Jahody patří mezi ovoce, kterého jsem schopna sníst v krátkém časovém horizontu snad největší množství. Nemohu se dočkat, až jahody na záhonu začnou zrát a kolem cest budou posedávat prodejci s košíky obrovských sluncem voňavých jahod. Tentokrát jsem připravila malé nepečené dortíky – vlastně takové malé cheesecakes. Tohle slovo nemám ráda, ale jednoslovný český překlad mne prostě nenapadá. Výsledek je vcelku efektní a příprava vůbec není složitá ani časově náročná. Na čtyři formičky o průměru 8 cm jsem použila následující suroviny: 60 g sušenek (já použila sušenky LOTUS – miluji jejich karamelovou chuť) 50 g másla 125 g sýra Philadelphia 1 lžíci moučkového cukru pár kapek vanilkového extraktu 100 g smetany na šlehání máslo na vymazání formiček 2 plátky želatiny Pokud byste si takto chtěli připravit větší dort, vynásobte pro obvyklou dortovou formu množství všech surovin třemi. Příprava bude trvat jen pár minut. Sušenky rozmixujeme nebo jinak důkladně rozdrtíme. Dá se použít obyčejný mikrotenový sáček, ve kterém sušenky rozmačkáme třeba válečkem na těsto. Takto připravené sušenky pečlivě promícháme se změklým máslem. Formičky bez dna po celé vnitřní ploše vymažeme máslem a postavíme na pevnou podložku (kterou pak budeme dávat do lednice), jejíž povrch jsme pokryli pečícím papírem. Hmotu vzniklou z másla a rozdrcených sušenek vtiskneme na dno formičky. Z jahod nakrájíme slabší plátky a ty postavíme po obvodu těsta. Na stěně formičky vymazané máslem budou dobře držet do doby, než je zalijeme krémem. Sýr Philadelphia, moučkový cukr a několik kapek vanilkového extraktu dobře vyšleháme. Vzhledem k tvaru dortíků jsem do směsi přidala také dva (změklé a později v minimálním množství horké vody rozpuštěné) plátky želatiny. Poté lehce vmícháme ušlehanou smetanu. Hmotu naplníme do formiček, povrch zarovnáme. Necháme v lednici vychladit, nejlépe do druhého dne. Před vyklopením formičky zvenku trochu ohřejeme v rukách, ale i tak bude nutné přilnuté hmotě trochu pomoci od stěn formičky ostrým nožem. Nepečené dortíky ozdobíme kousky jahod. Pro ty, co mají rádi lehčí variantu, mám „obrácený cheesecake“: šlehačkovou hmotu jsem nalila do skleniček s jahodami. Povrch hmoty pak už jen zasypeme rozdrcenými sušenkami. Dobrou chuť!...

Palačinky, které se honosí tímto názvem, patří mezi klasiku, která vznikla ve francouzské kuchyni. A já je naposledy jedla, světe div se, v Tunisku. Není to vůbec náhoda, protože tamní kuchyně používá velmi často prvky té francouzské a naopak. Obě kuchyně se navzájem ovlivňují. Druhým úředním jazykem je v Tunisku francouzština a velká většina turistů tam přijíždí právě z Francie. Plody moře, dušené jehněčí, kuskus, mousse au chocolat a také crépes Suzette najdete tedy v obou zemích. Každý klasický recept postupně procházel jakýmsi vývojem a doznal jistých změn, protože každý kuchař si recept tak trochu přizpůsobí sám sobě. Takto vypadal recept v roce 1917, o kterém píše ve svém pojednání o „plackách“ pan Václav Malovický: Palačinky „Susette“ 2-3 kostky cukru ostrouháme na pomerančové kůře, dáme je na polévkový talíř a přidáme šťávu z 1 pomeranče, kousek másla, trochu likéru curacao. Mírně nahřejeme, aby se cukr rozpustil, a hotové palačinky (neplněné) ponoříme do této omáčky, podáváme svinuté. Pomeranče jsou v zimě velmi oblíbené ovoce. Když už si tedy budete připravovat ráno sklenici čerstvé pomerančové šťávy, vymačkejte o dva pomeranče více. Budete mít část přípravy na odpolední moučník v lednici. Jedná se vlastně o tenké palačinky, které se povaří ve směsi pomerančové šťávy, karamelu, kousků pomeranče, pomerančové kůry a pomerančového likéru. A tím bylo vlastně řečeno vše. Celý recept. Pokud jste se rozhodli palačinky připravit, na čtyři porce budete potřebovat: Na palačinky: 1 celé vejce 250 ml mléka 130 g hladké mouky špetku soli Na karamelovou omáčku: šťávu ze dvou pomerančů filetky z jednoho pomeranče 120 g másla 100 g třtinového cukru 40 ml Grand Marnier Rozšlehané vejce smícháme s mlékem a postupně přidáváme mouku. Cukr vynecháme, protože by se palačinky připalovaly. Přidáme špetku soli. Připravíme si lehké palačinkové těsto, které po malých dávkách – palačinka by měla být velmi tenká, lijeme do pánve s rozpálenou kapkou oleje. Každou palačinku pečeme z jedné strany, až získá barvu, pak obrátíme a odstraníme z pánve dřív, než se stačí úplně propéci – tedy téměř okamžitě. To aby se později lépe skládala. Z pomeranče seřízneme kůru a ostrým nožem vyřezáváme postupně filetky (jako zde) tak, aby na nich nezbyla dužina. Větší dílky můžeme překrojit na polovinu. Na pánvi rozehřejeme máslo a do něho přidáme...

