Jedna z chutí, kterou jsem před lety poznala díky cestám do Francie, je chuť slaného karamelu. Tehdy jsem si nebyla jista jen pár vteřin. Co je jinak, než u obyčejných sladkostí? Na jazyku jsem cítila hned po karamelové chuti příjemně chladivé pohlazení. Sůl příjemně potlačila sladkou chuť a pak ji zvýraznila. A v tom je vlastně celý ten zázrak. Všude se dočteme, že slaný karamel údajně vznikl v Bretani. Možná proto, že je tam častěji používané máslo slané na rozdíl od másla běžného („doux“). Slané máslo je ingrediencí nezbytnou k přípravě těsta na sušenky, které jsou, stejně jako slaný karamel, regionální specialitou. Pro dokreslení atmosféry „místa původu“ slaného karamelu, tedy Bretaně, přikládám fotografii starobylého města Quimper… Slaný karamel koupíte ve Francii běžně. A protože u nás není slaný karamel dostupný, nabízím recept na jeho domácí přípravu: Ingredience: • 300 g cukru krystal • 125 g soleného másla • 200 ml 30% smetany ke šlehání Na výrobu slaného karamelu použijeme solené máslo (v ČR prodává Globus, DELMART) Pokud byste neměli při ruce slané máslo, použijte máslo nesolené a přidejte: • 1 rovnou lžičku Fleur de Sel (nebo prostě té nejkvalitnější soli, jakou máte. Čím větší krystalky, tím lépe.) Cukr nasypeme do nepřilnavé pánve a na velmi mírném plamenu pomalu rozpouštíme. Občas promícháme. Jakmile zmizí poslední slepené kousky, přidáme máslo. Směs se na okamžik srazí, proto stále mícháme. Když je směs opět hladká, přilijeme smetanu. Pokud připravujeme karamel z nesoleného másla, tak v tomto okamžiku přidáme sůl a pánev odstavíme z tepelného zdroje. Zcela hladkou směs přelijeme do sklenice. Karamel v žádné fázi přípravy rozhodně neochutnáváme! S nádobou na skladování karamelu postupuji stejně jako u zavařenin nebo pesta, prostě čehokoliv, co má nějakou chvilku vydržet v lednici. Sklenici vypláchneme vroucí vodou a necháme vyschnout. Karamel v lednici malinko zhoustne, ale i tak ho můžeme nabrat na lžíci podobně jako hustší med. Pokud chceme karamel použít jako polevu, sklenici na pár minut postavíme do horké vody. Dobrou chuť!...

Banány sice patří spíše k zimnímu období, ale proč si nepřipravit lívance bez cukru a mouky i v létě? Navíc, čerstvé letní ovoce je tak barevné, šťavnaté a fotogenické. Nějaké ovoce si také můžeme nechat v mrazáku a v zimním období si pak podobné lívance připravíme třeba jako v tomto receptu. Suroviny na 8 lívanečků: • 2 zralé banány • 100 g mandlové mouky • 2 celá vejce • máslo na pečení • zakysaná smetana • čerstvé ovoce • pár mátových lístků Banány (čím více hnědá slupka, tím lépe) rozmačkáme v misce vidličkou, přidáme mandlovou mouku a vejce. Dobře prošleháme a pečeme na rozehřátém lívanečníku vždy na kousku másla. Podáváme ihned společně se zakysanou smetanou a ovocem. Díky mletým mandlím, které jsou součástí těsta, budete mít pocit, že jsou lívanečky slazené. Dobrou chuť!...

Už pár let za sebou je náš zahradní maliník každé dva dny obsypán krásně červenými malinami. Nejvíc mne baví si trhat maliny rovnou z keře do úst 🙂 I tak jich pár zbylo na lehký letní dezert. Na 4 porce budeme potřebovat: Na spodní část pohárů: • 250 g bílého jogurtu • malinovou zavařeninu Na malinovou pěnu: • 2 vaječné bílky • 2 vrchovaté lžičky moučkového cukru • 150 g čerstvých malin Na dekoraci: • maliny a několik lístků čerstvé bazalky Jako první vrstvu jsem do pohárů nakladla bílý jogurt. Na něj tenkou vrstvu malinové zavařeniny. Vše jsem dala zchladnout do lednice. Obě tyto vrstvy jsou v poháru kvůli barevnosti a můžete je klidně vynechat. Malinovou pěnu můžeme podávat prostě jen tak samotnou. Bílky vyšleháme do tuha, postupně přidáváme moučkový cukr. Maliny rozmačkáme vidličkou. Pyré lze kvůli zrníčkům i propasírovat, ale já tento krok klidně vynechám. Zrníčka k malinám prostě patří. Do pevného sněhu postupně přidáme asi 6 lžic rozmačkaných malin. Na promíchání otáčky robota snížíme nebo sníh vmícháme pouze pomocí stěrky. Pěnu navrstvíme do sklenic a necháme asi 15 minut v lednici. Poté zdobíme a podáváme. Dekorace ve spojení malin a bazalky se nebojte, je báječná, třeba i v domácí limonádě. Dobrou chuť!...

