Valí se na nás borůvky. Když jsem si pořídila tyto formičky, měla jsem naprosto jasnou představu o tom, co upeču jako první. Každý rok se těším na lesní ovoce a toto období teď začíná. Maliny a ostružiny budou později. Brusnice borůvka Neobvykle vysoký obsah antioxidantů (včetně vitamínu C) působí v našem těle jako ochranný štít před volnými radikály, viry a bakteriemi. Borůvky jsou tedy skvělou prevencí mnoha nemocí, lékem a silným podpůrným prostředkem při rekonvalescenci, chrání naše sliznice a stimulují jejich regeneraci. Čerstvé, sušené, mražené i jinak konzervované borůvky jsou tím pravým lékem při všech respiračních onemocněních, pomáhají léčit chřipku, angínu, bronchitidu, rýmu a jiná infekční a zánětlivá onemocnění sliznic. Borůvky zlepšují a udržují náš zrak a jejich častá konzumace je účinnou prevencí šerosleposti. Již po mnoho generací se borůvky používají jako léčebný prostředek při střevních potížích a kolikách, při průjmu a otravách jídlem: Tady fungují jako dezinfekce a takzvaně „staví“. I v tomto případě působí v jakékoli formě: čerstvé i konzervované. Blahodárný účinek mají na ledviny a močové cesty, čistí je a pomáhají léčit případné infekce v této oblasti. Působí mírně močopudně, zbavují tělo škodlivin a zlepšují funkci lymfatického systému. Listy brusnice borůvky mají velice podobné účinky jako plody. Sklízíme je počátkem léta a sušíme pro pozdější užití. Čaj z těchto listů je vhodný jak při střevních a žaludečních potížích, tak za účelem snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Čaj pomáhá s odvodňováním organismu. Při vnější aplikaci zmírňuje projevy lupénky a kožních nemocí. zdroj Internet Těsto na borůvkové tartaletky jsem vyrobila přesně podle knihy „Skvělá chuť Francie“, kde je nazváno jako „Sladké těsto“. Ingredience jsou: 340 g hladké mouky špetka soli 150 g nesoleného másla 90 g moučkového cukru 2 vejce, lehce ušlehaná (z této dávky připravíme 700 g těsta) A postup výroby těsta je v knize popsán takto: „Mouku prosejeme přímo na pracovní plochu a přisypeme sůl. Uprostřed uděláme důlek, do kterého přidáme máslo. Z másla a trochy mouky vypracujeme prsty a palcem velmi jemné těsto. K této směsi přimícháme cukr a poté i vejce. Teprve teď začneme postupně přidávat mouku, dokud pod rukama nevznikne tuhé těsto. Těsto důkladně prohněteme a poté do něj několikrát udeříme pěstí, aby bylo zcela hladké. Vytvoříme z něj kouli, kterou...

Tuhle bublaninu jsem upekla podle receptu mé tety, která sype všechny recepty na pečení moučníků z rukávu. Rychlou a voňavou. Dávkování surovin se v tomto případě odvíjí nikoli od počtu, ale od hmotnosti použitých vajec. Kolik váží vejce (i se skořápkou), tolik dáme polohrubé mouky a rovněž tolik krystalového cukru, přičemž do celkové váhy polohrubé mouky započítáme vrchovatou polévkovou lžíci hrubé mouky a do celkové váhy cukru započítáme ½ sáčku cukru vanilkového. Pokud by tedy kupříkladu čtyři použitá vejce, což je základní dávka, vážila 400 gramů, pak dáme vrchovatou PL hrubé mouky a tolik polohrubé, aby vše vážilo 400 gramů. A dále : dáme ½ sáčku vanilkového cukru a tolik krystalového cukru, aby vše rovněž vážilo 400 gramů. Tyto ingredience pak doplní horká voda o váze ½ hmotnosti vajec, tedy 200 gramů, na 4 vejce ½ sáčku prášku do pečiva, špetka soli a jemně nastrouhaná kůra z jednoho dobře omytého citrónu (může být i z pomeranče). A samozřejmě oblíbené ovoce v téměř libovolném množství. Já, protože jsem měla k dispozici jen menší pečící nádobu, jsem „bublaninu pro dva“ upekla ze dvou vajec o váze 200 gramů. Krystalový a vanilkový cukr utřeme se žloutky do pěny. Vejce předem vyndáme z lednice, aby při použití měla pokojovou teplotu. Prášek do pečiva promícháme s moukou a postupně, střídavě s vodou, přidáváme ke žloutkům s cukrem. Do vzniklé hmoty lehce přimícháme dobře ušlehaný sníh z bílků, do kterých jsme přidali špetku soli. Vzniklé těsto vlijeme do máslem (nebo jiným tukem) vymazané a hrubou moukou vysypané pečící formy. Opláchnuté a osušené ovoce (v mém případě třešně) obalíme v hladké mouce a opatrně naklademe, pokud možná rovnoměrně, na těsto. Pečeme bez pokličky v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 6 minut, dále asi 30 minut na 170 stupňů. Špejlí zapíchnutou šikmo do středu nádoby zjistíme, zda těsto už je upečeno. Pokud špejle nelepí, je hotovo. Vychladlou bublaninu posypeme moučkovým cukrem… Ale pozor, pokud budete fotit venku na zahradě, dejte si pozor na mlsnou zvěř 🙂 Bublaninu se mi nakonec podařilo uchránit. Prostě bublanina pro dva… Dobrou chuť!...

