Ještě dříve, než začneme s půstem, který by nám měl vydržet až do Velikonoc, uvaříme si něco dobrého. Maso z mladého divočáka není až tak běžnou surovinou a tak jsem chvilku promýšlela, jak si jej připravit jinak, než je u nás obvyklé. Slavnosti sněženek zřejmě každý viděl, a tak tady ani nemusím českou klasiku zvlášť připomínat. Chuť masa z mladého divočáka je velmi delikátní, takže by zároveň byla škoda jej připravit nějakým jiným běžným způsobem. Posloužil mi tedy jeden starý italský recept… Budeme potřebovat: 1,3 kg kýty z mladého divočáka 100 g pancetty 1 menší celer 4 menší mrkve 3 kořeny petržele 8 šalotek několik stroužků česneku pár snítek čerstvého tymiánu pár snítek čerstvého rozmarýnu šťávu a kůru z jednoho pomeranče 10 kuliček černého pepře 8 kuliček nového koření 14 kuliček jalovce kus skořice několik hřebíčků 3 bobkové listy 2 lžíce másla 3 lžíce třtinového cukru 1,5 dcl červeného vinného octa 5 dcl suchého červeného vína (já použila Chianti) 2 lžíce olivového oleje kus kvalitní hořké čokolády s vysokým obsahem kakaa Maso z divoké zvěře běžně před samotnou úpravou nakládáme do takzvaných mořidel. Ta mohou být pouze ze suchého koření nebo spojená s tekutinou, většinou obsahující víno, ocet nebo obojí. Mořidlo lze poté použít i pro další vaření. Mořidlo (marinádu) NIKDY NESOLÍME. Nejprve maso našpikujeme hranolky z asi poloviny pancetty. Poté maso pomocí kuchyňského provázku svážeme, aby při pečení drželo tvar a lépe se porcovalo. V hmoždíři rozdrtíme asi polovinu daného množství koření: černý pepř, nové koření, jalovec, hřebíček a skořici. Přidáme nalámané bobkové listy. Tuto směs koření důkladně vetřeme do masa. Pak nakrájíme kořenovou zeleninu: část celeru, mrkve a petržele. Přidáme několik stroužků česneku a pár šalotek a samozřejmě snítky čerstvých bylinek. Z dobře omytého pomeranče seřízneme ostrým nožem nebo škrabkou kůru tak, aby neobsahovala spodní hořkou vrstvu, a přidáme ji k zelenině s bylinkami. Do tohoto základu vložíme maso a přelijeme ho směsí vína, červeného vinného octa a šťávy z pomeranče. Nádobu s marinádou a masem zakryjeme potravinovou fólií a necháme odležet v chladu. Ideální bude doba 24 hodin, přičemž je dobré v polovině času maso v marinádě otočit. Těsně před vařením maso vyjmeme z marinády, setřeme z něho koření, dobře osušíme a trochu osolíme. Marinádu scedíme...

Svíčková bezpochyby patří ke svátečním jídlům. Pro mne je královnou českých omáček a podle toho je k ní třeba přistupovat. Věnujte jí dostatek času, kvalitní ingredience a ona vám to stokrát oplatí. Pro název tohoto pokrmu existuje více vysvětlení. Jednak to, že se původně připravoval z části hovězího, které se nazývá svíčková. A dále také to, že maso, které se k jeho přípravě používalo, bylo v těle zvířete obklopeno tukem, z něhož se ve středověku vyráběly svíčky. Ať tak či onak, pod názvem svíčková si drtivá většina nás všech představí hovězí pečeni se smetanovou omáčkou, jejíž základ tvoří kořenová zelenina. A je podávána v převážné většině případů s houskovým knedlíkem. Receptů na svíčkovou je na světě tolik, kolik kuchařů ji bude vařit. Já uvádím ten můj, který sice připravuji s hovězím masem, ale ve svém výsledku se způsobem přípravy a použitým kořením blíží úpravě zvěřiny. Recept je proto i pro úpravu zvěřiny (srnčí, vysoké i zajíce) vhodný. S přípravou je třeba začít tři až čtyři dny před konzumací. V obchodě je dobré vybrat takzvanou falešnou svíčkovou, tedy kulatou plec (kužel). Svým tvarem se té pravé podobá a nakrájené plátky pečeně z falešné svíčkové vypadají na talíři velmi úhledně. Doma maso zbavíme blan a prošpikujeme slaninou. Mně se lépe pracuje se špikovacím nožem než s jehlou. Do masa prořízneme nožem otvor, do kterého vsuneme hranolek slaniny. Špikování nám půjde lépe od ruky, když si slaninu (klidně večer předem) nakrájíme na hranolky potřebné velikosti a ty naskládáme jeden vedle druhého na prkénko (nebo do plastové nádoby) a uložíme do mrazáku. Takto připravená slanina pak do masa pronikne daleko lépe. Na přípravu – naložení tři dny před dnem vaření, budeme potřebovat: 1,5 – 2 kg falešné svíčkové 100 g uzené slaniny 1/2 menší celerové bulvy 3 mrkve 2 petržele 2 cibule pár stroužků česneku 20 kuliček černého pepře 10 kuliček nového koření 15 kuliček jalovce 3 bobkové listy ocet v poměru 1:2 dílům vody Množství vody (společně s octem a zeleninou) určíme tak, aby naložené maso bylo v nádobě zcela ponořené. Vodu smícháme s octem, nakrájenou zeleninou a kořením. Nesolíme! Nálev necháme přejít varem a do ZCELA VYCHLADLÉHO vložíme našpikované maso. Nádobu uchováváme v lednici nebo v jiné dostatečně chladné místnosti. Vždy...

