Šťavnaté a nádherně modré švestky. Dobou jejich sklizně je u nás srpen a září. A v září také začíná sezóna zvěřiny. Co kdyby se tedy obě ingredience setkaly na jednom talíři? Zvěřina bývá velmi často kombinována s ovocem – třeba višňovou, brusinkovou nebo švestkovou omáčkou. A tyto smažené švestky mohou být nejen sladkým dezertem, ale také vhodnou přílohou k jemnému a chutnému masu. Švestka domácí (Prunus domestica) Poznávacím znamením kvalitního plodu je stříbřité ojínění. Plody by neměly být ani příliš tvrdé, ty nejměkčí se pak nejvíce hodí třeba na povidla. Švestky jsou někdy přirovnávány k tabletě B-komplexu. Nejdůležitější vitamínem zastoupeným ve švestkách je vitamín E – silný antioxidant, chránící buňky těla před poškozením. Švestky jsou také bohatou zásobárnou minerálů, obsahují draslík (srdce, nervy, svaly), fosfor (látková přeměna, zuby, kosti), železo (krvetvorba, okysličování buněk), hořčík (mozek, svaly, metabolismus), vápník (kosti, zuby, nervy) a menší množství síry a zinku. Švestky byly dříve v jakékoliv formě cennou potravinou. Dají se konzervovat hned několika způsoby. V podobě povidel, sušených švestek nebo kompotu tak sloužily jako zásobárna nedostatkových a zdraví prospěšných látek a také jako zdroj energie. Švestky také fungují jako spolehlivé projímadlo (podobně jako fíky): několik sušených švestek, lehce povařených ve vodě nebo miska švestkového kompotu, lžíce chutných povidel a náš problém je vyřešen. Švestky zlepšují peristaltiku střev a zároveň je čistí a zbavují nadměrného množství tuku. Když se řekne švestka, většinou se nám vybaví slivovice. I ta může mít při umírněné konzumaci příznivý vliv na naše zdraví, avšak nesrovnatelné s konzumací samotných plodů. Zdroj: Bylinky v akci Přípravu švestek jsem zvolila trochu netradiční, ale ne tak úplně neznámou. Oč divněji zní název, o to lepší je výsledek, uvidíte. Připravíme si: 20 kusů švestek (pro tuto přípravu se hodí výhradně pevné nepřezrálé plody) mandle 2 dcl mléka 1 vejce asi 10 – 15 dkg hladké mouky špetku soli párátka Pokud nemáme mandle loupané, spaříme je vařící vodou a potom zbavíme slupek. Švestky omyjeme, důkladně osušíme a podélným řezem opatrně otevřeme tak, abychom je poškodili co nejméně. Vyjmeme pecky a nahradíme je mandlemi. Pokud máte větší švestky a malinké mandle, klidně dejte mandle dvě. Pak opatrně spíchneme párátkem. V misce rozšleháme mléko s vejcem a špetkou soli a pak postupným přidáváním mouky vymícháme husté...

Je tady čas meruněk. Mají barvu jako slunce v podvečer a jsou nádherně sladké. Meruňky se více rozvoní při tepelné úpravě a tak můžete vyzkoušet tento jednoduchý, rychlý a vynikající meruňkový chlebíček. Je to vlastně varianta mé oblíbené „kefírové“ buchty. Už jsem ji kdysi vyzkoušela s rybízem a teď jsem se rozhodla pro jakousi obměnu téhož receptu. První změnou byla mouka. Místo hladké mouky jsem použila v poměru 1:1 směs hladké a špaldové mouky. Pečivo nebo třeba slané koláče s příměsí tmavé mouky dostanou hned báječnější chuť a jsou navíc zdravější. Druhá změna oproti rybízovému receptu se týkala kyšky. Použila jsem pouze 250 ml kefíru a druhou polovinu množství jsem nahradila rozmixovanými meruňkami. Připravíme si následující suroviny: 350 g směsi hladké a špaldové mouky 50 g moučkového cukru 175 ml slunečnicového oleje 2 celá vejce 1 prášek do pečiva 250 ml kefíru nebo kyšky asi 1/2 kg meruněk Mouku, cukr a prášek do pečiva dobře promícháme. Množství cukru je většinou minimální, ovoce obsahuje cukru dost. Do nádoby s odměrkou, která je určena pro mixér, nalijeme kefír a postupně přidáváme meruňky. S pomocí ručního mixéru tak vytvoříme neslazený meruňkový koktejl. Směs je hotova tehdy, až se hladina v nádobě přiblíží k rysce s nápisem 500 ml. Do meruňkového pyré přidáme vejce a olej, poté vše přilijeme do sypké směsi. a dokonale promícháme. Několik meruněk nakrájíme na větší kousky. Ty můžeme jednak přimíchat do tekuté směsi a jednak jimi poklademe povrch chlebíčku po přelití do formy. Formu na chlebíček vymažeme máslem, vysypeme hrubou moukou nebo krupicí a nalijeme do ní těsto. Pečeme v troubě předehřáté na 180 stupňů asi 50 minut. Abychom si byli jisti, že těsto je dobře propečené i uvnitř, špejlí píchneme šikmo směrem ke středu formy. Špejle nesmí být vlhká a nesmí se lepit. Po upečení necháme chlebíček zchladnout ve formě a pak ho opatrně vyklopíme. Můžeme lehce zasypat moučkovým cukrem a krájíme na silnější plátky… Upekli jsme vynikající, šťavnatý letní moučník k odpolední kávě… Dobrou chuť!...

