Koláč, který už nemůže být více podzimní, s hruškami, se zázvorem na zahřátí a z povrchu stéká javorový sirup. Stačí se jen zakousnout a k tomu všemu si uvařit čaj nebo kávu. Koláč jsem připravila ve formě o průměru 24 cm. Použila jsem následující ingredience: • 5 pevnějších hrušek • čerstvý zázvor o velikosti dvou vlašských ořechů • 3 lžíce másla na opečení hrušek • 1 lžíce třtinového cukru Na těsto: • 200 g mandlové mouky • 3 lžíce celozrnné hladké pšeničné mouky • 125 g másla • 60 g třtinového cukru • 3 celá vejce Hrušky oloupeme, vykrojíme jadřinec a nakrájíme na plátky silné asi 0,5 cm. Zázvor oloupeme a nastrouháme na struhadle s jemnými oky. Na nepřilnavé pánvi rozpustíme máslo a na něm hrušky z obou stran opečeme. Při obracení nejlépe poslouží kuchařská pinzeta. Do pánve přisypeme třtinový cukr a necháme plátky hrušek zkaramelizovat. Z nastrouhaného zázvoru vymačkáme šťávu a přilijeme ji do pánve. V čase dušení hrušek si připravíme těsto. V míse utřeme cukr s máslem, pak přidáme vejce a mandlovou mouku. Aby zůstal koláč pevný po vyklopení, přisypeme celozrnnou mouku. Přidáme zbytek nastrouhaného zázvoru. Vše velmi dobře promícháme. Do dortové formy, kterou jsme si vyložili na dně i po bocích pečícím papírem, poklademe na dno podušené, ale nerozvařené hrušky, klidně ve dvou vrstvách, koláč tak bude hezky šťavnatý. Na hrušky rozprostřeme těsto, které rovnoměrně uhladíme stěrkou. Pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 40 minut. Mandlová mouka evokuje v ústech sladkou chuť, takže není třeba do těsta přidávat zbytečně mnoho cukru. Zchladlý koláč obrátíme hruškami nahoru a povrch zakápneme javorovým sirupem. Dobrou chuť!...

A opět tu mám meruňky, tentokrát zavařeninu. Zatím jsem vyzkoušela dva druhy, příští rok možná přidám ještě s levandulí, protože sorbet v této kombinaci je opravdu lahodný. Meruňková zavařenina s vanilkou 1800 g meruněk 1 sáček (500 g) želírovacího cukru 3:1 2 vanilkové lusky Meruňky se zázvorem 1800 g meruněk 1 sáček (500 g) želírovacího cukru 3:1 strouhaný zázvor o velikosti asi jednoho a půl vlašského ořechu Při přípravě obou zavařenin postupujeme kromě dochucení stejně. Meruňky dobře omyjeme, vypeckujeme a každou polovinu ještě překrojíme na čtyři části. V hrnci pak meruňky rozmačkáme šťouchadlem na brambory. Záleží na stupni zralosti meruněk, ale i tak budete mít v zavařenině „extra velké kousky ovoce“. Přidáme rozpůlené vanilkové lusky i vanilková semínka, která jsme nožem vyškrábli zevnitř. V případě zázvorové zavařeniny přidáme oloupaný a nastrouhaný zázvor i se šťávou, která vznikla strouháním. Promícháme se sáčkem želírovacího cukru. Udávaný poměr je 500g cukru na 1,5 kg ovoce, ale klidně dávám ovoce 1,8 kg. Zavařenina bude sladká i tak a navíc se bude báječně hodit zejména k sýru. To nám kdysi poradila naše paní domácí Aimee ve Francii. Ta kombinace je opravdu skvělá. Poté už postupujeme obvyklým způsobem. Za stálého míchání necháme asi pět minut probublávat. Z vanilkové vyjmeme pinzetou před naléváním vanilkové lusky. Horkou zavařeninu nalijeme do vařící vodou vymytých a vysušených sklenic, uzavřeme a otočíme víčkem dolů. Až zavařenina zcela vychladne, uložíme ji do sklepa nebo na jiné chladnější místo. Pokud by se vám hodila etiketa na skleničky se zavařeninou, je zde:...

