Cuketa je velmi všestranně použitelná zelenina a v tomto letním období ji najdeme téměř na každé zahradě. A společně s cuketami dozrávají rajčata – větší i ta malinká. Připravila jsem tedy polévku, možná trochu s nádechem Itálie. Polévka, která přijde vhod třeba v některém z horkých letních večerů, je lehoučká jako pírko, bez smetany. Hladkou konzistenci v tomto případě zajistí brambora. Použila jsem také bylinku, bez které si nedovedu představit léto – bazalku. Na 4 porce si připravíme: • 2 střední cukety • 5 listů čerstvé bazalky • 1 cibuli • 1 velkou bramboru • 3 lžíce olivového oleje • 1 l zeleninového vývaru • čerstvě mletý pepř K podávání: • 3 lžíce olivového oleje • 12 třešňových rajčátek • 4 plátky mozzarelly • 4 plátky bílé bagety • čerstvě mletý pepř • lístky čerstvé bazalky Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Jejich velikost je vcelku lhostejná, protože polévku budeme mixovat. V kastrolu zahřejeme olivový olej a na něm osmahneme cibuli společně s nasekanými bazalkovými listy. Až se směs rozvoní a cibule začne sklovatět, přidáme na kostičky nakrájené cukety. Z cuket menší a střední velikosti není třeba vydlabávat střed a není třeba je loupat. Cuketu opékáme do doby, než její okraje začnou chytat barvu a ucítíme příjemnou vůni. To bude trvat asi 10 minut. Poté přidáme na malé kostičky nakrájenou bramboru a směs zalijeme horkým zeleninovým vývarem tak, aby hladina sahala těsně nad povrch cuket. Vaříme asi 10 minut. Nakonec rozmixujeme ponorným mixérem. Dochutíme. Mezi tím si na pánvi rozpálíme olivový olej a na něm opečeme celá rajčátka a jednotlivé plátky bagetky. Na ně po obrácení položíme plátek mozzarelly. Na teplou bagetku se sýr krásně přichytí. Polévku podáváme společně s několika pečenými rajčátky, plátkem bagetky s mozzarellou. Nad povrchem misky několikrát otočíme mlýnkem s pepřem a to celé zakápneme olivovým olejem. Dobrou chuť!...

Název zní trochu nezvykle, ale já byla hrozně zvědavá. Ten recept jsem našla v jedné staré klášterní, německy psané kuchařce a řekla jsem si, že ho musím vyzkoušet. Na dvě porce budeme potřebovat: • 3 mladé cukety • sůl na máčení cuket • 1 menší žlutou cibuli • 5 lžic slunečnicového oleje • 3 lžíce malinového octa • svazek čerstvého kopru • 1 lžičku koření Galgán (vyrábí Sonnentor, prodává SKLIZENO) • několik čerstvých malin Cukety omyjeme a škrabkou na zeleninu z nich nastrouháme slabé proužky. Ty asi na 30 minut ponoříme do slané vody. Mezi tím si připravíme zálivku. Na pánvi rozehřejeme slunečnicový olej a na něm necháme zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli. Vypneme tepelný zdroj a do pánve přidáme malinový ocet, najemno posekaný kopr a lžičku galgánu. Vše důkladně promícháme a necháme zálivku asi půl hodiny odstát, aby chutě prolnuly. Cibule do sebe natáhne malinový ocet a tak trochu zrůžoví. Před podáváním proužky cuket osušíme, naaranžujeme na talíř, bohatě zakapeme zálivkou. Ozdobíme čerstvými malinami a snítkou kopru. Kombinace velmi křupavých cuket, kopru, sladkokyselých malin a malinového octa mne překvapila více, než jsem čekala. Vážně to byla dobrota. Dobrou chuť!...

