Za chvíli jsou tu Velikonoce – svátky, které symbolizují jaro. Jídlo na stole hýří barvami a venku se začínají zelenat lístečky na stromech a také bylinky. Jedním z typicky velikonočních pokrmů je také nádivka. Většina z nás sáhne po osvědčeném rodinném receptu. Ale pokud váháte, vyzkoušejte třeba ten můj. O velikonoční nádivce Dnes jsou nádivky v kuchyni samozřejmostí. Nejslavnější je ta velikonoční, která se stala nedílnou součástí těchto svátků. Těsto vytvořené z vajec, krájených housek, spousty jarních zelených bylinek, muškátového květu i oříšku a různých druhů masa. Bylinkám vévodí jarní kopřiva, ale i kontryhel, popenec, petrželka, pažitka či špenát. Z mas, kterých má být několik, se používá vepřové, skopové, králičí, jehněčí, kozlečí, uzené či telecí. A právě od používání masa z telecí hlavy se kdysi ustálilo používání názvu hlavička. V Pošumaví a na Chebsku se ale velikonoční nádivce říkalo jeřábek. Proč? Již v 16. století jsou zapsány zprávy, že typickým velikonočním pokrmem panstva byl jeřábek – „řežábek“. Tedy vzácný pták, dávaný jako čestný dárek právě k Velikonocům. Pečený jeřábek se ale v podzámčí časem změnil v dostupnější nádivku. zdroj: V. Malovický Suroviny: 6 housek 250 g vařeného uzeného masa 250 g telecí plece 6 vajec (vejce : housky platí 1 : 1) 250 ml plnotučného mléka 70 g másla svazek plocholisté petrželky svazek čerstvých kopřiv (nebo meduňky) velký svazek pažitky muškátový oříšek špetka mletého zázvoru mletý černý pepř sůl podle chuti strouhanka máslo na vymazání formy Kousky telecího masa povaříme ve vodě s jednou mrkví, petrželí, kouskem celeru, napůl rozkrojenou cibulí a stroužkem česneku. Přidáme několik kuliček černého pepře, nového koření a sůl. Maso vkládáme do vroucí vody, protože chceme, aby zůstalo chutné a šťavnaté. Pokud bychom chtěli chutný vývar, vložili bychom maso do studené vody. Housky nakrájíme na pravidelné kostičky a vsypeme do větší nádoby. Přidáme na malé kousky pokrájené vařené uzené maso. Po vychladnutí přisypeme i pokrájené vařené telecí maso. Přidáme najemno nasekané bylinky – petržel i pažitku. Místo mladých kopřiv můžeme použít svazek meduňky. Vše dobře promícháme. Z vajec, která jsme před použitím nejméně na hodinu vyndali z chladu, aby měla pokojovou teplotu, což je důležité pro úspěšné našlehání sněhu z bílků, oddělíme žloutky a rozkvedláme je ve vlažném mléce, do něhož jsme před tím přidali...

Zase sněží. Tentokrát žádné sněhové vločky, ale bílé okvětní lístky kvetoucích stromů. Jaro už je tady v celé své síle a je to nádhera. Příroda se i navzdory sychravému počasí minulého týdne řádně probudila a jsou před námi velikonoční svátky. Nadcházející prodloužený víkend tak využijeme buď na výlet spojený třeba s pobytem v hotelovém zařízení anebo si připravíme klasická domácí velikonoční jídla. Kuchyň bude vonět zlatavým mazancem, kterého zbytky můžeme využít třeba na žemlovku. A pak jsou tu vejce. Dáváte-li přednost přírodnímu způsobu barvení, pak vyzkoušejte vejce barvená cibulovými slupkami. Mnohokrát osvědčená věc, kterou těžko něco předčí. Takto obarvená vejce mají svůj neodolatelný šarm. Je spousta typů, jak si poradit s košíkem vařených vajec, která donesli domů koledníci. Já nabízím jeden recept možná známý, ale ve způsobu podávání trochu neobvyklý. Ze šesti vařených vajec vyrobíme skvělý a efektní předkrm. Připravíme si další suroviny, kterými jsou: 2 lžíce ricotty 2 lžíce majonézy 2 lžičky dijonské hořčice špetka bílého pepře Ze studených vařených vajec opatrně vybereme žloutky, vložíme je do misky a vidličkou důkladně rozmačkáme. Přidáme ricottu, majonézu