Chuť takto připraveného králíka je poněkud netradiční a pikantní. Rozhodně se jí však nebojte, protože je lahodná a probudí vaše smysly. Na přípravu budeme potřebovat: 1 králíka 6 lžic tekutého medu 3 lžíce dijonské hořčice 1 lžičku strouhaného čerstvého zázvoru 1 lžičku karí 1 lžičku sušeného mletého koriandru 1 lžičku hořčičných semínek několik kuliček zeleného pepře 2 lžíce olivového oleje sůl několik šalotek několik stroužků česneku 50 g másla několik snítek čerstvého koriandru šťávu z jedné limetky Na přílohu: 250 g kuskusu 2 hrsti hrozinek 1 hrst pistáciových oříšků 0,5 litru zeleninového vývaru Králíka nejprve naporcujeme. Oddělíme dvě stehýnka, hřbet rozdělíme na tři části a použijeme také dva přední běhy. Zbytky použijeme později na vývar. Maso králíka je velmi dietní, zdravé a delikátní, ale moc ho není, bohužel. Další postup je velmi jednoduchý. Smícháme med, hořčici, strouhaný zázvor, olej, karí, sůl, sušený koriandr a hořčičné semínko. Kuličky zeleného pepře rozdrtíme ve hmoždíři a rovněž je přidáme do marinády. Porce králíka marinádou zalijeme, důkladně je v ní obalíme a necháme zakryté v chladu odležet 12 hodin. Troubu předehřejeme na 180 stupňů. Do pečící nádoby přemístíme králíka i s marinádou. Do ní přidáme celé oloupané šalotky a stroužky česneku. Porce králíka otáčíme a potíráme marinádou. Při pečení dbáme, by se pečínka nepřipalovala. Proto, je-li již marinády málo, můžeme králíka jen velmi mírně podlít horkým vývarem. Před dokončením by porce králíka měly mít karamelovou barvu. Nakonec přidáme do šťávy pro zjemnění máslo. Mezitím si připravíme kuskus. Promíchaný s nakrájenými hrozinkami ho ve větší misce zalijeme horkým vývarem v poměru asi 1 díl kuskusu : 2 díly vývaru. Vše promícháme a necháme odstát. Po deseti minutách opět promícháme a na dalších asi pět minut zakryjeme. Můžeme podávat. Na nahřátý talíř dáme porci kuskusu, který posypeme nasekanými pistáciovými oříšky. Porci králíka společně se šťávou, karamelizovaným česnekem a šalotkami posypeme nahrubo nakrájeným čerstvým koriandrem. Pokud na specifickou chuť čerstvého koriandru nejste zvyklí, raději se mu vyhněte nebo ho nahraďte plocholistou petrželkou. Poté vše zakápneme limetkovou šťávou. Dobrou chuť!...

