Mrazivé počasí je doba, kdy se člověk těší domů. Pak jsou tu oprášené babiččiny recepty – to je přesně to, co nás zahřeje v žaludku i na duši. Připravte si tedy na posilněnou staročeskou klasiku – zajíce načerno. 4 zaječí stehna 10 g uzeného špeku livový olej ½ menší celerové bulvy 1 petržel 3 menší mrkve 1 cibule 12 sušených švestek bez pecek 2 lžíce třtinového cukru 4 lžíce švestkových povidel 1 citrón ½ l suchého červeného vína ½ l zvěřinového nebo zeleninového vývaru 50 g strouhaného perníku 1/16 másla snítka čerstvého rozmarýnu snítka čerstvého tymiánu 8 kuliček černého pepře, 4 kuličky nového koření, 12 kuliček jalovce, 2 bobkové listy 5 cl slivovice Kaštanové knedlíky 6 dva dny starých rohlíků nebo housek 1 střední cibule 16 pečených kaštanů svazeček petrželové natě 5 dkg špeku 3 vejce cca 2 dcl mléka 1/16 másla muškátový oříšek mletý pepř Rohlíky nebo housky nakrájíme na menší kostičky. Pečené kaštany pokrájíme na drobné kousky a přidáme ke kostičkám rohlíků. Špek nakrájíme na malé kostičky a v pánvi ho pomalu vyškvaříme. Pak přidáme oloupanou, nadrobno nakrájenou cibuli a necháme zesklovatět. Přidáme nadrobno pokrájenou petrželku a krátce orestujeme. Poté pánev odstavíme a po chvíli necháme v cibulovém základu rozpustit máslo. Mezi tím do vhodné nádoby vlijeme mléko, přidáme celá vejce, nastrouhaný muškátový oříšek a velmi lehce opepříme. Vše důkladně rozkvedláme a vlijeme do prochladlého cibulového základu. Promícháme a vlijeme na housky. Dobře, ale jen zlehka promísíme. Zdá-li se hmota moc suchá, přidáme opatrně mléko. Stane-li se, že je naopak moc vlhká, zahustíme jí strouhankou. Nesolíme. Čtyři hrnky velikosti 1/4l s kolmými stěnami důkladně vymažeme máslem a do dvou třetin je naplníme směsí, kterou trochu přitlačíme ke dnu. Vršek každého hrnku přikryjeme alobalem. Je to kvůli tomu, aby z pokličky později sražená pára nekapala do hrnečků. Všechny vložíme do hrnce s vodou, která sahá maximálně do poloviny výšky hrnečků. Vaříme přiklopené cca 15-20 minut. Po vyjmutí z vody a částečném zchladnutí vyklopíme a krájíme nití. Zaječí stehna prošpikujeme proužky uzeného špeku. Špikování nám půjde lépe od ruky, když si špek (klidně večer předem) nakrájíme na hranolky potřebné velikosti a ty naskládáme jeden vedle druhého na prkénko (nebo do plastové nádoby) a uložíme do mrazáku. Takto připravený špek...

Koprová omáčka patří mezi nejrozporuplnější jídla české kuchyně. Zatímco jeden se při pomyšlení na ni s láskou zasní, druhý se zamračí. Ti, kterým stačila pokazit dojem školní jídelna, ji většinou nemají rádi. Patřím však naštěstí mezi skupinu, která tuto vynikající omáčku ochutnala od své babičky, podávanou vždy s vařeným hovězím masem a houskovým knedlíkem. Kopr vonný (Anethum graveolens) Rostlina z čeledi miříkovitých. Dorůstá výšky až 1 m, kvete od června do září. O kopru nacházíme zmínky už ve starém Egyptě a také později, roku 812 Karel Veliký, vědom si jeho kulinářského i léčivého významu, nařídil pěstovat kopr na svých statcích. Z kopru používáme nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno. Lze sklízet až do doby květu, výborně se suší. Koprový čaj působí při zažívacích obtížích a nadýmání, je doporučován na ledvinová onemocnění díky svým močopudným vlastnostem. Podporuje tvorbu žaludečních šťáv, tiší kašel, pomáhá při nespavosti. Semena kopru obsahují vitamín C, A, vápník, fosfor a mnoho dalších minerálních látek. Žvýkání koprových semen způsobuje sladší dech. Dříve býval kopr doporučován proti bolení hlavy a rozšiřování cév. Zdroj: Internet Do omáčky budeme přidávat také smetanu. Pro tento účel je nejvhodnější použití smetany créme fraiche, která je původem z Francie. Je hladká, krémová a obsahuje minimálně 30% tuku. Právě díky tomu se nesráží a je tak ideální k přípravě krémových polévek a omáček. V českých obchodech jsem zatím objevila pouze jednu adekvátní podobu, kterou je Chef de Créme od Yoplait. Créme fraiche si však můžeme vyrobit i doma. Stačí v misce smíchat jedno balení smetany ke šlehání s vysokým procentem tuku a jedno balení zakysané smetany. Misku zakryjeme potravinovou fólií a necháme odležet při pokojové teplotě nejméně 24, lépe však 36 hodin. Na každou omáčku je třeba mít po ruce dobrý hovězí vývar. Ten si připravíme stejně jako v případě rajské omáčky. Na vaření masa si připravíme: 1 kg hovězího masa (loupaná plec, kulatá plec, váleček) 1 větší cibuli 2 mrkve 1 petrželový kořen ½ celerové bulvy 1 stroužek česneku 1 hrst sušených hub Koření: 10 kuliček černého pepře, 5 kuliček nového koření a 3 bobkové listy sůl Nejprve, třeba den předem, uvaříme hovězí maso. Maso vkládáme do vroucí vody, aby si uchovalo chuť a většinu živin. Pokud bychom maso vložili do studené vody, získáme...

