Salátů se dá vymyslet nekonečně mnoho. K vytvoření zajímavého salátu mohou také velkou měrou přispět neobvyklé suroviny. K takovým jsem se měla možnost dostat úplnou náhodou. Měla jsem štěstí a podařilo se mi zařadit se mezi odběratele bedýnek zeleniny z Ekofarmy Ředhošť. Byla to náhoda a jsem za ni moc ráda, protože o tento způsob odběru bio-zeleniny přímo od zdroje zájem každým dnem narůstá. Vždy dva dny před rozvážkou obdržím informační e-mail, jaký bude obsah bedýnky. Společně se zeleninou jsou v papírovém sáčku také vloženy letáčky s informacemi (někdy i s receptem) k neznámým nebo méně obvyklým druhům. Funguje to prostě bezvadně. Právě díky bedýnkám se najednou v mé kuchyni objevila mizuna, mibuna, jedlá chryzantéma, červený šťovík, listová hořčice, mladý česnek, mladé tuřínky, černá toskánská kapusta a mnoho dalších druhů jinak ne až tak běžné zeleniny. Z listových směsí jsem doslova nadšená a s radostí zkouším někdy divoké kombinace. Nejvíce mi chutnají zelené listy společně s čerstvým kozím sýrem. Zrovna jsem jich měla doma několik, a to přímo od výrobce. Pocházejí z ekologické kozí farmy v Merbolticích a jsou vynikající. Všechno zelené lupení jsem tedy opláchla, vložila do odstředivky na salát a zbavila tak listy a lístečky přebytečné vody. Pro salát jsem použila několik listů pekingského zelí, které bylo v bedýnce, dále pak roketu a členité stonky mizuny. Pekingské zelí V obchodech bývá název zaměňován za „čínské zelí“. Čínské zelí má volné tužší listy, zatímco pekingské zelí tvoří hlávky. Jedná se o nízkoenergetickou zeleninu, která například obsahuje ve 100 g více vitamínu C, než citróny. Kromě jiného obsahuje velmi mnoho draslíku, také vápníku, hořčíku, železa a síry. Obsahuje také látky s hojivým účinkem na zažívací trakt. Rukola – Roketa Tvarem je podobná pampelišce, chutí ředkvičce. Rukola má štíhlejší listy a je ostřejší, roketa je chuťově jemnější a tvarem oblá. Rukola má velmi vysoký obsah vitamínu C, podporuje chuť k jídlu a čistí krev. Je přírodní alternativou při detoxikaci jater. Mizuna Jedná se o bylinu původem z Asie, kterou můžeme využít jako salát nebo jako jedlou dekoraci. Je výborným zdrojem vitamínů C, A a obsahuje několik dalších vitamínů a minerálů, stejně jako vlákninu a proteiny. Tuřínek Tuřínek je kořenová zelenina původem z Japonska, kde se nazývá Kabu. Většinou má bílou barvu,...

Máme za sebou první sníh a přece rostou! Nevěřila jsem, že je možné na konci měsíce října najít za dvě hodinky takovou úrodu. Krásná podzimní procházka zahřeje a košík plný hub svádí k uskutečnění voňavých kuchyňských plánů. S láskou vzpomínám na bramborové placky, které pekla moje babička. Jen tak nasucho, na tálu, který byl položený na sporáku. Upečené placky hned potřela z obou stran sádlem a skládala je na hromadu do mísy. Pak jsme si všichni uvařili bílou kávu a po vynikajících horkých plackách se jen zaprášilo. A teď si představte podzimní Šumavu… … jednu šumavskou chalupu… … a v ní kachlová kamna. Na nich by se placky pekly jedna radost… … a třeba přesně tak to vaše babička pamatuje… Zkusila jsem takové placky vyrobit. Myslím, že i když už je pečící technika malinko jiná, těm babiččiným se hodně podobaly. Nejvíce mi vždy chutnaly ty tmavé puchýřky z těsta. Takové placky, pokud zrovna nemáte k dispozici kachlová kamna, se vám mohou podařit i na suché pánvi. Na placky jsem si připravila: 1 kg ve slupce uvařených, vychladlých a oloupaných brambor 300 g polohrubé