Mám ráda mandarinky. Hlavně v zimě. Poprvé jsem se o nich zmínila v souvislosti s mikulášskou nadílkou. Mandarinky   Mandarinky – to je vlastně celá skupina citrusových druhů. Satsuma nebo také unšiu (Citrus unshiu) pochází z Japonska, pěstuje se i v Gruzii, je raná, přichází na trh nejdříve. Má středně velké ploché plody bez semen, s hladkým oplodím, často s pupkem. Mandarinka středozemní – (C. Deliciosa) vznikla zřejmě v Itálii a pěstuje se v oblasti Středomoří. Má většinou mnoho semen kulovitého tvaru. Je velmi chutná – stolní ovoce s aromatickou kůrou. Klementiny (C. Clementina) vznikly křížením ze středozemní mandarinky, ale mají podstatně kvalitnější plody, také jsou výnosnější. Tanžerina (C. Tangerina) má velké výrazně červenooranžově zbarvené plody – mívá semena. Dužnina obsahuje řadu cenných látek, vitamin C – 45 mg/100 g, bioflavonoidy, provitamin A, dost vitamínů B, asi 20 – 30% pektinu (v oplodí), silici důležitou pro průmysl, mnoho kyseliny listové, cukrů až 14%, ovocné kyseliny aj. Také minerální látky – hlavně draslík, vápník a fosfor, ale i hořčík, zinek, nepatrně sodíku. zdroj internet Na čtyři porce budeme potřebovat: 4 – 5 mandarinek (včetně mandarinek na šťávu) 10 g práškové želatiny 20 g cukru 6 g vanilkového cukru 1 dcl mandarinkové šťávy 1 dcl Campari Mandarinky okrájíme ostrým nožem tak, aby bylo možno z jednotlivých dílků vyříznout filety. Přibližně tři filetky z jednoho dílku. Slabými filetky mandarinek vyložíme mističky na bocích i na dně. Dávku práškové želatiny si rozpustíme ve vodě dle návodu na sáčku. Na pánvi necháme zkaramelizovat cukr, přidáme vanilkový cukr, přilijeme mandarinkovou šťávu. Když se nám podaří sražený karamel trochu rozmíchat ve šťávě, přidáme Campari. Campari můžeme nahradit mandarinkovým likérem, ale já na něj zatím neměla v obchodě štěstí. Poté přidáme rozpuštěnou želatinu. Až se v pánvi začnou dělat jemné bublinky, je hotovo. Želatina nesmí přejít varem. Lžící opatrně naléváme směs do mističek tak, abychom si plátky mandarinek nevyplavili. Dáme vychladit do lednice, nejlépe do druhého dne. Mandarinkové želé vyklopíme na talíř, zdobíme čokoládou, snítkou máty a třeba ozdobami z karamelu. Pokusila jsem se jich několik vyrobit… Kdo má rád šlehačku, ať si dopřeje pěknou dávku. K mandarinkám se výborně hodí. Tip na další využití těchto mističek je zde:  ...