Zmiňovala jsem se o posezení pod třešní. Třešně začínají dozrávat koncem června. Tento fakt je z velké míry ovlivněn počasím. A množství třešní? To pak bude záviset na tom, jestli je stihneme očesat my nebo si na nich pochutnají špačci a další opeřenci, pro které jsou sladké plody vítaným zpestřením jídelníčku. Třešeň ptačí (prunus avium) Patří k rozsáhlému rodu stromů a keřů čeledi růžovitých. Mezi nejbližší příbuzné patří višeň, mandloň, broskvoň, slivoň, švestka, bluma, mirabelka, slíva, trnka nebo sakura. Tento ušlechtilý listnatý strom je čtvrtým nejrozšířenějším ovocným stromem v našich zemích. Třešně dělíme na chrupky s pevnou dužinou nebo měkké srdcovky. Barva může být od oranžové, přes růžovou až po temně rudou až černou. Existují i barvy sytě žluté. Třešně obsahují podstatnou část vody. Zbytek tvoří cukry, vitamíny a stopové prvky. Ve velké míře obsahují také jód a proto jsou doporučovány lidem s problémy štítné žlázy, paradontózou nebo bolestmi páteře. Třešně jsou vhodné při zánětech, vysokém tlaku, zácpě a chudokrevnosti. Snižují hladinu kyseliny močové v krvi, čímž přispívají k ochranně před dnou, čistí krev, játra a ledviny. Mají vliv i na léčbu cukrovky. Lze využít i pecky: po vysušení a umístění do plátěného sáčku nahřátím akumulují teplo a poměrně dlouhou dobu jej dokáží udržet. Takový zdroj tepla se hodí třeba na prohřátí bolavých míst. Při konzumaci třešní je třeba obezřetnosti, neboť ve styku s tekutinami dochází k rychlému a bouřlivému kvasnému procesu. zdroj: Internet Mimochodem, už jste někdy nachytali kočku na třešních? Já ano! Jako další tip na typicky letní moučník mám třešňový závin. Možná to pro někoho nezní úplně běžně, ale vězte, že si pochutnáte. Budeme potřebovat: 1 balení filo těsta 300 g třešní asi 100 g strouhanky 2 lžičky mleté skořice 2 lžíce třtinového cukru několik plátků másla bílek na potření závinu Z filo těsta jsem použila několik vrstev, protože jednu vrstvu by šťáva z ovoce rozmočila. Zbylé pláty můžeme zase vrátit do mrazáku a použít později na další moučník. Pokud se vám nepodaří koupit filo těsto, třeba v MAKRU, klidně použijte těsto listové. Ideální je už vyválené, položené na pečícím papíru. Na střed těsta, které jsme na pečícím papíru položili na plech, nasypeme asi dvě hrsti strouhanky. Na strouhanku rozložíme omyté a vypeckované třešně. Vše zasypeme...