Také vám po svátcích doma zbyla vánočka? Můžeme se obětovat a ten kousek sníst ještě jen tak k snídani a nebo si za půl hodinky vykouzlíme snídani téměř luxusní. Žemlovka bývá jedno z elegantních zpracování zbytků vánočky nebo velikonočního bochánku. Alespoň já mám tu ze sladkého pečiva raději. Žemlovku známe asi nejčastěji s jablky, to je oblíbená česká klasika. V těchto dnech po svátcích se však doma určitě najde trocha nějakého exotického ovoce, v obchodech je ho v tomto období také dostatek a v balíčku od Mikuláše se většinou objevily sušené fíky, datle nebo jiné sušené ovoce. Vezměte tedy ovoce dle vaší chuti a pusťte se do vaření. Já jsem si připravila: asi polovinu vánočky 1 dcl mléka 0,5 cl portského 2 vejce 1 balení zakysané smetany kůru z jedné limetky 1 balení sušených fíků 100 g másla 2 lžíce moučkového cukru Toto množství postačí jako moučník pro 4 osoby. Na pečení žemlovky jsem použila kokotky, takže jednotlivé porce vypadají velmi úhledně, případně je lze velmi lehce vyklopit a podávat na talíři. Tento moučník ale můžeme připravit i ve větší zapékací nádobě. To pak množství surovin úměrně zvýšíme. Velkou zapékací mísu, nebo menší zapékací nádobky – kokotky, vymažeme máslem. Vánočku nakrájíme na co nejtenčí – asi 4 milimetry silné látky. Těmi vyložíme dno vymazané zapékací misky. Mléko smícháme s portským a vánočku směsí zvlhčíme. Fíky nakrájíme na tenké plátky a rozložíme je na vrstvu vánočky. Zakysanou smetanu, žloutky a limetkovou kůru dobře promícháme a zakryjeme jí vrstvu fíků. (Pokud bychom použili fíky čerstvé, doporučuji směs smetany a žloutků trochu přisladit.) Znovu zakryjeme slabými plátky vánočky, zakápneme směsí mléka s portským, naklademe pokrájené fíky, zalijeme smetanou. Poslední vrstvou jsou opět plátky vánočky. Na ně položíme pláteček másla. Ten nám v troubě vytvoří lahodou kůrku. Pečeme v předehřáté troubě asi 15 minut na 180 stupňů. Ze dvou zbylých bílků vyšleháme sníh, do kterého jsme přidali asi dvě lžičky moučkového cukru. Před koncem pečení na povrch každé nádobky naklademe noček pevného sněhu a pečeme v troubě se zapnutým grilem na 120 stupňů asi 5 minut. Podáváme nejlépe horké, ozdobené čerstvým fíkem … Nebo můžeme hotovou žemlovku před podáváním ozdobit úžasně aromatickou mučenkou… Lahodná zimní snídaně nebo odpolední moučník jsou na světě a...

