Na sběr mladých smrkových výhonků je čas do konce května. Záleží ale na tom, jaký přístup má právě na dané lesní místo slunce. Letos nastoupilo již během dubna letní počasí, ale možná někde na horách bude ještě možnost. Mně se taková naskytla právě před rokem, v nádherné přírodě kolem rakouského jezera Achensee. Když mladý, světle zelený výhonek držíte v prstech, máte pocit, že se jedná o silikonový štěteček. Prsty vždy uštípneme tu nejsvětlejší část větvičky a během sběru tak budeme mít trochu lepkavé ruce. Dobré znamení pro to, aby se sirup vydařil, protože výhonky mají v sobě dost šťávy. Sirup ze smrkových výhonků je perfektní na zimní nachlazení. A stačí ho skutečně málo, jen tak na lžičku. Použijeme: • smrkové výhonky • krystalový cukr • pevně uzavíratelnou sklenici Výhonky propláchneme v sítu a necháme na kuchyňské utěrce okapat. Poté je ve vrstvách vkládáme do horkou vodou vylité a poté vysušené sklenice. Každou vrstvu bohatě zasypeme cukrem. Lépe je, když bude cukr jemnější. Můžeme si pomoci tak, že krystalový cukr rozmixujeme nebo použijeme, jako v mém případě, cukr určený na výrobu sirupů, který je o dost jemnější než běžný krystalový cukr. Takto spotřebujeme všechny výhonky, poslední vrstva je tvořena z cukru. Sklenici uzavřeme a ponecháme třeba na kuchyňské lince. Již během pár dní se začnou v cukru tvořit místa, kde šťáva z výhonků cukr rozpouští. Proces bude nejspíše úspěšný. Nasbírat smrkové výhonky mne vlastně napadlo až na místě, v krásné horské přírodě. Tehdy bylo v rakouských horách jaro o pár kroků pozadu za jarem tady v Čechách. Použila jsem tedy sklenici, která byla zrovna po ruce – od nakládaných cibulek. V té sirup uchovávám dodnes. Ale pokud chcete, rozpuštěnou část můžete slít do nové, čisté sklenice. Pokud patříte mezi ty, kteří mají rádi hory pouze na lyžování, tak tady změníte názor. Návštěva hor na jaře, když se příroda probouzí, rozhodně stojí za to. Krásná městečka jako Pertisau nebo Kufstein. A nebo pár kilometrů v SRN známě lázeňské město Bad Töltz. Mějte krásné jarní dny!...

Naložit a zavařit lze spoustu věcí a v každém ročním období. O tom my Češi můžeme vyprávět. A i když jste možná o nakládaných ředkvičkách neslyšeli, vyzkoušejte je. Jen tak, pár skleniček, když se na záhonku s ředkvičkami urodí více, než se stačí začerstva sníst. Ředkvičky asi dva dny po zavaření předají svou sytě růžovou barvu nálevu a zůstanou světlé. Na nakládání jsem použila mou asi nejoblíbenější velikost zavařovacích skleniček – obsah 375ml. Je to přesně množství, které se na jednou až dvakrát spotřebuje. A co se týká přímo tohoto receptu: co jedna sklenice, to svazek ředkviček. Na 5 sklenic budeme potřebovat: • 5 svazků ředkviček • 700 ml vody • 250 ml octa • 4 lžíce rýžového sirupu • 3/4 lžičky soli • 15 kuliček celého pepře • 1/2 lžičky chilli vloček • 3/4 lžičky fenyklových semínek • 3/4 lžičky žlutého hořčičného semínka Všechny suroviny na nálev přivedeme k varu a jakmile se objeví bublinky, nálev odstavíme. Dobře omyté ředkvičky můžeme rozpůlit nebo rozčtvrtit, menší můžeme ponechat v celku. Vyskládáme je do sklenic a přelijeme je zchladlým nálevem. Skleničky pevně uzavřeme a vložíme do hrnce s vodou tak, aby voda sahala nad úroveň víček. Zahřejeme na 80 stupňů a takto udržujeme asi 15 minut. Sklenice vyjmeme z vody a necháme vychladnout. Pak to ve spíži hýří barvami Dobrou chuť!...

Cukety naškrábané na slabé proužky jsou skvělé do obloženého pečiva, ale také si výborně rozumí třeba s rillettes. Ideální na chuťovky k aperitivu. Pokud máte rádi ostřejší, čili dejte klidně i víc. Zavařením cukety malinko změní barvu, po ochutnání rozhodně nečekejte chuť nakládané okurky. První dojem je trochu zvláštní, ale pak se zamilujete, jako já. Na 7 sklenic o obsahu 350 ml potřebujeme: • 1,3 kg cuket • pár snítek máty Na nálev: • 0,5 l bílého vinného octa • 0,7 l vody • 180 g třtinového cukru • 3 lžičky chilli vloček • 2 lžičky žlutého hořčičného semínka Na namáčení: • 1 l studené vody • 2 lžíce soli Cukety omyjeme, odkrojíme oba kraje a pomocí škrabky na zeleninu z nich vyrobíme tenké proužky. Pro tuto příležitost je dobré mít cukety co nejmenší. Cukety většího průměru pak bude lepší krájet na slabá kolečka. Proužky necháme v nádobě s vodou a solí asi 20 minut odpočinout. Cukety se takto zbaví přebytečné vody, takže proužky budou vláčné a nebudou se lámat při plnění sklenic. Všechny suroviny na nálev přivedeme k varu a jakmile se objeví bublinky, nálev odstavíme. Do sklenic, kam jsme naskládali proužky cuket a několik lístků čerstvé máty nalijeme zchladlý nálev. Skleničky pevně uzavřeme a vložíme do hrnce s vodou tak, aby voda sahala nad úroveň víček. Zahřejeme na 80 stupňů a takto udržujeme asi 15 minut. Sklenice vyjmeme z vody a necháme zchladnout. Po letošním zavařování moje spíž hýří barvami 🙂 Dobrou chuť!...

