas na čočku není pouze na Nový rok. Luštěniny bychom měli mít na našem jídelníčku o mnoho častěji. Někdy je třeba si vzpomenout včas, abychom je předem namočili, ale v případě čočky Beluga to není nutné. Vařená bude za pár minut. Svůj název získala díky tomu, že její vzhled připomíná kaviár. Bude skvělá jako příloha nebo také jako základní surovina čočkového salátu. Jako společníka pro čočku jsem vybrala kotletu z přeštíka. Díky tuku a pomalému pečení je úžasně jemná a výpek pomůže čočku báječně dochutit. Na 4 porce čočky budeme potřebovat: • 250 čočky Beluga • 1 l drůbežího vývaru • 1 fenyklovou bulvu • 2 mrkve • 1/2 jablka • 50 g másla • 0,5 dcl suchého bílého vína • čerstvě mletý pepř • sůl • 4 kotlety • pár snítek rozmarýnu • sůl Přípravu začneme od kotlet. Velmi jemně je z obou stran osolíme, vložíme do pečící nádoby a do trouby. Pečeme na 140 stupňů asi 35-40 minut. Pod každou kotletu jsem položila snítku čerstvého rozmarýnu. Kotlety v polovině doby pečení obrátíme. Na každou kotletu můžeme po obrácení položit plátek jablíčka. Čočku propláchneme a na pánvi zalijeme vývarem tak, aby byla zakrytá. Na mírném ohni necháme za občasného míchání jemně probublávat. Dokud není čočka uvařená (nebude tak měkká, jak jsme zvyklí u běžné – zelené čočky), budeme takto postupovat asi 20 minut. Je-li třeba, přidáme horký vývar. Mrkev a fenykl očistíme. Zelené snítky fenyklu si schováme na dozdobení před podáváním. Zeleninu a jablko nakrájíme na malé kostičky. V pánvi na rozpuštěném másle opečeme nejprve mrkev a fenykl. Jakmile začne zelenina dostávat barvu, zastříkneme trochou vína. Až bude zelenina podle našeho přání – mám ráda „al dente“, přidáme na kostičky nakrájené jablko a směs osolíme a opepříme. Nakonec smícháme s uvařenou čočkou a podáváme. Čočku a zeleninu připravujeme odděleně z důvodu rozdílné doby přípravy a také proto, že zelenina si takto zachová svou barvu. Podáváme na nahřátých talířích. Čočku i kotletu přeléváme výpekem z kotlet. Kotlety můžeme posypat špetkou fleur de sel. Dobrou chuť!...