Tento recept patří mezi klasiku francouzské kuchyně. Pochází z oblasti Burgundska a ne náhodou se tedy jeho příprava téměř neliší od přípravy Boeuf Bourgignon – hovězího po burgundsku. Asi nejznámější je verze s červeným vínem, ale existují oblasti, kde se kohout na víně připravuje s vínem bílým. Zde také bývají někdy žampióny nahrazeny smrži. Většinou je však připravován z kuřete. Já jsem ale nedávno měla náhodou možnost koupit pravého francouzského kohoutka, takže bylo zcela jasné, co s ním provedu. Kohout byl zakoupen jako mražený. Po rozmražení začalo porcování. Vzhledem k váze kohouta 4,2 kg byl tento proces, navíc v menší kuchyni, docela náročný. I přes popis na obalu „bez drobů“ byly překvapivě v těle kohouta srdce i játra na svém místě. Vcelku mohutnou kostru, která zbyla po rozporcování, jsem uložila do mrazáku. Na silný drůbeží vývar se bude někdy později hodit bezvadně. Na přípravu kohouta na víně byly třeba ještě následující ingredience: 250 g uzené slaniny 1 palice česneku 10 šalotek 0.7 l suchého červeného vína (nejlépe burgundského) 1 l drůbežího vývaru bouquet garni (tymián, plocholistá petrželka, bobkový list) 3 řapíky celeru 6 mrkví 300 g žampiónů 6 lžic olivového oleje 120 g rajčatového protlaku 1 sklenička nakládaných cibulek 100 g másla střídka z poloviny bagety 5 cl Armagnacu sůl pepř Na dlouhé vaření a dušení je ideální litinový hrnec. V mém případě tomu nebylo jinak. Musela jsem ovšem zvolit větší, než obvykle. Z kohouta této velikosti bylo osm velkých porcí. Dáme se do vaření. Jednotlivé porce masa osušíme, ze všech stran osolíme, opepříme a zprudka opečeme na olivovém oleji. Až získají kousky masa ze všech stran zlatavou barvu, vyjmeme je. Do hrnce vsypeme slaninu nakrájenou na kostičky a necháme vyškvařit. Pak přidáme na plátky posekaný česnek, později na proužky nakrájené šalotky. Vše osmahneme na tuku vypečeném ze slaniny. Pak do hrnce vrátíme opečené kousky kohouta. Přidáme mrkev nakrájenou na kolečka a řapíkatý celer nakrájený na proužky. Vše zalijeme vínem. Při vaření kohoutka na víně bývá pravidlem, že „jedna láhev patří do hrnce a druhá na stůl“. Do hrnce přidáme ještě bylinky – bouquet garni: petrželku, tymián a bobkový list. Pokud víno nezakrylo všechno maso, množství tekutiny doplníme horkým drůbežím vývarem. Na velmi mírném plameni táhneme (mijotáme) asi 2...

V posledních říjnových dnech jsem se opět přesvědčila o tom, jak je Šumava krásná. Je příjemné navštěvovat známá místa a když se vydaří počasí tak, jako tomu bylo poslední říjnový víkend, pak je to úžasné. Tělo dostalo v kopcích a na lesních cestách pořádně zabrat a tak si také žádalo příděl energie ve formě chutné potravy. Užila jsem si vaření na kamnech, ve kterých se topí dřevem a také částečnou přípravu jídla venku. Protože času bylo celkem dost, vrhla jsem se na přípravu kaštanové nádivky. Je to vlastně takový malý trénink pro přípravu oblíbeného a tradičního jídla pro vánoční svátky. Právě v tomto čase se nejčastěji připravuje pečená krůta s nádivkou. Stejně dobře však můžeme tímto způsobem naplnit i kuře. Nádivka bývá většinou mandlová, ale pokud máte po ruce kaštany, klidně je vyměňte za mandle. Kaštany stačí naříznout, upéci a pak oloupat, třeba jako tady. Jedlé kaštany Jedlé kaštany byly nazvány také „malými bochníky chleba, které dává příroda“. Kaštany jsou jedním z nejlepších zdrojů sacharidů, který je srovnatelný jen s obilninami a obilím. Jejich největší podíl tvoří škrob a