V tomto letním čase máme po ruce mnohdy více ovoce, než naše pusa dokáže sníst jen tak. Někdo dělá zavařeniny, někdo lisuje šťávy a někdo nejraději peče ovocné koláče a buchty. A když je ovoce opravdu hodně, přijde řada třeba na mnoho a mnoho dalších nápadů. Rybíz Odrůdy rybízu se dělí do dvou skupin – na rybíz černý, rybíz červený a jeho barevné modifikace. Na zahrádkách a v kuchyni je více pěstován a používám rybíz červený, ale hodnotnější pro naši stravu je rybíz černý. Červený rybíz je hojně pěstovaný keř a to téměř po celé Evropě. Nejenže obsahuje velké množství vitamínu A a C, což pozitivně ovlivňuje náš imunitní systém, ale má i mnoho dalších účinků na organismus. Černý rybíz je pro vysoký obsah vitamínů, minerálních a dalších látek nezbytných pro lidský organismus tím nejpřirozenějším lékem. Ze všech pěstovaných ovocných druhů měl nejvyšší obsah vitamínu C. Spolu s lískovými oříšky je černý rybíz nejbohatším zdrojem minerálních látek. Rose de Champagne je méně známá růžová odrůda rybízu. Původem je, jak už název napovídá, z Francie. Je to nejsladší pěstovaný rybíz, proto je vhodný i pro přímou konzumaci v čerstvém stavu, ale je z něj samozřejmě možné připravit i vína či šťávy. Pěstování růžového rybízu je stejné jako u červených či bílých odrůd. Nejdříve si rozmyslíme, jakou barvu a chuť rybízu preferujeme. Červené rybízy zrají podle odrůdy od začátku června do konce srpna až září. Bílé rybízy jsou pozdnější, sklízejí se od poloviny července a mají ještě jednu výhodu – neozobávají je ptáci. Doba sklilzně černého rybízu je asi od poloviny července do poloviny srpna. zdroj: Internet Já se tentokrát rozhodla pro buchtu se acidofilním mlékem. Je velmi jednoduchá, časově nenáročná a určitě si pochutnáte. Na tuto buchtu (rozměry plechu 37 x 24 x 3,5cm) budeme potřebovat: 350 g polohrubé mouky 100 g moučkového cukru 175 ml oleje 1 prášek do pečiva 2 vejce 500 ml Kyšky nebo acidofilního mléka asi 200 g ovoce Všechny suroviny smícháme, mléko přidáme nakonec. Směs nalijeme do máslem vymazaného a moukou vysypaného pekáče. Uvedené množství je přesně na pekáč normální velikosti. Na velký plech s vyšším okrajem bych klidně dávku zdvojnásobila. Většinu ovoce jsem přimíchala do těsta, zbytkem jsem pak povrch v pekáči posypala. Je...

Jahody jsou v nejlepší kondici, právě teď. A tak tu mám další námět na jejich zpracování. Možná to pro leckoho nebude nic neobvyklého, ale tyhle tvarohové knedlíčky prostě stojí za zmínku. A vsadím se, že vám přijdou určitě k chuti. Na výrobu takových lahodných příjemně malých knedlíčků budeme potřebovat: 1 kg hrubé mouky 500 g měkkého tvarohu 1/8 másla 4 celá vejce 1/8 l mléka 4 lžičky cukru špetku soli Změklé máslo utřeme s cukrem a vejci, přidáme tvaroh, mléko a špetku soli. Je-li tvaroh příliš měkký, jako bývají tvarohy ve vaničkách, dáme mléka raději podstatně méně. Do důkladně rozmíchané směsi postupně přidáváme mouku až vznikne těsto, které se již nelepí k válu avšak dobře se spojuje. Z těsta tvoříme rovnoměrné čtverečky dle velikosti jahod o síle cca ½ cm, do kterých omyté a osušené jahody pečlivě balíme. Z uvedeného množství surovin bylo přesně 32 knedlíčků – tedy osm mikrotenových balíčků po čtyřech kusech – přesně jedna porce. Je pravda, že některé jahody byly skoro větší, než vejce. Vytvarujeme kulaté knedlíky, které oválíme v mouce, vložíme do vroucí slabě osolené vody a dbáme, aby se nepřichytily ke dnu. Vaříme mírným varem. Knedlíky jsou hotové krátce poté, co vyplavou. To bude trvat přibližně 15 minut. Protože jahod bylo v několika dnech opravdu hodně, sníst najednou je nebylo možné. Tyto tvarohové knedlíčky jsem tedy vyrobila do mrazáku. Aby se nám při mražení knedlíčky neslepily, necháme je nejprve zmrznout v obalu na vejce, který jsme vyložili potravinovou fólií. Fólií je také zakryjeme a po zamražení vytvoříme do sáčků jednotlivé porce. Počítala jsem vždy čtyři kousky na porci. Do mrazáku jsem knedlíčky uložila v syrovém stavu. Když potom člověk dostane chuť, pouze vytáhne svůj balíček a ještě zmrzlé knedlíčky dá do vroucí vody. A zde platí totéž, co u čerstvých, zrovna ukoulených. Až vyplavou, je hotovo. A v mrazáku máme tak vždy po ruce lehký moučník nebo třeba letní snídani. Před podáváním na talíři knedlíčky dochutíme tím, co máme rádi. Nejčastěji asi přepuštěným máslem, moučkovým cukrem, strouhaným tvarohem, ale také třeba strouhaným perníkem, zakysanou smetanou nebo šlehačkou. A nakonec ty pěkně vykutálené jahodové knedlíčky ozdobíme čerstvou jahodou a snítkou máty. Na zapití se hodí jahodový koktejl, netradičně připravený rozmixováním čerstvých jahod v kefíru. Pokud...