Zmiňovala jsem se o posezení pod třešní. Třešně začínají dozrávat koncem června. Tento fakt je z velké míry ovlivněn počasím. A množství třešní? To pak bude záviset na tom, jestli je stihneme očesat my nebo si na nich pochutnají špačci a další opeřenci, pro které jsou sladké plody vítaným zpestřením jídelníčku. Třešeň ptačí (prunus avium) Patří k rozsáhlému rodu stromů a keřů čeledi růžovitých. Mezi nejbližší příbuzné patří višeň, mandloň, broskvoň, slivoň, švestka, bluma, mirabelka, slíva, trnka nebo sakura. Tento ušlechtilý listnatý strom je čtvrtým nejrozšířenějším ovocným stromem v našich zemích. Třešně dělíme na chrupky s pevnou dužinou nebo měkké srdcovky. Barva může být od oranžové, přes růžovou až po temně rudou až černou. Existují i barvy sytě žluté. Třešně obsahují podstatnou část vody. Zbytek tvoří cukry, vitamíny a stopové prvky. Ve velké míře obsahují také jód a proto jsou doporučovány lidem s problémy štítné žlázy, paradontózou nebo bolestmi páteře. Třešně jsou vhodné při zánětech, vysokém tlaku, zácpě a chudokrevnosti. Snižují hladinu kyseliny močové v krvi, čímž přispívají k ochranně před dnou, čistí krev, játra a ledviny. Mají vliv i na léčbu cukrovky. Lze využít i pecky: po vysušení a umístění do plátěného sáčku nahřátím akumulují teplo a poměrně dlouhou dobu jej dokáží udržet. Takový zdroj tepla se hodí třeba na prohřátí bolavých míst. Při konzumaci třešní je třeba obezřetnosti, neboť ve styku s tekutinami dochází k rychlému a bouřlivému kvasnému procesu. zdroj: Internet Mimochodem, už jste někdy nachytali kočku na třešních? Já ano! Jako další tip na typicky letní moučník mám třešňový závin. Možná to pro někoho nezní úplně běžně, ale vězte, že si pochutnáte. Budeme potřebovat: 1 balení filo těsta 300 g třešní asi 100 g strouhanky 2 lžičky mleté skořice 2 lžíce třtinového cukru několik plátků másla bílek na potření závinu Z filo těsta jsem použila několik vrstev, protože jednu vrstvu by šťáva z ovoce rozmočila. Zbylé pláty můžeme zase vrátit do mrazáku a použít později na další moučník. Pokud se vám nepodaří koupit filo těsto, třeba v MAKRU, klidně použijte těsto listové. Ideální je už vyválené, položené na pečícím papíru. Na střed těsta, které jsme na pečícím papíru položili na plech, nasypeme asi dvě hrsti strouhanky. Na strouhanku rozložíme omyté a vypeckované třešně. Vše zasypeme...

