Doufejme, že snad už zanedlouho přijde jaro. Díky prvním hřejivým paprskům slunce, radostnějšímu zpěvu ptáků a kvetoucí přírodě nám přinese potěchu pro naše oči a zimou unavenou duši. K jaru také neodmyslitelně patří pečínka z mladého masa – jehněčího, telecího nebo třeba kůzlečího, doplněná jen rychle podušeným špenátem. Jednu takovou jsem tedy připravila. Potřebujeme: 1 kg telecí kýty 2 jarní mrkvičky 3 stroužky česneku 50 g másla 10 malých, nejlépe raných brambor 3 lžíce olivového oleje 400 g listového špenátu 5 stroužků česneku sůl Maso odblaníme a pomocí dlouhého tenkého nože našpikujeme úzkými hranolky dobře očištěné mrkve. Poté maso protkneme malými klínky česneku. Povrch masa dobře osolíme. Telecí maso, protože obsahuje poměrně hodně vody, můžeme osolit poněkud více, než solíme obvykle. Maso poklademe plátky másla a vložíme do předehřáté trouby. Pečeme asi jednu hodinu na 180 stupňů. Přibližně 15 minut před koncem pečení přidáme k masu brambory rozkrojené na čtvrtky, které jsme před tím uvařili v osolené vodě. Špenátové listy dobře propereme ve studené vodě. Zcezené je spaříme vroucí vodou a trochu je pokrájíme. Na pánvi s rozehřátým olivovým olejem zprudka opečeme na tenké plátky nakrájený česnek. Jakmile začne růžovět, přidáme nahrubo posekané špenátové listy a krátce orestujeme. Vše zlehka osolíme a za dvě minuty je špenát hotov. Maso krájené na silnější plátky, podáváme společně s opečenými bramborami a špenátem přelité šťávou na nahřátých talířích. Dobrou chuť! Dekorace na fotografiích byly zapůjčeny z obchodu Flowers & Living....

Česká kuchyně ve své tučnější podobě se na mém blogu ani na mém stole neobjevuje moc často. Ale všechno, co nám chutná, je v rozumné míře našemu tělu prospěšné. Takže si prostě občas s velkou chutí dám krásně křupavé a vypečené tučnější maso a k tomu dobrý domácí bramborový knedlík. Když už se však k takovému vaření rozhodnu, vždy přemýšlím, jak si jídlo ozvláštnit. I nedělní oběd v podobě pečeného bůčku s knedlíkem může přeci vypadat zajímavě. Připravíme si následující ingredience: Na knedlíky: 1,5 kg brambor 600 – 800 g hrubé mouky 1 celé vejce 1 lžičku soli Na pečení masa: 1 kg vepřového bůčku 1 palici česneku 1 lžičku soli 5 středních cibulí Na špenát: 400 g listového špenátu 5 stroužků česneku mletý černý pepř sůl Maso se bude připravovat z celého pokrmu nejdéle a tak začneme právě jeho přípravou. Bůček nakrájíme na kostky. Oloupeme a prolisujeme česnek a rozhodně jím nešetříme, bez něho by to prostě nebylo ono. Prolisovaný česnek utřeme se solí a kostky masa v této směsi důkladně obalíme. Poslední úkon je nejlépe provést už přímo v nádobě, ve které budeme maso péci. Já pro tento případ opět použila mou milovanou remosku. Pečený bůček ve formě kostiček je dalším z jejích mistrovských kousků 🙂 Během pečení nádobou občas zatřeseme, aby se kostky masa promíchaly. Až se maso zatáhne a jeho hrany začnou zlátnout, vsypeme do nádoby cibuli nakrájenou na proužky. Cibulí opět nešetříme, dodá pokrmu chuť a šťávu. Pečeme do doby, než cibule zkaramelizuje. Maso se peče a zatím si připravíme špenát. Špenátové listy důkladně omyjeme a pokud nemáme po ruce zrovna baby-špenát, odstraníme řapíky. Listy spaříme vroucí vodou. Na pánvi s olivovým olejem zprudka osmahneme najemno nakrájený česnek. Jakmile začne růžovět, přidáme do pánve spařené a posekané špenátové listy, osolíme a lehce opepříme. Asi minutu restujeme a pak odstavíme z tepelného zdroje. Směs necháme vychladnout. A nyní je na řadě bramborový knedlík. Brambory jsme si, třeba i předchozí den, uvařili ve slupce. Zchladlé je oloupeme a prolisujeme, případně nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme vejce, sůl a postupně přidáváme mouku. Její přesné množství však bude záležet na druhu použitých brambor. Těsto dobře propracováváme až do doby, kdy se přestane lepit. Takže, pokud se těsto stále...

