Tento recept patří mezi klasiku francouzské kuchyně. Pochází z oblasti Burgundska a ne náhodou se tedy jeho příprava téměř neliší od přípravy Boeuf Bourgignon – hovězího po burgundsku. Asi nejznámější je verze s červeným vínem, ale existují oblasti, kde se kohout na víně připravuje s vínem bílým. Zde také bývají někdy žampióny nahrazeny smrži. Většinou je však připravován z kuřete. Já jsem ale nedávno měla náhodou možnost koupit pravého francouzského kohoutka, takže bylo zcela jasné, co s ním provedu. Kohout byl zakoupen jako mražený. Po rozmražení začalo porcování. Vzhledem k váze kohouta 4,2 kg byl tento proces, navíc v menší kuchyni, docela náročný. I přes popis na obalu „bez drobů“ byly překvapivě v těle kohouta srdce i játra na svém místě. Vcelku mohutnou kostru, která zbyla po rozporcování, jsem uložila do mrazáku. Na silný drůbeží vývar se bude někdy později hodit bezvadně. Na přípravu kohouta na víně byly třeba ještě následující ingredience: 250 g uzené slaniny 1 palice česneku 10 šalotek 0.7 l suchého červeného vína (nejlépe burgundského) 1 l drůbežího vývaru bouquet garni (tymián, plocholistá petrželka, bobkový list) 3 řapíky celeru 6 mrkví 300 g žampiónů 6 lžic olivového oleje 120 g rajčatového protlaku 1 sklenička nakládaných cibulek 100 g másla střídka z poloviny bagety 5 cl Armagnacu sůl pepř Na dlouhé vaření a dušení je ideální litinový hrnec. V mém případě tomu nebylo jinak. Musela jsem ovšem zvolit větší, než obvykle. Z kohouta této velikosti bylo osm velkých porcí. Dáme se do vaření. Jednotlivé porce masa osušíme, ze všech stran osolíme, opepříme a zprudka opečeme na olivovém oleji. Až získají kousky masa ze všech stran zlatavou barvu, vyjmeme je. Do hrnce vsypeme slaninu nakrájenou na kostičky a necháme vyškvařit. Pak přidáme na plátky posekaný česnek, později na proužky nakrájené šalotky. Vše osmahneme na tuku vypečeném ze slaniny. Pak do hrnce vrátíme opečené kousky kohouta. Přidáme mrkev nakrájenou na kolečka a řapíkatý celer nakrájený na proužky. Vše zalijeme vínem. Při vaření kohoutka na víně bývá pravidlem, že „jedna láhev patří do hrnce a druhá na stůl“. Do hrnce přidáme ještě bylinky – bouquet garni: petrželku, tymián a bobkový list. Pokud víno nezakrylo všechno maso, množství tekutiny doplníme horkým drůbežím vývarem. Na velmi mírném plameni táhneme (mijotáme) asi 2...

Ostrov Korsika leží ve Středozemním moři mezi Francií a Itálií. Korsičané sice všichni umějí francouzsky, ale sami mezi sebou mluví korsicky. Korsičtina je jazykově někde mezi francouzštinou a italštinou. Hodně připomíná latinu, ze které se nezávisle vyvinula. A stejně tak je to i s následujícím receptem: Maso dušené ve víně – velmi typická příprava pro francouzskou kuchyni. A příloha v podobě těstovin s parmazánem – to je nefalšovaná Itálie. Možná právě tak vznikl tento klasický recept. Ještě, než se náš jídelníček začne s přibývajícím sluncem odlehčovat, dala jsem se do přípravy tohoto velmi přitažlivého receptu. Hovězí maso patří mezi mé nejoblíbenější druhy masa a společně s ostatními ingrediencemi dělá tento recept neodolatelným. Připravíme si následující suroviny: 1 kg zadního hovězího masa 1 palici česneku 150 g pancetty (lze nahradit dobře prorostlým uzeným špekem) 2 středně velké cibule hrst sušených, předem namočených hříbků 1 vrchovatou lžičku skořice několik snítek čerstvého rozmarýnu 3 bobkové listy 2 dcl suchého bílého vína 100 g rajčatového protlaku olivový olej čerstvě mletý pepř mořskou sůl Maso zbavíme blan, očistíme a nakrájíme na velké kostky. Každou z nich prošpikujeme klínky česneku a proužky pancetty. Česnek a pancetta (dobrý uzený špek) mají pro tento recept zásadní význam. V hrnci, ve kterém budeme později maso dusit, si rozehřejeme olivový olej. Maso je třeba nejprve opéci, aby získalo barvu, zatáhlo se a na konci zůstalo měkké a šťavnaté. Vkládáme tedy kostky masa do oleje pouze v jedné vrstvě. Opečeme ze všech stran a maso vyjmeme na talíř. Se zbývajícími kostkami masa postup opakujeme. Maso je opečené, v hrnci máme rozpálený olej. Do něho nasypeme zbytek česneku nakrájeného na drobné plátky a jakmile začne růžovět, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a vše krátce zprudka restujeme. Asi po 3 minutách maso vrátíme do hrnce, zalijeme bílým vínem, přidáme rajčatový protlak a vyždímané houby. Vodu z hub si uchováme pro pozdější dolití. Lehce opepříme a osolíme, přidáme větvičku rozmarýnu, bobkový list a skořici. Dusíme na mírném plameni asi 30 minut. Po uplynutí této doby dolijeme vodu těsně nad maso. Pro tento účel použijeme také vodu z namočených hub. Lehce „mijotáme“ (na opravdu mírném plameni táhneme) asi 2,5 – 3 hodiny – do změknutí masa. Pak maso vyndáme, odstraníme bobkový list a větvičky rozmarýnu...