Švestky a mák odjakživa patří k sobě a to jak v případě švestkových knedlíků, tak i co se týká koláče. Kynutý koláč se švestkami a mákem na povrchu patřil vždy k mým oblíbeným. Já tentokrát použila mák jako součást těsta. Makovec je nadýchaný a plný do sladka upečených švestek. Suroviny: • 200 g mletého máku • 100 g polohrubé mouky • 4 lžíce třtinového cukru • 7,5 g (1/2 sáčku) prášku do pečiva • 1 vrchovatá lžička holandského kakaa • 5 g vanilkového cukru • 125 g másla pokojové teploty • 1 dcl třtinového rumu • 4 celá vejce • asi 14 ks čerstvých švestek • plátky mandlí • máslo a strouhanka na vymazání a vysypání formy Koláč jsem pekla ve formě o průměru 29 cm, výška okraje 5 cm. Nejprve si máslem důkladně vymažeme a vysypeme formu, protože nám půjde práce svižně od ruky. Pak oddělíme žloutky od bílků a z bílků vyšleháme tuhý sníh. Předehřejeme troubu na 180 stupňů. Sníh odložíme stranou a vyšleháme žloutky společně s cukrem a vanilkovým cukrem. Postupně přidáme i máslo. Pak přisypáváme směs máku, mouky a prášku do pečiva. Přidáme třtinový rum. Zrovna ke švestkám by se skvěle hodil také Amaretto likér. Nakonec zlehka vmícháme sníh. Těsto přelijeme do formy a poklademe polovinami švestek, řezem vzhůru. Sypeme plátky mandlí. Pečeme na 180 stupňů asi 45 minut. Krájíme po úplném zchladnutí. Dobrou chuť!...

Ovoce, které se dá nasbírat třeba na kraji pole nebo lesa. Nepatrně se liší velikostí, chutí a barvou. Tohle malinké ovoce známe nejspíš pod názvem mirabelky nebo špendlíky. Třeba nám k přesnému určení může pomoci TENTO ČLÁNEK. Já jsem mirabelky koupila od babičky na trhu v Berouně. Mirabelkovou zavařeninu si dobře pamatuji z Francie, kde ji potkáte téměř na každém kroku. Plody měly vzhledem ke své velikosti dost velkou a pevnou pecku, takže odpeckováním před tepelnou úpravou bychom se připravili o většinu šťávy, kterou ovoce obsahuje. Rozhodla jsem se tedy rozvařit ovoce nevypeckované a dále propasírovat. Suroviny na zavařeninu: • 3 kg mirabelek • želírovací cukr (množství dle hmotnosti ovocného pyré) • pár kousků celé skořice • několik celých hřebíčků Z tohoto množství jsem vyrobila šest skleniček o obsahu 350 ml Omyté ovoce podlijeme asi 2dcl vody a přivedeme k varu. Vaříme přibližně 25 minut do doby, než se dužina od pecek oddělí. Rozvařené ovoce pasírujeme přes cedník s většími oky. Mně dobře posloužil cedník na slévání těstovin. Po částech přidáváme rozvařené ovoce a krouživými pohyby vařečkou v sítu pasírujeme. Výsledkem bude husté pyré bez pecek a slupek. Podle hmotnosti pyré přidáme cukr a koření. Dobře promícháme a přivedeme k varu. Vaříme 5 minut, dle návodu na sáčku. Ještě horkou zavařeninu plníme do vroucí vodou vymytých a vysušených sklenic. Koření můžeme v pyré ponechat, alespoň bude mít každá sklenička svou unikátní příchuť. Sklenice uzavřeme a postavíme dnem vzhůru asi na 30 minut. Mirabelková zavařenina je příjemně nakyslá, podobně jako rybízová. Bude se skvěle hodit na slepování vánočního cukroví. Dobrou chuť!...