Z dovolené v Maďarsku jsem si přivezla mnoho vzpomínek na dobré jídlo. Jedním z nich byla také gulášová polévka. Je obecně známé, že pokrm, kterému u nás říkáme guláš, je v Maďarsku nazýván perkölt a guláš, připravovaný původně v kotlíku, spíš připomíná polévku. A stejně jako rybí polévka halászlé je téměř vždy podávána ve smaltovaném kotlíčku. Do těch jsem se rovnou zamilovala, a tak jsem si je v budapešťské tržnici koupila na domácí podávání podobných pokrmů. Na gulášovou polévku budeme potřebovat tyto suroviny: • 1 kg hovězího masa (já použila krk) • 500 g brambor • 120 g vepřového sádla • 500 g žluté cibule • 4 stroužky česneku • 1 plechovku loupaných rajčat • 2 lžíce rajčatového protlaku • 2 lžíce sladké mleté papriky • 1/2 lžičky ostré mleté papriky • 2 lžíce sušené majoránky • čerstvě mletý pepř • sůl K podávání: • snítku čerstvé majoránky • ostrou čerstvou papriku Maso nakrájíme na kostičky asi 2×2 cm. V hrnci (nebo v kotlíku na ohni) rozpálíme vepřové sádlo. Přesně pro tento účel se hodí lépe – maso bude krásně vonět a sádlo snese velmi vysokou teplotu. V sádle zprudka orestujeme nadrobno pokrájenou cibuli a přidáme stroužky prolisovaného česneku. Pracujeme rychle a stále mícháme. Je třeba hlídat barvu cibule. Jakmile je zlatavá, přidáme pokrájené maso a ještě minutku dvě restujeme. Pak vše zaprášíme mletou paprikou – sladkou i ostrou, dobře promícháme a ihned zalijeme 1 a 1/2 litrem vroucí vody. Podle chuti osolíme a opepříme. Je čas přidat konzervu loupaných krájených rajčat. Dodají polévce skvělou chuť a navíc ji trochu zahustí. Teď přidáme sušenou majoránku, kterou promneme mezi dlaněmi přímo do hrnce. Zbývá už jen hrnec nebo kotlík přiklopit, stáhnout plamen (kotlík posuneme o nějaký stupínek výše) a mírným varem nechat probublávat. Jiná dochucovadla není třeba přidávat. Polévku budeme vařit dost dlouho na to, aby měla silnou a výbornou chuť. Navíc, pokud bychom vařili skutečně v přírodě na ohni, s největší pravděpodobností nebudeme mít po ruce hovězí vývar. Až bude maso téměř měkké, přidáme oloupané a nakrájené brambory na stejně velké kostičky jako maso. Vaříme do změknutí brambor. Nakonec přidáme rajčatový protlak, který pokrm doladí. Při podávání můžeme přidat ještě pár lístečků čerstvé majoránky a do extra mističky –...

Cestou z dovolené jsme si zvolili jako odpočinkové místo na přespání město Mikulov. Bylo to jeden z letošních horkých červnových večerů. Po dvou týdnech v Maďarsku jsme přece jen měli chuť na malou změnu. Nejprve jsme kvůli kachnímu stehýnku na jedné tabuli před jakousi restaurací zavítali do podniku, kde jsme zcela zřejmě už ten večer vítáni nebyli. Neochotné pohledy tomu nasvědčovaly a tak jsem se okamžitě otočila a odešla. Dál jsme se bezradně toulali a přemýšleli, kde se najíme. A pak jsme stáli u něho. Modrý dům ve spodní části mikulovského náměstí. Venku stolečky a zahradní dřevěné židličky, vedle květinářství, vůně levandule. A na protější straně ulice kavárna „Dobrý ročník“. Téměř vzpomínka na Provence, co víc si přát. Nabídka na tabuli před obchodem byla velmi lákavá. Zarazilo mě, že v tak malém městě je obchod s bio potravinami, ekologickou drogerií a podobným zbožím otevřen v tak pozdní odpolední hodinu. Otevřen je proto, že jeho středem vedou schody do restaurace, která se nachází v prvním patře. Velmi jednoduchý a vkusný interiér, lustry evokují dojem ptačího hnízda. Takový typ restaurace mám nejraději. Restaurace, na kterou spíše, než kvůli nažehleným plátěným