sacharóza, zatímco glukóza ani fruktóza se v nich téměř nevyskytují. Neobsahují sice vitamin E a mají málo provitaminu A, ale jsou poměrně bohaté na vitamin C a vitaminy B1, B2, B6 a niacin. Koncentrace těchto látek je podobná jako v celozrnné pšenici (včetně klíčku). Díky tomu, že obsahují velké množství draslíku a málo sodíku, mají velmi dobrý vliv na lidi s hypertenzí a kardiovaskulárními poruchami. Kaštany dále obsahují hodně železa, hořčíku, vápníku, fosforu, zinku, mědi a manganu. Dodávají svalům sílu – jsou vhodné pro sportovce a těžce pracující. Tělu pak dodávají energii a mysli pocit pohody. Jsou dobrým zdrojem kalorií, vitaminů a minerálů potřebných k vývoji svalů a kostí u dospívajících. Jedlé kaštany se doporučují jako potrava pro lidi, kterým selhávají ledviny, protože jejich alkalizující účinek snižuje škodlivé množství kyselých látek v krvi. Při průjmovém onemocnění je vhodné zejména kaštanové pyré. Za syrova se mohou konzumovat, jen pokud jsou dostatečně jemné. Vždy se musí dobře pokousat. Vařené se zbaví slupky a vaří se 20-30 minut ve vodě, do které můžeme přidat aromatické byliny, jako např. kmín, fenykl nebo tymián. Pečené se připravují v troubě nebo na žhavém uhlí, a to...

Na tento nápad mne přivedla restaurace hotelu Kašperk v Kašperských Horách, kterou jsme navštívili při pobytu na Šumavě. Pokud jste v této turistické oblasti odkázáni pouze na stravování v restauracích, vůbec vám to nezávidím. Došla jsem k závěru, ze kterého mi není dobře. I v dnešní „gastronomicky vyspělejší“ době je na Šumavě velké štěstí narazit na podnik, který je příjemný po všech stránkách. Je to tak trochu ruská ruleta. Velmi zřídka je spojeno vlídné (a třeba i nekuřácké) prostředí, dobré jídlo a profesionální obsluha. Téma stravování na jinak tolik vyhlášené Šumavě by vystačilo na samostatný, velmi obsáhlý článek. Restaurace v hotelu Kašperk ale splňovala všechny naše požadavky, a to ve vysoké míře. Ta prostě stojí za návštěvu. Kachní játra v česnekovém sádle jsem si tam vybrala jako předkrm a od té doby mi nedala spát. Tak jednoduchý a velmi chutný předkrm zkusím sama připravit doma. Připravila jsem si: 300 g kachních jater asi 250 ml kachního sádla (nejlépe zbytek z výroby kachního konfitu) 2 stroužky česneku pepř Sůl na obrázku je připravena na posolení těsně před konzumací. Játra po celou dobu přípravy NESOLÍME. Kachní játra omyjeme a zbavíme drobných blan a žilek. Na přípravu bude nejvhodnější keramická miska s víčkem. Z misky nebude unikat teplo, zkrátíme tím tedy čas přípravy. A další důležitá věc: víko od nádoby zabrání znečištění trouby. Misku vymažeme rozetřeným stroužkem česneku a vyskládáme do ní játra. Z druhého stroužku si nařežeme drobné klínky a vrstvy jater jimi téměř prošpikujeme. Dbáme na to, aby žádný kousek česneku nezůstal na povrchu nebo u stěny misky, v horkém sádle by se mohl připálit a zhořknout. Povrch jater mírně opepříme… … a zalijeme rozpuštěným kachním sádlem… Přiklopenou misku vložíme do předehřáté trouby a pečeme na 200 stupňů asi 30 – 40 minut. Ideální je, pokud játra zůstanou uvnitř lehce narůžovělá. Poté necháme zchladnout, nejprve v pokojové teplotě, později v lednici. Jako příloha výborně poslouží čerstvý chléb. Kachní játra si na chlebu lehce osolíme a můžeme také posypat nakrájenou cibulkou. Takto upravená játra jsou v sádle dobře konzervovaná, takže okamžitá konzumace není nutná. Ale pro jistotu si raději připravte misky dvě 🙂 Dobrou chuť!...