Všechno uzrálo najednou: třešně, rybíz, angrešt. Sklízeli jsme levanduli, bylinky kvetly o sto šest a my měli co dělat. Přemýšlela jsem, jak naložím s angreštem. Část otrhaného putovala do mrazáku a z části by se dal udělat džem s kousky ovoce. Ale myslela jsem spíše něco méně obvyklého. Tak tedy čatní. Sladkokyselá chuť angreštu by v kombinaci s masem mohla být to pravé. Angrešt   Obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citrónovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Cukru obsahuje méně než 10%, především fruktózu. Obsahuje stejně vitamínu C jako citrony, vitamín E, dále menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď. Dále křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny a to také srdci prospívá.   Zdroj: Wikipedie Takže jsem si připravila: 1 kg angreštu 2 dcl Cidre 300g krystalového cukru 3 lžíce rozinek naložených v rumu několik snítek rozmarýnu 1/2 lžičky hořčičných semínek kousek skořice Vlastně jsem přísady přidávala až při vaření, protože jsem čekala, jak se rozvine výsledná chuť. Angreštové plody jsem propláchla vodou a odstranila nůžkami stopky a spodní konce plodů. Do woku jsem nalila cidre, nasypala cukr a rozpůlený angrešt jsem v této směsi nechala vařit. Když plody trochu změkly, přidala jsem pár snítek rozmarýnu. Jeho vůně se k angreštu výborně hodí. Angrešt se vařil, pouštěl sladkou šťávu a vše bylo čím dál hustší. Přidala jsem tedy rozinky naložené v rumu. Stačí mít skleničku takto naložených rozinek v lednici stále. Jsou ideální do jablečného závinu. Pak už jsem jen přidala pár hořčičných semínek a kousek skořice. Když se angrešt takřka rozvařil, odstranila jsem větvičky rozmarýnu a skořici. Čatní jsem pak dala do předem vařící vodou vylitých a pak vysušených sklenic. Při ochutnávání výsledku svého snažení jsem byla příjemně překvapena. Přírodní hovězí roštěná a angreštové čatní byla ta správná volba. Z jednoho kila angreštu jsem získala dvě 250 ml sklenky čatní. Pro čas grilování je to myslím docela vhodná příloha k masu na prostřený stůl. Dobrou chuť!...

Léto, dovolená, teplé letní večery, grilování, maso. A kocouři už se začínají opalovat… To všechno se mi v těchto horkých dnech vybavuje každou chvíli. A ke grilovanému masu se výborně hodí tahle původem řecká příloha, omáčka, dip… prostě Tzatziki. Tento pokrm má různé podoby v mnoha zemích. Vůbec nejlépe by bylo použít na výrobu pravý řecký jogurt. Pokud však zrovna není po ruce, použijte hustší a méně kyselý bílý, nelépe přes plátno odkapaný jogurt. Výsledek je báječný, ale nic nechutná jako originál. Na výrobu tzatziki budete potřebovat: dvě salátové okurky svazek čerstvého kopru dva stroužky česneku šťávu z jednoho citrónu olivový olej extra-virgine čerstvě mletý černý pepř sůl a hlavně ten jogurt Okurku oloupeme, nastrouháme na hrubém struhadle a důkladně ji vyždímáme. Když říkám důkladně, tak myslím tolik, že se množství v misce zmenší na čtvrtinu. Nebo alespoň na třetinu. Ždímání vám půjde nejlépe, pokud nastrouhanou okurku přesypete do cedníku a budete mačkat rukou. Nebo si berte do dlaně vždy část nastrouhané okurky a mačkejte ji jako malý gumový míček na posilování dlaní. Chce to trochu trpělivosti, protože na tom bude záviset výsledek. Tzatziki musí být husté, nesmí téci jako koprová omáčka ke knedlíkům! Když máte pocit, že už jste ždímali dost, zkuste to ještě jednou. Pro jistotu. Na dvě okurky je množství jogurtu asi jako z velkého kelímku (400g?). Pak do celé směsi přidejte nadrobno posekaný kopr a nešetřte! Jeho chuť je v tomto jídle velmi zásadní. A teď česnek. Nechci psát nějaké přesné pravidlo, je to věc individuální chuti, ale já dávám 1 velký stroužek na 1 okurku. Česnek prolisujeme a přimícháme k okurce. Jsem velký milovník česneku, ale více bych už asi nedávala. Po vychlazení směsi se pořádně odleží a pak už by zanikla chuť ostatních přísad. Teď přidáme šťávu z jednoho citrónu. Kdyby vám připadalo, že stačí z poloviny citrónu, nechte to tak. Potom podle chuti přisolte, opepřete (pozor, i to se odleží) a nalijte přibližně lžíci olivového oleje. Ten můžete použít i na konečnou ozdobu. Teď už jen nějaké to grilované maso, bílou bagetku a můžeme hodovat! Dobrou chuť!...