Naprosto vysušený tenký plátek kuřecího masa, na něm jen tak leží kus kompotované broskve a to celé je pokryté plátkem eidamu, který, lehce zchladlý, vyžaduje ten nejostřejší nůž a pevné nervy. Tak na tuto variantu proslulých „kuřecích prsou Florida“ prosím okamžitě zapomeňte! Na kombinaci kuřecího masa, ovoce a dobrého sýra není nic špatného. Napadla mne však trochu jiná, nepoměrně pohlednější a chutnější varianta. Tu si můžete vyzkoušet hned, až nažhavíte gril. Dobře však poslouží i steaková pánev. Na dvě porce si připravíme: 1 kuřecí prsa 2 broskve šťáva z 1 citrónu směs listových salátů (rukola, dubový salát) olivový olej 2 dcl smetany 100 g tučnějšího sýra s modrou plísní (Modřenín, Roquefort, Dorblue) sůl, pepř Kuřecí prsa naklepeme a potřeme olivovým olejem. Maso položíme na rozpálený gril nebo steakovou pánev a pečeme asi 10 minut z každé strany. Po otočení masa, asi tři minuty před koncem pečení přidáme na gril k masu rozpůlené, pecky zbavené broskve řezem dolů. Ogrilované maso ochutíme solí a pepřem, ale jen velmi jemně. V kastrůlku zahřejeme smetanu, do ní nastrouháme sýr s modrou plísní a pečlivě mícháme, dokud se nerozpustí. Hotovou sýrovou omáčku udržujeme v teple. Směs salátových listů opláchneme pod tekoucí vodou, osušíme (já používám odstředivku) a ochutíme zálivkou vytvořenou z olivového oleje a citrónové šťávy. Doporučuji poměr 2-3 díly oleje na 1 díl šťávy. Na talíř naaranžujeme ochucené zelené salátové listy a na jejich vrchol posadíme poloviny grilovaných broskví. Grilované kuřecího maso nakrájíme na asi 1 cm tenké proužky a ty rozložíme na salátové listy. Vše bohatě zakápneme omáčkou ze sýra s modrou plísní. Ihned podáváme. Talíř můžeme ozdobit několika květy sedmikrásek. Už kdysi mi jedna bylinkářka pověděla, že sníst denně sedm květů sedmikrásky je nejlepší prevence proti bolestem hlavy. A když už tak máme rozpálený gril, můžeme vyzkoušet i další tip: Grilovat můžeme kvalitní maso, ryby, některé druhy zeleniny a také ovoce. Maso je lépe po odstavení z horkého grilu nechat chvilku v teple odpočinout – bude pak šťavnatější. Pokud na grilu připravujeme steaky, musíme dbát na to, aby maso před grilováním mělo pokojovou nebo dokonce i vyšší teplotu. Pro krvavé steaky to platí dvojnásob, jinak by zůstaly uvnitř studené. Před grilováním tedy vyndejte maso z lednice včas, aby se ohřálo na...

Advent je sváteční období. A pro tento čas jsem si připravila tak trochu sváteční pokrm, který byl z velké části inspirován mými stále ještě obrovskými zážitky z dovolené ve Francii. Ostatně, většinu surovin na jeho přípravu jsem si z té země také dovezla. Kombinace, kterou vám nabízím, se výborně hodí na začátek zimy, kdy ve sklepě máme hrušky a zároveň nám pečené kaštany připomínají nadcházející Vánoce. Znovu, tak jako loni, jsem si pochutnávala na kombinaci pečených kaštanů a portského vína a se všemi těmi vůněmi a chutěmi jsem si trochu pohrála. Na přípravu pro 2 osoby budeme potřebovat: kachní prsa o vázce cca 450 g 3 lžíce kachního sádla na opečení 2 lžíce medu (nejlépe kaštanového) 2 lžíce portského 0,5 dcl kaštanového sirupu 3 čerstvé hrušky 2 šalotky 2 snítky čerstvého rozmarýnu plátek másla 2 dcl suchého bílého vína 4 lžíce hnědého cukru šálek bylinkového vývaru malé brambůrky vhodné pro vaření v mikrovlnné troubě 10 jedlých kaštanů Začneme tím, že si upečeme kaštany. Každý z nich nejprve nařízneme do kříže a na pánvi pečeme nasucho asi 10-15 minut. Upečené kaštany oloupeme