Pro obyčejné pečené kuřátko mám od malička slabost. V dobách, kdy nebylo grilované, přesolené (a divně marinované) kuře v každém obchodě a v každém stánku, bylo pro mne grilované nebo obyčejně pečené kuře doma vždycky svátkem. Patřilo a dosud patří mezi moje nejoblíbenější jídla, protože moc ráda okusuji kostičky a v případě dobře pečeného kuřátka neodolám ani chrupavkám, abych podpořila ty v mém těle a potěšila mlsnou duši 🙂 Z dobře pečeného kuřátka nezbyde na mém talíři téměř nic. Velmi ráda vzpomínám na návraty z letního tábora nebo jarních prázdnin, kdy mne doma čekalo (předem „objednané“) jídlo: pečené kuře, vařené brambory a okurkový salát. Poezie… V případě tohoto kuřete jsem tedy neuvažovala o jiné možnosti, zejména proto, že kvalitní kuřecí maso je fajn si vychutnat v té nejobyčejnější úpravě – prostě pečené. A kukuřičné kuře nepochybně mezi kvalitní maso patří. Už na první pohled je patrný rozdíl v barvě kůže i masa. Ke kuřátku jsem do trouby přidala i zeleninu, kterou máme v tomto čase po ruce a vznikla tak barevná a zajímavá příloha. Na vaření bude třeba: 1 kukřičné kuřátko o váze asi 1,2 kg 3 lžíce olivového oleje sůl svazeček čerstvého tymiánu 6 menších brambor 3 jablka 6 šalotek 2 fenyklové bulvy 10 stroužků česneku 100 g másla svazeček karotky 0,1 dcl Calvadosu balzamikový ocet třtinový cukr Kuře dobře omyjeme, uvnitř i na povrchu dobře prosolíme. Svážeme stehýnka, aby držela u těla kuřete, ale ještě před tím do břišní dutiny vložíme kus másla a několik větviček čerstvého tymiánu. Kuře položíme nejprve na prsa do pečící nádoby, kde jsme po dně rozetřeli trochu olivového oleje. Pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů do doby, než kůže začne chytat barvu. A můžeme začít s přípravou zeleniny. Brambory dobře omyjeme a nakrájíme na čtvrtiny. Pokud mají slabší slupku, neloupeme je. Červenou papriku nakrájíme na širší proužky, šalotky pouze oloupeme, ale ponecháme v celku. Pro pečení jsem zvolila také fenykl, který je prostě skvělý a pečený chutná neodolatelně. Fenyklové bulvy jsem rozkrojila po délce na čtvrtiny. Stroužky česneku ponecháme ve slupce, upečené půjdou krásně vyloupnout. Jablkům odstraníme jadřinec a nakrájíme je na menší dílky. Kuře v troubě obrátíme prsíčky vzhůru a troubu zmírníme asi na 150 stupňů. Asi 45 minut před...

Svíčková bezpochyby patří ke svátečním jídlům. Pro mne je královnou českých omáček a podle toho je k ní třeba přistupovat. Věnujte jí dostatek času, kvalitní ingredience a ona vám to stokrát oplatí. Pro název tohoto pokrmu existuje více vysvětlení. Jednak to, že se původně připravoval z části hovězího, které se nazývá svíčková. A dále také to, že maso, které se k jeho přípravě používalo, bylo v těle zvířete obklopeno tukem, z něhož se ve středověku vyráběly svíčky. Ať tak či onak, pod názvem svíčková si drtivá většina nás všech představí hovězí pečeni se smetanovou omáčkou, jejíž základ tvoří kořenová zelenina. A je podávána v převážné většině případů s houskovým knedlíkem. Receptů na svíčkovou je na světě tolik, kolik kuchařů ji bude vařit. Já uvádím ten můj, který sice připravuji s hovězím masem, ale ve svém výsledku se způsobem přípravy a použitým kořením blíží úpravě zvěřiny. Recept je proto i pro úpravu zvěřiny (srnčí, vysoké i zajíce) vhodný. S přípravou je třeba začít tři až čtyři dny před konzumací. V obchodě je dobré vybrat takzvanou falešnou svíčkovou, tedy kulatou plec (kužel). Svým tvarem se té pravé podobá a nakrájené plátky pečeně z falešné svíčkové vypadají na talíři velmi úhledně. Doma maso zbavíme blan a prošpikujeme slaninou. Mně se lépe pracuje se špikovacím nožem než s jehlou. Do masa prořízneme nožem otvor, do kterého vsuneme hranolek slaniny. Špikování nám půjde lépe od ruky, když si slaninu (klidně večer předem) nakrájíme na hranolky potřebné velikosti a ty naskládáme jeden vedle druhého na prkénko (nebo do plastové nádoby) a uložíme do mrazáku. Takto připravená slanina pak do masa pronikne daleko lépe. Na přípravu – naložení tři dny před dnem vaření, budeme potřebovat: 1,5 – 2 kg falešné svíčkové 100 g uzené slaniny 1/2 menší celerové bulvy 3 mrkve 2 petržele 2 cibule pár stroužků česneku 20 kuliček černého pepře 10 kuliček nového koření 15 kuliček jalovce 3 bobkové listy ocet v poměru 1:2 dílům vody Množství vody (společně s octem a zeleninou) určíme tak, aby naložené maso bylo v nádobě zcela ponořené. Vodu smícháme s octem, nakrájenou zeleninou a kořením. Nesolíme! Nálev necháme přejít varem a do ZCELA VYCHLADLÉHO vložíme našpikované maso. Nádobu uchováváme v lednici nebo v jiné dostatečně chladné místnosti. Vždy...

