Na tento nepečený dort jsem použila vlastní, upečený a pevnější korpus. Není příliš tuhý, je přesně tak akorát, aby se do druhého dne pod jogurtovou lavinou nerozmočil. Dort tak zůstane úhledný a dobře se porcuje. Korpus jsem připravovala ve formě o průměru 24 cm. Suroviny: • 70 g polohrubé mouky • 3 XL vejce • 2 lžíce krystalového cukru • 2 lžíce oleje • špetka soli • lžička prášku do pečiva • lžíce hořkého kakaa • máslo na vymazání formy • strouhanka na vysypání formy Oddělíme žloutky od bílků. Z těch vyšleháme tuhý sníh, do kterého postupně přidáme všechen cukr. Poté snížíme otáčky a přidáváme jeden žloutek po druhém. Přilijeme olej a pak přisypáváme směs zbylých sypkých surovin. Těsto nalijeme do vymazané a vysypané formy a pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 15 minut nebo klidně o minutku méně. Necháme zcela zchladnout. Suroviny na jogurtovou vrstvu: • 400 g tučného bílého jogurtu • 180 g zakysané smetany 18% • pár kapek vanilkového extraktu • 2 lžíce agávového sirupu • 6 plátků želatiny • ovoce na výplň a ozdobu dortu • několik meduňkových nebo mátových lístků Jogurt s vysokým procentem tuku smícháme se zakysanou smetanou. Přidáme vanilkový extrakt a podle vlastní chuti osladíme. Plátky želatiny namočíme do minimálního množství vody. Jakmile změkne, mírně zahřejeme – nevaříme. Vše přidáme do jogurtové směsi. Čistou dortovou formu vyložíme potravinovou fólií, vložíme upečený korpus, poklademe ovocem a zalijeme jogurtovou směsí. Korpus se po zchladnutí zmenšil, takže jogurtová hmota bude i na bocích. Necháme vychladit alespoň 3 hodiny, lépe přes noc. Ovocem zdobíme těsně před podáváním. Dobrou chuť!...

Fotky pro tento recept jsem pořídila na sklonku loňské jahodové sezóny. A teď je tady úplně čerstvý. Jednoduchý salát, na který je třeba vybrat si chuťově zajímavé „lupení“. Perfektní budou listy mizuny, mladé pampelišky, popence nebo třeba peprné rukoly. Aby listový salát byl nejen chutný, ale také zasytil, bude třeba přidat sýr a třeba oříšky nebo semínka, která máte rádi. Já použila mini-mozzarellu a kešu oříšky. A stejně dobře by se ve spojení s aromatickou chutí jahod mohly využít kousky grilovaného krůtího masa. Na zálivku asi čtyř porcí salátu si připravíme: • 10 jahod • 2 lžíce vinného octa • 0,5 dcl minerálky • čerstvě mletý pepř • špetku soli Všechny ingredience rozmixujeme a necháme vychladit. Dobrou chuť!...

Na sběr mladých smrkových výhonků je čas do konce května. Záleží ale na tom, jaký přístup má právě na dané lesní místo slunce. Letos nastoupilo již během dubna letní počasí, ale možná někde na horách bude ještě možnost. Mně se taková naskytla právě před rokem, v nádherné přírodě kolem rakouského jezera Achensee. Když mladý, světle zelený výhonek držíte v prstech, máte pocit, že se jedná o silikonový štěteček. Prsty vždy uštípneme tu nejsvětlejší část větvičky a během sběru tak budeme mít trochu lepkavé ruce. Dobré znamení pro to, aby se sirup vydařil, protože výhonky mají v sobě dost šťávy. Sirup ze smrkových výhonků je perfektní na zimní nachlazení. A stačí ho skutečně málo, jen tak na lžičku. Použijeme: • smrkové výhonky • krystalový cukr • pevně uzavíratelnou sklenici Výhonky propláchneme v sítu a necháme na kuchyňské utěrce okapat. Poté je ve vrstvách vkládáme do horkou vodou vylité a poté vysušené sklenice. Každou vrstvu bohatě zasypeme cukrem. Lépe je, když bude cukr jemnější. Můžeme si pomoci tak, že krystalový cukr rozmixujeme nebo použijeme, jako v mém případě, cukr určený na výrobu sirupů, který je o dost jemnější než běžný krystalový cukr. Takto spotřebujeme všechny výhonky, poslední vrstva je tvořena z cukru. Sklenici uzavřeme a ponecháme třeba na kuchyňské lince. Již během pár dní se začnou v cukru tvořit místa, kde šťáva z výhonků cukr rozpouští. Proces bude nejspíše úspěšný. Nasbírat smrkové výhonky mne vlastně napadlo až na místě, v krásné horské přírodě. Tehdy bylo v rakouských horách jaro o pár kroků pozadu za jarem tady v Čechách. Použila jsem tedy sklenici, která byla zrovna po ruce – od nakládaných cibulek. V té sirup uchovávám dodnes. Ale pokud chcete, rozpuštěnou část můžete slít do nové, čisté sklenice. Pokud patříte mezi ty, kteří mají rádi hory pouze na lyžování, tak tady změníte názor. Návštěva hor na jaře, když se příroda probouzí, rozhodně stojí za to. Krásná městečka jako Pertisau nebo Kufstein. A nebo pár kilometrů v SRN známě lázeňské město Bad Töltz. Mějte krásné jarní dny!...