a nasekáme na hrubší kousky. Teď si připravíme pošírovanou hrušku. Tato úprava bývá obvyklejší s červeným vínem a taková hruška má pak více využití. Jako téměř samostatné jídlo nebo jako příloha k masu. Výtečná je také ke zvěřině. Pro pošírování je lépe vybrat trochu pevnější hrušky. Oloupeme je, vykrojíme jádřince a nakrájíme na silnější plátky. Současně si nakrájíme šalotky na slabé proužky. Na másle šalotky zlehka osmahneme a přidáme hnědý cukr. Necháme lehce zkaramelizovat. V zápětí přidáme nakrájené hrušky, 0,25 dcl kaštanového sirupu a několik snítek rozmarýnu. Vše zalijeme bílým vínem. Když se směs začne vařit, stáhneme zdroj tepla na minimum a hrušky vaříme do mírného změknutí. V tomto případě asi 5 minut. Zatímco se připravují na plotně hrušky, upečeme si brambory. Použila jsem miniaturní brambůrky, které jsem si přivezla z Francie. V našich obchodech jsem však viděla podobné, ve slupce, vhodné k vaření v mikrovlnné troubě. Brambory pečeme na 200 stupňů v zapékací nádobě. Po patnácti minutách přidáme dvě lžíce kachního tuku a lehce brambory promícháme. Všechny pak posypeme sušeným rozmarýnem. Ten čerstvý by se nám v troubě mohl lehce připálit. Brambory pečeme přibližně dalších 10 minut....

Na tento nápad mne přivedla restaurace hotelu Kašperk v Kašperských Horách, kterou jsme navštívili při pobytu na Šumavě. Pokud jste v této turistické oblasti odkázáni pouze na stravování v restauracích, vůbec vám to nezávidím. Došla jsem k závěru, ze kterého mi není dobře. I v dnešní „gastronomicky vyspělejší“ době je na Šumavě velké štěstí narazit na podnik, který je příjemný po všech stránkách. Je to tak trochu ruská ruleta. Velmi zřídka je spojeno vlídné (a třeba i nekuřácké) prostředí, dobré jídlo a profesionální obsluha. Téma stravování na jinak tolik vyhlášené Šumavě by vystačilo na samostatný, velmi obsáhlý článek. Restaurace v hotelu Kašperk ale splňovala všechny naše požadavky, a to ve vysoké míře. Ta prostě stojí za návštěvu. Kachní játra v česnekovém sádle jsem si tam vybrala jako předkrm a od té doby mi nedala spát. Tak jednoduchý a velmi chutný předkrm zkusím sama připravit doma. Připravila jsem si: 300 g kachních jater asi 250 ml kachního sádla (nejlépe zbytek z výroby kachního konfitu) 2 stroužky česneku pepř Sůl na obrázku je připravena na posolení těsně před konzumací. Játra po celou dobu přípravy NESOLÍME. Kachní játra omyjeme a zbavíme drobných blan a žilek. Na přípravu bude nejvhodnější keramická miska s víčkem. Z misky nebude unikat teplo, zkrátíme tím tedy čas přípravy. A další důležitá věc: víko od nádoby zabrání znečištění trouby. Misku vymažeme rozetřeným stroužkem česneku a vyskládáme do ní játra. Z druhého stroužku si nařežeme drobné klínky a vrstvy jater jimi téměř prošpikujeme. Dbáme na to, aby žádný kousek česneku nezůstal na povrchu nebo u stěny misky, v horkém sádle by se mohl připálit a zhořknout. Povrch jater mírně opepříme… … a zalijeme rozpuštěným kachním sádlem… Přiklopenou misku vložíme do předehřáté trouby a pečeme na 200 stupňů asi 30 – 40 minut. Ideální je, pokud játra zůstanou uvnitř lehce narůžovělá. Poté necháme zchladnout, nejprve v pokojové teplotě, později v lednici. Jako příloha výborně poslouží čerstvý chléb. Kachní játra si na chlebu lehce osolíme a můžeme také posypat nakrájenou cibulkou. Takto upravená játra jsou v sádle dobře konzervovaná, takže okamžitá konzumace není nutná. Ale pro jistotu si raději připravte misky dvě 🙂 Dobrou chuť!...