ubrouskům, vzpomínáte kvůli tamnímu úžasnému jídlu. A ta vzpomínka vám pokaždé vyloudí na rtech blažený úsměv. Protože jsem skutečně nečekala, že objevíme takový skvost, tak jsou fotografie pořízeny pouze mobilním telefonem. Příště se tak nestane a že rozhodně další „příště“ bude, o tom jsem přesvědčena. Jeden večer je prostě málo. Celkem stručné, ale pestré dvoustranné menu nabízelo thajské karí, již zmiňovanou kachničku i jehněčí. Nevěděla jsem, co bych ochutnala raději. Nejprve přišla na řadu studená okurková polévka s krutóny a kozím sýrem. Co lepšího v letním počasí? Poté jehněčí kolínko se šťouchanými bramborami a špenátem a také hovězí líčka s celerovým pyré. Výtečně připravené maso v obou případech společně s úžasnou omáčkou s využitím demi glace. Zelenina přesně „al dente“, perfektní příloha. Dokonalý požitek ze skvělého jídla umocňovala hbitá (ne otravná) a informovaná (ne upovídaná) obsluha. Oba obsluhující věděli, jak a co správně podávat a navíc to byli zcela zřejmí fanoušci dobrého jídla. Znali technologický postup přípravy všech jídel v menu, byli schopni u stolu za námi poradit paní, která trpěla jakousi alergií. Vzácná kombinace. Pak ještě přišla na řadu paštika...

Jídlo, na které mám chuť kdykoliv. Rajčatová omáčka, bazalka a těstoviny se mi prostě nepřejí. Tentokrát jsem k ní přidala masové kuličky, které jsou z jemně dochuceného hovězího masa. Žádná strouhanka, žádné pečivo, jen aromatické šťavnaté maso. Na rajčatovou omáčku si připravíme: • 2 plechovky (800 g) loupaných rajčat • 1 krabičku (500 g) rajčatové passaty • 1 lžíci rajčatového protlaku • 3 šalotky • 3 stroužky česneku • 1 mrkev • 4 lžíce olivového oleje extra virgin • 3 bobkové listy • 2 lžičky sušeného tymiánu • 1 lžičku sušeného oregána • sůl • čerstvě mletý pepř • kůru ze sýra pecorino Suroviny na masové kuličky: • 1000 g mletého hovězího masa • 2 celá vejce • 2 stroužky česneku • 2 hrsti čerstvých bazalkových listů • sůl • čerstvě mletý pepř • 2 lžíce strouhaného sýra Pecorino • 4 lžíce olivového oleje extra virgin Z uvedeného množství připravíme asi 60 kuliček velikosti menšího vlašského ořechu. Začneme omáčkou, protože čím déle ji budeme pomalým varem připravovat, tím lépe se všechny chutě propojí a rozvaří se kousky zeleniny. Omáčka se skvěle zahustí a ještě lépe chutná odleželá, další den. Šalotky (nebo dvě menší cibule) nakrájíme najemno. Česnekové stroužky oloupeme a rozsekáme najemno. Mrkev očistíme a polovinu nastrouháme na struhadle s velkými oky. Na rozpáleném olivovém oleji osmahneme šalotku, česnek a nastrouhanou mrkev. Až cibule začne získávat barvu, přidáme rajčata z plechovky. Poté přidáme koření, tedy tymián, oregano a bobkové listy. Pokud bych měla dostatečné množství vyzrálých a sladkých rajčat ze zahrádky, omáčku bych nejspíš teď v sezóně připravila z nich. Oloupaná a semínek zbavená rajčata by se jen vařila o trochu déle. Jenže letos to vypadá s úrodou všelijak a tak mi skvěle posloužila rajčata z plechovky. Přiznám se, že pro tento účel je používám vlastně po celý zbytek roku a celkem ráda. Vyhledávám výraznější a sladší chuť, kterou mají plechovky rajčat vyrobené v Itálii. Jejich chuť není docílena přislazováním, ale tím, že použitá rajčata dozrála v ideálních podmínkách. Ve spíži jich mám stále malou zásobu. V Itálii jsou k mání za nepatrný peníz a jejich chuť je naprosto úžasná. U nás většinou kupuji běžně dostupné a vyzkoušené druhy. Rozhodně mezi ně však nepatří předražené plechovky Valfrutta, které mají...

