Toskánsko – díl 5. – Montepulciano
Led 22
Z městečka Pienza jsme pokračovali dál do městečka Montepulciano. To je jedním z nejvýše položených měst v Toskánsku a současně velmi oblíbeným turistickým cílem. Jízda autem po silnici směrem vzůru mezi vinicemi byla nádherná. Cesty lemované alejemi cypřišů většinou směřovaly k brankám některého z četných rodinných vinařství, prostě poezie…
Na jakési hlavní ulici, která prochází napříč celým městem směrem k hornímu náměstí najdete i „nejstarší obchod Montepulciana“…
Starobylé uličky jsou plné obchůdků s různobarevnými těstovinami, sladkostmi, sýry. Také s módním a velmi originálním oblečením. Najdete tady také spoustu miniaturních bister a restaurací. Úplně nejvíc tu ale logicky najdete obchodů s vínem…
Víno z okolí městečka Montepulciano má dlouhou a slavnou historii. V 17. století se mu dokonce přezdívalo „Král toskánských vín“ Navzdory své historické slávě a významu je dnes Vino Nobile di Montepulciano ze všech velkých toskánských vín nejvíce přehlížené. Vinařství je tu velmi úzce spjato s politickými a vojenskými osudy města. Během válek mezi Sienou a Florencií se Montepulciano spojilo s florentským rodem Medici, který pak dodal městu patřičnou slávu.
Na náměstí najdete palác rodiny Contucci, slavných výrobců Vino Nobile…
Přesně tady nás po celkem zamračeném dopoledni zastihl mírný deštík. Náměstí pak díky zvláštnímu světlu tvořilo dojem velmi zdařilé filmové kulisy.
Po krátké spršce opět vyšlo slunce a my jsme se usadili v jednom z místních bister na malý oběd.
Později jsem v jedné z uliček narazila na obchod s měděným nádobím. Tak širokou nabídku tvarů, velikostí a různých dalších nápaditých nádob jsem doposud neměla možnost vidět. A cena? Ta nebyla ani v nejmenším přemrštěná, jak tomu bývá v českých obchodech zvykem…
Montepulciano leží na vyhaslé sopce Monte Poliziano, které vděčí za své jméno. Je plné historických staveb a kulturních památek. Dominantou městečka Montepulciano je kostel Tempio di San Biagio, který patří ke skvostům vrcholné italské renesance (na fotografii vlevo dole)…
A teď už nás čekají dva nejobsáhlejší výlety, na které jsem v Toskánsku byla asi nejvíce zvědavá. Jsou jimi města Siena a Florencie…
Na Florencii vašima očima se už moc těším. Jednou bych se tam chtěla vrátit….
Evo, díky za krásný komentář 🙂 Těším se, až budu reportáž psát. To mne vždycky úplně pohltí a jsem znovu na dovolené. Budu se snažit, abyste nejen vy měla stejné pocity 🙂 Mějte se krásně, P.
Toskánsko je krásné za deště, když svítí slunce i po bouři. Taky se mi líbí, jak mají všude v obchůdcích s keramikou ručně malované cedule s kočkami, které se dávají na vrátka a všem kolemjdoucím hrdě oznamují: tady bydlí kočka :))
Evi, to máš pravdu! Těch kočičích cedulek jsem si všimla a pár jsem si jich vyfotila, moc se mi líbily .-P Tady jsou dvě z nich 🙂
Chystám se na jaře do Toskánska, nadšeně jsem si přečetla o Moltancianu…v jakem období jste Toskánsko navštívila? Uvažuju nad termínem, snad začátek května …
Dobrý den, Zuzano 🙂 V Toskánsku jsem byla v září a počasí bylo nádherné, někdy až moc 😀 Dokonce jsme se jeli opalovat na pláž do městečka Grosetto. Bydleli jsme v malinkém, ale vyhlášeném a malebném Montalcinu – přímo naproti pevnosti. Každý večer bylo kde se procházet a stále bylo nač se dívat 🙂 Toskánsko si krásně užijte! P.
Zmokli jsme na úplně stejném náměstí. 😀
🙂