Svatomartinská husa už je snědena, ale to neznamená, že si nemůžeme pro kteroukoliv sváteční příležitost na huse pochutnat. Letos jsem se hned po svátku Svatého Martina vydala na pár dnů do přírody – na mou oblíbenou Šumavu. V chalupě, kde v kuchyni praskají kamna a dřeva není nikdy dost, se v chladném počasí vaří nádherně. Rozhodla jsem se proto i tentokrát užít si vaření ve stejných podmínkách, v jakých jsem loni připravovala perličku s kaštanovou nádivkou. Času byl dostatek a navíc: Tučnější porce lze kdykoliv spálit na pěší túře. Zatímco v Praze byla inverze, při cestě na Antýgl, Turnerovu chatu nebo Modravu bylo slunečno a mrazivo. Takové počasí mám moc ráda. Kolem kamenů v řece Vydře se už začaly tvořit ledové plochy a téměř každý tekoucí pramínek vody v lese byl už také pod ledem. Na pastvinách se pásly různobarevné krávy a na Turnerově chatě jsem znovu měla štěstí na Vydrýska, letos tam byli dokonce dva… Den, který jsem se rozhodla věnovat vaření, byl asi nejchladnější, ale o to více fotogenický… Příprava slavnostního pozdního oběda bude náročná a dlouhá a proto bylo třeba den zahájit vydatnou snídaní… Husu, objednanou a zakoupenou u chovatele v pražské Holešovické tržnici, jsem večer před přípravou důkladně očistila, z břišní dutiny vyjmula přebytečné sádlo (to jsem později přidala k huse do pekáče) po povrchu i uvnitř řádně nasolila a okmínovala. Huse je třeba odříznout koncové části křídel a společně s droby je později použít třeba na vývar nebo kaldoun. Do bříška se šestikilové huse také vešla tři krásná jablíčka. Jejich vůně při pečení rafinovaně prostoupí husí maso a dodá mu lahodnou chuť. Kůži husy je dobré na bocích a v okolí stehen opatrně propíchnout kuchyňskou jehlou, aby se sádlo lépe vypékalo. V žádném případě se ale nesmí píchnout až do masa. Vytékala by pak z něj i šťáva a pečínka by byla příliš vysušená. Husu jsem už na pekáči dobře zakryla alobalem, aby se kůže záhy nepřipálila, podlila trochou vody a pekla velmi pomalu. Maso tak zůstalo krásně šťavnaté a já měla čas připravit všechny přílohy. Husu jsem zpočátku asi 1 hodinu pekla obrácenou na pekáči prsíčky dolů. Po hodině jsem ji obrátila a pekla ji na zádech za občasného mírného podlévání horkou vodou...

