Srbská mučkalica je směs masa a zeleniny. Pokrm, který využívá sezónní letní zeleninu, tj. rajčata a papriky. Pokud budete mít tu možnost, použijte raději klasické tenkostěnné zelené papriky, které jsou asi o dva odstíny tmavší, než papriky bílé. Mají plnější chuť. Na Balkáně se vyskytuje více variací, ale v Srbsku se mučkalica připravuje téměř výhradně z vepřového masa. Můžeme se také setkat s verzí s kuřecím i jehněčím masem. Oblíbená je „leskovačka mučkalica“. Té dodávají pikantnost pálivé papričky. Na přípravu 4 – 6 porcí budeme potřebovat: • 1 kg vepřové krkovice • 4 lžíce vepřového sádla • 8 stroužků česneku • 4 cibule • 4 rajčata • 4 zelené papriky • 2 čili papričky • 2 lžíce sladké mleté papriky • čerstvě mletý pepř • sůl Maso nakrájíme na hranolky cca 1x1x3 cm a postupně ho dozlatova osmahneme na sádle. Opékání masa tak bude o něco rychlejší, než v olivovém oleji a navíc vepřové sádlo k vepřovému masu tak nějak patří. Maso opékáme postupně tak, aby vždy bylo pouze v jedné vrstvě. Jinak by se začalo dusit. Opečené kousky masa odkládáme na talíř. Do sádla vsypeme na tenké plátky nakrájený česnek a na malé proužky nakrájené čili papričky, které jsme zbavili semínek. Necháme zprudka orestovat a poté přidáme na půlměsíčky nakrájenou cibuli. Neustále mícháme a cibule tak postupně na sebe nabalí všechen výpek z masa. Cibuli necháme zesklovatět, přidáme mletou papriku a orestované maso, osolíme a opepříme. Mírně, ale opravdu jen mírně, zakápneme vroucí vodou a vše neustále svědomitě mícháme. Přitom dbáme, aby se nic nepřichytávalo ke dnu. Pokud ano, pak můžeme opět malilinko podlít. Tento postup udržujeme, dokud není maso takřka měkké. Pak přidáme na proužky nakrájené zelené papriky a po chvíli také na půlkolečka nakrájená, tuhých středů zbavená, rajčata a dále zprudka restujeme. Asi po deseti minutách zmírníme plamen a za občasného míchání dodusíme do změknutí paprik a rajčat. Nedusíme však pod pokličkou. Pokrm by neměl mít mnoho šťávy. Jedná se v podstatě o minutkovou úpravu, která zavisí na kvalitě a velikosti kousků masa. Podáváme s bílým pečivem nebo rýží. Dobrou chuť!...

Polévka, která je tak typická pro Toskánsko. Ribollita – toskánská polévka, která je asi nejvíce spojena s Florencií. Typická kapustová a fazolová polévka se starým toskánským chlebem. Slovo ribollita se doslova překládá jako znovu povařený. Původní ribollita musí obsahovat kapustu s černými, dlouhými, do fialova zbarvenými listy s charakteristickým hořkým nádechem – „cavolo nero“. Tento druh kapusty bývá nazýván toskánskou kapustou. K polévce také neodmyslitelně patří toskánský chléb. Polévka je velmi hustá a podáváme ji ve větší misce. Do misky vložíme plátek chleba bohatě zakápnutý olivovým olejem, poté přidáme polévku. Na povrch pak nasypeme strouhaný parmazán. Klidně však můžeme použít zejména v Toskánsku obvyklejší ovčí sýr Pecorino, který je pro tuto oblast typický (Pecorino di Pienza – ale o tom někdy později). Povrch můžeme ozdobit několika kolečky červené cibule, právě tak jsme ji dostali v restauraci v Toskánsku. Před konzumací polévku ještě znovu dochutíme extra panenským olivovým olejem. Černá kapusta (Cavolo Nero) je blízkou příbuznou u nás známější kadeřavé kapusty avšak oproti ní je méně tuhá. Dlouhé tmavé listy mají výraznou až pikantní chuť a připravují se podobně jako například mangold, nicméně její tepelná úprava trvá maličko déle. Listy této formy kapusty netvoří hlávku, nýbrž rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Mladé listy se mohou použít i na saláty. Příprava je velice podobná jako u špenátu nebo mangoldu, chutí se však blíží více brokolici. Nejčastěji se používá vařená, velmi se hodí k uzenému masu či bramborám se sázeným vejcem. Přidává se do polévek, špenátu, dušené zeleniny. Dále můžeme zapékat se sýrem nebo připravit jako špenát. Kořeníme zejména česnekem a pepřem. Listy chutnají výborně, když se osmahnou na tuku a v troše vývaru podusí doměkka. Pokud chcete listovou zeleninu servírovat jako plnohodnotný hlavní chod, přidejte proteiny nebo tuk a nejlépe oboje. Ideální jsou ořechy a stejně tak luštěniny jako čočka, fazole či cizrna. Informace o toskánské kapustě i kapustu samotnou jsem získala z farmy Vícemil pana Kořénka Pan Kořének možná není jediný, kdo toskánskou kapustu pěstuje, ale asi jediný, kdo ji prodává. Kapustu mi velmi ochotně objednala majitelka obchůdku Hostivický jarmark, který zeleninu od pana Kořénka také odebírá. Na 6 porcí polévky budeme potřebovat: • 1/2 svazku toskánské kapusty • 3 stonky řapíkatého celeru • 1 mladou cuketu •...

