Chlodnik je studená polévka, která se skvěle hodí pro letní dny. V různých verzích se objevuje v polské kuchyni s přívlastkem litevský. Nazýváme ho „polévkou“, ale je to vlastně obdoba osvěžujících okurkových variant jako jsou třeba tzatziki nebo tarator. Zásadní vzhled tomuto chlodniku dává červená řepa. Tu můžete povařit, nakrájenou na kostičky. Já raději v těchto případech používám řepu pečenou. Pečenou červenou řepu mám většinou stále po ruce. Čas od času několik kusů řepy (cca 12 ks) podobné velikosti omyji, odkrojím vrchní a spodní část, zabalím do alobalu a peču na 160 stupňů necelé dvě hodiny. Nechám zchladnout, oloupu a po dvou až třech kusech vložím do sáčku a zamrazím. Před použitím stačí řepu vyjmout večer předem z mrazáku. Dá se nastrouhat do risotta, do pomazánky. Nebo ji použijeme právě na chlodnik. Suroviny na čtyři porce polévky: • 3 bulvy pečené červené řepy • 1 salátová okurka • 8 ks ředkviček • 300 ml acidofilního mléka nebo kefíru • 100 g hustého bílého jogurtu • hrst nasekané koprové natě • šťáva z poloviny citrónu • lžička cukru • čerstvě mletý pepř • sůl dle chuti K podávání: • 1 vařené vejce na porci (vaříme 5-6 minut) • snítka čerstvého kopru • několik tenkých plátků ředkvičky • několik řezů citrónu Postup je velmi jednoduchý. Řepu nastrouháme na struhadle s velkými oky. Okurku oloupeme a také nastrouháme. Šťávu z okurky nesléváme. Přidáme nastrouhané ředkvičky. Vše smícháme, přidáme jogurt a kefír. Pokud by byla polévka stále hustá – po vychlazení ještě malinko zhoustne – přidáme trochu vody. Dochutíme solí, pepřem, citrónovou šťávou. Dá se i dosladit, místo cukru třeba čekankovým sirupem. Sladkokyselou chuť se mi podařilo doladit lžící třešňového octa. Vše dobře promícháme a vychladíme. Podáváme s vařeným vejcem, snítkou kopru a několika plátky ředkviček. Přikousnout můžeme bílé pečivo. Dobrou chuť!...

V létě se někdy na zahradě urodí trochu více zeleniny, než stačíme začerstva spotřebovat. Z přebytečných rajčat můžeme vyrobit kečup nebo domácí rajčatovou omáčku. Z ovoce různé zavařeniny a zeleninu většinou zmrazíme nebo zavaříme v různé formě do sklenic. Nakládanou zeleninu mám vlastně ráda úplně všechnu. Na výrobu několika sklenic domácí nakládané zeleniny budeme potřebovat třeba jen půl dne práce a zásob si pak budeme užívat celou zimu. V kombinaci třeba s pečeným masem to bude dobrota. Na 14 sklenic o obsahu 350 ml budeme potřebovat: • 1 květák • 3 mrkve • 4 červené cibule • 7 stroužků česneku • čerstvý kopr • cherry nebo rybízová rajčátka (1 – 2 do každé sklenice) • mini papriky • okurky nakládačky (1 – 2 do každé sklenice) • červený pepř Nálev: • 2 l vody • 650 ml octa • 1 a 1/2 lžičky soli • 130 g třtinového cukru • 1 a 1/2 lžičky žlutých hořčičných semínek • 1 a 1/2 fenyklových semínek • 3 bobkové listy Kdo sleduje můj Instagram, tak jistě zaznamenal tyhle pracovní fotky… Květák rozebereme na růžičky velikosti jednoho sousta. Česnek a cibuli oloupeme, mrkev oškrábeme. Okurky očistíme kartáčkem pod tekoucí vodou. Cibuli nakrájíme na silnější plátky, kolečka mrkve můžeme vykrojit třeba vykrajovátkem ve tvaru květiny. Můj nápad vznikl díky vzpomínce na budapešťskou tržnici, kde v jednom z obchodů prodávali neuvěřitelně krásné sklenice plné nakládané zeleniny. Úplně náhodou jsem koupila sladké mini papričky, takže jsem do každé sklenice dala jednu celou, i s jadřincem. Rajčátka – vybereme ta nejpevnější, vkládáme do sklenice tak, abychom neporušili jejich povrch. Všechny suroviny na nálev přivedeme k varu a jakmile se objeví bublinky, nálev odstavíme. Zeleninu ve sklenicích zalijeme zchladlým nálevem. Navrch přidáme pár kuliček červeného pepře. Skleničky pevně uzavřeme a vložíme do hrnce s vodou tak, aby voda sahala nad úroveň víček. Zahřejeme na 80 stupňů a takto udržujeme asi 15 minut. Sklenice vyjmeme z vody a necháme zchladnout. Před první konzumací necháme pár týdnů odležet. Letos to prozatím vypadá v mé spíži takhle 🙂 Dobrou chuť!...

