Vařené hovězí, začasté žebro, s rajskou omáčkou a houskovým knedlíkem (nebo těstovinami). Pro někoho nenáviděný pokrm zprotivený školní družinou nebo závodní jídelnou, pro jiné, zejména milovníky omáček, oblíbený pokrm přivolávající vzpomínky na maminky a babičky, které ho s láskou a sobě vlastním způsobem připravovaly. A kolik způsobů přípravy rajských omáček existuje! Rajskou s knedlíkem by asi většina z nás zařadila mezi českou klasiku. Dnes už možná, ale vězte, že rajská omáčka byla na počátku minulého století pokrmem velmi avantgardním, který rozhodně nepatřil mezi běžná jídla českých domácností a připravoval se zpočátku jen v gastronomicky pokrokových domácnostech měšťanských. Rajčata se u nás takřka nepěstovala a na český trh se prosazovala jen velmi pozvolna, dovážena zpravidla bulharskými obchodníky se zeleninou, jako exotické a tím i nezvyklé plody. A rajský protlak v dnešní podobě tehdy také nebyl běžný. O nezvyklosti tohoto pokrmu svědčí i následující naprosto autentická historka : prababička mého dobrého přítele, paní Fiedlerová, měla na přelomu devatenáctého a dvacátého století od Svatovítské kapituly v nájmu hostinec Vikárka na Pražském Hradě. Tehdy to byla úplně obyčejná lidová hospoda a chodili se tam stravovat převážně řemeslníci pracující v areálu Hradu a také Pražané z nejbližšího okolí. Protože byla hostinskou, která se novinkám v jídelníčku nebránila, zkusila zařadit i hovězí s rajskou a knedlíkem. Nevím, zda šla na odbyt. Vím však z vyprávění, že se tohoto jídla dostalo k obědu jednomu z žebráků, který občas chodíval vedlejším vchodem pro zaměstnance žádat o jídlo a nějaké drobné do malé předsíňky, kde byla u zdi lavice, věšák na kabáty a stojan na deštníky paní hostinské. Odevzdávaje ve dveřích kuchyně prázdný talíř nešetřil chválou, když byl dotázán, zda mu chutnalo. Jen několik dní na to šla paní Fiedlerová cosi zařídit a vzala si s sebou deštník, protože začínalo pršet. Když deštník venku nad sebou rozevřela, vypadla jí na hlavu celá, Bohudík již poněkud zaschlá, porce rajské omáčky s knedlíkem. Maso se žebrákům nedávalo …. A žebrák změnil rajón, protože ho už nikdy v okolí hostince neviděli. Dnes si dovolím nabídnout mnou používaný způsob přípravy hovězího masa s rajskou omáčkou. Budeme potřebovat : ¾ až 1 kg zadního hovězího masa (nejlépe falešnou svíčkovou) 3 větší plechovky rajského protlaku 1 střední cibuli 15 dkg perníku na strouhání sůl,...