Za chvíli jsou tu Velikonoce – svátky, které symbolizují jaro. Jídlo na stole hýří barvami a venku se začínají zelenat lístečky na stromech a také bylinky. Jedním z typicky velikonočních pokrmů je také nádivka. Většina z nás sáhne po osvědčeném rodinném receptu. Ale pokud váháte, vyzkoušejte třeba ten můj. O velikonoční nádivce Dnes jsou nádivky v kuchyni samozřejmostí. Nejslavnější je ta velikonoční, která se stala nedílnou součástí těchto svátků. Těsto vytvořené z vajec, krájených housek, spousty jarních zelených bylinek, muškátového květu i oříšku a různých druhů masa. Bylinkám vévodí jarní kopřiva, ale i kontryhel, popenec, petrželka, pažitka či špenát. Z mas, kterých má být několik, se používá vepřové, skopové, králičí, jehněčí, kozlečí, uzené či telecí. A právě od používání masa z telecí hlavy se kdysi ustálilo používání názvu hlavička. V Pošumaví a na Chebsku se ale velikonoční nádivce říkalo jeřábek. Proč? Již v 16. století jsou zapsány zprávy, že typickým velikonočním pokrmem panstva byl jeřábek – „řežábek“. Tedy vzácný pták, dávaný jako čestný dárek právě k Velikonocům. Pečený jeřábek se ale v podzámčí časem změnil v dostupnější nádivku. zdroj: V. Malovický Suroviny: 6 housek 250 g vařeného uzeného masa 250 g telecí plece 6 vajec (vejce : housky platí 1 : 1) 250 ml plnotučného mléka 70 g másla svazek plocholisté petrželky svazek čerstvých kopřiv (nebo meduňky) velký svazek pažitky muškátový oříšek špetka mletého zázvoru mletý černý pepř sůl podle chuti strouhanka máslo na vymazání formy Kousky telecího masa povaříme ve vodě s jednou mrkví, petrželí, kouskem celeru, napůl rozkrojenou cibulí a stroužkem česneku. Přidáme několik kuliček černého pepře, nového koření a sůl. Maso vkládáme do vroucí vody, protože chceme, aby zůstalo chutné a šťavnaté. Pokud bychom chtěli chutný vývar, vložili bychom maso do studené vody. Housky nakrájíme na pravidelné kostičky a vsypeme do větší nádoby. Přidáme na malé kousky pokrájené vařené uzené maso. Po vychladnutí přisypeme i pokrájené vařené telecí maso. Přidáme najemno nasekané bylinky – petržel i pažitku. Místo mladých kopřiv můžeme použít svazek meduňky. Vše dobře promícháme. Z vajec, která jsme před použitím nejméně na hodinu vyndali z chladu, aby měla pokojovou teplotu, což je důležité pro úspěšné našlehání sněhu z bílků, oddělíme žloutky a rozkvedláme je ve vlažném mléce, do něhož jsme před tím přidali...

Letos naposledy jsem si užila hrušky. Některé jsem ochutnala a z většiny jsem vyrobila domácí zavařeninu. A ne jen tak ledajakou: tahle se zázvorem bude léčivá. Zázvorovník lékařský – zázvor (Zingiber officinale) Pochází z Jižní a Střední Asie. Kořením, které používáme, je oddenek obsahující éterické oleje a pryskyřice, prokukující typickou chuť. Oddenku se také říká „zázvorový kořen“, i když se botanicky o kořen nejedná. Zázvorový čaj a zázvorová lázeň se v asijské alternativní medicíně ordinují při revmatismu, svalových bolestech či nachlazení. Zázvor povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení a uvolňuje žaludeční křeče. zdroj: Lexikon koření Hrušky mají velký obsah vody, která se přípravou odpaří, takže jeden kilogram hrušek vystačil právě jen na dvě sklenice na fotografii. Hrušky oloupeme a zbavíme jadřinců. Nakrájíme na malé kostičky – čím pevnější plody, tím menší kostičky. Lehce se rozvaří, ale přesto bude při konzumaci v každém soustu několik kousků ovoce. Vsypeme je do hrnce a na mírném plameni částečně „rozdusíme“. Můžeme přidat velmi malé množství (asi dvě lžíce) vody. Asi jednu lžíci nastrouhaného čerstvého zázvoru přidáme k rozměklým kouskům hrušek. Část hrušek můžeme rozmačkat vidličkou nebo šťouchadlem na brambory. Důkladně promícháme, přidáme šťávu z poloviny citrónu a vsypeme 250 g třtinového želírovacího cukru. Hrušky, zázvor a želírovací cukr přivedeme k varu a za stálého míchání vaříme na mírném plameni asi 6 minut. Horkou hmotu nalijeme do vroucí vodou vymytých a vysušených sklenic, uzavřeme a otočíme víčkem dolů. Až zavařenina zcela vychladne, uložíme ji do sklepa nebo na jiné chladnější místo. Hrušková zavařenina se, stejně jako meruňková nebo třešňová, dá také výborně využít v kombinaci s různými druhy sýrů. Dobrou chuť!...