Camarque – díl šestý – ráj pro cestovatele i gurmány

Pokud podniknete letos o prázdninách cestu na jih Francie, rozhodně si nenechte ujít návštěvu přírodní rezervace Camarque, která se nachází v deltě řeky Rhôny. Oblast Camargue má tvar trojúhelníku, jehož základnou je středomořské pobřeží a jeho vrcholy tvoří města Arles, Montpellier a Martigues u Marseille. Od severu sem přijedete nejspíše z Arles, města proslulého římskými starověkými památkami a také tím, že zde nějakou dobu pobýval a namaloval několik obrazů Vincenc Van Gogh. Pokud přijedete od západu po pobřeží, pak nemůžete minout Aigues Mortes. Malebné městečko obklopené středověkými hradbami, založené v polovině 13. století se spoustou obchůdků, suvenýrů a turistů. V době prázdnin i krátce po nich se v této oblasti dá celkem spolehnout na počasí. A slunce všechnu tu nádheru může už jen umocnit.

Rozhodnete-li se tedy pro návštěvu Camarque, opatřete si nejprve v některém z turistických informačních center mapu, protože orientace v přírodní rezervaci není zrovna jednoduchá a byla by škoda cokoli vynechat. V horní části projíždíte po úzkých silnicích mezi loukami s vysokou zeleně a žlutě zbarvenou trávou. Pěstuje se zde rýže, které dodává vláhu sladká voda z řeky Rhôny.

V obchodech pak můžete najít mnoho různých barevných druhů rýže – bílou, červenou, černou a také s příchutěmi květů levandule nebo růže. Ve zdejších restauracích je rýže velmi oblíbenou přílohou – třeba k rybám. Přímo v rezervaci samotné je pak dokonce „Muzeum rýže“.

Neodmyslitelnou součástí typických místních zajímavostí jsou polodivoká stáda černých býků. Nejezděte proto autem příliš rychle, protože byste je mohli minout. Býci jsou celkem plaší, a proto se na pastvinách obvykle zdržují dále od silnice. V klidu se popásají a kolem nich většinou poletují bílí racci. Jakmile vás některý z býků spatří, stádo se pomalu začne přesunovat z dohledu vašeho fotoaparátu. Jako typický obraz Camarque bývají zobrazováni honáci dobytka na svých bílých koních s plochými klobouky a dlouhými tyčemi, které jsou zakončeny kovovým nástavcem ve tvaru malého trojzubce. Od středověku existuje místní tradice býčích zápasů, a proto v okolí má takřka každé městečko či vesnice svou arénu. Nejznámější a také největší je v Arles. Na rozdíl od španělské corridy však při těchto zápasech nejsou býci zraňováni, natož zabíjeni. Cílem zápasu je odejmout býkovi stuhu, kterou má upevněnu na rozích. O to se snaží hbití, bíle oblečení mladí muži, kteří unikají před býčími rohy přeskakováním mantinelů arény. Býci však neslouží jen k této lidové zábavě. Z jejich masa se připravují nejrůznější uzeniny a bývá též velmi často v nabídce téměř všech místních restaurací.

Restaurace nebo spíše hospůdky bývají zařízeny velmi stylově a jejich denní nabídky se vcelku podobají. Procházkou v Les Saintes Maries de la Mer jsem se o tom přesvědčila. Tohle asi nejkrásnější městečko této části Francie leží přímo v srdci přírodní rezervace Camarque na mořském pobřeží. V sezóně je doslova přeplněno turisty, a proto tady najdete také mnoho restaurací a stánků s vynikajícím občerstvením, které vám zprostředkují nevšední gurmánské zážitky. Obchody s několika desítkami druhů zmrzliny jsou v tomto miniaturním městečku také naprosto běžné. Všude se vaří z čerstvých surovin a tím nejjednodušším způsobem.

Zcela typická je paella – ochucená rýže s mořskými plody, mušlemi. Potom špíz z masa místních býků a dále třeba mušle po námořnicku. Pro slávky ta nejběžnější úprava. Tedy ráj gurmánů. Jsme přece ve Francii, řeknete si. Ale při procházkách kolem obchodů s jezdeckými sedly a botami si přece jen řeknete, že tahle část Francie prostě už tak trochu voní Španělskem.

Přímo v Saintes Maries de la Mer dojdete také na pláž, kde se můžete v horkém dni osvěžit v chladivých vlnách moře. Tam ale vaše putování ještě nekončí.

Étang du Vaccarés je největší jezero rezervace Camarque, které se nachází téměř uprostřed a se svým bezprostředním okolím tvoří ptačí rezervaci. Zde spatříte kromě mnoha jiných zástupců ptačí říše a dalších živočišných druhů hlavně plameňáky. Ti bývají společně s býky a koňmi zobrazováni jako symbol této přírodní rezervace. Na volně žijící plameňáky však můžete mít štěstí také na některé z menších místních vodních ploch.

Není nic typičtějšího pro Camarque, než bílí koně, jiné tu ani neuvidíte. Jen hříbata se rodí černá a hnědá. Po čase se ale jejich barva mění na bílou. Koně z Camargue jsou přirozeně vzniklým plemenem, jehož základy sahají až do starověku. Jsou menšího vzrůstu, vhodní pro jízdu a práci s býky. Chovají se volně, někteří žijí v místních mokřinách polodivoce a jejich honáci prý bydlí tradičně – v chatách s doškovou střechou. Při jízdě autem klidně zastavte pokaždé, když uvidíte nápis „Promenade de cheval“. Krásu Camarque si pak můžete vychutnat pohledem z koňského hřbetu.

Na moře na okrajích rezervace také navazují saliny. Výhled na ně je pouze z určitého a značně vzdáleného místa. Z blízka jsou nepřístupné. Díky vysoké koncentraci chloridu sodného ve vodě vzniká sůl. Jedním z druhů této soli je takzvaná „Fleur de sel“. Ta vzniká velmi zřídka, sklízí se ručně a k jejímu získání je potřeba kromě zkušeností neustálého pozorování, trpělivosti, citlivých rukou a také zvláštní souhru slunce, větru a vody. Pouze při současném působení ranního oparu, lehkého větru a horkého slunce se tvoří na povrchu zvláštních malých solných jezírek tenké vrstvy krystalů soli, které jsou křehké jako tenká vrstva ledu. Tyto podmínky nejsou každý den, a proto je tento druh soli tak vzácný. Poté se pomocí speciálního nástroje Fleur de Sel velmi opatrně odebere a suší ve velkých koších na slunci. Takto získaná sůl je nejen gurmánským požitkem, ale je i velmi zdravá. Fleur de Sel je křupavá a má vysokou zbytkovou vlhkost. Krystalky soli se sbírají z povrchu solných jezírek také v Bretani, v oblasti Guérande a Ile de Ré.

Sůl společně s ostatními specialitami lze koupit v obchůdcích u cesty s nápisem „Produits régionaux“. Místní obchodníci nabízejí kromě nejrůznějších suvenýrů nespočet druhů rýže, soli, terinek nejen z býčího masa, olivový olej, med, víno, levanduli a všechny možné výrobky, které ji obsahují.

Oblast Camarque má také svůj znak, který sestává z kotvy, srdce a kříže, zakončeného trojzubci. Kříž symbolizuje oheň, kotva naději, srdce lásku a trojzubce zakončující kříž symbolizují místní pastevce (les gardians).

Návštěva Camarque prostě stojí za to. Rozhodně by ji neměl vynechat nadšený cestovatel stejně tak jako správný gurmán.

Tento díl reportáže jsem zpracovala pro druhé číslo internetového magazínu Bohemia Living.

Share