Na setkáních pod stany bývá ta pravá chvíle si uvařit nějakou kotlíkovou specialitu. Stačí jen dostatek dřeva a také dostatek času. Vaření v kotlíku rozhodně není příprava minutkového jídla, dlouhé dušení má na maso blahodárný vliv a vždy máte dost porcí pro přátele… Bizoní maso jsem koupila naprostou náhodou a přemýšlela o jeho nejvhodnější úpravě. Myšlenku uvařit z něj guláš jsem okamžitě zavrhla jako svého druhu gastronomické zvěrstvo a snažila se dopátrat informací, jak by asi postupovala při jeho úpravě kuchařka z původního etnika obývajícího lesy na východě severoamerického kontinentu. Tedy žádná mletá paprika, žádný pepř a jiné netypické pochutiny nepřipadaly v úvahu. Kromě plodin, které lesní indiáni sami pěstovali, používali též volně rostoucí lesní plody, které do zásoby sušili a také byliny. Naštěstí nám mezi lidmi, kteří se o život původních obyvatel Ameriky zajímají, pár přátel a ti mně poskytli cenné rady. Na přípravu dušeného bizoního masa jsem nakonec použila: 1700 g bizonního masa 2 cibule jednu dýni 200g sušených brusinek 1 cuketu 2 kukuřičné klasy svazek bylinek (rozmarýn, šalvěj, tymián, oregano) olej ze slunečnicových semínek sůl Podobná letní kuchyně bývá vybavena nejen nádobím… Nezbytné jsou také pomůcky pro rozdělání ohně. Mezi ty patří např. březová kůra, kterou nejlépe uchráníme od vlhkosti ve váčku vyrobeném z vysušeného zvířecího močového měchýře. Dále je samozřejmě třeba voda, která bývala uchovávána ve vysušených a vydlabaných tykvích. Jako zátka pak posloužil třeba kus vyschlého kukuřičného klasu… Základem jídelníčku severoamerických lesních indiánů byly tři posvátné plodiny označované v mytologii Čerokýzů jako „Tři sestry“: kukuřice, fazole a tykve (dýně). Kombinací těchto plodin si indiáni zajistili základní zdroj kalorií včetně nezbytných minerálů a vitamínů prakticky na celý rok. Kukuřice je ideálním základem lidské stravy. Chybí jí ovšem dvě nezbytné aminokyseliny – lysin a tryptofan, a dále vitamin B2 a niacin. Tyto látky se nacházejí ve fazolích. Tykve jsou zase výtečným zdrojem vitaminu A a z jejich semen lze získat kvalitní rostlinný tuk, který kukuřice ani fazole nemají. Tři sestry doslova vybízejí ke společnému pěstování na jednom poli. Fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že...

Rajčata, bazalka a balzamikový ocet – to se hned každému vybaví Itálie. A k tomu všemu klobása. Měla by být málo tučná, nejlépe z hovězího masa. Mně se ale zrovna dostaly do rukou výborné klobásy z masa pštrosího, které je někdy s hovězím porovnáváno. Pštrosí maso Pštrosí maso je tmavě červené, jemné, křehké a libové. Velmi dobře se hodí do jídelníčku diabetiků a taky těch, kteří se vyhýbají purinům (ty obsahuje např. maso drůbeží). Je také velmi vhodné při redukční dietě. Neobsahuje téměř žádný tuk, má nepatrné hodnoty cholesterolu, vysoký obsah proteinu a je mimořádně jemné. Pštrosí vejce jsou vzhledem k chuti a vlastnostem plně srovnatelná s vejci drůbežími, nutričními hodnotami se nejvíce přibližuje vejcím křepelčím. Když z jednoho pštrosího vejce připravíme obyčejnou smaženici, můžeme na ni ke stolu pozvat až deset lidí. Vysoce je také ceněna pštrosí kůže, která je vynikajícím materiálem pro výrobu luxusních kabelek a bot. Pštrosí peří se pak používá třeba jako dekorace zejména uměleckých kostýmů. V Česku už Českomoravská společnost chovatelů eviduje kolem 190 chovů. Zdroj: internet A tady je návod na chutné a rychlé jídlo: Připravíme si: 6 klobás vhodných k pečení 1 balení cherry rajčat 3 červené cibule 1/2 palice česneku balzamikový ocet svazeček čerstvé bazalky olivový olej Kromě klobás postačí pouze několik surovin, které má každý milovník dobrého jídla doma… Pracovní postup bude velmi jednoduchý. CIbuli nakrájíme na proužky, česnek na plátky, rajčata na poloviny. Trochu cibule i česneku nasypeme na dno pečící nádoby, které jsme před tím zakápli olivovým olejem. Na vrstvu cibule poskládáme klobásky, posypeme druhou polovinou posekané cibule a česneku a zároveň do pečící nádoby poskládáme poloviny třešňových rajčátek. Pokud budou rajčátka menší, můžeme je nechat vcelku. Přidáme také několik lístků čerstvé bazalky. Vše zakápmene olivovým olejem a balzamikovým octem. Pečeme asi 20 minut do doby, než budou klobásy dostatečně prohřáté a z rajčat, cibule a balzamikového octa se vytvoří lahodná šťáva. Podáváme ihned s kusem dobrého pečiva. Dobrou chuť!...