a podle chuti dijonskou hořčici. Dle mého názoru jsou dvě lžičky maximum. Solit není třeba, majonéza poskytne přiměřené chuťové vyvážení. Dijonská hořčice je dost ostrá, takže i bílým pepřem kořeníme velmi lehce. Vše dobře promícháme, lépe ruční metličkou tak, aby směs byla hladká. Směs dáme do zdobícího sáčku a naplníme jí vejce. Můžeme posypat posekanou pažitkou. Žloutky však můžeme ochutit ještě dalšími způsoby. Přidáme: 1) … 3 lžíce zakysané smetany, 2 lžičky najemno nasekaného čerstvého kopru, zdobíme uzeným lososem 2) … 3 lžíce zakysané smetany, 2 lžíce jemně strouhaného parmazánu, zdobíme kroužky černých oliv 3) … 3 lžíce zakysané smetany, lžíci čerstvě strouhaného křenu, šunku krájenou na jemné proužky 4) … 100 g čerstvého kozího sýra, 1 lžičku najemno nasekaného čerstvého tymiánu, zdobíme sekanými vlašskými ořechy Takto upravená vejce mohou být skvělou snídaní nebo předkrmem. Mohou být ozdobena posekanými ředkvičkami anebo si je pouze společně s tmavým chlebem přikousneme. Po jídle vyrazíme do přírody nebo alespoň na zahradu. Já tam v poslední době pronásleduji s fotoaparátem naši kočičí slečnu Felixu, která už od podzimu hodně vyrostla a je moc krásná, chytrá a zvědavá. Mnoho let jsme měli v naší početné kočičí smečce pouze...

V květináčích za oknem i na zahradě se začínají zelenat bylinky. Jaro mám moc ráda a na všechnu tu zeleň, včetně zeleného listí na talíři, se moc těším. Letos jsem si zatím alespoň zasadila řeřichu a nejen tu. Dokonce jsem obarvila několik vajec. Vlastně jsem si doma připravila takové malé Velikonoce kvůli vám, čtenářům. Ráda bych na svém blogu připravila příjemnou velikonoční atmosféru už teď. Na barvení vajec bylo potřeba pouze několik málo věcí: nejlépe bílá vejce pár lístků koriandru a rukoly 1 pár punčoch (mně stačil na 12 vajec) režná nit Lísteček na vejce jsem „přilepila“ pomocí malinkého kousíčku másla pokojové teploty. Jen tak při obalování punčochou zůstal na požadovaném místě. Do hrnce jsem nasypala cibulové slupky z asi dvanácti středně velkých cibulí a přidala lžíci octa. Vejce jsem do cibulových slupek vložila a mírným varem zahřívala asi 25 minut. Vejce jsem pak vylovila a přemístila do skleněné misky. Až po úplném zaschnutí jsem z vajec odstranila tkaninu a zelené lístečky. Nejlépe je vejce naleštit kouskem špeku nebo vepřovým sádlem v kousku kuchyňské utěrky. A můžeme se radovat z téměř bronzových vajec… Přeji vám všem veselé Velikonoce a pěkné jaro!...

Jsou tady Velikonoce a stejně jako loni jsem použila na velikonoční výzdobu křepelčí vajíčka. Několik jsem si jich před uvařením dala stranou a ta jsem pak použila na francouzský slaný koláč – quiche. Tento však bude tak trochu premiéra: Poprvé budu péci quiche v originální formě dovezené přímo z Francie (díky Bali, vybrala jsi ji výborně!). Je krásně zelená a hodí se mi do kuchyně.Současně budu poprvé péci quiche z doma dělaného křehkého těsta. Doposud jsem kupovala už rozválené křehké nebo listové. Nemám nic proti hotovým těstům – jsou dobrá a jsou to vynikající pomocníci, díky jim je dílo hotovo za chvilku. Nádherně zelená nová forma ze země, kde je slaný koláč doma, si ale zaslouží i originální těsto. Na křehké těsto budeme potřebovat: 200 g hladké mouky 100 g celozrnné pšeničné mouky 150 g másla sůl max. 1 dcl studené vody Máslo necháme změknout při pokojové teplotě. Oba druhy mouky smícháme v míse, přidáme změklé máslo, špetku soli a s vodou vypracujeme hladké těsto. Poté ho zabalíme do potravinové fólie a necháme odležet asi hodinu v lednici. Lépe je však nechat těsto odležet do druhého dne. Pokud