Česká kuchyně ve své tučnější podobě se na mém blogu ani na mém stole neobjevuje moc často. Ale všechno, co nám chutná, je v rozumné míře našemu tělu prospěšné. Takže si prostě občas s velkou chutí dám krásně křupavé a vypečené tučnější maso a k tomu dobrý domácí bramborový knedlík. Když už se však k takovému vaření rozhodnu, vždy přemýšlím, jak si jídlo ozvláštnit. I nedělní oběd v podobě pečeného bůčku s knedlíkem může přeci vypadat zajímavě. Připravíme si následující ingredience: Na knedlíky: 1,5 kg brambor 600 – 800 g hrubé mouky 1 celé vejce 1 lžičku soli Na pečení masa: 1 kg vepřového bůčku 1 palici česneku 1 lžičku soli 5 středních cibulí Na špenát: 400 g listového špenátu 5 stroužků česneku mletý černý pepř sůl Maso se bude připravovat z celého pokrmu nejdéle a tak začneme právě jeho přípravou. Bůček nakrájíme na kostky. Oloupeme a prolisujeme česnek a rozhodně jím nešetříme, bez něho by to prostě nebylo ono. Prolisovaný česnek utřeme se solí a kostky masa v této směsi důkladně obalíme. Poslední úkon je nejlépe provést už přímo v nádobě, ve které budeme maso péci. Já pro tento případ opět použila mou milovanou remosku. Pečený bůček ve formě kostiček je dalším z jejích mistrovských kousků 🙂 Během pečení nádobou občas zatřeseme, aby se kostky masa promíchaly. Až se maso zatáhne a jeho hrany začnou zlátnout, vsypeme do nádoby cibuli nakrájenou na proužky. Cibulí opět nešetříme, dodá pokrmu chuť a šťávu. Pečeme do doby, než cibule zkaramelizuje. Maso se peče a zatím si připravíme špenát. Špenátové listy důkladně omyjeme a pokud nemáme po ruce zrovna baby-špenát, odstraníme řapíky. Listy spaříme vroucí vodou. Na pánvi s olivovým olejem zprudka osmahneme najemno nakrájený česnek. Jakmile začne růžovět, přidáme do pánve spařené a posekané špenátové listy, osolíme a lehce opepříme. Asi minutu restujeme a pak odstavíme z tepelného zdroje. Směs necháme vychladnout. A nyní je na řadě bramborový knedlík. Brambory jsme si, třeba i předchozí den, uvařili ve slupce. Zchladlé je oloupeme a prolisujeme, případně nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme vejce, sůl a postupně přidáváme mouku. Její přesné množství však bude záležet na druhu použitých brambor. Těsto dobře propracováváme až do doby, kdy se přestane lepit. Takže, pokud se těsto stále...

Většina tradičních bramborových příloh už tady byla a tedy dalším z důvěrně známých bramborových jídel jsou škubánky. Jeden má rád škubánky jako přílohu k masu, jiný s mákem nebo tvarohem. Já patřím do té první skupiny. Pro dnešek jsem připravila škubánky s masem, kterému dodá velmi zásadní chuť a vůni fenykl. Dnes opomíjené, ale pro naše babičky velmi často užívané koření. V obchodě můžeme zcela běžně koupit fenykl čerstvý, ale co semínka? Použijte je, tak jako já, na maso. Zcela závratně zvýrazní jeho chuť a voňavá šťáva nebude mít konkurenci. Fenykl Léčivé účinky fenyklu znali už staří Řekové a Římané, kteří jeho semínka jedli jako zaručený prostředek proti nadváze. Je to nejenom chutná přísada do salátů, ale i jedno z nejstarších přírodních léčiv. Původ fenyklu sahá do Středomoří, k nám se dostal díky Benediktinům, kteří jej používali při nachlazení a zažívacích potížích. Je to opravdu ideální zelenina pro všechny ty, kteří trpí na nadýmání, plnost žaludku a střev, zácpu – váže totiž jedovaté a tukové látky ve střevech. Fenyklový olej je osvědčeným prostředkem při kašli, rýmě a zahlenění nosohltanu. Obsahuje ve velké míře draslík, který je důležitý pro správnou