Podzim už je v plném proudu. Když se podaří slunečný den, je to nádhera. Barevné listí, azurová obloha a slunce, které však už tolik nehřeje. Na zahradách a v obchodech se povalují dýně různých barev a tvarů. Ty k podzimu neodmyslitelně patří a dá se z nich vykouzlit mnoho dobrot. Krásně oranžová barva na talíři pak člověka nabije energií podobně jako slunce. Já osobně nedám dopustit na polévku z dýně Hokaido. Dýně, která se jako jediná nemusí před vařením zbavit slupky, je úžasná. V čase dýní je právě tato polévka tím, co připravuji nečastěji. Receptů existuje mnoho, takže pouze v rychlosti nabízím ten svůj: Posekanou cibuli a asi čtyři stroužky česneku rychle osmahnu na směsi másla a olivového oleje. Přidám na kusy pokrájenou dýni Hokaido, zaliji vývarem tak, aby dýně byla ponořená a vařím asi 30 minut (do změknutí dýňové slupky). Směs pak rozmixuji ponorným mixérem, dochutím muškátovým oříškem a přidám smetanu, nejlépe s obsahem 30% tuku. Nesrazí se a má naprosto bezvadnou chuť. Polévku podáváme na nahřátém talíři. Povrch polévky lehce zakápneme olejem z dýňových semínek. Má báječnou ořechovou chuť a vůni a k polévce se výborně hodí. Nic dalšího nepřidávám, protože bych nerada narušila to sametové pohlazení v ústech. Další na řadu přišel slaný dýňový koláč. Dýni jsem připravila podobným způsobem, na cibulce s česnekem a povařila ve vývaru. Do zchladlého rozmixovaného pyré jsem přidala 1 balení ricotty, 2 vejce, 15 dkg tvrdého strouhaného sýra typu Ementál a pár lístečků čerstvé majoránky, která stále ještě byla na záhonu. Těsto jsem připravila ze směsi hladké a celozrnné mouky – dohromady 380g. Dále jsem přidala 150 g nastrouhaného másla, 2 vejce a špetku soli. Vypracované a slabou hodinku v chladničce odpočinuté těsto jsem namačkala (díky tmavé mouce není tolik vláčné) do formy a v předehřáté troubě pekla asi 10 minut. Poté jsem do těsta vlila ochucené dýňové pyré a povrch jsem pokladla tenkými plátky rajčete. Koláč je lépe před krájením nechat úplně zchladnout. Já osobně však slané koláče konzumuji „vlažné“. Podzim mi kromě dýní udělal i další velkou radost. Zřejmě jsem se pouze v komentářích někdy na jaře zmínila, že naše kočičí mužstvo už má bohužel jen dva členy. V březnu jsme během jednoho dne řízením osudu přišli o...

Oranžová barva, která nás pohladí po duši. Taková je polévka z kořenové zeleniny. Hodí se pro přípravu v kteroukoliv roční dobu, ale s přicházejícím podzimem dostáváme na polévky chuť častěji. Použila jsem tu nejobyčejnější kořenovou zeleninu: mrkev dodala polévce barvu pastinák aroma pórek a brambory sílu Na několika lžících olivového oleje opečeme kostky mrkve, pastináku a proužky pórku. Když se rozvoní, zalijeme horkou vodou a přivedeme k varu. Přidáme oloupané a na malé kostky nakrájené brambory. Vaříme do změknutí brambor. Polévku podle vlastní chuti osolíme. Poté celé množství rozmixujeme ponorným mixérem. Polévku jsem ozdobila šalvějovými chipsy. Šalvěj najdeme na zahrádce v každém ročním období. Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) Šalvěj byla v dějinách vysoce hodnocena a v mnoha zemích vážena pro svůj vliv na dlouhověkost. V 17. Století si ji Číňané tak považovali, že s holandskými obchodníky směňovali tři bedny čínského čaje za jedinou bednu šalvějových listů. Jeden šéfkuchař napsal: „Ve velké kulinářské opeře představuje šalvěj snadno se urážející a rozmarnou primadonu. Má ráda téměř celé jeviště jen pro sebe.“ Má ovšem opravdu své hodnoty: jako prostředek přispívající k trávení ostrých pokrmů i sladkých moučníků. K doplnění jejích předností zbývá dodat, že šalvěj je současně krásným aromatickým keříkem oblíbeným u včel. Pro odpuzování hmyzu se lístky šalvěje kladou do skříní s prádlem. Pro dezinfekci prostoru se šalvějové listy spálí na rozžhaveném dřevném uhlí nebo se povaří ve vodě. Šalvějový kouř potlačuje zvířecí a kuchyňské pachy. Listy napomáhají trávení a mají antiseptické účinky, obsahují estrogen. Šalvěj pomáhá léčit průjem. Šalvějový čaj po jídle napomáhá trávení, snižuje potivost, zklidňuje kašel a rýmu. Šalvějový čaj s vínem posiluje nervy a krev. Pivo ze šalvěje muškátové se proslavilo svými opojnými účinky. Šalvěj by se neměla užívat ve větších dávkách, ani dlouhodobě. Zdroj: Bylínář Jednotlivé lístky šalvěje opláchneme, pečlivě osušíme a zprudka pečeme na trošce olivového oleje asi jednu minutu. Lístky začnou tmavnout, vytratí se jejich dužnatost a budou křupavé. Právě tak by měly vypadat šalvějové chipsy. Několik jich pinzetou položíme na povrch polévky do talíře. Šalvějové chipsy lze s úspěchem použít i k jiným krémovým polévkám. Polévku ještě zakápneme olivovým olejem, který je po upečení šalvějových lístků lehce zbarven do zelena a příjemně voní. Na závěr vše můžeme ochutit čerstvě mletým pepřem. Dobrou chuť!...

