Budete-li mít v máji trochu štěstí, třeba se dostanete k „májové bryndze“ – nejlepší, jakou lze během celého roku získat. Pro takovou bryndzu však bude asi třeba zajít přímo někam na salaš nebo do specializovaného obchodu, který nemá k nějaké té salaši daleko. Májová bryndza má jemnou máslovou chuť – proti zimní bryndze není tak ostrá. Přechod ovcí z maštale na zelenou pastvu je spojen s rychlými změnami ve složení mléka. Podstatně se upraví obsah všech kyselin na poměr, který je pro naše zdraví nejpříznivější. Osobitost májové bryndzy si tedy můžeme vychutnávat nejen v máji, ale po celou dobu, kdy mají ovce dostatek zelené pastvy. Suroviny: 800 g syrových strouhaných brambor 400 g polohrubé mouky 1 celé vejce špetka soli 200 g bryndzy svazek pažitky 100 g kvalitní uzené slaniny Brambory nastrouháme na struhadle s nejmenšími oky. Brambory pak co nejdůkladněji zbavíme přebytečné vody. Pak přidáme vejce a postupně přimícháváme mouku, dokud těsto nemá potřebnou polotuhou konzistenci. Přesné množství mouky je při tom především závislé na druhu použitých brambor. Těsto pasírujeme přes speciální síto do vroucí osolené vody. Zkušení kuchaři se mohou pokusit odkrajovat halušky nožem přímo z prkénka, na které se těsto v silnější vrstvě nanese. Pro vaření volíme co největší kastrol a dbáme, aby voda i během přidávání halušek neustále vřela. Průběžně přidávané těsto vodu ochlazuje. Halušky jsou hotové, jakmile vyplavou na povrch, tedy přibližně za 3 minuty. Z vroucí vody halušky vybíráme sítem, necháme je důkladně okapat a vsypeme do větší mísy s bryndzou. Ta horké halušky důkladně obalí. Bryndzové halušky podáváme v nahřátých nádobách, posypané nakrájenou pažitkou a do křupava opraženými kostičkami slaniny. Dobrou chuť!...

První jarní den je sice za námi, ale zima se ještě pořád nechce vzdát. Vždyť ale prastará pranostika říká: „Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Až bude máj, půjdeme v háj.“ Proto ani já vůbec nechci spěchat, ale těším se, že si jaro opravdu užiji. A budu-li mít v máji trochu štěstí, třeba se mi někde podaří koupit „májovou bryndzu“, nejlepší, jakou lze během celého roku získat. Pro takovou bryndzu však bude asi třeba zajít přímo někam na salaš nebo do specializovaného obchodu, který nemá k nějaké té salaši daleko. Májová bryndza má jemnou máslovou chuť – proti zimní bryndze není tak ostrá. Přechod ovcí z maštale na zelenou pastvu je spojen s rychlými změnami ve složení mléka. Podstatně se upraví obsah všech kyselin na poměr, který je pro naše zdraví nejpříznivější. Osobitost májové bryndzy si tedy můžeme vychutnávat nejen v máji, ale po celou dobu, kdy mají ovce dostatek zelené pastvy. Bryndza byla poprvé zaznamenána na Slovensku kolem roku 1470, ale stala se běžnou až během 17. století. Komerční zpracování bryndzy začalo někdy v 80. letech 18. století. Nejslavnějším regionem se stal v souvislosti s bryndzou Liptov. Bryndza byla prodávána jako Liptauer sýr ve Vídni v 19. století. Čerstvá a pravá bryndza ze syrového ovčího mléka obsahuje velmi mnoho probiotických bakterií a není určena k delšímu skladování. Bryndzu dělíme podle způsobu zpracování na: čerstvou – vyrábí se z tepelně neupraveného, nepasterizovaného mléka pasterizovanou -vyrábí se z tepelně upraveného, pasterizovaného mléka termizovanou – hotový produkt se nahřívá na takovou teplotu, která ničí všechny mikroorganismy. I přesto, že má slovo „bryndza“ v názvu, není možné ji za bryndzu považovat. Všechny zázračné účinky, pro které je bryndza jedinečná, má však pouze první typ bryndzy. Ta se ovšem také rychle kazí, takže ji v našich obchodech vlastně nemáme možnost koupit. Bryndza se také podle potravinářských norem dělí na: Liptovskou – jedinou „čistou“ bryndzu. Vyrábí se jen v horských a podhorských oblastech. Obsahuje 50% tuku v sušině. Letní bryndzu – vyrábí se ze směsi čerstvého ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Obsahuje 40% tuku v sušině. Plnotučnou zimní bryndzu – vyrábí se ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má 50% tuku v sušině. Zimní bryndzu –...

