Slunce svítí a tak se rajčata červenají a rostou. Ta pevnější rajčata – třeba odrůdu „Coeur de boeuf“, lze využít na slaný koláč. Z těch ostatních pak připravujeme domácí kečupy a různé omáčky na těstoviny. Rajčat prostě není nikdy dost. Běžně používám na koláč domácí těsto podle níže uvedeného receptu. Současné horké dny však mohou být jakousi malou omluvou, pokud křehké těsto koupíme již rozválené na pečícím papíře. V ČR jsem ho už v obchodě také objevila. Ve Francii jsem hotová těsta používala ráda. Je jich tam spousta druhů a v dobré kvalitě. Suroviny na těsto: • 200 g hladké mouky • 100 g celozrnné hladké mouky • 110 g studeného másla • 3 lžíce studené vody • 1 lžíce krystalového cukru • špetka soli Koláč jsem připravovala ve formě na quiche o průměru 29 cm, hloubka 5 cm. Smícháme oba druhy mouky, přidáme cukr, sůl. Do směsi nakrájíme máslo na malé kostičky a prsty dobře propracujeme. Přidáme dle potřeby vodu. Pracujeme vcelku rychle. Těsto zabalíme do potravinové fólie a necháme asi půl hodiny odpočinout. Jako náplň jsem kromě úžasných, barevných a pevných rajčat použila: • 500 g ricotty • kůru z jednoho citrónu • 3 celá vejce • 2 hrsti strouhaného ementálu • pár snítek čerstvého tymiánu – saturejky • několik lístků oregana • čerstvě mletý pepř • sůl Těsto rozválíme na plát silný asi 5 mm a vyplníme jím koláčovou formu. Zarovnáme okraje a propícháme vidličkou. Předpečeme v troubě vyhřáté na 180 asi 10 minut, než se těsto začne oddělovat od boků formy a trochu se ztenčí. Kupované těsto není třeba předpékat. Ricottu smícháme s vejci a sýrem. Lehce přisolíme, opepříme. Přidáme otrhané lístky tymiánu a pokrájené lístky oregána či saturejky. Přidáme jemně nastrouhanou citrónovou kůru a vše dobře promícháme. Směsí naplníme těsto ve formě. Povrch sýrové směsi poklademe silnějšími plátky rajčat tak, aby se vzájemně překrývaly. Nakonec rajčata posypeme čerstvými bylinkami. Koláč pečeme na 170 stupňů do doby, než jsou upečená rajčata, jejich kraj se začne zabarvovat. To bude trvat asi 35 minut. Dobrou chuť!...

Pro mne je tahle focaccia hitem letošního léta. K mým oblíbeným rajčatům, bílému sýru i salátům se hodí lépe světlé pečivo. Bagety z obchodu jsou možná dobré ten den, ale další den už jsou gumové nebo ztvrdlé. Focaccia vydrží – pokud ji tedy nesníte – čtyři dny klidně. Z uvedeného množství surovin vyšlo těsto přesně na jeden hluboký plech běžné velikosti. Na kvásek si připravíme: • 21 g čerstvého droždí (polovina kostky) • 1 lžíci krystalového cukru • 20 ml vlažné vody • špetku hladké mouky Na těsto bude třeba: • vzešlý kvásek • 500 g hladké mouky • 300 ml vlažné vody • 1 vrchovatá lžička jemné mořské soli • 1 lžíce olivového oleje extra virgin Dále budeme potřebovat: • 3 lžíce oleje na potření plechu a těsta • hrubou sůl na posypání • několik snítek čerstvého rozmarýnu • černé olivy (nejlépe „na řecký způsob“) • sušená rajčata naložená v oleji Nejprve si připravíme kvásek. Rozdrobené droždí zasypeme krystalovým cukrem a směs vymícháme metličkou do pěny. Poté přidáme vlažnou vodu. Pro kynutí nepoužívám kohoutkovou vodu, ale třeba kojeneckou, bez bublin a chlóru. Misku zakryjeme čistou utěrkou a necháme kvásek vzejít. To bude trvat asi 20 minut. Do robota s hnětacím hákem vsypeme část mouky smíchané se solí, přidáme kvásek a na nejnižší rychlost