Letos opět s velkou chutí vyrábím zavařeniny. Loni jsem neměla vůbec štěstí na třešně, takže třešňová zavařenina je tu až teď. A aby nebyla jen tak obyčejná, připravila jsem ji s levandulí. Měla jsem celkem 4 kg krásných šťavnatých srdcovek, které po vypeckování vážily něco přes 3,6 kg. Třešně už při vypeckování pustily hodně šťávy. V hrnci jsem je pak trochu pomačkala šťouchadlem na brambory, promíchala s 1 kg (dvěma sáčky 3:1) želírovacího cukru. Udávaný poměr je 500g cukru na 1,5 kg ovoce, ale klidně dávám ovoce 1,8 kg. Zavařenina bude sladká i tak. 6 – 8 lžiček sušených květů jedlé, tj. chemicky neošetřené levandule zabalíme do gázy nebo čajového filtru a dobře uzavřeme. Je lépe mít balíčků více, abychom je při vaření mohli mezi třešně dobře rozmístit. Poté už postupujeme obvyklým způsobem. Za stálého míchání necháme asi pět minut probublávat. Balíčky s levandulí vyjmeme, ale ještě před tím je do ovocné hmoty důkladně vymačkáme. Horkou zavařeninu nalijeme do vařící vodou vymytých a vysušených sklenic, uzavřeme a otočíme víčkem dolů. Až zavařenina zcela vychladne, uložíme ji do sklepa nebo na jiné chladnější místo. Pokud by se vám hodila etiketa na skleničky se zavařeninou, je zde: Dobrou chuť!...

… aneb když v Provence prší. Už mohu najisto říci, že se letošní dovolená vydařila. Vrátila jsem se na oblíbené místo do Saillans k našim domácím Aimée a Rogerovi. Všechny plánované výlety mne nadchly a snad bude co nejdříve čas se o dojmy z nich s vámi podělit. Počasí bylo úžasné, někdy bylo dokonce slunce a horka až moc. Ale na poslední dva dny se obloha zatáhla a jeden celý den propršel. Přišla tedy ta správná chvíle vyrobit si vlastnoručně suvenýr z dovolené. Od pana domácího jsem dostala misku fíků, kterých bylo letos v tuto dobu zatím nezvykle málo – teprve dozrávaly. Část fíků jsem tedy koupila na trhu, kde jsem na ně prostě musela mít štěstí. Fíky jsem prohmatala, zda jsou dost měkké a paní u stánku se divila, že nechci ochutnat. K asi 1200 g fíků jsem přidala 10 bílých broskví, které nám rostly přímo před vchodem do našeho letního bydlení. A hned vedle broskvoně byl velký keř meduňky. Fíky jsem zbavila stopek a pak už je stačilo pouze v prstech rozmáčknout. Broskve jsem vypeckovala a jejich tvrdší části (protože letos také zrály o poznání později) pokrájela na malé kostičky. A pak už jen ve velkém hrnci, kam jsem k ovoci přidala asi čtyři snítky meduňky, míchala a míchala, dokud se vše řádně nerozvařilo. Nakonec jsem meduňku odstranila, přidala 1 kg želírovacího cukru (1:3) a přibližně 10 minut provařila. Zavařeninou jsem naplnila horkou vodou vymyté a vysušené sklenice. Před uzavřením sklenic jsem papírovou utěrkou otřela kraje, uzavřela a otočila dnem vzhůru. Zavařila jsem si tak trochu vzpomínek na nádherné chvíle strávené v Provence, protože tato oblast už do ní patří. Doufám, že na další vzpomínání bude čas co nejdříve… …...

Původně to byl výlet houbový, ale hub moc nevyrostlo a tak se naprostou náhodou změnil ve sběr ostružin. Takové množství jsem našla a nasbírala naposledy před několika lety. Část ostružin jsem využila do dalšího receptu a ze zbytku jsem vyrobila neobyčejně chutnou zavařeninu: Ostružinovou zavařeninu s pomerančovou kůrou a badyánem. A tady je recept: Použijeme: 650 g čerstvých ostružin 500 g třtinového želírovacího cukru kůru z jednoho pomeranče 2 hvězdičky badyánu Ostružiny dobře propláchneme a v hrnci zahříváme. K nim nastrouháme kůru z důkladně omytého pomeranče. Ostrouháme pouze oranžovou část, bílá je hořká. A také přihodíme badyánové hvězdičky. Občas promícháme a vaříme na mírném plameni asi 15 minut, až se část ostružin rozvaří. Do směsi vsypeme želírovací cukr a přivedeme k varu. Za stálého míchání vaříme na mírném plameni asi 5 minut. Poté ze zavařeniny vylovíme hvězdičky badyánu a horkou hmotu nalijeme do vroucí vodou vymytých a vysušených sklenic, uzavřeme a otočíme víčkem dolů. Až zavařenina zcela vychladne, uložíme ji do sklepa nebo na jiné chladnější místo. Vůbec nevadí, když zavařenina zůstane malinko tekutá, tak ji mám raději. A v zimě, až budou škrábance z ostružiní dávno zahojené, můžeme si v teple domova u nějaké romantické snídaně zavařeniny z letního ovoce užívat… Dobrou chuť!...