Boršč existuje v mnoha variantách stejně tak, jako česká bramboračka. Dva druhy masa bývají doplněny masem jehněčím nebo skopovým, někdo zeleninu strouhá, někdo přidává česnek. Prostě možností je mnoho. Na tomto receptu oceňuji především přidání pečené řepy, která, jak bychom si mysleli, není pouze trendem současné doby, ale pečenou řepu do boršče radí přidat třeba i Marie Úlehlová-Tilschová ve své kuchařské knize z roku 1957. Moje babička čas od času podle této knihy také vařila. Obsah hrnce na vývar je 6l. Suroviny na vývar: • 1 cibule • 1 mrkev • 1 petržel • 1/4 celeru • 1 rajče • 3/4 kg hovězí kližky • 3/4 kg vepřové plece • morková kost • 3 bobkové listy • 8 kuliček nového koření • 12 kuliček černého pepře • 1/2 polévkové lžíce soli • 2 lžíce másla Suroviny na boršč: • 3 lžíce másla • 4 cibule • 1 velká mrkev • 1 petržel • 1/4 celeru • 1/2 malé hlávky bílého zelí • 2 syrové červené řepy • 2 velké brambory • 4 pečené červené řepy • 50 g rajčatového protlaku • 400 g (1 plechovka) loupaných rajčat • 4 bobkové listy • 6 kuliček nového koření • 10 kuliček černého pepře • sůl dle chuti • 3 lžíce octa • svazek čerstvého kopru K podávání: • zakysaná smetana créme fraiche (nad 30% tuku) • snítka kopru • bílé pečivo • citrón Do boršče jsem použila řepu jak syrovou, tak pečenou. Pečená řepa, kterou přidáme až při závěrečném vaření, si zachová více vitamínů, chuti a barvy. Když už dávám nádobu s řepou do trouby, většinou peču více kusů. Pečená řepa se pak hodí do spousty dalších pokrmů nebo si ji dám jen tak s kozím sýrem a rukolou. Můžeme ji také nakrájet na tenké plátky a marinovat společně s trochou medu a balzamikovou redukcí. V uzavřené sklenici pak vydrží určitě týden. Přípravu tedy začneme den předem. Řepné bulvy omyjeme, zabalíme do alobalu a pečeme v troubě asi na 120 stupňů 2 a 1/2 hodiny. Pak troubu vypneme a řepy necháme dojít a vychladnout. V hrnci, ve kterém budeme připravovat vývar, rozpustíme máslo a na něm osmahneme na polovinu rozkrojenou cibuli řezem dolů. Cibuli ponecháme ve slupce. Můžeme přidat očištěnou mrkev...

