Brixen je krásné město (2.)
Bře 23
Hlavní ozdobou náměstí v Brixenu je Dóm…
Další zajímavostí je moderní kašna, která se nachází téměř vedle Dómu…
… radnice…
… a kostel. Pak jsme prošli kolem sochy Svatého Jiří bojujícího s drakem a už jsme byli skoro u mého nejoblíbenějšího obchůdku.
Takových obchůdků se specialitami je v Brixenu více, ale tenhle navštívím každý rok, protože mám pro něj slabost. Takže přidávám do kroku…
Je plný místních specialit a delikates, ale vše je tam tak nějak hezčí, voňavější a majitel je PAN prodavač. Je prostě radost u něj nakupovat…
Všechny delikatesy uvnitř ani není možné vyjmenovat: Různé druhy těch nejlepších olivových olejů, balzamikový ocet různého stáří, rajčatové omáčky, sušená rajčata, nakládanou zeleninu, čokolády, koření.
Samozřejmě nechybí Schinkenspeck a různé druhy sýrů. Jakékoliv zboží vám pan majitel na přání opatří vakuovým obalem.
Na jedné z ulic jsme viděli zvláštní stánek ozdobený příbory, kde jsme si také mohli vzít pozvánku na Eisacktaler Kost – tedy jakýsi místní festival jídla.
To mně připomnělo, že bychom si mohli zajít na oběd. Sluneční hodiny nám ukazovaly, že je nejvyšší čas a tak jsme využili pohostinnosti hospůdky přímo pod nimi…
A co si dáme? Jednou špagety s masovým ragú a jednou špagety Carbonara. K tomu parmazán, kolik je vám libo a vynikající červené víno…
V italských restauracích (i v těch na svahu) je naprosto běžné, že pokud máte chuť pouze na jednu sklenku (což nebyl náš případ), rozlévají do sklenic kvalitní vína přímo z lahví. Samozřejmost, kterou bych ráda viděla i v našich restauracích. Nejednou by například k předkrmu stačila sklenka dobrého bílého a člověk by si nemusel objednávat rovnou celou láhev…
Po skvělém obědě jsme se vydali opět na prohlídku města. Procházeli jsme malebnými uličkami…
… obdivovali staré domy a také stánek s ovocem a zeleninou.
Artyčoky, jižní ovoce, fazole Fava a také ořechy – brixenské ořechy.
My jsme procházku po městě absolvovali pěšky, ale jinak je naprosto běžné, že vidíte dámu v dlouhém kožichu, která projíždí po ulici na kole a její luxusní kabelka je v úložném košíku kola. Vlastně jsme za celou dobu ve starém centru města nepotkali ani jeden automobil. Také velmi příjemný zvyk.
Procházeli jsme místy, kde se stará zástavba potkává s tou současnou. I takové kontrasty tady objevíte…
U jedné galerie jsme si všimli zvláštního návštěvníka – zřejmě stálý zákazník 🙂
A pak už jsme směřovali rovnou k domu, kde pobýval v letech 1851 – 1855 Karel Havlíček Borovský.
Několik ulic od tohoto domu jsme viděli hotel Elephant. V něm Karel Havlíček Borovský přechodně bydlel.
Název Elephant je vlastně v Brixenu docela populární…
V Brixenu se mně moc líbí a snažím se tam vrátit každý rok. Letos jsme však zvládli ještě jeden výlet, ale o tom zase až příště.