tak učiníte, je třeba těsto vyndat z lednice alespoň hodinu před dalším zpracováním. Vzhledem k množství použitého másla totiž těsto v lednici ztuhne a válení by šlo dost těžce. Jako náplň do quiche jsem použila: 1 středně velký pórek 200 g anglické slaniny 200 g sladké smetany 4 slepičí vejce (na fotce jsou tři, ale nakonec jsem jedno přidala) menší svazek plocholisté petrželky několik lístků šalvěje 100 g tvrdého sýra (já použila Eidam) několik cherry-rajčátek několik křepelčích vajec čerstvě mletý pepř muškátový oříšek Nejprve bylo třeba očistit pórek. Už kdysi se mi líbil nápad J. Olivera: Pórek rozřízneme podélně na polovinu směrem dolů těsně od kořene. Jeho jednotlivé vrstvy se od sebe oddělí a voda se při oplachování dostane úplně všude, ale neodříznutý kořen vše krásně drží pohromadě. Pórek pak nakrájíme na proužky, slaninu na kostičky. Jako první dáme na pánev slaninu a až se trochu vypraží, přidáme pórek. Po změknutí pórku pánev odstavíme a směs necháme zchladnout. Ve smetaně rozmícháme čtyři slepičí vejce, nadrobno pokrájené bylinky a nastrouhaný sýr. Podle chuti opepříme a strouhneme muškátový oříšek. Já mám muškátový oříšek moc ráda,...

Jarní kohoutci s bylinkami – ten nejlepší nápad, jak si doma prostřít jaro. Jeden kohoutek má hmotnost 500 gramů, takže se bude na talíři krásně vyjímat – skvělá porce pro jednoho. Na vaření bude třeba: 3 jarní kohoutci 60 g másla 2 citróny sůl pepř olivový olej svazky bylinek: plocholisté petrželky, tymiánu, rozmarýnu malé brambory ve slupce 6 plátků pancetty pár šalotek 3 palice česneku svazek listů mladého špenátu Brambory dobře omyjeme a vložíme do větší pečící nádoby. Přidáme oloupané a na čtvrtky rozkrájené šalotky a příčně rozkrojené palice česneku zbavené jen uvolněných slupek. Lehce osolíme, opepříme čerstvě mletým pepřem a bohatě zakápneme olivovým olejem. Dobře promícháme. Jarní kohoutky budeme péci na bramborách a připravíme si tak zároveň maso i přílohu. Kohoutky dobře omyjeme, uvnitř osolíme. Lístečky tymiánu a rozmarýnu stáhneme ze stonku a společně s petrželkou velmi nadrobno nakrájíme. Bylinky promícháme se změklým máslem a nastrouhanou kůrou z jednoho citrónu. Tuto směs vetřeme kohoutkům pod kůži na prsou, kterou musíme před tím opatrně prsty uvolnit. Poté otvor zajistíme malou jehlicí nebo krátkou špejlí. Do břišní dutiny kohoutka vložíme větvičky bylinek a dílek dobře omytého citrónu i s kůrou. Otvor pak uzavřeme svázáním obou stehýnek k sobě. Kohoutky položíme na podestýlku z brambor, šalotky a česneku nejprve prsíčky dolů a pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů. Zpočátku pečení zakryjeme alobalem. Asi po půl hodině alobal odstraníme a kohoutky obrátíme prsíčky vzhůru. Jakmile začnou prsíčka zlátnout, zakryjeme je plátky pancetty a dopékáme. Asi 15 minut před dopečením přidáme mezi brambory omyté špenátové listy. Šalotka Je bohatým zdrojem vitaminů C a B i provitaminu A. Obsahuje fytoncidy, tj. látky s dezinfekčním účinkem. Pěstování šalotky není náročné, snáší i větší mrazy. Cibulky šalotky lze v chladu skladovat až dva roky, aniž by začaly rašit. Mnoho kuchařů považuje šalotku za naprosto nedostižnou a nejlepší cibuli k použití do kuchyně. Má trošku česnekovou chuť i tvar (leckde se jí říká španělský česnek), avšak na rozdíl od jarní cibulky, s níž si šalotku lidé často pletou, je méně aromatická. Slavný kuchař Escoffier vynalezl své šalotkové máslo do studených předkrmů a na grilované maso. Lyonský kuchařský mág Paul Bocuse doporučuje osmažit jemně nakrájenou šalotku na másle společně s cukrem! V tomto případě se hodí zejména...