Jahody je třeba si užít a tak je tu další varianta, jak s nimi naložit. Můžeme vyzkoušet tento salát. Salát, který je krásný pro oko, ale hlavně je vynikajícím splynutím chutí, jaké by nás možná ani nenapadly. Budeme potřebovat pouze: 1 zralé avokádo pár listů baby-špenátu hrst jahod Na zálivku bude třeba: šťáva z poloviny limetky 2 lžičky olivového oleje – toho nejlepšího 2 lžičky medu 3 lžičky medoviny Po dlouhé době jsem mohla připravit jídlo na zahradě a vážně jsem si to užívala. Salát je hotový raz dva, ale možná mi ta práce šla jen tak dobře od ruky. A samozřejmě nechyběla kontrola… Stačilo vzít omyté špenátové listy, naskládat je na talíř, přidat proužky avokáda bez slupky. Pak už jsem jen nakrájela omyté jahody a připravila zálivku. Olivový olej byl ten nejlepší, co jsem měla doma. Dovezla jsem si ho z Itálie. Jeho chuť je velmi výrazná, takový bych asi na vaření nepoužila. Dle mého je zálivka příležitost, kde tento olej svou službu vykoná nejlépe. Salát jsem ozdobila sedmikráskami, květy brutnáku a fialkami. Brutnák lékařský Květy brutnáku jsou jasně modré a byly vyšívány na jemné středověké gobelíny nebo na šerpy účastníků rytířských turnajů, byly rozpouštěny v pohárech podávaných jako přípitek odjíždějícím účastínkům křižáckých výprav. Květy se přidávají do salátů jako ozdoba, kandované jsou vhodné pro zdobení cukroví. Mladé listy se přidávají do nápojů (typu Pimms No.1) pro svou okurkovou vůni a chladivý účinek. Jemně nakrájené listy se přidávají do salátů, jogurtů, jemných sýrů, nálevů a na obložené chleby. Vaří se jako špenát nebo se špenátem. Přidávají se do nádivky na ravioli. Květy brutnáku vábí včely do zahrady. Zdroj: Bylinář Nám moc chutnalo, tak doufám, že si neobvyklý jahodový salát vychutnáte také. Dobrou chuť!...

O prospěšnosti červené řepy už toho bylo napsáno dost. Je zdravá, má krásnou barvu a je chuťově vynikající. Mám tady další tip na její využití. Jednoduchý a rychlý postup. Budeme potřebovat: středně velké bulvy červené řepy – asi 10 ks 150 g čerstvých špenátových listů 200 g sýra Feta hrubá mořská sůl čerstvě mletý pepř několik snítek tymiánu 2 lžičky římského kmínu nebo obyčejného „českého“ kmínu panenský olivový olej červený vinný ocet Římský kmín – cumin (džira) Je to koření především arabských a muslimských zemí, ale také dalších zemí kolem Středozemního moře. Má odlišnou a výraznou chuť i vůni oproti našemu kmínu. Pro jeho výrazné aroma se používají menší dávky celého nebo mletého cuminu. Je součástí kari koření a dalších směsí. V Africe se přidává do tažinu, do kuskusu. Ve Španělsku se míchá se skořicí, v arabských zemích s koriandrem, kurkumou, kardamomem. Směsím dodává exotickou chuť. zdroj: www.koreni.cz Řepu oloupeme, nakrájíme na čtvrtiny a vložíme do pečící nádoby, ve které jsme dno notně pokapali olivový olejem. Osolíme, opepříme, přidáme římský kmín a snítky tymiánu. Římský kmín (cumin) má velmi zvláštní chuť, která nemusí každému vyhovovat. K řepě se docela dobře hodí i „český“ kmín; s klidným srdcem tedy použijte kmín obyčejný. Znovu bohatě zakápneme olivovým olejem. Dáme do trouby a pečeme, dokud kousky řepy nezačnou měknout. Lépe, když pečící nádobu přikryjeme, aby se řepa dříve nespálila. Na přikrytí můžeme použít alobal nebo navlhčený pečící papír (stejně jako zde). Až bude řepa téměř měkká, přidáme propláchnuté listy špenátu, kostičky sýra Feta a vše promícháme. Zastříkneme dobrým vinným octem. Vše znovu promícháme a pečeme ještě asi 10 minut. Podávat můžeme teplé jako samostatný pokrm nebo jako salát společně s kouskem přírodně opečeného masa… Dobrou chuť!...