Doma teď trávím přece jen více času v kuchyni a tak jsem si udělala radost tímto receptem. Ani mi nevadilo, že formiček na tartaletky mám zatím pouze šest. Hotové koláčky jdou bezvadně vyklopit a formička vychladne za malou chvilku. Opět se projevila moje vášeň pro kysané zelí. A navíc zelí je velmi prospěšná potravina pro naše zdraví. Takže teď už se můžeme věnovat pečení. Recept se dá použít jak pro velkou formu na slaný koláč quiche, tak pro formičky na tartaletky. Já se rozhodla pro druhou z variant. Na 12 slaných koláčků si připravíme: 340 g hladké mouky 150 g másla 2 vejce špetku soli 400 g kysaného zelí 2 střední cibule 5 kuliček celého pepře 2 kuličky nového koření 1 bobkový list 200 g bryndzy 10 středně velkých brambor vařených ve slupce 2 lžičky sušeného rozmarýnu 5 lžic olivového oleje sůl Nejprve si vyrobíme těsto. Mouku vsypeme do mísy, přidáme špetku soli a nastrouhané máslo. Prsty směs propracujeme a poté přidáme dvě rozšlehaná vejce. Hotové těsto dáme odpočinout do lednice. Jako další si připravíme zelí. V silnostěnné pánvi na rozpáleném olivovém oleji necháme zesklovatět nadrobno nakrájenou cibulku. K ní přidáme pokrájené kysané zelí, můžeme i s lákem. Dochutíme solí, celým pepřem, novým kořením a bobkovým listem. Zelí dusíme do změknutí, tj. asi dvacet minut. Z těsta, které jsme vyndali z lednice, vyválíme asi 3 milimetry silný plát a z něho vykrájíme přímo formičkami kolečka. Ta pak do formiček natlačíme a těsto pevně přitiskneme k okrajům. Těsto na dnech formiček na několika místech propíchneme vidličkou a pečeme v troubě předehřáté na 220 stupňů téměř dozlatova. To bude trvat asi 10 minut. Pečené koláčky plníme dávkou zelí a navrch poskládáme plátky vařených brambor. Ty můžeme zlehka osolit a posypat sušeným rozmarýnem. Snažíme se co nejlépe překrýt zelí, které se díky tomu dalším pečením nevysuší. Na závěr brambory zakápneme olivovým olejem. Budou tak mít příjemnou barvu i chuť. Na volná místa kolem plátků brambor rozložíme kousky bryndzy. Naplněné koláčky zapékáme ještě asi 5 minut. A co na zapití? K takové kombinaci mi nejvíce chutná vychlazené pivo. Zelné koláčky s bryndzou jsou vlastně malé quiche, které se dají jíst jak studené, tak teplé. Já osobně jsem zastáncem těch vlažných. PS: Původně jsem měla...

Tyhle sušenky jsou přímo ideální k vínu a jsou plné čerstvých bylinek. V prvním případě je v přesile tymián, ve druhém hraje hlavní roli majoránka. Sušenky s tymiánem a kozím sýrem Suroviny: ◦200 g hladké mouky ◦150 g čerstvého kozího sýra (kdo kozí sýr nemá rád, může ho nahradit ricottou) ◦125 g másla ◦1 vejce ◦špetka soli ◦1 – 2 hrsti nasekaných bylinek (převážně tymián, dále pak oregáno a listy šalvěje) ◦1 vejce na potření ◦sezamová a lněná semínka na posypání ◦mořská sůl nebo Fleur de sel na posypání Smícháme mouku, nastrouhané máslo, špetku soli, kozí sýr… … vejce a bylinky. Vypracujeme hladké pevné těsto a pokud se nepřestane lepit na pracovní plochu, přidáme ještě přiměřené množství mouky. Hotové dáme odpočinout asi na 30 minut do lednice. Poté těsto na troše mouky rozválíme na tenký, maximálně 0,5 cm vysoký plát a rádýlkem vykrajujeme sušenky. Rozšleháme si vejce a vykrájené sušenky jím potřeme právě teď, dokud těsto leží na pracovní ploše. Povrch sušenek posypeme lněnými nebo sezamovými semínky a mořskou solí nebo použijeme Fleur de sel. Fleur de sel Bývá označována také jako „královna solí“ nebo jako „kaviár mezi solemi“. Mořská sůl Fleur de Sel (z francouzštiny „Solný květ“) vzniká velmi zřídka, sklízí se ručně a k jejímu získání je potřeba kromě zkušeností neustálého pozorování, trpělivosti a citlivých rukou a také zvláštní souhru slunce, větru a vody. Pouze při současném působení ranního oparu, lehkého větru a horkého slunce se tvoří na povrchu zvláštních malých pánví tenké vrstvy krystalů soli, které jsou velmi křehké jako tenká vrstva ledu. Tyto podmínky nejsou každý den, což také umocňuje vzácnost této soli. Poté se pomocí speciálního nástroje Fleur de Sel velmi opatrně odebere a suší se ve velkých koších na slunci. Takto získaná sůl je nejen gurmánským požitkem, především je však nesmírně zdravá a chutná. Fleur de Sel je křupavá a má vysokou zbytkovou vlhkost. Krystalky soli se sbírají z povrchu solných jezírek v Bretani, v oblasti Guérande, Ile de Ré a Camarque. zdroj internet Pečeme v předehřáté troubě, nejlépe na pečícím papíru, na 200 stupňů asi deset minut. Ze sušenek se za tu dobu stanou nadýchané nazlátlé polštářky. Stejným způsobem vytvoříme i druhou variantu. Sušenky s bryndzou a čerstvou majoránkou Suroviny: ◦200 g...