V horkých letních dnech, jaké nastaly právě teď, je nejlépe najít si v přírodě příjemné místo k odpočinku. Ty báječné chvíle si také můžeme sem tam zpestřit dobrým lehkým jídlem. V příštích dnech jsem pro vás přichystala pár nápadů a receptů pro podobná zahradní posezení. Já si takové místo našla na zahradě přímo pod třešní. Máme měsíc červen, který je ne náhodou nazýván podle červené barvy. Jedno pořekadlo také praví, že: „Červen červený jako z růže květ“. Červen a lidová rčení Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení. Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína. Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub. O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší. Hodně pavučin v přírodě věští trvale pěkné počasí. Každý den nasbírám na malém záhonku misku červených jahod. Keře rybízu ohýbají své větve pod tíhou malých hroznů s kuličkami těch nejkyselejších granátů a nad hlavou na stromě je znát, že za pár dnů bude třeba vylézt na strom a otrhat sladké tmavě červené třešně. A červenají se také rajčata různých tvarů a velikostí. Ale pro dnešek zůstanu u jahod. Když padne slovo „jahoda“, většina z nás si hned jako další vybaví slovo „šlehačka“. Vůbec to není náhoda! Jedná se o pěkně starou klasiku. Od roku 1877 jsou skutečným hitem, jehož popularitu setrvale potvrzuje wimbledonský tenisový turnaj, jahody se smetanou. Ve Wimbledonu se během turnaje spotřebuje na „Strawberries and cream“ 23 tun jahod (což odpovídá asi 2 milionům plodů) a téměř 9 tisíc litrů smetany – typ, který obsahuje 48% tuku. Pokud se tedy chcete přiblížit wimbledonskému vzoru, použijte smetanu ke šlehání označovanou jako De luxe, běžná verze na ni totiž nedosáhne. V duchu Wimbledonu, který právě probíhá, jsem připravila k odpolednímu posezení košíčky se šlehačkou a jahodami. Těsto na košíčky jsem použila moje oblíbené, stejné jako na borůvkové tartaletky. Je to sladké křehké těsto, se kterým se výborně pracuje a po upečení báječně chutná. Rozváleným těstem jsem naplnila formičky a pekla je v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 15 minut. Okraje...

Tak jsem se letos dočkala – sladké a voňavé jahody jsou tu! Kromě oblíbeného jahodového koktejlu, kde občas mléko nahradím zákysem a sladím zásadně třtinovým cukrem nebo javorovým sirupem, přijdou určitě na řadu jahodové knedlíky. Mám ale ještě jednu velmi oblíbenou chuťovou kombinaci – jahod a máty. Je báječná ve spoustě dezertů a moučníků. Na tento kompletní dezert si připravíme následující suroviny: Na jahodový sorbet: 500 g čerstvých jahod 2 lžíce moučkového cukru šťávu z poloviny citrónu 3 lžíce likéru Grand Marnier (nebo jiného podobného likéru) Na výrobu palačinek: 0,5 litru plnotučného mléka 1 celé vejce 4 lžičky moučkového cukru 8 vrchovatých lžic hladké mouky Na náplň palačinek: 250 g ricotty 3 lžíce javorového sirupu 1 velkou hrst čerstvých mátových listů Začneme výrobou jahodového sorbetu. Sorbet je jemnější než granita a vyrábí se s přidáním moučkového cukru a výhradně přírodní citrónové šťávy. Granita je zmrzlá směs cukru, vody a další ochucené tekutiny. Kousky ledové tříště jsou větší, než má sorbet a v mrazícím boxu ji mícháme méně často. Omyté jahody zbavené stopek rozmixujeme. Můžeme si schovat několik jahod na dekoraci talíře. K jahodovému pyré přidáme cukr, citrónovou šťávu a pár lžic likéru. Ten se postará o báječnou chuť a také o to, že sorbet v mrazničce neztuhne jako kámen. Směs nalijeme do nádoby, lépe s víčkem. Uložíme do mrazničky a přibližně po hodině směs důkladně promícháme. Postup zopakujeme ještě třikrát. Na řadě je výroba palačinek. Do mísy vlijeme mléko a v něm rozšleháme vejce. Přisypeme cukr a postupně přidáváme hladkou mouku. Vyšleháme tak řídké palačinkové těsto. Pánev na pečení palačinek jsem vymazala olivový olejem, který úplně postačil pro celou dobu pečení. A nakonec si vyrobíme trochu netradiční náplň. Ricottu osladíme podle vlastní chuti javorovým sirupem a přidáme najemno nasekané čerstvé mátové listy. Dobře promícháme a tenkou vrstvou směsi natíráme palačinky, které pak pevně srolujeme. Můžeme podávat… Na jednu porci jsem dala dvě palačinky přepůlené šikmým řezem. Sorbet putuje z lednice na stůl až na poslední chvíli. Bude nejlépe ho porcovat kleštěmi na zmrzlinu. Dobrou chuť!...