funkci buněk, vitamin C pro imunitu a dále 12 důležitých stopových prvků a 14 aminokyselin v ideálním složení. Nezanedbatelná je i míra beta karotenu jako součást protirakovinné prevence. Čaj z plodů má uklidňující účinky. Fenykl snižuje cholesterol a posiluje imunitu i nervovou soustavu. Je to rovněž ideální prostředek při hubnutí. Váže tuky ve střevech, takže se nemohou usadit v tukových polštářcích na břichu, stehnech a hýždích. A co víc: 100 g obsahuje pouze 12 kcal. Fenyklová semínka patří k nejstarším druhům koření, používají se i k přípravě čaje při škytavce. Mohou se žvýkat po jídle k odstranění zápachu z úst. zdroj: Internet Na škubánky jsem si připravila: 1,5 kg oloupaných brambor (odrůda vhodná pro pyré) 150 g hrubé mouky sůl (na vaření brambor) Na přípravu masa budeme potřebovat: 2 vepřové panenky 300 g plátků anglické slaniny několik větviček čerstvého tymiánu dvě lžičky fenyklových semínek sůl, pepř 0,5 dcl Armagnacu (nemusí být) Škubánky s masem jsem podávala společně s ragú z lišek, na které jsem použila: 200 g lišek 100 anglické slaniny 1 kapii 1 červenou cibuli plátek másla Do středu dvojité vrstvy...

Poslední prázdninové dny jsem strávila velmi příjemně. Jako přechodné bydliště posloužila louka poblíž místa jménem Naděje. Počasí bylo nádherně letní a každý, kdo šel jen na chvilku lesem, měl hned plnou náruč hub. Součástí bydlení na stromy obklopené louce je chladný a čistý potok s tůňkou, která dovede nahradit jak koupelnu, tak i lednici. V počasí, kdy jsou lesní rána asi nejkrásnější, člověk nic dalšího snad ani nepotřebuje. Vlastně ano. Potřebuje oheň. Na vaření v takových podmínkách se vždy moc těším. Všechno jídlo voní tak nějak úplně jinak a příprava pokrmů na prudkém ohni a železné pánvi bývá někdy i dost napínavá 🙂 K jedné z večeří jsem připravila vepřové krkovičky marinované v olivovém oleji a čerstvém tymiánu. Ryngle, kterými jsem maso doplnila, částečně zastoupily třeba čatní nebo jinou podobnou přílohu. Na vaření jsem si připravila: 4 silnější plátky vepřové krkovice 150 g rynglí 2 dcl suchého růžového vína Na marinování masa (den předem): 2 lžíce olivového oleje několik snítek tymiánu čerstvě mletý pepř sůl Maso bylo naloženo ještě doma. Jednotlivé plátky masa jsem naklepala, osolila, opepřila. Důkladně jsem je potřela olivovým olejem a při skládání do plechovky hustě proložila snítkami tymiánu. Kombinaci vepřového masa a ovoce snad každý alespoň jednou ochutnal. Jestli ne doma, tak určitě v třeba v čínské restauraci. Já měla ryngle, které se svou chutí a sladkostí téměř vyrovnaly švestkám. Přivezla jsem si je sice ze Zelňáku, ale jinak by se daly klidně natrhat cestou. Různobarevných kuliček tu rostlo všude dost a byly lahodně sladké. Příprava jídla začíná rozděláním ohně. Kdo by však začal z kapsy tahat zapalovač či sirky nebo dokonce PePo, ten by se se zlou potázal! Takové moderní vynálezy do naší výbavy nepatří. Na rozdělání ohně si připravíme: ocílku křesací kámen (pazourek) troud nějaké suché médium (v tomto případě konopnou koudel) Můžeme ale také použít třeba bodlákové chmýří nebo suchý mech. Troud předem vyrobíme tak, že kus bavlněné látky pevně uzavřeme do plechové krabičky, kterou vložíme do ohně a ponecháme ji tam asi hodinu. Látka bez přístupu vzduchu neshoří, jen zuhelnatí a snadno pak zažhne, když na ni dopadne jiskra vykřesaná pomocí ocílky a pazourku. Z konopné koudele si vytvoříme malé hnízdečko, do jehož středu vložíme „ždibec“ troudu. Kamínkem pak křešeme rychlými...