Ve schránce mi přistál recept a tak jsem ho vyzkoušela. Cokoliv s využitím cukety mi vždy zachutnalo. Tento koláč můžeme také nazvat dortem a připravit ho třeba pro oslavence, který má raději slané dobroty. A nebo ji prostě můžeme využít jako fešnou přílohu k masu. Na naplnění dortové formy běžné velikosti potřebujeme: • 3 hrnky nahrubo nastrouhané cukety • 1 větší cibuli • 1/2 hrnku olivového oleje • 1 hrnek strouhanky • 3 celá vejce • čerstvě mletý pepř • sůl • hrst posekané plocholisté petrželky • hrst posekané čerstvé majoránky • hrst čerstvého oregana • ančovičky na ozdobení povrchu Cuketě odkrojíme oba konce a neoloupanou ji nastrouháme na struhadle s největšími oky. Použila jsem cuketky mladé, takže nebylo nutno odstraňovat střed se zrníčky ani nastrouhanou cuketu ždímat. Pokud ale použijete cuketu vzrostlejší, rozhodně ji zbavte tuhé slupky, rovněž středu se zrníčky a po nastrouhání i přebytečné vody. Cibuli oloupeme, vykrojíme její kořen a rovněž nastrouháme. Cuketu s cibulí smícháme se strouhankou, vejci, olejem a přidáme bylinky. Čím více, tím lépe. Já jsem použila tři druhy, přičemž převažovala majoránka, protože její chuť je nenahraditelná. Směs dobře promícháme, s citem opepříme a osolíme. Cuketa by možná vyžadovala soli více, ale strouhanka je už slaná. Dortovou formu vymažeme máslem, vysypeme strouhankou a naplníme ji cuketovou směsí. Povrch jsem ozdobila filety ančoviček. V této souvislosti se mi vybavila loňská dovolená, kde v městečku Montalcino v jedné malé pizzerii prodávali pizzu s sebou, každý den jinou. Tam jsem ochutnala asi tu nejlepší pizzu v životě a jedna z nich byla právě s pečenými ančovičkami a cuketovými květy. Pečeme v předehřáté troubě na 200 stupňů asi 45 minut, povrch zpočátku zakryjeme alobalem. Asi 15 minut před koncem necháme povrch zezlátnout. Dobrou chuť!...

Polévka, která je tak typická pro Toskánsko. Ribollita – toskánská polévka, která je asi nejvíce spojena s Florencií. Typická kapustová a fazolová polévka se starým toskánským chlebem. Slovo ribollita se doslova překládá jako znovu povařený. Původní ribollita musí obsahovat kapustu s černými, dlouhými, do fialova zbarvenými listy s charakteristickým hořkým nádechem – „cavolo nero“. Tento druh kapusty bývá nazýván toskánskou kapustou. K polévce také neodmyslitelně patří toskánský chléb. Polévka je velmi hustá a podáváme ji ve větší misce. Do misky vložíme plátek chleba bohatě zakápnutý olivovým olejem, poté přidáme polévku. Na povrch pak nasypeme strouhaný parmazán. Klidně však můžeme použít zejména v Toskánsku obvyklejší ovčí sýr Pecorino, který je pro tuto oblast typický (Pecorino di Pienza – ale o tom někdy později). Povrch můžeme ozdobit několika kolečky červené cibule, právě tak jsme ji dostali v restauraci v Toskánsku. Před konzumací polévku ještě znovu dochutíme extra panenským olivovým olejem. Černá kapusta (Cavolo Nero) je blízkou příbuznou u nás známější kadeřavé kapusty avšak oproti ní je méně tuhá. Dlouhé tmavé listy mají výraznou až pikantní chuť a připravují se podobně jako například mangold, nicméně její tepelná úprava trvá maličko déle. Listy této formy kapusty netvoří hlávku, nýbrž rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Mladé listy se mohou použít i na saláty. Příprava je velice podobná jako u špenátu nebo mangoldu, chutí se však blíží více brokolici. Nejčastěji se používá vařená, velmi se hodí k uzenému masu či bramborám se sázeným vejcem. Přidává se do polévek, špenátu, dušené zeleniny. Dále můžeme zapékat se sýrem nebo připravit jako špenát. Kořeníme zejména česnekem a pepřem. Listy chutnají výborně, když se osmahnou na tuku a v troše vývaru podusí doměkka. Pokud chcete listovou zeleninu servírovat jako plnohodnotný hlavní chod, přidejte proteiny nebo tuk a nejlépe oboje. Ideální jsou ořechy a stejně tak luštěniny jako čočka, fazole či cizrna. Informace o toskánské kapustě i kapustu samotnou jsem získala z farmy Vícemil pana Kořénka Pan Kořének možná není jediný, kdo toskánskou kapustu pěstuje, ale asi jediný, kdo ji prodává. Kapustu mi velmi ochotně objednala majitelka obchůdku Hostivický jarmark, který zeleninu od pana Kořénka také odebírá. Na 6 porcí polévky budeme potřebovat: • 1/2 svazku toskánské kapusty • 3 stonky řapíkatého celeru • 1 mladou cuketu •...