Mám moc ráda těstoviny a mezi ně patří také cannelloni. Cannelloni jsou popisovány jako „trubky, mající tvar duté válcovité těstoviny, která se plní a zapéká v troubě“. Třeba jste už tuhle dobrotu jedli v restauraci, nejspíše pizzerii. A pokud byla ta restaurace dobrá, tak jste si pochutnali. Zkusíme si je tedy připravit i doma. Vypadá to jako docela složité jídlo, ale nic to není, uvidíte. Připravíme si: celé balení cannelloni 300 g listového špenátu 2 plechovky loupaných rajčat 2 plechovky rajského protlaku 2 krabice rajčatové pyré 2 bujónové kostky 2-3 lžíce třtinového cukru 2 palice česneku 2 střední cibule 100 g strouhaného parmazánu (nebo Gran Moravia) 500 g ricotty (2 balení) 2 velké hrsti bazalkových listů olivový olej sůl, pepř Začneme těmi nejpomalejšími a pro někoho nejnepříjemnějšími pracemi: oloupat všechen česnek a cibuli. Poloviny česneku je třeba na špenát, druhou polovinu společně s cibulí použijeme na rajčatovou omáčku. Současně s loupáním si dáme vařit vodu na spaření špenátu. Špenátové listy nasypeme do sítka a přelijeme vroucí vodou. Pak listy vymačkáme a nahrubo nasekáme. Na pánvi zpěníme na olivovém oleji česnek nasekaný na tenké plátky. Jakmile začne růžovět, přidáme nasekaný špenát a lehce strouhneme pepř a sůl. Jen velmi krátce orestujeme. Hotový špenát necháme vychladnout. Dále si vyrobíme rajčatovou omáčku. Na oleji zpěníme cibulku a na plátky nakrájený česnek, přidáme dvě konzervy loupaných rajčat, dvě krabičky rajčatového pyré a dva rajské protlaky. Přidáme dvě rozdrobené kostky bylinkového bujónu. Omáčku provaříme a poté rozmixujeme ponorným mixérem. V případě potřeby dosladíme třtinovým cukrem. Bazalku nasekáme nadrobno, přidáme do rozmixované omáčky a ještě krátce povaříme. Jsem skoro „bazalkový závislák“. Vůni a chuť čerstvé bazalky miluji a s ní jsem ochotná sníst skoro cokoliv. Bazalka Bazalka působí zklidňujícím účinkem na nervovou soustavu. Spařené listy při nachlazení podporují pocení a rozpouštějí hleny. Blahodárné účinky má tato bylina rovněž při žaludečních potížích, nadýmání a ztrátě chuti k jídlu. Dříve byla považována za prostředek proti trudnomyslnosti. Jméno „basilicum“ je odvozeno z řečtiny a znamená „královský“. V německy mluvících zemích je pak bazalka podle toho nazývána „královskou bylinou“ nebo „královským balzámem“. V Indii byla pak dokonce považována za svatou a používala se při náboženských obřadech. Do střední Evropy ji přivezl Karel Veliký, díky němuž se začala pěstovat jako...