Pro nás zatím ne zrovna obvyklá a typická věc. Teď, v době výroby různých chutney a marmelád jsem se také nechala inspirovat. Potřebujeme jen větší množství cibule a já si na to vyhradila část jednoho deštivého odpoledne. Na cibulovou marmeládu je třeba: 1 kg žluté cibule 4 ks červené cibule 1/8 másla (třeba s kapkou olivového oleje) 3 lžíce medu 2 lžíce hnědého cukru balzamikový ocet sůl, pepř dle vlastního uvážení Cibuli oloupeme a nakrájíme na proužky. Až si utřeme slzy, dáme si na sporák rozehřát tuk. Použila jsem máslo, protože chuť cibule na másle má své kouzlo. Přidala jsem, možná ze zvyku, trochu olivového oleje. Mám to tak prostě ráda. Přemýšlela jsem, v čem se celé to množství bude tak nejlépe míchat a nebude se připalovat. Nakonec moje volba padla na litinový hrnec. A ukázalo se, že jsem se nemýlila. Teplo se po silných stěnách rovnoměrně rozloží, takže se cibule nepřipaluje, ale je jí pořádně horko 🙂 Až se množství cibule v hrnci zmenší tak o polovinu, dochutíme cukrem, medem, balzamikem a solí – vším podle vlastní chuti. Mnou uvedené množství je orientační. Jako parfém můžeme použít snítku tymiánu, kterou před naplněním do sklenic zase vyndáme. Teď už jen trpělivě mícháme a ochutnáváme. Když se ručičky na hodinách posunou asi o hodinu a půl, máme možná hotovo. Cibule by měla být krásně vláčná a neměla by křupat. Hotovou cibulovou marmeládu plníme do sklenic, které jsme před tím vylili vařící vodou a nechali vyschnout. Recept jsem vyzkoušela poprvé a zařadila jsem jej rovnou mezi „Oblíbené evergreeny“. Cibule takto upravená je a hlavně v zimních měsících bude výborná k pečenému masu. A také nám tahle zvláštní marmeláda dokáže chuť obyčejné obložené sýrové bagety posunout na stupeň nejvyšší. To je přesně případ, kdy jsem se na cibulovou marmeládu nechala nachytat já. Tip na závěr: Uvedené množství cibule je na dvě, maximálně tři menší sklenice. Aby z toho všeho mohl být třeba i nějaký ten chutný dáreček pro radost, bude to chtít větší hrnec a více času. Ale určitě to stojí za to. Dobrou chuť!...

Existuje spousta zaručeně originálních receptur na tuto minutku. Když si všechno přečteme, docházíme k závěru, že nikdo vlastně neví, jak takový originál vypadá. Původní omáčka používaná pro tento recept se nazývá „sos južnyj“. Kdysi dávno bylo možno ji koupit v ruských prodejnách v Praze. Achille Gregor se o ní zmiňuje takto: „Jižní omáčka se vyrábí v SSSR a prodává se v obchodech tak asi jako u nás kečup. Je to hustá omáčka a můžeme ji napodobit tím, že do hustého a okořeného rajského protlaku přikapeme podle chuti worcester.“ Omáčku „sos južnyj“ asi neseženeme, ale v obchodě s ruskými potravinami lze koupit omáčku Tkemali, Gruzínskou omáčku nebo třeba omáčku Adžika (složení: Rajčatový protlak, chilli, česnek, kopr). Právě tu jsem použila v tomto receptu a bylo to perfektní. Jako základ této minutkové úpravy je třeba kvalitní hovězí maso. Pokud nemáme zrovna pravou svíčkovou, dá se použít kvalitní roštěná. Už zde se recepty rozcházejí – většina krájí maso na nudličky, ale třeba jeden z věhlasných časopisů pro kuchtíky uvádí maso jako plátky. Suroviny: • 500 masa z pěkné roštěnky • 2 lžíce slunečnicového oleje • 2 menší cibule • 4 žampióny • 60 g másla • asi 5 lžic výše zmíněné speciální (Gruzínské nebo jakékoliv podobné) omáčky • černý mletý pepř • sůl • 150 g zakysané smetany • 0,5 dcl brandy (lépe by bylo mít Gruzínský koňak) • 5 malých okurek naložených na sladkokyselo • 1 lžíce kaparů Maso důkladně naklepeme a nakrájíme na nudličky a zprudka osmahneme na oleji. Současně s masem na jiné pánvi podusíme na másle najemno nakrájenou cibuli a na plátky nakrájené žampióny. Když je maso měkké, přidáme cibuli se žampióny, lehce osolíme, opepříme. Přilijeme Gruzínskou omáčku a panáka alkoholu. Už zbývá jen smetana, kterou necháme probublat. Okurky nakrájíme na čtvrtinky a ty pak na malé kostičky. Kapary nasekáme. Obojí necháme v omáčce už pouze prohřát. Jako přílohu jsem zvolila rýži, kterou vařím obvykle s několika kousky hřebíčku. K tomuto slavnému pokrmu by se ale kvůli výtečné omáčce daly použít jako příloha menší těstoviny nebo široké nudle. S originálem se prý podávají nejčastěji bramborové hranolky. Včetně přípravy přílohy máme do půl hodinky hotovo. Podáváme na nahřátém talíři ihned. Dobrou chuť!...