Přestože mám ráda maso, celkem často ho s chutí vystřídám dobrým zeleninovým jídlem. A tohle je zrovna ten případ. Skoro bych se nebála tohle jídlo zařadit mezi takzvaná „comfort food“. Lehce křupavé fazolky, příjemně nakyslá chuť a vůně kopru. To vše ve společnosti vařených brambor je prostě dobrota, kterou zvládnete spořádat třeba i lžící 🙂 Potřebujeme: • 1 kg zelených fazolek • větší svazek kopru • 3 velké šalotky • 2 lžíce olivového oleje • 2 lžíce másla • 40 cl créme fraiche • 3 lžíce octa • pepř a sůl dle chuti Fazolky nejprve omyjeme a odkrojíme oba konce. Pak je nakrájíme na stejnoměrné (asi 3 cm dlouhé) části. Poté je vsypeme do hrnce s vroucí, dostatečně osolenou vodou a vaříme asi 15 minut. Fazolky my měly mít měkký povrch, ale na skus by měly trochu křupnout. Ve větší nádobě rozehřejeme olivový olej společně s máslem. Přidáme najemno nakrájenou šalotku a jakmile začne zlátnout, přidáme posekaný kopr. Pak už jen stačí přidat zakysanou smetanu a zcezené fazolky. Zakysaná smetana by právě kvůli pozdějšímu přidání octa měla mít co nejvyšší procento tuku. Já měla smetanu asi nejlepší, jako jsem zatím ochutnala. Má 38% tuku: Créme fraiche může být jak sladká, tak mírně nakyslá smetana, označovaná jako créme fraiche épaisse. Získává se také oddělením smetany od mléka a přidáním mléčných kvasinek. Výrobek obsahuje 35 – 40 procent tuku a je ideální přísadou do omáček. Nejslavnější je Isigny Ste Mére vyráběná v Calvadosu, která má vlastní Appellation d´Origine Controlée. Téměř každá významná mlékárna však vyrábí podobný produkt. (informace z knihy CULINARIA FRANCIE) Okyselíme octem, ale jen mírně, protože další den bude kyselá chuť odleželá a tudíž trochu intenzivnější. Jako přílohu podáváme vařené brambory. Měla jsem ještě z Francie odrůdu Ratte du Touquet: Tyhle brambůrky, také někdy nazývané „beraní roh“ ve tvaru půlměsíce jsou menší, s pevnou dužinou a specifickou, kaštanovou chutí. Pocházejí z oblasti Ardèche. Dají se jíst se slupkou, díky které si brambory při vaření zachovají všechno dobré, co obsahují. Před vařením stačí jen slupku dobře očistit, třeba kartáčkem. Pokud brambory připravujeme ve vodě, jako já, vkládají se do studené, dostatečně osolené vody a vaří se přibližně 20 minut, dle velikosti brambor. Fazolky společně s vařenými bramborami podáváme na nahřátém...

Název zní trochu nezvykle, ale já byla hrozně zvědavá. Ten recept jsem našla v jedné staré klášterní, německy psané kuchařce a řekla jsem si, že ho musím vyzkoušet. Na dvě porce budeme potřebovat: • 3 mladé cukety • sůl na máčení cuket • 1 menší žlutou cibuli • 5 lžic slunečnicového oleje • 3 lžíce malinového octa • svazek čerstvého kopru • 1 lžičku koření Galgán (vyrábí Sonnentor, prodává SKLIZENO) • několik čerstvých malin Cukety omyjeme a škrabkou na zeleninu z nich nastrouháme slabé proužky. Ty asi na 30 minut ponoříme do slané vody. Mezi tím si připravíme zálivku. Na pánvi rozehřejeme slunečnicový olej a na něm necháme zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli. Vypneme tepelný zdroj a do pánve přidáme malinový ocet, najemno posekaný kopr a lžičku galgánu. Vše důkladně promícháme a necháme zálivku asi půl hodiny odstát, aby chutě prolnuly. Cibule do sebe natáhne malinový ocet a tak trochu zrůžoví. Před podáváním proužky cuket osušíme, naaranžujeme na talíř, bohatě zakapeme zálivkou. Ozdobíme čerstvými malinami a snítkou kopru. Kombinace velmi křupavých cuket, kopru, sladkokyselých malin a malinového octa mne překvapila více, než jsem čekala. Vážně to byla dobrota. Dobrou chuť!...