Blíží se 14. únor, svátek svatého Valentýna, čas romantické večeře pro dva. Pro tuto příležitost je vhodné podávat jídla lehká, která příliš nezasytí a naopak zbystří smysly, třeba i s malým množstvím přírodních afrodisiak. Mezi ta určitě patří (alespoň se to říká) celer. Celer je zcela obyčejná, levná a téměř stále dostupná kořenová zelenina, kterou asi nejčastěji používáme při výrobě masového nebo zeleninového vývaru. Pro naše tělo je to ale učiněný poklad a při správné přípravě budou nadšené i naše chuťové buňky. Celer je velmi opomíjená zelenina, ze které lze však vykouzlit vynikající salát nebo třeba pyré jako přílohu k masu nebo rybě. Celer bulvový (Apium graveolens) Už ve starém Egyptě byl celer používán jako koření, ale především jako přírodní afrodiziakum. V lidovém léčitelství je celer známý pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci. Jeho léčebné účinky ale výrazně přesahují tuto běžnou pověst. Existují různé druhy celeru. Celer řapíkatý – z něho se používá nadzemní část. A celer listový a hlíznatý, ze kterých můžeme zpracovat listy i podzemní část – bulvu. Typické aroma celeru pochází z velkého množství éterických olejů. Ty mají smysl pro rostlinu samotnou – působí jako ochrana před jejími škůdci. Stejným způsobem pak chrání i naše tělo, pro které jsou velmi účinnou obranou i dezinfekcí. Při konzumaci celeru se tyto látky uvolňují při cestě trávicím traktem na všechny jeho sliznice, v ústech, v žaludku, ve střevech. Éterické látky také likvidují infekce v ledvinách a močových cestách. V mnohém se účinky celeru podobají účinkům fenyklu. Při nachlazení pomáhají celerové silice našim dýchacím cestám a při léčbě kašle a rýmy je vhodné stravu celerem doplnit, nejlépe ve formě celerové šťávy nebo s syrovém stavu. Celer je významný zdroj vitamínu B, jeho listy obsahují více vitamínu C než citrón. Minerály jako železo, draslík, vápník jsou zde zastoupeny ve vysokých dávkách. Celer dále pomáhá při léčbě revmatismu a dny. Snižuje hladinu krevního cukru a krevní tlak. Žaludek chrání před žaludečními vředy a dokonce urychluje jejich léčení. Zdroj: Bylinky v akci Malinko jsem si upravila recept, který se už léta připravuje u mých rodičů: Kotlety zapečené s celerem. Kotlety jsem z původního receptu nahradila masem nakrájeným na drobné kousky, a to kvůli konzumaci ze zapékacích misek. Kombinace masa a celeru se zapečeným...