hněteme. Postupně přisypáváme mouku a přiléváme vodu. Přidáme lžíci oleje. Pokud bude těsto lepivé (ono trochu bude, ale nesmí být moc), dle potřeby přidáme mouku. Uhnětené těsto necháme zakryté kynout asi 45 minut. Po nakynutí těsto z mísy vyklopíme na pomoučený povrch a rukama krátce prohněteme. Těsto malinko vytahujeme do stran podobně, jako to dělají pekaři pizzy. Plech na pečení potřeme olivovým olejem a přeneseme do něj těsto. Na plechu těsto ještě malinko povytáhneme do všech směrů. Těsto potřeme olivovým olejem a zakryté (třeba druhým stejným plechem) necháme kynout ještě asi 30 minut. Troubu rozpálíme na 210 stupňů, horní i spodní ohřev. Do těsta vytvoříme prsty dolíčky a do každého z nich vložíme to, co máme nejraději. Obyčejná focaccia je jen s rozmarýnovými snítkami, ale můžeme přidat kousky sušených rajčat naložených v oleji nebo vypeckované černé olivy. Těsto bude místy tvořit bublinky. Focacciu posypeme hrubou mořskou solí a pečeme asi 10 minut – do požadovaného...

Všichni ho dobře znají, ale jaký je vlastně „ten pravý“ Caesar salát? Nejčastěji se objevuje podávaný s kuřecími prsíčky. Většinou z důvodu, aby jídlo více zasytilo. Někdy můžeme tento salát vidět i s proužky opečené slaniny. A dost často jsou na salátu kuřecí prsíčka společně se slaninou. Pravý Caesar salát však žádné maso neobsahuje. Diamantem salátu je zálivka, jejíž nedílnou součástí jsou ančovičky. Když je zálivka dokonalá, nemohu se křupavých listů nabažit. A tahle dokonalá je. Ochutnala jsem ji mnohokrát a recept na ni je z jedné hotelové kuchyně. Na Caesar salát se běžně používají listy římského salátu. Je příjemně křupavý a jako u všech listových salátů: Nejlépe samozřejmě chutnají „srdíčka“. Pokud teď v létě čekáte, až římský salát na vaší zahradě vyroste do té správné velikosti, s klidem použijte salát zvaný „Little Gem“. Tento je odrůdou římského salátu, je úžasně křupavý a vlastně celý chutná jako jedno velké „srdíčko“. Mám ho moc ráda. Na zálivku pro bohaté čtyři porce budeme potřebovat: • 30 g ančovičkových filetů (třetina malé skleničky) • 2 lžíce majonézy • 2 lžíce tučného bílého jogurtu • 1 lžíci dijonské hořčice • 1 lžíci celozrnné hořčice • 1 velký stroužek česneku • 2 lžíce jemně strouhaného parmazánu • čerstvě mletý pepř • chlebovou bagetu na krutóny • 1 lžíci olivového oleje na opečení krutónů • parmazánové hobliny k podávání Majonézu, jogurt a oba druhy hořčice smícháme v nádobě vhodné k mixování tyčovým mixérem. Přidáme prolisovaný stroužek česneku. Ančovičky přidáme klidně i s částí oleje, ve kterém jsou naloženy. Vše rozmixujeme do hladka. Nakonec přidáme trochu čerstvě mletého pepře a najemno strouhaný parmazán. Solit není třeba, protože ančovičky i parmazán už slanou chuť obsahují. Není třeba ani přidávat citrónovou šťávu – celozrnná hořčice má příjemně nakyslou chuť. Zálivka je perfektně chuťově vyvážená, ale i tak ji nechte pár hodin v lednici uležet. Její chuť bude ještě intenzivnější a všechny složky lépe propojené. Před podáváním naklademe jednotlivé listy salátu na talíř. Nemusíme je trhat, klidně je ponecháme v celku a při jídle je prostě překrojíme. Na lžíci olivového oleje opečeme na pánvi krutóny. Ty jsou nejlepší z rustikální bagety podobné třeba ciabattě. Kostky nakrájíme větší a počítáme asi 2 – 3 hrsti krutónů na jednu porci. Nakonec...