Všichni už asi máte dávno napečeno. Mám ale pro vás malou „rychlovku“. Tento starý recept letos objevila moje máma a řekla si, že ho vyzkouší. Cukroví chutná báječně a hlavní surovinou hned po mouce je MRKEV. Takže to cukroví je vlastně i zdravé 🙂 Na přípravu mrkvového cukroví budeme potřebovat: 150 g polohrubé mouky 100 g mrkve 120 g másla 30 g vlašských ořechů špetku prášku do pečiva kůru z jednoho citrónu meruňkový džem na slepování moučkový cukr ochucený vanilkou na obalování Těsto z uvedeného množství surovin by mělo vystačit přibližně na 100 menších kousků vánočního pečiva, po slepení tedy asi 50 kusů. Oříšky nadrobno umeleme, mrkev a citrónovou kůru nastrouháme na jemném struhadle. Ze všech surovin pak vypracujeme těsto, které necháme v chladu odpočinout. Vychladlé těsto rozválíme na plát silný asi 3 mm a vykrájíme našimi oblíbenými vykrajovátky tak, abychom měli vždy dva stejné tvary do páru. Cukroví klademe na plech pokrytý pečícím papírem a pečeme zvolna na 160 – 170 stupňů v předehřáté troubě do doby, až začnou kraje pečiva lehce zlátnout. Když je pečivo v troubě, máme chvíli si připravit meruňkový džem a také cukr na obalování slepeného pečiva. Moučkový cukr na obalování je nejvhodnější ten, který voní vanilkou. Toho dosáhneme tím, že v dóze společně s cukrem uchováváme vanilkový lusk. K ruce si teď vezměte pomocníka, protože bude třeba malinko spěchat. Cukroví je nejlépe obalovat horké. Slepujeme tedy jednotlivé páry džemem a slepené kousky obalujeme v cukru. Dva dny v chladnu budou na odležení hotového pečiva stačit. Uvidíte, jak mrkev a meruňková zavařenina vytvořily bezvadné chuťové duo. A díky absenci cukru v těstě není toto cukroví ani moc sladké. A uvnitř je krásně žluté a voňavé. Přeji Vám dobrou chuť a krásné a pohodové Vánoce!...

Sychravé sobotní ráno přímo svádí ke zdlouhavé přípravě voňavé snídaně. Úroda podzimních jablíček byla sklizena a já si vzpomněla na jeden starý recept. Rychlý jablečný kompot jsem navíc spojila s klasikou oblíbenou v mnoha zemích. Ve Francii jsou tyhle tousty nazývány „pain perdu“ (ztracený chléb), v anglicky mluvících zemích je to nejčastěji „french toast“ a u nás se velmi podobá „chudým rytířům“. Opečený toust obalený ve skořicovém cukru je s horkým jablečným kompotem dokonalé spojení. Dáme se tedy do vaření. Na snídani pro dva bude třeba: 6 plátků toustového chleba (dá se využít zbylá vánočka, bochánek apod.) 1 vejce 1 dcl plnotučného mléka pár kapek vanilkového extraktu máslo s olivovým olejem na opečení toustů skořicový cukr na obalení toustů 6 jablek 2 vrchovaté lžíce třtinového cukru kus celé skořice hvězdička badyánu asi 6 hřebíčků Badyáník pravý – badyán (Illicium verum) Na pohled zcela nejhezčí koření. Hvězdicovité plody stále zeleného stromu dorůstajícího výšky 8m a stáří 100 let. Jediný badyáník poskytne za jeden rok až 40kg plodů. Ty se pak suší na slunci, přičemž ztrácejí asi tři čtvrtiny hmotnosti. Aromatická síla je skryta ve stěnách plodů. Badyán je bohatý na silici s vysokým obsahem anetholu. V evropské kuchyni začalo hrát toto koření svou roli teprve v 17. století na ruském carském dvoře, jako aroma přidávané do čaje. Rodové jméno Illicium je odvozeno z latinského slova illicere, tedy něco jako „vábit“. Badyán lze žvýkat po dobrém obědě jako podporu trávení a pro osvěžení dechu. Působí proti nadýmání, kašli a bronchitidě. Voní jako anýz, jeho chuť je však plnější a těžší. Botanicky nejsou spřízněny, ale jejich chuťová podobnost vedla v mnoha jazycích k podobnému označení. Je nepostradatelnou součástí směsi koření na svařené víno a také těsta na perníčky. Zdroj: Lexikon koření Badyán bývá také velmi často kombinován se skořicí. Více jsem se o skořici zmínila zde, ale v té době jsem ještě neměla tyto fotografie. Tak obrovské kusy skořice jsou k vidění a také ke koupi v Plzni v obchodě U Antonína. Ale teď už zpět k receptu. Jablka oloupeme, nakrájíme na osminky a zbavíme jádřince. Během loupání uchováváme kousky jablek ve vodě s několika kapkami citrónové šťávy, aby si zachovaly svou světlou barvu. Poté je slijeme a v hrnci na vaření...