Jahody se mi asi nikdy nepřejí a proto neustále vymýšlím nové a nové recepty. Jedním z nich je tato zavařenina. Ovoce a bylinky jsou skvělou kombinací, kterou jsem již několikrát vyzkoušela. Na jahodovou zavařeninu s rozmarýnem jsem si připravila: 1200 g čerstvých jahod 400 g želírovacího cukru 3:1 šťávu z 1 citrónu 5 stonků čerstvého rozmarýnu Zavařenina, kterou si vyrobíte doma, bude mít na rozdíl od těch z reklamy opravdu „extra velké kousky ovoce“. Stačí jahody pokrájet na čtvrtky, nasypat do hrnce a rozmačkat – třeba šťouchadlem na brambory. Můžeme přidat naběračku vody, nezapomeneme na rozmarýnové stonky a vše lehounce povaříme. Pak přisypeme želírovací cukr a přidáme citrónovou šťávu. S cukrem vaříme (dle návodu na obalu) za stálého míchání asi 5 minut. Nakonec pinzetou vyjmeme rozmarýnové stonky a zavařeninu plníme do horkou vodou vypláchnutých a vysušených sklenic. Uzavřené sklenice otočíme dnem vzhůru a necháme zchladnout. Pěkně hustou domácí zavařeninu pak můžeme použít třeba na výrobu mřížkového koláče. Já jsem ho připravila v trochu menším vydání. Na těsto potřebujeme: 340 g hladké mouky 150 g másla 30 g moučkového cukru 2 vejce špetku soli Množství cukru můžeme ještě snížit, záleží na množství cukru v zavařenině. Polovinu mouky prosejeme přímo na pracovní plochu a přisypeme sůl. Přidáme změklé máslo a vypracujeme velmi jemné těsto. K této směsi přimícháme cukr a poté i lehce našlehaná vejce. Teprve teď začneme postupně přidávat zbylolu mouku, dokud pod rukama nevznikne tuhé těsto. Důkladně ho prohněteme a poté do něj několikrát udeříme pěstí, aby bylo zcela hladké. Z těsta vytvoříme kouli, kterou zabalíme do potravinové fólie a necháme alespoň 1 hodinu odpočinout v lednici. Poté z těsta vyválíme na lehce pomoučněné ploše plát asi 3 – 4 milimetry silný tak, aby tvar kopíroval formu, do které těsto vtlačíme a navrch naneseme vrstvu zavařeniny. Ze zbytku těsta rádýlkem vytvoříme proužky na mřížku. Pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů asi 20 minut, záleží na velikosti koláče. Pokud jsme koláč pekli na plechu, po zchladnutí krájíme na porce. Koláčky z menších formiček vyklopíme po vychladnutí. Hotové sypeme moučkovým cukrem. Tak si to pamatuji od babičky… Pokud by se vám hodila etiketa na skleničky se zavařeninou, je zde: Dobrou chuť!...

Je krásný červnový čas. První ovoce už dozrává a bylinky začínají mít tu správnou sílu. A to je ta pravá doba pro výrobu ovocných nebo bylinkových sirupů. Tentokrát jsem se vrhla na sirup mátový. Připravila jsem si: větší svazek máty 1 kg krystalového cukru 1 sáček (20g) kyseliny citrónové asi 2 litry převařené vody Mátu důkladně opláchneme, otrháme lístky, namočíme je do zcela zchladlé převařené vody a necháme je na chladném místě louhovat 24 – 48 hodin. Další den listy odstraníme a tekutinu přelijeme do hrnce, nejlépe přes plátno. Na sporáku ji pak zahříváme mírným plamenem. Přidáme cukr, kyselinu citrónovou a důkladně mícháme. Když se cukr rozpustí, necháme roztok asi tři minuty přejít varem. Mírně zchladlý sirup plníme do vařící vodou vylitých a vysušených lahví. Po celý rok nám může sirup sloužit jako základ pro výrobu domácích limonád. Stačí ještě přidat třeba pár čerstvých mátových lístků, šťávu z jakéhokoliv citrusu nebo kousky nakrájeného ovoce. Kostičky ledu pak můžeme oživit zamraženými lístky yzopu, brutnáku nebo sedmikrásek. A v době podzimní a sychravé si můžeme domácím sirupem osladit čaj. Pokud by se vám hodila etiketa na sklenici se sirupem, je zde: Na zdraví!...