mouky 100 g hrubé mouky 1 vejce 1 lžičku soli polohrubou mouku na vyválení těsta Placky nebudeme jíst jen tak samotné, ale s kozím sýrem, podušenými houbami. Na ozdobu a dochucení si ještě vyrobíme brusinkovou redukci. Budeme tedy dále potřebovat: asi 10 menších hřibovitých hub (můžeme nahradit krémovými žampióny) 3 šalotky 25 g másla několik větviček čerstvého tymiánu (i na ozdobu) sůl pepř 2 dcl suchého červeného vína 4 lžíce brusinkového kompotu 150 g čerstvého kozího sýra (pokud kozí sýr ke své škodě nemáte rádi, nahraťe ho jiným kvalitním tučnějším čerstvým sýrem) Brambory nastrouháme na jemném struhadle. Z nastrouhaných brambor vytvoříme hnízdo a do něho vyklepneme jedno vejce. Přidáme sůl a s postupným přidáváním mouky těsto propracujeme. Možná budete mouky potřebovat o trochu méně nebo o trochu více. To už ale bude záviset na druhu brambor, se kterými budete pracovat. Těsto necháme chvíli odpočinout a pak rozválíme na asi 4 mm silný plát. Z něho vykrajujeme placky… Na rozpálené pánvi je pak pečeme nasucho asi 3 minuty z každé strany. Pokud se nám budou placky při obrácení „nafukovat“, propíchneme těsto špejlí, aby se i druhá strana...

Tyhle sušenky jsou přímo ideální k vínu a jsou plné čerstvých bylinek. V prvním případě je v přesile tymián, ve druhém hraje hlavní roli majoránka. Sušenky s tymiánem a kozím sýrem Suroviny: ◦200 g hladké mouky ◦150 g čerstvého kozího sýra (kdo kozí sýr nemá rád, může ho nahradit ricottou) ◦125 g másla ◦1 vejce ◦špetka soli ◦1 – 2 hrsti nasekaných bylinek (převážně tymián, dále pak oregáno a listy šalvěje) ◦1 vejce na potření ◦sezamová a lněná semínka na posypání ◦mořská sůl nebo Fleur de sel na posypání Smícháme mouku, nastrouhané máslo, špetku soli, kozí sýr… … vejce a bylinky. Vypracujeme hladké pevné těsto a pokud se nepřestane lepit na pracovní plochu, přidáme ještě přiměřené množství mouky. Hotové dáme odpočinout asi na 30 minut do lednice. Poté těsto na troše mouky rozválíme na tenký, maximálně 0,5 cm vysoký plát a rádýlkem vykrajujeme sušenky. Rozšleháme si vejce a vykrájené sušenky jím potřeme právě teď, dokud těsto leží na pracovní ploše. Povrch sušenek posypeme lněnými nebo sezamovými semínky a mořskou solí nebo použijeme Fleur de sel. Fleur de sel Bývá označována také jako „královna solí“ nebo jako „kaviár mezi solemi“. Mořská sůl Fleur de Sel (z francouzštiny „Solný květ“) vzniká velmi zřídka, sklízí se ručně a k jejímu získání je potřeba kromě zkušeností neustálého pozorování, trpělivosti a citlivých rukou a také zvláštní souhru slunce, větru a vody. Pouze při současném působení ranního oparu, lehkého větru a horkého slunce se tvoří na povrchu zvláštních malých pánví tenké vrstvy krystalů soli, které jsou velmi křehké jako tenká vrstva ledu. Tyto podmínky nejsou každý den, což také umocňuje vzácnost této soli. Poté se pomocí speciálního nástroje Fleur de Sel velmi opatrně odebere a suší se ve velkých koších na slunci. Takto získaná sůl je nejen gurmánským požitkem, především je však nesmírně zdravá a chutná. Fleur de Sel je křupavá a má vysokou zbytkovou vlhkost. Krystalky soli se sbírají z povrchu solných jezírek v Bretani, v oblasti Guérande, Ile de Ré a Camarque. zdroj internet Pečeme v předehřáté troubě, nejlépe na pečícím papíru, na 200 stupňů asi deset minut. Ze sušenek se za tu dobu stanou nadýchané nazlátlé polštářky. Stejným způsobem vytvoříme i druhou variantu. Sušenky s bryndzou a čerstvou majoránkou Suroviny: ◦200 g...