Štěstí na nákup červených pomerančů nemívám zrovna často. Snídaňová šťáva z takových pomerančů je příjemná změna. Kdysi jsem z nich také připravovala marmeládu (recept ZDE). Tehdy jsem do marmelády přidala silný likér Grand Marniér. Tentokrát jsem do jemného a šťavnatého koláče, který z části tvoří mandlová mouka, přidala kapku Aperolu. Ten se obvykle s řezem červeného pomeranče podává, takže ta kombinace mne napadla ihned. Mouku jsem použila hladkou špaldovou, ale klidně by bylo možné použít třeba obyčejnou polohrubou. Ingredience: • 2 pomeranče na filety + 2 na šťávu • 110 g másla • 90 g třtinového cukru • 3 celá vejce • 90 g hladké špaldové mouky • 100 g mandlové mouky • špetka soli • 1 lžička prášku do pečiva • 80 ml pomerančové šťávy (já použila 50 ml šťávy + 30 ml Aperolu) Koláč jsem připravovala v dortové formě o průměru 24 cm Dortovou formu vyložíme pečícím papírem. Na dno vyskládáme slabé plátky pomeranče. Pokud jsme neměli to štěstí a nemáme rovnou BIO pomeranče s chemicky neošetřenou kůrou, každému plátku odkrojíme kůru včetně bílé části. Začneme předehřívat troubu na teplotu 175 stupňů. V kuchyňském robotu utřeme změklé máslo společně s cukrem. Jakmile se hmota trochu vyšlehá, postupně přidáváme vejce, jedno po druhém. Poté přisypeme mandle, přidáme pomerančovou šťávu, chceme-li s Aperolem. Pak už jen po částech přisypáváme mouku, kterou jsme promíchali se špetkou soli a lžičkou prášku do pečiva. Dobře promíchanou hmotu vlijeme do papírem vyložené dortové formy a pečeme na spodní-horní ohřev asi 30 minut, ale pro jistotu použijeme na ověření špejli. Koláč necháme ve formě zcela zchladnout a teprve poté vyklopíme. Dobrou chuť!...

Naložit a zavařit lze spoustu věcí a v každém ročním období. O tom my Češi můžeme vyprávět. A i když jste možná o nakládaných ředkvičkách neslyšeli, vyzkoušejte je. Jen tak, pár skleniček, když se na záhonku s ředkvičkami urodí více, než se stačí začerstva sníst. Ředkvičky asi dva dny po zavaření předají svou sytě růžovou barvu nálevu a zůstanou světlé. Na nakládání jsem použila mou asi nejoblíbenější velikost zavařovacích skleniček – obsah 375ml. Je to přesně množství, které se na jednou až dvakrát spotřebuje. A co se týká přímo tohoto receptu: co jedna sklenice, to svazek ředkviček. Na 5 sklenic budeme potřebovat: • 5 svazků ředkviček • 700 ml vody • 250 ml octa • 4 lžíce rýžového sirupu • 3/4 lžičky soli • 15 kuliček celého pepře • 1/2 lžičky chilli vloček • 3/4 lžičky fenyklových semínek • 3/4 lžičky žlutého hořčičného semínka Všechny suroviny na nálev přivedeme k varu a jakmile se objeví bublinky, nálev odstavíme. Dobře omyté ředkvičky můžeme rozpůlit nebo rozčtvrtit, menší můžeme ponechat v celku. Vyskládáme je do sklenic a přelijeme je zchladlým nálevem. Skleničky pevně uzavřeme a vložíme do hrnce s vodou tak, aby voda sahala nad úroveň víček. Zahřejeme na 80 stupňů a takto udržujeme asi 15 minut. Sklenice vyjmeme z vody a necháme vychladnout. Pak to ve spíži hýří barvami Dobrou chuť!...