Svíčková bezpochyby patří ke svátečním jídlům. Pro mne je královnou českých omáček a podle toho je k ní třeba přistupovat. Věnujte jí dostatek času, kvalitní ingredience a ona vám to stokrát oplatí. Pro název tohoto pokrmu existuje více vysvětlení. Jednak to, že se původně připravoval z části hovězího, které se nazývá svíčková. A dále také to, že maso, které se k jeho přípravě používalo, bylo v těle zvířete obklopeno tukem, z něhož se ve středověku vyráběly svíčky. Ať tak či onak, pod názvem svíčková si drtivá většina nás všech představí hovězí pečeni se smetanovou omáčkou, jejíž základ tvoří kořenová zelenina. A je podávána v převážné většině případů s houskovým knedlíkem. Receptů na svíčkovou je na světě tolik, kolik kuchařů ji bude vařit. Já uvádím ten můj, který sice připravuji s hovězím masem, ale ve svém výsledku se způsobem přípravy a použitým kořením blíží úpravě zvěřiny. Recept je proto i pro úpravu zvěřiny (srnčí, vysoké i zajíce) vhodný. S přípravou je třeba začít tři až čtyři dny před konzumací. V obchodě je dobré vybrat takzvanou falešnou svíčkovou, tedy kulatou plec (kužel). Svým tvarem se té pravé podobá a nakrájené plátky pečeně z falešné svíčkové vypadají na talíři velmi úhledně. Doma maso zbavíme blan a prošpikujeme slaninou. Mně se lépe pracuje se špikovacím nožem než s jehlou. Do masa prořízneme nožem otvor, do kterého vsuneme hranolek slaniny. Špikování nám půjde lépe od ruky, když si slaninu (klidně večer předem) nakrájíme na hranolky potřebné velikosti a ty naskládáme jeden vedle druhého na prkénko (nebo do plastové nádoby) a uložíme do mrazáku. Takto připravená slanina pak do masa pronikne daleko lépe. Na přípravu – naložení tři dny před dnem vaření, budeme potřebovat: 1,5 – 2 kg falešné svíčkové 100 g uzené slaniny 1/2 menší celerové bulvy 3 mrkve 2 petržele 2 cibule pár stroužků česneku 20 kuliček černého pepře 10 kuliček nového koření 15 kuliček jalovce 3 bobkové listy ocet v poměru 1:2 dílům vody Množství vody (společně s octem a zeleninou) určíme tak, aby naložené maso bylo v nádobě zcela ponořené. Vodu smícháme s octem, nakrájenou zeleninou a kořením. Nesolíme! Nálev necháme přejít varem a do ZCELA VYCHLADLÉHO vložíme našpikované maso. Nádobu uchováváme v lednici nebo v jiné dostatečně chladné místnosti. Vždy...