Letošní horké počasí nám dopřává možnost představit si pobyt v daleko vzdálenějších zemích. A tak si můžeme připravit jídlo s jistými náznaky indické kuchyně. Osvěžující koriandr a limetka vše nakonec dotáhnou k dokonalosti. A současně z právě dozrálých meruněk připravíme lehounce pikantní čatní, které se k masu skvěle hodí. Na meruňkové čatní budeme potřebovat: • 900 g vypeckovaných meruněk • 3 šalotky • kus čerstvého zázvoru o velikosti vlašského ořechu • 2 čili papričky • 1 a 1/2 lžíce karí (používám anglický typ od Antonína) • 1 lžíce agávového sirupu • čerstvě mletý barevný pepř • 2 lžíce olivového oleje extra virgin Šalotku nakrájíme najemno. Meruňky nakrájíme na malé kostičky. Dost záleží na kvalitě meruněk. Měkčí se dobře rozvaří, ty tužší nakrájíme na velmi malé kostičky. Na olivovém oleji zprudka osmahneme šalotku, přidáme oloupaný a najemno nakrájený zázvor a po chvilce pokrájené meruňky. Směs necháme důkladně rozvařit. Současně se tak odpaří přebytečná voda. Přidáme karí a čerstvě mletý pepř. Ochutnáme a dle vlastní chuti dosladíme. Zde opět odkazuji na kvalitu a druh meruněk – pevnější bývají kyselejší, měkké sladší. Čili papričku zbavenou semínek a nadrobno pokrájenou přidejte podle vlastní chuti. Já použila dvě a směs byla příjemně ostrá. Z uvedeného množství surovin jsem vyrobila asi 700 g (tři malé skleničky od jihočeského jogurtu) čatní. Čatní je lépe připravit den předem. Všechny chutě se lépe rozleží a propojí a také výsledná konzistence bude ještě lepší. Ve vroucí vodou vypláchnutých a vysušených sklenicích můžeme čatní uchovávat v lednici i pár týdnů. Na 6 špízů bude třeba: • 1 kg krůtích prsou • 200 ml bílého jogurtu • 2 lžíce kořenící směsi Tandoori másala (používám Tandoori másala od Antonína) K podávání: • čerstvý koriandr • 1 ks limetky na porci Maso nakrájíme na proužky, ty zlehka naklepeme a důkladně obalíme ve směsi jogurtu a koření. Kořenící směsi požívám buď doma připravené nebo ty, které obsahují co nejnižší procento soli. Nádobu zakryjeme potravinovou fólií a marinujeme klidně do druhého dne, nejméně 12 hodin. Dřevěné grilovací špejle (lépe hranaté, maso se pak neprotáčí) namočíme asi půl hodiny před použitím do vody. Při opékání na venkovním grilu se tak nebudou jejich konce připalovat. Masové proužky napichujeme na špejle stylem „cik – cak“. Díky marinování v...

Tato polévka je pro horké letní dny jako stvořená. Je stejně osvěžující jako okurkový salát a lze ji považovat za jeho trochu jinou formu. Na dvě porce polévky si připravíme následující ingredience: • 2 okurky hadovky • 1 dcl olivového oleje extra virgin • 1 lžíci jablečného octa • 1 lžíci agávového sirupu • špetku soli Okurky oloupeme, rozkrojíme na čtvrtky a ze středu odstraníme semínka. Do mixéru nalijeme olej a přidáme na kousky nakrájenou okurku. Vše rozmixujeme, dochutíme octem, solí a sirupem. I v případě, že máte rádi chuť kyselejší, s octem to nepřehánějte, protože při pozdějším chlazení se kyselá chuť rozleží. Rozmixovanou směs před podáváním důkladně vychladíme. Podáváme zakápnuté olivovým olejem, můžeme přidat opečený plátek bagetky. Dobrou chuť!...