Kančí na česneku s cibulí a lepenicí

Úno 26

Kančí na česneku s cibulí a lepenicí

Možná jsem se ještě nezmínila o jedné příhodě. Asi před dvěma lety jsme v létě vyrazili na vandr. Přes den jsme se toulali a navečer se šli uložit do našeho „pokojíčku“. Místo jsem popsala už kdysi. Možná jsem se nezmínila, že je tam starý pařez, který občas slouží jako stoleček. Byl to jeden z těch horkých dnů a večerů – několikátý v pořadí. Proto by nás ani ve snu nenapadlo rozdělávat oheň a už vůbec ne v lese! Nosíme však s sebou malou svíčku na podpálení ohně. Takže zbytky pařezu nám posloužily jako svícen a na ně jsme svíčku postavili. Položili jsme se na karimatku, na které byl volně rozprostřený spacák. Každý měl před sebou kousek chleba, sýra, nůž a plecháček s trochou červeného vína. Ležíme, povídáme a najednou slyšíme divné zvuky. Že by se zase na nás přišel podívat zvědavý zajíc? Ti se sem dívat chodí, ale většinou k ránu a šustící listí na zemi je prozradí. Co to tedy je? Úplně jsme ztichli, zvuk se přibližoval a zesiloval… To „naše“ místo je blízko cesty, která odděluje dvě části lesa. A právě z té jedné vedla kančí máma svoje již ne zcela malá divoká prasátka přes cestu do druhé části lesa. To celé se odehrávalo asi 15 metrů za mými zády. Už delší dobu byla úplná tma, takže jsme i přes světlo svíčky byli slušně rozkoukaní. Když zvuk nepřestával, popadla jsem nůž, který ležel přede mnou a jedním skokem (ani nevím, jak jsem se tak bleskově a tiše zvedla) se schovala za záda silnějšího, který ležel naproti. Z toho místa jsme celou rodinku krásně viděli, selat bylo asi deset. Za chvíli přešla a už nebylo slyšet a vidět nic… Byl to pro mne silný zážitek do té míry, že mi ke spánku musel pomoci notný lok slivovice. Jinak bych snad byla ochotna držet hlídku až do rána. Neodpustila jsem si také otázku: „A co když půjdou zpátky?“ Žádné „zpátky“ není a nebylo. Prasátka prostě putovala… Nelekejte se, toho kance jsme nezařízli a nerozčtvrtili, ale tahle příhoda mi prostě posloužila jako malý oslí můstek k následujícímu receptu. Kančí maso bylo koupeno a je na něm cedulka…. Bylo hodně libové a bylo jasné, že se po jakékoliv úpravě množství ještě...

Read More

Kapr na lososu a kapr na sardeli

Pro 05

Kapr na lososu a kapr na sardeli

Také nemáte rádi jako já smaženého kapra? Ryby miluji, ale tahle úprava už tak dost tučné ryby mi prostě dosud nepřišla k chuti. Mám v ruce takřka rodinný recept, který se ještě do žádné kuchařky nemohl dostat. Původní recept byl kapr na sardeli. Ale ouha! Stalo se jednou, že doma nebyla sardelová pasta. Jsme v dobách, kdy neexistovalo dojít si do obchodu o Štědrý den. To by bylo něco jako vyhnat Marušku do lesa ke dvanácti měsíčkům. A tak tedy vznikl kapr na lososu. V lednici se naštěstí totiž našlo trochu uzeného lososa (tehdy se tak nazývalo malé balení „tresky á la losos“ v oleji). Od té doby se kapr připravoval na oba způsoby. Když jsem byla seznámena s tímto receptem, na kapříkovi si začínám pochutnávat. Třeba si na něm o letošních Vánocích pochutnáte i Vy. A možná v mrazáku dřímá kousek kapříka mraženého, třeba z výlovu. Na kapra v této úpravě a v tomto množství budeme potřebovat: polovinu kapra v kuchyňské úpravě (bez šupin a bez dlouhých kostí) 1 balení uzeného lososa 2 citróny sardelovou pastu 1/16 másla Kapra máme očištěného už z obchodu. Pokud ne, zbavíme ho šupin a silných žebrových kostí. Polovinu kapra nakrájíme na 5 – 6 cm široké díly. Pruhy, které budou na způsob „kapr na lososu“ nařízneme po délce třemi zářezy. Do prostředního zářezu vtlačíme dílek důkladně omytého citrónu. Do zářezů vedle citrónu nacpeme kousky uzeného lososa. Na způsob „kapra na sardeli“ nařízneme pruh pouze jedním středovým řezem (proužky mohou být tedy užší, než ty předešlé). Celý proužek potřeme sardelovou pastou způsobem „cik cak“ a do prostředního zářezu opět zatlačíme dílek citrónu. Trochu pasty se tak dostane i dovnitř. Druhý citrón důkladně vymačkáme a porce kapra naskládané v pečící nádobě bohatě zalijeme citrónovou šťávou. Pak rozehřejeme a přepustíme celé množství másla a lžičkou, protože musíme být důkladní, zalijeme celé porce v nádobě. Máslo slouží svým způsobem k určité konzervaci chutí a vůní v kapřím mase. Zároveň všechno svou typickou chutí ovoní a při pečení se krásně dostane dovnitř. Kapří proužky zalité máslem vložíme do lednice a necháme je tam nejlépe do druhého dne. Pak už jen vložíme do předehřáté trouby a pečeme „do tuku“. Jako příloha se hodí cokoliv: vařené brambory, dobrý chléb,...

Read More