Abych se ještě držela zimních jídel v podobě nastavované kaše kaše nebo lepenice, nesmím zapomenout na šoulet. Další jídlo, které se dříve připravovalo častěji. Dnes je poněkud zanedbávané, ač je zdravé a hlavně chutné. Je to tradiční židovský pokrm – kachna (spíše však husa) se šouletem. Někdo, kdo není vázán zákazem požívat některé potraviny, by třeba pečenou husu nebo kachnu raději vyměnil za vepřovou kotletu. V jidiš se šoulet správně vyslovuje čolent. Slovo pochází ze středověkého francouzského chaud-lent čili pomalé ohřívání. Tradičně se dělá v peci ve velkém keramickém hrnci s husou nebo s kachnou, jejichž tuk se rozpustí a promíchá s hrachem a kroupami, k nimž se přidává třeba cibule, česnek, majoránka, pepř nebo bobkový list. Všechno se do hrnce nahází zároveň, promíchá a dá do vyhřáté, ale už netopící pece v pátek odpoledne (o šábesu se nemá zapalovat oheň, smí jen dohořívat), tam se celou noc ohřívá a peče a dopéká až do šábesového oběda. zdroj: B. Kuras, Pravicová kuchařka Kachní (nebo kačeří-jsou větší) stehýnka upečeme na 160 stupňů asi 2 a půl hodiny, většinu času zakrytá. Nebo můžeme použít stehna konfitovaná, která jsme buď koupili (v plechovce je jich obvykle pět zalitých v kachním sádle) nebo si vyrobili podle mého receptu na konfitovaná kachní stehna. Stehýnka vytažená z tuku v konzervě se pouze na pánvi opečou z obou stran. Vakuovaná kačeří stehýnka z Lahůdkářství Sváček Na šoulet budeme potřebovat: • 500 g suchého hrachu (já měla půlený) • 300 g krup • 3 střední cibule • několik stroužků česneku • 1 vrchovatá lžíce majoránky • sůl • pepř • kachní sádlo • cca 2 dcl hovězího nebo drůbežího vývaru Nejprve uvaříme předem namočený hrách v osolené vodě do měkka. Kroupy rovněž uvaříme v osolené vodě v jiném hrnci, když jsme je před tím důkladně propláchli studenou vodou. Obojí po uvaření slijeme přes cedník a necháme okapat. Na pánvi rozehřejeme trochu kachního sádla. Jde to rychle, kachní sádlo nikdy tak úplně neztuhne. Na něm osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli dozlatova. Pekáč nebo jinou zapékací nádobu vymažeme kachním sádlem a nasypeme do něho hrách, kroupy a osmaženou cibulku. Přidáme prolisovaný česnek, majoránku, dle chuti opepříme a osolíme a zalijeme vývarem. Dobře promícháme a pečeme v troubě vyhřáté na 180 až...

Jak tohle jídlo vlastně nazvat? Také třeba „dietní Bigos“. Hodně se Bigosi podobá a je to vlastně jeho odlehčená verze. Ideální nádobou na přípravu bude znovu náš starý známý litinový hrnec. Jídla, která musí dlouho probublávat, jsou pro zimu a litinový hrnec jako stvořená. V průběhu přípravy tohoto receptu jsem však zjistila, že ten můj hráškově zelený litiňáček začíná být malý. Ale nakonec se tam všechna ta drůbež vešla. Nic jiného jí prostě nezbylo. Něco o kysaném zelí: Po 1 až 3 měsíčním kvašení se kysané zelí dá v chladnu nebo po sterilaci uchovat několik měsíců až do sklizně čerstvého zelí. Kysání tedy umožňuje, aby se zelí mohlo konzumovat po celý rok. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitaminu C. Kromě toho při kvašení vznikající kyselina mléčná je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říci nedá. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebné ke tvorbě hormonů. V kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek. Zelí umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Dále aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. zdroj Internet Takže postupně do litiňáčku přišlo: 1000 g kysaného bílého zelí 8 kuřecích špalíčků (horních stehen) bez kůže 2 kachní zadní čtvrtky (s kůží) 4 cibule 200 g sušených švestek 2 hrsti sušených hub 2 bujónové kostky 1 rajský protlak 1,5 dcl suchého červeného vína bobkový list nové koření celý pepř mletý pepř sůl dle chuti (dle mé zkušenosti solit není třeba) Houby jsou nasušené z loňského sběru a nádherně voní… Nejprve si připravíme maso. Kdo by chtěl mít toto jídlo ještě více dietní, může použít oba druhy masa bez kůže. Já mám ale vůni kachního tuku ráda a tak jsem zadní kachní čtvrtky použila...