V létě se někdy na zahradě urodí trochu více zeleniny, než stačíme začerstva spotřebovat. Z přebytečných rajčat můžeme vyrobit kečup nebo domácí rajčatovou omáčku. Z ovoce různé zavařeniny a zeleninu většinou zmrazíme nebo zavaříme v různé formě do sklenic. Nakládanou zeleninu mám vlastně ráda úplně všechnu. Na výrobu několika sklenic domácí nakládané zeleniny budeme potřebovat třeba jen půl dne práce a zásob si pak budeme užívat celou zimu. V kombinaci třeba s pečeným masem to bude dobrota. Na 14 sklenic o obsahu 350 ml budeme potřebovat: • 1 květák • 3 mrkve • 4 červené cibule • 7 stroužků česneku • čerstvý kopr • cherry nebo rybízová rajčátka (1 – 2 do každé sklenice) • mini papriky • okurky nakládačky (1 – 2 do každé sklenice) • červený pepř Nálev: • 2 l vody • 650 ml octa • 1 a 1/2 lžičky soli • 130 g třtinového cukru • 1 a 1/2 lžičky žlutých hořčičných semínek • 1 a 1/2 fenyklových semínek • 3 bobkové listy Kdo sleduje můj Instagram, tak jistě zaznamenal tyhle pracovní fotky… Květák rozebereme na růžičky velikosti jednoho sousta. Česnek a cibuli oloupeme, mrkev oškrábeme. Okurky očistíme kartáčkem pod tekoucí vodou. Cibuli nakrájíme na silnější plátky, kolečka mrkve můžeme vykrojit třeba vykrajovátkem ve tvaru květiny. Můj nápad vznikl díky vzpomínce na budapešťskou tržnici, kde v jednom z obchodů prodávali neuvěřitelně krásné sklenice plné nakládané zeleniny. Úplně náhodou jsem koupila sladké mini papričky, takže jsem do každé sklenice dala jednu celou, i s jadřincem. Rajčátka – vybereme ta nejpevnější, vkládáme do sklenice tak, abychom neporušili jejich povrch. Všechny suroviny na nálev přivedeme k varu a jakmile se objeví bublinky, nálev odstavíme. Zeleninu ve sklenicích zalijeme zchladlým nálevem. Navrch přidáme pár kuliček červeného pepře. Skleničky pevně uzavřeme a vložíme do hrnce s vodou tak, aby voda sahala nad úroveň víček. Zahřejeme na 80 stupňů a takto udržujeme asi 15 minut. Sklenice vyjmeme z vody a necháme zchladnout. Před první konzumací necháme pár týdnů odležet. Letos to prozatím vypadá v mé spíži takhle 🙂 Dobrou chuť!...

Meruňky a levandule jsou moje oblíbená kombinace. Jednak lahodí oku při focení, protože v barevném spektru jsou tyhle dvě barvy téměř proti sobě (a jak říká pravidlo: Buď stylizujeme barvy těsně v barevném sousedství nebo proti sobě.), ale hlavně spolu ladí chuťově. Skvělý je třeba meruňkový sorbet, který najdete v archivu nebo třeba meruňková zavařenina. Levandule prostě dává jídlu zvláštní rozměr. Těsto: • 250 g polohrubé mouky • 250 g másla • 250 g měkkého tučného tvarohu • 2 lžíce levandulového cukru Z uvedeného množství vytvoříme asi 34 šátečků. Náplň: • 17 meruněk • 2 celá vejce na potření • plátky mandlí Levandulový cukr: • 500 g krystalového cukru • 2 lžíce sušených levandulových květů Levandulový cukr Krystalový cukr rozmixujeme se sušenými levandulovými květy, stačí pouze krátce. Poté necháme ještě chviličku mixér uzavřený, dokud se bílý prach neusadí. Ochucený cukr uchováme v pevně uzavřené sklenici. Jeho trvanlivost je neomezená. Zpočátku vám může vůně připadat velmi intenzivní, ale časem bude cukr přesně, jak má být. Příprava těsta: Do mouky, kam jsme přidali dvě lžíce levandulového cukru, postupně přidáváme kostky másla pokojové teploty. Pomocí prstů promneme a spojujeme s moukou. Poté přidáme tvaroh a vytvoříme kompaktní, lehounce lepivé těsto. To zabalíme do kuchyňské fólie a necháme v lednici asi 30 minut odpočinout, lépe však přes noc. Pracovní plochu zlehka zaprášíme moukou. S těstem se nejlépe pracuje asi hodinu po vyjmutí z lednice,pokud jsme ho nechali v lednici přes noc. Jinak ho zpracováváme ihned po vyjmutí. A práce by nám měla jít pěkně od ruky, protože za pár minut se začne těsto trhat. Těsto je po vyválení velmi křehké a tak nám nejlépe poslouží silikonová podložka. Přímo na ní těsto vyválíme, rádýlkem rozkrájíme na čtverce o hraně asi 8 cm. Do středu vložíme polovinu meruňky řezem dospod. Dva protilehlé rohy čtverce spojíme uprostřed. Těsto potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme levandulovým cukrem. Povrch můžeme ozdobit plátky mandlí. Pečeme v předehřáté troubě na 190 stupňů asi 15 – 20 minut. Během pečení vyteklo z nádherně zralých meruněk na nezabalené rohy těsta pár kapek šťávy. V ještě horkých kapkách můžeme tedy nechat rozpustit ještě trochu levandulového cukru. Dobrou chuť!...