Větší ryba, v mém případě to byl velký candát, je nejvhodnější na vytvoření filetů. A co s rybí kostrou? Ta se bude báječně hodit na domácí výrobu rybího vývaru. Tato ingredience v našich obchodech chybí, vývar se lehce skladuje a je vždy při ruce. Na vývar si připravíme: asi 500 g rybích kostí a odřezků 1/4 celerového kořene 1 kořen petržele 1 větší mrkev 1 fenyklovou bulvu 1 větší cibuli 3 stroužky česneku 3 dcl bílého vína větší plátek másla sůl Všechna uvedená zelenina je velmi aromatická a tak není třeba přidávat žádné další koření nebo bylinky. Použití rybího vývaru tak bude velmi univerzální pro jakoukoliv přípravu ryb. V hrnci rozpustíme větší kus másla a na něm opečeme nahrubo nakrájenou kořenovou zeleninu, fenykl, česnek a cibuli. K zelenině přidáme rybí kosti s odřezky a ještě chvilku opékáme. Poté zalijeme bílým vínem a studenou vodou. Vše přivedeme k varu, pak stáhneme zdroj tepla a na velmi mírném plameni pod pokličkou táhneme asi dvě hodiny. Po této době vývar přecedíme jemným sítem, hrnec necháme bez pokličky a vývar během přibližně dalších dvou hodin zredukujeme asi na polovinu. Nakonec mírně osolíme. Zredukovaný vývar uložíme do chladu. Po vychladnutí z povrchu odebereme tuk a ještě jednou přecedíme přes velmi hustý cedník nebo plátno. Takto upravený vývar není třeba čistit bílkem. Vývar budeme skladovat v mrazničce ve velmi praktické formě – v sáčcích na led. Při úpravě jakéhokoliv rybího pokrmu, kde bude třeba vytvořit trochu šťávy, se nám takto vyrobený vývar bude bezvadně hodit. Filety z candáta si můžete vychutnat třeba jen tak s majoránkou a opečeným chlebem....