První, co mne napadne při vyslovení slova quiche, je Francie. Se slanými koláči se tam setkáte v každém bistru a bývají nedílnou součástí domácích posezení s přáteli. Slaný koláč může obsahovat oblíbenou zeleninu – fazolky, lilek, papriky, kousky pečeného nebo uzeného lososa, vejce, bylinky, oblíbený sýr. V pečící formě pak bude vždy vypadat nádherně a podávaný s malou porcí ochuceného listového salátu je třeba vynikající lehkou večeří. Suroviny: Těsto: • 170 g hladké mouky • 1 vejce • 75 g másla • špetka soli Náplň: • 200 g ricotty • 1 vejce • 1 lžíce provensálské bylinkové směsi • 100 g strouhaného sýra výrazné chuti (Gruyére apod.) • třešňová rajčátka Forma, kterou jsem použila, má rozměr 9 x 33,5 cm. Na koláčovou formu běžné velikosti použijeme dvojnásobné množství surovin. Do prosáté mouky přidáme sůl a do dolíku uprostřed přidáme máslo pokojové teploty. Prsty prohněteme, přidáme celé vejce a vypracujeme tuhé, hladké těsto, které zabalíme do potravinové fólie a dáme odpočinout na půl hodiny do lednice. Poté těsto rozválíme na plát vysoký asi 0,5 cm a vyložíme jím formu. Okraje zarovnáme a zbytky těsta odřízneme tak, že jednoduše přejedeme válečkem po hraně formy a těsto se tak krásně „ukrojí“ a zarovná. Zbytky těsta můžeme použít na případné záplaty uvnitř formy nebo z nich později vykrojit ozdobné tvary na povrch koláče. Mně z tohoto množství vystačilo přesně na jednu tartaletku. Můžeme je použít na případné záplaty uvnitř formy nebo z nich později vykrojit ozdobné tvary na povrch koláče. Těsto ve formě propícháme vidličkou a v troubě předehřáté na 200 stupňů asi 10 – 15 minut předpečeme. Ricottu dobře promícháme s vejcem, strouhaným sýrem a provensálským kořením. Směsí naplníme formu s předpečeným těstem. Na povrch zlehka vtiskneme rajčátka, která třeba pro efekt můžeme ponechat na větvičce. Ta pak půjde před konzumací hravě odstranit. Pečeme shora na 170 stupňů dokud náplň nezačne zlátnout. To bude trvat asi 35 minut. Dobrou chuť!...

Nejjednodušší salát, jaký znám. Vznikl v Toskánsku v dobách, kdy se potraviny vždy spotřebovaly do posledního drobečku. Díky chlebu, italsky „pane“, vznikl také jeho název. Chléb by měl být den až dva starý, bývá tradičně pečený bez soli. A panzanella je jedním z mnoha způsobů, jak jej využít. Je několik postupů, každý recept vyžaduje jinou zeleninu. Zpracovala jsem tu nejzákladnější variantu. Na dvě větší porce potřebujeme: • 4 plátky staršího chleba • 4 větší rajčata • 1 červenou cibuli • hrst lístků čerstvé bazalky • 1 lžíci vinného octa • 1 dcl olivového oleje extra virgine • sůl (dle chuti, ale netřeba mnoho) • čerstvě mletý pepř (dle chuti) Chleba nakrájíme na asi 1 cm silné plátky a nasucho opečeme buď v toustovači nebo na venkovním grilu. Poté chleba nakrájíme na větší kostky. Rajčata nakrájíme na podobně velké kostky jako chléb. Vše promícháme v míse. Přidáme červenou cibuli nakrájenou na velmi slabá půlkolečka. Červená cibule má jemnější chuť, než ostatní druhy, takže dle mého názoru není třeba ji spařit ani jinak zbavovat její typické chuti. Z olivového oleje, vinného octa, soli a pepře vytvoříme dobře promíchanou emulzi a tou vše ochutíme. Opět dobře promícháme a přidáme natrhané bazalkové lístky. Salát necháme chvilku odležet, aby chlebové kostky natáhly chuť zálivky společně s chutí rajčat. Chleba by se neměl rozpustit. Dobrou chuť!...

Tento salát je pro mne symbolem Tuniska, protože tam jsem ho jedla asi nejčastěji. Je nezbytnou součástí arabské kuchyně. V závislosti na tom, ve které zemi se zrovna nacházíte, je na jeho přípravu použit buď kuskus nebo bulghur. Tabbouleh je osvěžující, lehký, můžeme si k němu dát třeba grilovanou rybu nebo ho jíst prostě jen tak. Suroviny pro 2 osoby: • 4 hrsti suchého kuskusu na porci • 1 červená cibule • 8 třešňových rajčat • ½ okurky hadovky • svazek čerstvé máty • svazek plocholisté petrželky • 1 citrón • 4 lžíce olivového oleje • ½ lžičky drceného římského kmínu • sůl Pokud bychom připravovali kuskus jako samostatnou přílohu, vsypaný do mísy ho zalijeme vroucí vodou tak, aby sahala asi 1 cm nad jeho vrstvu. V případě tohoto salátu však postačí kuskus zalít ani ne polovičním množstvím vody. Potřebnou zbývající tekutinu pak obstarají olivový olej, citrónová šťáva a rajčatová dužina. Nádobu s kuskusem zakryjeme. Po několika minutách promícháme vidličkou a znovu na pár minut zakryjeme. Cibuli nakrájíme nadrobno, rajčata na osminky, okurku oloupeme a nakrájíme také na co nejmenší kousky. Nejlépe v uzavírací sklenici smícháme olivový olej, citrónovou šťávu, sůl a římský kmín. Důkladně protřepeme jako v šejkru a takto připravený dressing smícháme se zeleninou. Přidáme najemno nakrájenou mátu a petržel. Poté přimícháme k ochucené zelenině zchladlý a sypký kuskus. Salát podáváme vychlazený a zapíjíme stylově, třeba slazeným mátovým čajem… Dobrou chuť!...