Česká kuchyně ve své tučnější podobě se na mém blogu ani na mém stole neobjevuje moc často. Ale všechno, co nám chutná, je v rozumné míře našemu tělu prospěšné. Takže si prostě občas s velkou chutí dám krásně křupavé a vypečené tučnější maso a k tomu dobrý domácí bramborový knedlík. Když už se však k takovému vaření rozhodnu, vždy přemýšlím, jak si jídlo ozvláštnit. I nedělní oběd v podobě pečeného bůčku s knedlíkem může přeci vypadat zajímavě. Připravíme si následující ingredience: Na knedlíky: 1,5 kg brambor 600 – 800 g hrubé mouky 1 celé vejce 1 lžičku soli Na pečení masa: 1 kg vepřového bůčku 1 palici česneku 1 lžičku soli 5 středních cibulí Na špenát: 400 g listového špenátu 5 stroužků česneku mletý černý pepř sůl Maso se bude připravovat z celého pokrmu nejdéle a tak začneme právě jeho přípravou. Bůček nakrájíme na kostky. Oloupeme a prolisujeme česnek a rozhodně jím nešetříme, bez něho by to prostě nebylo ono. Prolisovaný česnek utřeme se solí a kostky masa v této směsi důkladně obalíme. Poslední úkon je nejlépe provést už přímo v nádobě, ve které budeme maso péci. Já pro tento případ opět použila mou milovanou remosku. Pečený bůček ve formě kostiček je dalším z jejích mistrovských kousků 🙂 Během pečení nádobou občas zatřeseme, aby se kostky masa promíchaly. Až se maso zatáhne a jeho hrany začnou zlátnout, vsypeme do nádoby cibuli nakrájenou na proužky. Cibulí opět nešetříme, dodá pokrmu chuť a šťávu. Pečeme do doby, než cibule zkaramelizuje. Maso se peče a zatím si připravíme špenát. Špenátové listy důkladně omyjeme a pokud nemáme po ruce zrovna baby-špenát, odstraníme řapíky. Listy spaříme vroucí vodou. Na pánvi s olivovým olejem zprudka osmahneme najemno nakrájený česnek. Jakmile začne růžovět, přidáme do pánve spařené a posekané špenátové listy, osolíme a lehce opepříme. Asi minutu restujeme a pak odstavíme z tepelného zdroje. Směs necháme vychladnout. A nyní je na řadě bramborový knedlík. Brambory jsme si, třeba i předchozí den, uvařili ve slupce. Zchladlé je oloupeme a prolisujeme, případně nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme vejce, sůl a postupně přidáváme mouku. Její přesné množství však bude záležet na druhu použitých brambor. Těsto dobře propracováváme až do doby, kdy se přestane lepit. Takže, pokud se těsto stále...

Vařené hovězí, začasté žebro, s rajskou omáčkou a houskovým knedlíkem (nebo těstovinami). Pro někoho nenáviděný pokrm zprotivený školní družinou nebo závodní jídelnou, pro jiné, zejména milovníky omáček, oblíbený pokrm přivolávající vzpomínky na maminky a babičky, které ho s láskou a sobě vlastním způsobem připravovaly. A kolik způsobů přípravy rajských omáček existuje! Rajskou s knedlíkem by asi většina z nás zařadila mezi českou klasiku. Dnes už možná, ale vězte, že rajská omáčka byla na počátku minulého století pokrmem velmi avantgardním, který rozhodně nepatřil mezi běžná jídla českých domácností a připravoval se zpočátku jen v gastronomicky pokrokových domácnostech měšťanských. Rajčata se u nás takřka nepěstovala a na český trh se prosazovala jen velmi pozvolna, dovážena zpravidla bulharskými obchodníky se zeleninou, jako exotické a tím i nezvyklé plody. A rajský protlak v dnešní podobě tehdy také nebyl běžný. O nezvyklosti tohoto pokrmu svědčí i následující naprosto autentická historka : prababička mého dobrého přítele, paní Fiedlerová, měla na přelomu devatenáctého a dvacátého století od Svatovítské kapituly v nájmu hostinec Vikárka na Pražském Hradě. Tehdy to byla úplně obyčejná lidová hospoda a chodili se tam stravovat převážně řemeslníci pracující v areálu Hradu a také Pražané z nejbližšího okolí. Protože byla hostinskou, která se novinkám v jídelníčku nebránila, zkusila zařadit i hovězí s rajskou a knedlíkem. Nevím, zda šla na odbyt. Vím však z vyprávění, že se tohoto jídla dostalo k obědu jednomu z žebráků, který občas chodíval vedlejším vchodem pro zaměstnance žádat o jídlo a nějaké drobné do malé předsíňky, kde byla u zdi lavice, věšák na kabáty a stojan na deštníky paní hostinské. Odevzdávaje ve dveřích kuchyně prázdný talíř nešetřil chválou, když byl dotázán, zda mu chutnalo. Jen několik dní na to šla paní Fiedlerová cosi zařídit a vzala si s sebou deštník, protože začínalo pršet. Když deštník venku nad sebou rozevřela, vypadla jí na hlavu celá, Bohudík již poněkud zaschlá, porce rajské omáčky s knedlíkem. Maso se žebrákům nedávalo …. A žebrák změnil rajón, protože ho už nikdy v okolí hostince neviděli. Dnes si dovolím nabídnout mnou používaný způsob přípravy hovězího masa s rajskou omáčkou. Budeme potřebovat : ¾ až 1 kg zadního hovězího masa (nejlépe falešnou svíčkovou) 3 větší plechovky rajského protlaku 1 střední cibuli 15 dkg perníku na strouhání sůl,...