Konečně jsem mohla vyrazit do lesa s košíkem! Na tu chvilku se vždy moc těším. V listnatém lese houby silně voněly a tak jsem se s chutí ponořila mezi ostré větve ostružiní, kde jich bylo nejvíce. Přibližně za hodinku jsme hned po nedělní snídani nasbírali košík, který bude s přehledem stačit jak na dobrou bramboračku, tak na další houbové speciality. V období, kdy jsou lesy plné hub a na záhonech spousta zeleniny a bylinek, je fajn uvařit si dobrou polévku. Příležitost pro letní bramboračku z těch nejčerstvějších surovin. Jak už samotný název napovídá, základem bramboračky jsou brambory. Společně s brokolicí, květákem, vodnicí, jarními cibulkami, řapíkatým celerem bývají v tomto období také součástí bedýnky, kterou pravidelně odebírám. Kromě brambor jsem použila zeleninu, která je aktuální právě v tomto období: kapustu kedlubnu cibuli mrkev petržel (kořen i nať) celer brokolici hrášek paličku česneku a dále pepř sůl A další ingredience, bez kterých si bramboračku nedovedu představit: Především to jsou čerstvé lesní houby. Já měla po ruce pestrobarevnou směs: masáky (těm je třeba před vařením oloupat klobouček), babky, hříbky, lišky a olivy – houbičky fialové barvy. Olivy není třeba před vařením krájet, mají skvělou chuť a navíc na talíři mohou posloužit jako dekorace. Druhou důležitou ingrediencí pro bramborovou polévku je také majoránka. V zimě nejčastěji sušená, ale v létě je třeba bohatě využít zelených stonků na bylinkové zahrádce. Lístečky v ruce jemně potrháme a zatočí se nám hlava z té silné a omamné vůně. Budeme také počítat s malou snítkou na ozdobení každé porce. Zeleninu očištěnou a nakrájenou na přibližně stejně velké kousky vložíme do hrnce s vodou. Pro léto volím tuto lehkou variantu, v chladnějším období bych zeleninu osmahla na troše sádla. Jako první přijdou na řadu tvrdší druhy zeleniny (mrkev, petržel, celer, kapusta, kedlubna), po chvilce varu přidáme nakrájené brambory. Když je zelenina skoro měkká, přihodíme nakrájené houby, hrášek, několik prolisovaných stroužků česneku a povaříme ještě asi 10 minut. Polévku dochutíme solí, pepřem, posekanou petrželovou natí a lístečky čerstvé majoránky. Abychom našemu tělu ulehčili práci s trávením, nezahušťujeme jíškou. Část polévky odebereme, rozmixujeme a vrátíme zpět do hrnce. Polévka tak bude krásně hustá a bez mouky a tuku velmi zdravá a lehká. A nezapomeňte na tu nejdůležitější přísadu. Vařit se...

Mrazivé počasí je doba, kdy se člověk těší domů. A horká polévka je přesně to, co zahřeje po všech stránkách. Pokud bojujete s nachlazením, bolestmi v krku a teplotou, je tady všelék. Už v minulosti babičky našich babiček věděly, jak léčivou moc česnek má. A to ještě nemluvím o tom, že se s nadcházející oblevou v předjaří vrátí období chřipek. Já si vaření bez česneku prostě nedovedu představit a proto se česnek objevuje téměř v každém mém receptu. Nazvala bych ho klidně bratrem královny cibule. Recepty začínají slovy: „Nakrájíme cibuli a nasekáme česnek…“ Česnek Jednou z jeho nejvýznamnějších složek je alliin, přeměňující se na allicin, silné přírodní antibiotikum. Tato látka ničí jak viry, tak bakterie. Již staří Číňané, Řekové a Římané užívali česnek pro jeho antiparazitární a celkově posilující účinky. Také otroci, kteří stavěli egyptské pyramidy, se bouřili, když jim dozorci omezili příděl česneku. Pomáhal jim dezinfikovat trávicí soustavu a udržovat tak bakteriální rovnováhu, proto si déle uchovali svou vytrvalost a sílu. Česnek podporuje češtění dýchacích cest, zlepšuje odkašlávání a stimuluje pocení. Ideální denní dávka je 1 – 2 stroužky česneku alespoň třikrát denně. Důležité je česnek před konzumací buď podrtit, prolisovat nebo pořádně rozkousat. Jen tak mají účinné látky šanci se řádné uvolnit do našeho těla. V nevýhodě jsou lidé se slabším žlučníkem, kterým může trávení česneku působit nepříjemné pocity. Česnek snižuje hladinu cholesterolu, rozšiřuje cévy, zlepšuje průtok krve a účinně tak snižuje vysoký krevní tlak.. Pomáhá také z krve vyplavovat přebytky cukru , je proto velmi přínosný pro diabetiky. Zdroj: Internet Měla bych ještě připomenout, že všechny úžasné vlastnosti česneku se týkají jeho konzumace především v syrovém stavu. Kromě všech svých báječných vlastností dovede být česnek také krásný… Na přípravu asi čtyř porcí polévky budeme potřebovat: 1/4 menší celerové bulvy 2 mrkve 1 kořen petržele 1 cibuli 8 menších brambor sůl 4 lžičky sušené majoránky 4 lžičky sádla několik stroužků česneku petrželku nebo pažitku na ozdobu pár plátků ementálu krajíc chleba olivový olej 1 litr vody Kořenovou zeleninu očistíme, oloupanou cibuli překrojíme na poloviny. Vše vložíme do hrnce s vodou, přivedeme k varu a osolíme. Zmírníme zdroj tepla a zvolna vaříme asi hodinu. Patnáct minut před dokončením vložíme do vývaru oloupané brambory nakrájené na menší kostičky. Během...