V květináčích za oknem i na zahradě se začínají zelenat bylinky. Jaro mám moc ráda a na všechnu tu zeleň, včetně zeleného listí na talíři, se moc těším. Letos jsem si zatím alespoň zasadila řeřichu a nejen tu. Dokonce jsem obarvila několik vajec. Vlastně jsem si doma připravila takové malé Velikonoce kvůli vám, čtenářům. Ráda bych na svém blogu připravila příjemnou velikonoční atmosféru už teď. Na barvení vajec bylo potřeba pouze několik málo věcí: nejlépe bílá vejce pár lístků koriandru a rukoly 1 pár punčoch (mně stačil na 12 vajec) režná nit Lísteček na vejce jsem „přilepila“ pomocí malinkého kousíčku másla pokojové teploty. Jen tak při obalování punčochou zůstal na požadovaném místě. Do hrnce jsem nasypala cibulové slupky z asi dvanácti středně velkých cibulí a přidala lžíci octa. Vejce jsem do cibulových slupek vložila a mírným varem zahřívala asi 25 minut. Vejce jsem pak vylovila a přemístila do skleněné misky. Až po úplném zaschnutí jsem z vajec odstranila tkaninu a zelené lístečky. Nejlépe je vejce naleštit kouskem špeku nebo vepřovým sádlem v kousku kuchyňské utěrky. A můžeme se radovat z téměř bronzových vajec… Přeji vám všem veselé Velikonoce a pěkné jaro!...

Všechno uzrálo najednou: třešně, rybíz, angrešt. Sklízeli jsme levanduli, bylinky kvetly o sto šest a my měli co dělat. Přemýšlela jsem, jak naložím s angreštem. Část otrhaného putovala do mrazáku a z části by se dal udělat džem s kousky ovoce. Ale myslela jsem spíše něco méně obvyklého. Tak tedy čatní. Sladkokyselá chuť angreštu by v kombinaci s masem mohla být to pravé. Angrešt   Obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citrónovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Cukru obsahuje méně než 10%, především fruktózu. Obsahuje stejně vitamínu C jako citrony, vitamín E, dále menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď. Dále křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny a to také srdci prospívá.   Zdroj: Wikipedie Takže jsem si připravila: 1 kg angreštu 2 dcl Cidre 300g krystalového cukru 3 lžíce rozinek naložených v rumu několik snítek rozmarýnu 1/2 lžičky hořčičných semínek kousek skořice Vlastně jsem přísady přidávala až při vaření, protože jsem čekala, jak se rozvine výsledná chuť. Angreštové plody jsem propláchla vodou a odstranila nůžkami stopky a spodní konce plodů. Do woku jsem nalila cidre, nasypala cukr a rozpůlený angrešt jsem v této směsi nechala vařit. Když plody trochu změkly, přidala jsem pár snítek rozmarýnu. Jeho vůně se k angreštu výborně hodí. Angrešt se vařil, pouštěl sladkou šťávu a vše bylo čím dál hustší. Přidala jsem tedy rozinky naložené v rumu. Stačí mít skleničku takto naložených rozinek v lednici stále. Jsou ideální do jablečného závinu. Pak už jsem jen přidala pár hořčičných semínek a kousek skořice. Když se angrešt takřka rozvařil, odstranila jsem větvičky rozmarýnu a skořici. Čatní jsem pak dala do předem vařící vodou vylitých a pak vysušených sklenic. Při ochutnávání výsledku svého snažení jsem byla příjemně překvapena. Přírodní hovězí roštěná a angreštové čatní byla ta správná volba. Z jednoho kila angreštu jsem získala dvě 250 ml sklenky čatní. Pro čas grilování je to myslím docela vhodná příloha k masu na prostřený stůl. Dobrou chuť!...

Pro nás zatím ne zrovna obvyklá a typická věc. Teď, v době výroby různých chutney a marmelád jsem se také nechala inspirovat. Potřebujeme jen větší množství cibule a já si na to vyhradila část jednoho deštivého odpoledne. Na cibulovou marmeládu je třeba: 1 kg žluté cibule 4 ks červené cibule 1/8 másla (třeba s kapkou olivového oleje) 3 lžíce medu 2 lžíce hnědého cukru balzamikový ocet sůl, pepř dle vlastního uvážení Cibuli oloupeme a nakrájíme na proužky. Až si utřeme slzy, dáme si na sporák rozehřát tuk. Použila jsem máslo, protože chuť cibule na másle má své kouzlo. Přidala jsem, možná ze zvyku, trochu olivového oleje. Mám to tak prostě ráda. Přemýšlela jsem, v čem se celé to množství bude tak nejlépe míchat a nebude se připalovat. Nakonec moje volba padla na litinový hrnec. A ukázalo se, že jsem se nemýlila. Teplo se po silných stěnách rovnoměrně rozloží, takže se cibule nepřipaluje, ale je jí pořádně horko 🙂 Až se množství cibule v hrnci zmenší tak o polovinu, dochutíme cukrem, medem, balzamikem a solí – vším podle vlastní chuti. Mnou uvedené množství je orientační. Jako parfém můžeme použít snítku tymiánu, kterou před naplněním do sklenic zase vyndáme. Teď už jen trpělivě mícháme a ochutnáváme. Když se ručičky na hodinách posunou asi o hodinu a půl, máme možná hotovo. Cibule by měla být krásně vláčná a neměla by křupat. Hotovou cibulovou marmeládu plníme do sklenic, které jsme před tím vylili vařící vodou a nechali vyschnout. Recept jsem vyzkoušela poprvé a zařadila jsem jej rovnou mezi „Oblíbené evergreeny“. Cibule takto upravená je a hlavně v zimních měsících bude výborná k pečenému masu. A také nám tahle zvláštní marmeláda dokáže chuť obyčejné obložené sýrové bagety posunout na stupeň nejvyšší. To je přesně případ, kdy jsem se na cibulovou marmeládu nechala nachytat já. Tip na závěr: Uvedené množství cibule je na dvě, maximálně tři menší sklenice. Aby z toho všeho mohl být třeba i nějaký ten chutný dáreček pro radost, bude to chtít větší hrnec a více času. Ale určitě to stojí za to. Dobrou chuť!...