Bramborový salát má mnoho podob a patří mezi typické pokrmy české kuchyně. Převážná většina lidí připravuje podobný bramborový salát na vánoční stůl, někteří pak jako oblíbené jídlo různých oslav. Je totiž skvělým společníkem smaženému řízku a bez toho se leckterá česká oslava neobejde. Salát lze použít i na přípravu finger food… Někdo do bramborového salátu přidává cibuli, někdo kapie. Existuje recept, který obsahuje kostičky salámu. Ten, jakkoliv kvalitní, do bramborového salátu nepatří. Směřuje spíše už k salátu vlašskému. Bramborový salát může být také způsob, jak zlikvidovat, třeba o velikonočních svátcích, přebytek vařených vajec. Já mám ráda salát, který jsem od malička ochutnávala doma, s kořenovou zeleninou, nakrájenou na malé kostičky v jemně slaném nálevu. Kdysi se dala tato jednoduchá směs běžně koupit, teď si ji připravuji dle vlastního receptu: • 2 díly mrkve • 1 díl petržele • 1 díl celeru Nálev: • 1 litr vody • 3 lžičky soli Převařeným a zchladlým nálevem zalijeme nakrájenou zeleninu ve sklenicích. Ty poté pevně uzavřeme a v hrnci s vodou, která sahá nad úroveň víček, sterilujeme asi 35 minut. Ve sterilizované podobě vydrží stejně jako třeba nakládané okurky. Suroviny na bramborový salát: • 1,2 kg brambor (1 kg) • 5 vajec • 400 g sterilovaného hrášku • 200 g sterilované kořenové zeleniny • 300 g sterilovaných okurek • 400 g majonézy • 2 lžíce plnotučné hořčice • bílý pepř • sůl Zásadní věc jsou brambory. Použijeme typ A, na salát. Úplně jsem se zamilovala do tzv. rohlíčků. Brambory jsou i po uvaření pevné, po oloupání sytě žluté a mají velmi výraznou chuť. I v uleželém bramborovém salátu zůstávají malé kostičky brambor pevné. Jejich mírně lepkavý povrch do sebe při odležení natáhne přebytečnou tekutinu a všechny chutě. Protože jsou brambory nejdůležitější složkou salátu, je třeba k nim přistupovat zodpovědně. Brambory ve slupce si uvaříme den předem. Snažíme se, aby brambory byly pokud možno stejně velké. Uvaříme jednu (nebo dvě) brambory, tak, jak jsme zvyklí. Přesně však sledujeme čas. Poté vyzkoušíme konzistenci brambory. Podle toho pak upravíme výsledný čas vaření všech brambor. Brambory necháme zchladnout a loupeme až před přípravou salátu. Bramboru krájíme podélně na dva nebo tři díly, každý z nich pak protlačím mřížkou – kolečkem se strunami. Výsledná chuť salátu bude...

Předkrm, který se hodí třeba i na sváteční stůl. Můžeme ho podávat jak ve sklenicích nebo třeba i v malých „amuse bouche“ porcích, jako v mém článku z archivu TADY. Limetková vůně chuť kvalitních surovin velmi příjemně zvýrazní. Na dvě porce potřebujeme: • 100 g kvalitního uzeného lososa • 1 zralé avokádo • 100 g créme fraiche • 1 limetku – šťávu i kůru • drcený červený pepř na dekoraci Avokádo rozpůlíme a pomocí nože odstraníme pecku. Každou polovinu zakapeme částí limetkové šťávy a ještě ve slupce nakrájíme na proužky. Poté proužky polévkovou lžící vyloupneme a vložíme do sklenic. Smetanu promícháme s limetkovou kůrou. Část smetany naklademe na vrstvu avokáda. Lososa nakrájíme na kousky velikosti sousta. Vložíme do sklenic a zakapeme limetkovou šťávou. Noček, který vytvarujeme pomocí dvou lžiček, vložíme na vrstvu lososa. Posypeme opět limetkovou kůrou a červeným pepřem. Dobrou chuť!...