Česká kuchyně ve své tučnější podobě se na mém blogu ani na mém stole neobjevuje moc často. Ale všechno, co nám chutná, je v rozumné míře našemu tělu prospěšné. Takže si prostě občas s velkou chutí dám krásně křupavé a vypečené tučnější maso a k tomu dobrý domácí bramborový knedlík. Když už se však k takovému vaření rozhodnu, vždy přemýšlím, jak si jídlo ozvláštnit. I nedělní oběd v podobě pečeného bůčku s knedlíkem může přeci vypadat zajímavě. Připravíme si následující ingredience: Na knedlíky: 1,5 kg brambor 600 – 800 g hrubé mouky 1 celé vejce 1 lžičku soli Na pečení masa: 1 kg vepřového bůčku 1 palici česneku 1 lžičku soli 5 středních cibulí Na špenát: 400 g listového špenátu 5 stroužků česneku mletý černý pepř sůl Maso se bude připravovat z celého pokrmu nejdéle a tak začneme právě jeho přípravou. Bůček nakrájíme na kostky. Oloupeme a prolisujeme česnek a rozhodně jím nešetříme, bez něho by to prostě nebylo ono. Prolisovaný česnek utřeme se solí a kostky masa v této směsi důkladně obalíme. Poslední úkon je nejlépe provést už přímo v nádobě, ve které budeme maso péci. Já pro tento případ opět použila mou milovanou remosku. Pečený bůček ve formě kostiček je dalším z jejích mistrovských kousků 🙂 Během pečení nádobou občas zatřeseme, aby se kostky masa promíchaly. Až se maso zatáhne a jeho hrany začnou zlátnout, vsypeme do nádoby cibuli nakrájenou na proužky. Cibulí opět nešetříme, dodá pokrmu chuť a šťávu. Pečeme do doby, než cibule zkaramelizuje. Maso se peče a zatím si připravíme špenát. Špenátové listy důkladně omyjeme a pokud nemáme po ruce zrovna baby-špenát, odstraníme řapíky. Listy spaříme vroucí vodou. Na pánvi s olivovým olejem zprudka osmahneme najemno nakrájený česnek. Jakmile začne růžovět, přidáme do pánve spařené a posekané špenátové listy, osolíme a lehce opepříme. Asi minutu restujeme a pak odstavíme z tepelného zdroje. Směs necháme vychladnout. A nyní je na řadě bramborový knedlík. Brambory jsme si, třeba i předchozí den, uvařili ve slupce. Zchladlé je oloupeme a prolisujeme, případně nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme vejce, sůl a postupně přidáváme mouku. Její přesné množství však bude záležet na druhu použitých brambor. Těsto dobře propracováváme až do doby, kdy se přestane lepit. Takže, pokud se těsto stále...

Podzim je obdobím honů a lovů a tak se na našem stole občas objeví zvěřina. Tento celkem vzácný druh masa má svou charakteristickou vůni, na které mají hlavní podíl různé aromatické silice obsažené v rozmanité rostlinné potravě a tu si zvěř v přírodě sama vybírá. Zvěřina Zvěřina je považována za dobře stravitelné maso, především má malý obsah tuku. Ten obvykle prostupuje svalovou tkáň. Celá řada důležitých prvků a vitamínů je ve zvěřině obsažena ve větším množství, než u ostatních mas. Výživnost zvěřiny podstatně zvyšuje značný obsah bílkovin, který je zvláště u zvěřiny ze zvěře pernaté vyšší, než u masa vepřového, hovězího nebo telecího. Vysoká zvěř se po lovu vyvrhne, vysuší se hrudní dutiny a při teplotě 0 – 3 stupně můžeme nechat zrát v kůži. Po určité době se musí stáhnout z kůže a opracovat pro kuchyňské použití. Takto vyzrálé maso má svou osobitou vůni a nejvyšší kvalitu. Zdroj: časopis RevueHotel Pro kvalitní suroviny se hodí ta nejjednodušší úprava a to u zvěřiny platí dvojnásob. Maso jsem po zakoupení nechala ještě dva dny odležet v lednici a na tuto přípravu jsem potřebovala 1/8 másla a asi 20 kuliček jalovce. Jalovec jsem rozmačkala v hmoždíři, posypala jím odblaněné, očištěné a osušené maso. Poté jsem vše přelila rozehřátým máslem. Takto jsem kus daňčí kýty nechala v lednici 48 hodin. Když jsem se dala do vaření, jako další ingredience jsem si připravila: několik plátků anglické slaniny 2 mrkve 2 petržele 1/2 menší celerové bulvy 6 šalotek 1/2 l suchého kvalitního červeného vína plátek másla misku krémových žampiónů několik oloupaných jedlých kaštanů (nemusí být) potravinářský provázek ještě pár kuliček jalovce Jako přílohu jsem zvolila polentu. K masu i ke vzniklé tmavé omáčce se bude výborně hodit. Příprava polenty je jednoduchá. Budeme potřebovat: 250 g polenty 20 g másla sůl 1 l vody Polenta Polenta je kaše připravená ze žluté kukuřičné mouky. Označuje se tak pokrm i samotná kukuřičná mouka užívaná pro její přípravu. Má hrubší zrnitou strukturu. Obvykle se vaří ve vodě, čímž se z ní stává kaše, která se zjemňuje máslem nebo bylinkami. Kaše se konzumuje horká a měkká nebo naopak studená. Studená se krájí na plátky, které se podávají jako příloha nebo se dále smaží či grilují. K dostání je také...