V sobotu 21.6.2014 proběhl čtvrtý ročník akce nazvané Apetit piknik. Nikdy jsem se akce nezúčastnila ani jako kulinář, ani jako návštěvník. Letos jsem však, díky mé spolupráci s obchodem SKLIZENO v Karlíně, účast plánovala. A plánovat na takovou akci je třeba celkem důkladně, zejména proto, že se v našem případě jednalo o pohoštění složené především z masa, které lze nachystat pouze několik hodin předem. Někdy v dubnu jsem doladila receptury, provedli jsme ochutnávku a naplánovali množství surovin. Často nám byla položena otázka, co je vlastně galantina. Galantina se většinou připravuje z vykostěné drůbeže, ale masovou fáš, která je součástí náplně, lze zabalit také třeba jen do plátků slaniny. Galantina je oproti pečené roládě podávána na studeno. Na řezu je pak mozaika, která vznikne z použitých surovin. Přímo na stánku pak byla na tabulkách s použitými surovinami také věta „recept již brzy na www.mlsnakockablog.cz“. Někteří se dokonce ujišťovali, zda recept už na webu najdou. Takže tady je. Na galantinu, nejlépe z dobrého farmářského kuřátka, si připravíme: • 1 vykostěné kuře, plát o váze asi 1,2 kg • 300 g kuřecích prsou • 200 g kuřecích jater • 1 vejce • 4 větší žampióny • 1 malou cuketu • 1 malou mrkev • 1 lžičku posekaného čerstvého tymiánu • 1 lžičku posekané čerstvé saturejky • přepuštěné máslo • sůl • pepř • dostatek potravinové fólie Z cukety vykrojíme její vnitřek a zbytek, včetně slupky, nakrájíme na malinké kostičky. Očištěnou mrkev taktéž nakrájíme drobné kostičky. Na pánvi rozpustíme část másla a na něm osmahneme nejprve mrkev, poté přihodíme nakrájenou cuketu. Restujeme, dokud zelenina není „al dente“. Později na stejné pánvi na másle orestujeme žampióny v celku. Kuřecí prsa společně s kuřecími játry rozmixujeme, přidáme celé vejce, orestovanou cuketu s mrkví, 4 lžíce přepuštěného másla, čerstvé bylinky a podle vlastní chuti osolíme a jemně opepříme. Fáš pak dobře promícháme. Pokud jste v přípravě galantiny začátečníci a nejste si jisti dochucením fáše, odeberte lžičku, pečlivě ji zabalte do dvojité vrstvy potravinové fólie a balíček 10 minut vařte ve vroucí vodě. Částečně zchladlé ochutnejte. Kuřecí plát rozložíme na pracovní plochu pokrytou potravinovou fólií (místem, kde byla hlava, nahoru) a zkontrolujeme, jak důkladně je vykostěn. Odstraníme případné zbytky chrupavek. Kuřecí prsa, která jsou součástí vykostěného plátu...